Máte pravdu. Zalamování podle tiskárny bylo nutné z toho důvodu, že tiskárny (zvláště jehličkové) měly nízké rozlišení, a kumulovaná chyba zaokrouhlování vedla k chybám v layoutu. Pro ilustraci: na stránce A4, okrajích 2.54 cm z každé strany a rozlišení tiskárny 120 dpi se dostaneme na cca 85 znaků fontem Times New Roman. Stránka má 8.3" (210 mm), minus okraje 2" je 6.3". Při rozlišení 120 dpi jsme na 756 pixelech na 85 znaků, tj. 8.89 pixelů na znak. Když TrueType písmeno "m" vyjde řekněme na 9.45 pixelů, tak se zaokrouhlí pro tiskárnu na 9 pixelů, a 0.45 pixelu je chyba. to je ovšem 5% chyba v layoutu. Když ji budete ignorovat, bude vám vznikat mezi písmeny příliš velká nebo malá mezera, a bude to vypadat divně. Když budete písmena sázet za sebe v zaokrouhlené šířce, tak můžete na konci řádku být klidně o čtyři nebo pět znaků mimo zamyšlenou pozici. Proto se vypočítala metrika fontu pro tiskárnu, a zalamovalo se podle ní. Když přišly laserové a inkoustové tiskárny s vyšším rozlišením, rozložení chyby zaokrouhlování po šíři stránky přestal být problém, a Word začal používat "ideální layout", který se při změně tiskárny nemění. To byl default od Wordu 97. Ovšem nastavení "rozložení podle tiskárny" bylo uložené na úrovni dokumentu. Takže staré dokumenty se i ve Wordu 2016 zalamují podle tiskárny. Navíc bylo to nastavaní i součástí šablon, a kdo šablony hrnul léta před sebou a jen je převáděl do nového formátu a upravoval, může tam tohle nastavení mít dodnes.
Dokument má používat styly, formátování, zalamování stránek atd. přesně proto, aby zůstal konzistentní i například po změně velikosti stránky. A pochopitelně i při změně tiskárny. Pokud někdo dokument zprasí odrážení mezerami a zalamováním stránek prázdnými odstavci, tak se při použití layoutu podle tiskárny může rozpadnout. Stejně tak se může rozpadnout při změně velikosti okrajů stránky. V obou případech je to problém uživatele, který doprasil dokument.