Přenos
KDE je jedním ze dvou nejpoužívanějších desktopových prostředí v unixových operačních systémech, zejména v GNU/Linuxu. Z původního správce oken a jednoduché sady aplikací, která si na konci 90. let minulého století kladla za cíl vytvořit kompletní pracovní rozhraní pro Linux (a podobné systémy), vzniklo za jedenáct let přesně to, co bylo ve vínku projektu. KDE je robustní grafický desktopový systém s dlouhou řadou aplikací pokrývajících většinu požadavků uživatele PC. Faktem je, že ne všechny tyto aplikace mohou být plnohodnotnou náhradou například komponent kancelářských balíků, nebo samostatně existujících profesionálních nástrojů, nicméně na běžné používání obvykle zcela postačují, a hlavně, tvoří kompaktní celek.
Možnost přenosu, tedy portování aplikací z prostředí KDE do Microsoft Windows, byla diskutována velmi dlouho, ale reálnou se stala s přechodem na novou generaci knihoven QT, které jsou základem tohoto prostředí. Ačkoliv mnoho uživatelů (a také, a to je důležité, vývojářů) KDE bylo proti, vznikl projekt portování aplikací z prostředí KDE na Windows, a první výsledky jeho práce jsme si mohli vychutnat před necelým rokem. Bohužel, po vydání desáté alfaverze KOffice pro Windows na konci srpna o sobě tvůrci projektu (stav k 18. prosinci 2008) nedali slyšet, což vzbuzuje obavy o další osudy tohoto ambiciózního díla a navozuje znovu otázku, která stála na samém počátku. Totiž, potřebují Microsoft Windows aplikace z KDE?
Reklamní tah
Pokud jste KDE pro Windows vyzkoušeli (instalace je relativně jednoduchá a rozhodně uživatelsky zvládnutelná záležitost), pak víte, že jsou použitelné, funkční, ale ne zcela stabilní. Kdyby fungovaly v prostředí Windows stejně spolehlivě, jako v prostředí Linuxu/KDE (zde je třeba zdůraznit, že port se týká pouze aplikací, ne prostředí samotného), mohly by být například plnohodnotnou „lehkou“ kanceláří určenou pro instalaci na nové počítače, něčím na úrovni toho, co dříve byly Microsoft Works, ale ve funkčně mnohem širší verzi.
Také by mohly být užitečnou reklamou svého domovského prostředí a tedy i operačních systémů, na nichž je toto prostředí provozováno. Mohly by se stát pro mnohé organizace mezikrokem při začátcích využívání Linuxu a konečně obohacením globálního „trhu“ kancelářských systémů, kde vedle OpenOffice.org lze na multiplatformní úrovni nabídnout prakticky jen zatím nedodělaný a těžkopádný balík Lotus Symphony. Tedy, přes (velmi hlasité) hlasy těch, kteří tvrdí, že KDE má a musí zůstat u Unixů, jeho metastáze do prostředí Windows, podporovaná nativně multiplatformním Qt může pomoci jak Linuxu, tak uživatelům Windows.
A jeho negativa
Portování aplikací z jednoho systému na jiný ale nepřináší jen klady. Typickým příkladem toho může být program iTunes, přenesený na Windows z Mac OS X, případně Gimp, který se zde dostal z Linuxu společně z GTK. V prvním případě je multimediální přehrávač představující na své rodné platformě prakticky monopol pro perfektní vlastnosti a použitelnou pomalým a nepoužitelným softwarem, který si své používání brutálně vynucuje vazbou na nejpopulárnější MP3 přehrávač.
Ve druhém je špičková aplikace na Windows sice plnohodnotně použitelná, ale logika jejího ovládání se od konvencí Windows liší natolik, že reálné použití zůstává spíše snem tvůrců. Zdá se, že prvním ani druhým port KDE aplikací na Windows netrpí – jejich provoz je poměrně rychlý, vizuálně se na systém spíše adaptují, než aby prosazovaly vzhled z KDE a konečně, logika jejich funkce a ovládání je již na KDE navržena tak, aby byla snadno dostupná pro uživatele z Windows. Přesto ale rozdíly existují, a to i při srovnání stejných programů pod Windows a pod Linuxem. A ty při současné nižší stabilitě způsobují problémy nejen technického, ale i strategického charakteru.
Potřebují Windows KDE?
Nechejme stranou spekulativní otázku, zda by se na Microsoft Windows dalo portovat prostředí KDE jako celek (přinejmenším teoreticky ano, dal by se jím nahradit standardní shell a knihovna Common Controls) a položme si právě tu, která je v titulku tohoto článku i odstavce. Potřebují Windows aplikace z KDE? Podle mého soudu jednoznačně, mohly by být příjemným a vítaným zpestřením trhu v případě, že by jejich autoři odstranili stávající vady a našel se někdo, kdo by byl ochoten se věnovat podpoře. Přes křik odpůrců pak lze říct, že své „velvyslance“ na Windows potřebuje i KDE, a to vzhledem k potenciálu tohoto systému více než velmi. Aplikace ze systému KDE na Windows jsou technická a strategická výzva – které by se ti, co ji vzali za svou, rozhodně neměli vzdávat.
