V kyberprostorových útocích je jenom jedna jistota a to kdo je cíl. Protože existuje něco čemu se říká "přesměrování"(před mileniem známe jako redirectoring, dneska označované jako forwarding ), je nalezení, identifikování a zjištění útočníka vždy složitě a velmi pracné, a vyžaduje spolupráci mnoha správců. Kdo ví jestli dané útoky nedělá někdo jiný a používá za tímto účelem směrovače v zemi jenž má být považována za útočníka aby situaci více vyhrotil.
Mimochodem zrovna kybernetické útoky se v moderní bojích(nezohledňuji špionáž, specifické sabotáže) podle mě vůbec nehodí používal, protože mnohem rychlejší a levnější je poslat střelu s plochou dráhou letu do trafostanic. Opravit ji trvá mnohem ale mnohem déle( např. problém s náhradními díly, technici jsou v bojích, atd..). A výsledný efekt je mnohem ale mnohem účinnější.