Po předání: A kde je kniha hostů? -- Nic takového v požadavcích nebylo. -- No ale to je přeci jasné, že hotel musí mít knihu hostů.)
Hmm. Vzpomněl jsem si, jak vypadaly programy na začátku linuxových dister. Nějaký přehrávač médií (tuším snad Amarok) šlo napojit i na MySQL a ten program vypadal skutečně jako databáze, která mimochodem taky umí pouštět písničky. A uživatelské rozhraní nabízelo si do těch metadat dát co si uživatel přál.
Před nedávnem jsem z donucení začal používat Spotify, ten neuměl ani označit, které skladby nebo díly podcastu jsou již přehrané (a kdy, a kolikrát a tak dále). Někde jsem zjistil, že spotify implementuje pouze to, co uživatelé chtějí, tak jsem se probojoval na stránku s požadavky (kde byly asi dva) a napsal tam třetí. Byl odmítnut pro málo hlasů.
Takže ze stavu, kdy byl skoro každý software tak trochu overengineered (k dobru), jsme se dostali do stavu, že do implementace se dostane pouze to, co se odhlasuje na nějaké ne moc dobře dostupné stránce. A budeme se tvářit, že nějaký standard pro přehrávač médií na PC vlastně vůbec neexistuje.
A on klidně nemusí existovat, ale tohle se běžně dělá tak, že nějaký umělec přijde se svým novým neotřelým stylem a buď se ujme, nebo ne.
Ale na stav, že program by default nebude umět vůbec nic si budu muset ještě zvyknout.