1)#setup , pak volba Xconfiguration
2)ty podadresáře pod HOME ke každému spuštěnému prográmku vidím naopak jako velkou výhodu, chování programů pro jednotlivé uživatele je nezávislé - když se druhému chová jinak, porovnáte konfigurační soubory (v Unixu je všechno text)a dostanete se k meritu věci,
žádný blackbox.
Ve Windowsích máte tu košatost nacpánu do registrů.