Tak především každá slušná norma by měla význam těchto klíčových slov někde v záhlaví definovat, případně se na definice odvolat
Zrovna to, co je v odkazované RFC2119 je obecně přijímaný výklad a u slova must jsem ještě neviděl jiný. Většinou se vysvětluje právě should [not], kde se určuje, jestli to znamená libovůli (nastavte jak chcete), nebo jestli to znamená že existuje (třeba v jiné normě nebo v jiné části normy) specifikace či výjimka, jak s tím zacházet.
Samotné slovo must dává jistotu oběma stranám, že se na to mohou spolehnout - to byla první část diskuse s Filipem. Posléze se však vyjasnilo, že v normě je stanoveno, že určuje pravidla pro odeslání packetu strikně, zatímco pro příjem se vyžaduje volnost.
I v tom pak ale zůstává výkladová nejasnost. Dá se to vykládat tak, že přijímající strana nesmí spoléhat ani na to, co je označeno jako must have. Nebo to může znamenat, že must [not] nepřipouští libovůli ani na jedné straně, zatímco should [not] se má na straně odesílatele vykládat úžeji (striktněji), zatímco na straně příjemce šířeji (méně striktně). Nebo to může i znamenat to, že si má člověk domyslet, že u specifikovaných částí je to rigidní podmínka, zatímco u rezervovaných částí je flexibilní.
Technicky vzato, must [not] by mělo dávat jistotu oběma stranám. Proti tomu stojí logický argument, že tím pádem by nemohly být rezervované bity nikdy v budoucnu použity, nebo pouze s přijetím faktu, že je potřeba vyměnit zařízení ve chvíli, kdy se stane tato část normy obsoletní.
26. 2. 2020, 21:09 editováno autorem komentáře