PouetChess je další hrou z řady simulátorů jedné z nejpopulárnějších deskových her až do dnešních dní. Mám samozřejmě na mysli nezaměnitelné šachy plné nápadů a obětování (nikoli vás). Od té doby, co se před pár stoletími vyvinuly z méně dynamické hry šatrandž, se jejich věhlas rychle šířil nejen mezi státy blízkými, ale také přeplaval oceány k dalším kontinentům. Dnes sice najdeme zástup lidí neznalých pravidel, ale minimálně mají ponětí, oč se jedná. Přišla možnost se je naučit. Nové generace je již studují zásluhou bojové obdoby spisovatelky Rowlingové. Jen by mě zajímalo, zda na to přišla sama, nebo se nechala inspirovat klasickými BattleChess.
V pozadí všeho bychom asi našli věčný příběh lásky a nenávisti o nejlepší operační systém či o to, jaká je ideální délka vlasů. Spor, jenž musel zákonitě vyústit ve válečný konflikt. Jednoho dne se tak na dvoubarevném poli postavily dvě armády. Světlá a temná strana. Každá čítala šestnáct bojovníků stejných jako u oponenta. Osm v přední linii, zvaní pěšáci, směli jen kupředu, zpátky ni krok. Za nimi se nacházely po dvou věžky (horizontální a vertikální pohyb), udatní střelci (obě diagonály) a věrní koně (tzv. pohyb do L). Kromě nich byla přítomna modrá krev, královna neomezená pohybem a král, omezený na pohyb jen o jedno pole, ovšem do libovolného směru. Pravidla hovoří jasně. S králem zaniká vše. Cílem je zabezpečit sebe a proniknout na území nepřítele. Inu, základ všech špionáží, bezpečnostních projektů atd. Mnozí vidí v šachách paralely se skutečným životem, a něco na tom může být. Ze situace jsou jen tři východiska. Mat znamenající výhru, pat remízu (není-li již možné vítězství ani jednoho z hráčů) a kdoví proč neoblíbená prohra.
Aplikace jsme ještě ani nezapnuli a již víme tolik… Nadešel čas hru PouetChess spustit. V hlavní nabídce si můžeme prohlédnout seznam autorů pod About nebo ji hned opustit pomocí Quit. Předpokládejme ovšem, že bychom si chtěli dát partii. Navštivme nejdříve Options. Grafické detaily, volba jazyka, rozlišení atd. nyní nejsou podstatné. Není dobré začínat na úrovni pana Kasparova. Klikněme proto na poslední volbu a zde si stanovme ideální obtížnost. Je jich celkem osm a liší se dovednostmi protihráče a časem k tahu. Poté již zbývá pouze spustit hru jednoho či dvou hráčů. Příliš vychytávek již nenajdeme. Hrací plochu lze přibližovat a oddalovat, měnit pohled ve vodorovném a i svislém pojetí, ale to je takřka vše. Pěkné a pro začátečníky příjemné je barevné označení míst, kam smí označená figurka táhnout. Časomíry bychom také nenašli, čili rychlohry se nedočkáme.
Zpracování není špatné. Grafika na nás působí opravdu velmi dobře. Klidné prostředí v prostoru se vznášející se hrací desky bych hodnotil kladně. Chybí však maličkosti. Více typů figurek, rozmanitější prostředí, hrací plochy. Použít pouze jiné barvy a dát výběr. Hra PouetChess nedosahuje kvalit jako komerčnější tituly s tradicí. Chvíle čekání na soupeřův tah by zajisté ukrátily líbivé tóny něžné melodie. Kompletní ovládání může být zajištěno myší. Hru lze kdykoli ukončit. Hratelnost je také velmi dobrá. Pouze je otravné čekat na tah počítače, obzvlášť, je-li zřejmý.
Neberte tragicky kritické poznámky k jinak velmi dobrému produktu. Máte-li zájem si jednoduše dopřát klidnou partii šachů, je to skvělá příležitost. Nároky jsou zanedbatelné stejně jako místo na vašem disku. Armády již netrpělivě čekají na bláznivé a sebevražedné rozkazy svých generálů, nenechte je čekat.
Na wiki-stráncehry zvolte odkaz GNU/Linux binaries. Archiv s verzí 0.2 jen čeká na rozbalení – naleznete zde adresář bin a v něm binárku. Tu stačí spustit a můžete se oddávat zábavě. Pro kutily jsou zdrojáky samozřejmě k dispozici.
