A jsem přesvědčen o tom, že lze mít přesnou specifikaci.
U vlaku možná. U informačního systému (i daleko menšího, než jsou IS státní správy), to nedává smysl. A začíná to tím, že zadavatel a uživatelé nevědí, co chtějí – a není to jejich chyba a nemyslím to pejorativně. To, jaké služby by jim aplikace mohla poskytovat, je napadne, až když uvidí něco hotového. Až když to bude používat, napadne ho, co by se tam ještě dalo vylepšit. Proto se dělají MVP, krátké sprinty apod. To není proto, že by dodavatel neuměl dělat na něčem podle specifikace dva roky. Je to proto, že zadavatel neví, co chce, a je docela nefér ho tlačit k tomu, aby to na začátku přesně popsal.
Jeden čas to bylo 50% a to bylo už fakt hodně.
Podle mne je to polovina nebo třetina. Ale i to je dost podstatný rozdíl – pokud někdo navýší odhad ceny stavebních prací o 1/3, asi nevyhraje. Třeba v zakázce na metro D je rozdíl nabídkových cen 10 %.
Jede na cenu, přičemž má možnost si tam zvolit jiná kritéria.
Má možnost. Ale zákon ho tlačí k tomu, aby rozhodující byla cena – a když není, musí to odůvodnit. Média ho tlačí k tomu, aby jediným kritériem byla cena. Vybrat z několika čísel to nejmenší, to novináři umí. Ale jakmile vyhraje někdo, kdo nenabídl nejnižší cenu, hned jsou v médiích články o tom, jak je možné, že nevyhrála nejnižší nabídka.
Problém není v tom, že by to vůbec nešlo, ale v tom, že je to výrazně pracnější. Zadat správně veřejnou zakázku by nemělo být výrazně pracnější, než zadat ji špatně (neefektivně), a nemělo by to být projevem osobní statečnosti lidí, kteří to připravují.
jak oni musí jet jen na cenu
Svým způsobem má pravdu. Veřejné zakázky se musí hodnotit dle ekonomické výhodnosti. Což se může hodnotit podle ceny, ceny životního cyklu nebo poměru ceny a kvality.
Jako příklad dávám Drábovou, která klidně stopne jaderku z důvodu nečitelné (rentgeny svárů) dokumentace na nejaderné části. Takto by se měl chovat každý státní úředník na příslušné pozici.
Za prvé pravidla pro úřady nemají být nastavené tak, aby to dobře fungovalo jen v případě, že je tam někdo s kuráží Drábové. Takových lidí nebude ve státní správě většina, zejména ne v ČR v nejbližší době. Za druhé Drábová pravděpodobně nemá v zákoně, že musí posuzovat jen ekonomickou výhodnost a nemusí složitě dokazovat, že nečitelná dokumentace krát nižší cena není nevýhodnější než čitelná dokumentace krát vyšší cena. A po tom jejím rozhodnutí nevyšlo x článků o tom, že autor netuší, k čemu je v jaderné elektrárně potřeba nějaký rentgenový snímek, takže to zastavení je celé nějaké podezřelé a když se zeptali údržbáře Franty, který má svářečský kurz a už dvakrát něco svařoval, řekl jim, že on žádné rentgenové snímky svárů nepotřebuje.