ono to ale není moc odlišné od reálného světa, na řadu míst kam chodím stačí pouze říct jméno, které se napíše do návštěvní knihy a dostanu čipovou kartičku. Ne vždy se potřebuji prokazovat dokladem nebo ověřenou písemností, a to se bavíme o vstupu to ne zrovna běžných prostorů.
Čtečka "otisku" prstů na mobilech zvedla zabezpečení mobilních zařízení při běžném používání vůči bezprostřednímu okolí. PIN se dá okoukat a při častém zadávání má spíše opačný důsledek než bezpečnost. Jiné způsoby autentizace na mobilech snad nemáme.
Souhlasím ale s tím, že biometrické údaje jsou přihlašovacím jménem a chce je brát jako věc veřejnou. Konstatování, že systém je bezpečný/nebezpečený je falzum. Musí se hodnotit míra zabezpečení k předem definované situaci.
Stejně to můžeme vidět i v reálném světě třeba s klíči. Skřínky v šatnách mají klíče velice prosté, často v tisícových sériích a všichni víme, že cennosti tam nepatří. Klíče od vstupních dveří jsou daleko sofistikovanější než klíče od jednotlivých pokojů a neřikáme, že šatny nebo pokoje jsou od základu postaveny špatně z hlediska bezpečnosti. Vstupuje do toho ekonomická i praktická stránka. Mobily se teprve do svých vyjetých kolejí dostávají, však si vzpomeňme na první zařízení, ani nebylo možné je zamknout s pinem a dnes mají i šifrovanou paměť a pokročilé bezpečnostní prvky, pořád to ale není ono.