Slovo „krádež“ ale nikdy nemělo v češtině tak omezený význam, jak popisujete. Krádež vždycky znamenalo, že si někdo přisvojil něco, co mu nepatří – a neřešilo se, zda původní vlastník pak něco vlastní či nevlastní. Používala se spojení jako „ukrást myšlenku“, „ukrást nápad“ – a to neznamená, že by myšlenka či nápad z hlavy původního vlastníka zmizely.