Názory k článku Právní rozbor licence GNU/GPL - otázky a odpovědi

Pane Čermák, z Vašich článků lze usoudit, že jste studoval na fakultě v Praze. Tam asi něco jako smlouvu jinou, než typizovanou v Občanském zákoníku neznají. Ach ti positivisté....

Mno ale teď k pojmu "oprávněný uživatel".
Jaxte přišel na to, že oprávněný uživatel je ten, který si program koupí?
Proboha jak KOUPÍ? Uživatel může pouze získat oprávnění autorské dílo užít. A to na základě licenční smlouvy, jak za úplatu, tak i bezplatně.

Pojem jakože získám licenci ze zákona, to je nesmysl... Sice JSOU zákonné licence, ale ty s problematickým případem nemají nic společného.

Zahraniční úpravě pravděpodobně rozumíte, ale teorka, ústavko a občan byli s odřenýma ušima, že?

taky to šlo napsat bez osobních útoků, že?

Šlo.
Omlouvám se za poslední větu, ale byl jsem večer tímto článkem velmi rozladěn.

Prispevky nekterych ctenaru do diskuze k clankum na ROOTu maji skutecne _velmi_ nizkou uroven.
Je to dano pravdepodobne tim, ze web je velmi anonymni a i kdyz clovek napise sve jmeno (coz se vsak deje u takovych prizpevku velmi zridka) zustava stale "nepoznan".
Tito lide si vetsinou neuvedomi, ze autor nese se clankem kuzi na trh a ze takoveto osobni utoky, jakkoli se pri nich pisateli ulevi a zvedne si sebevedomi, jsou pro nej velice neprijemne.
Myslim, ze trocha slusnosti je namiste pri jakekoli komunikaci, at uz osobni ci pres internet, at uz kritizujete ci chvalite.

Když už jsme u těch osobních útoků - nemyslím, že by pan Čermák byl nějaký svatoušek - viz link:
http://www.ipravnik.cz/prokazdeho/tech/smejkal.html

Kvality doc. Smejkala hodnotit odmítám. Jde mi o způsob, jakým byl článek napsán.

byli s odrenyma usima

teda clovece, kdyz uz se chcete do nekoho navazet, tak se pred tim aspon naucte poradne cesky!

?
ta teorka + to ústavko + ten občan byli!
A na odřených uších taky nic závadného nevidím...
mlbl

Postupne:

Vyvratte mi, ze "opravneny uzivatel" nemuze byt ten, kdo si program (tak abyste byl uspokojen - hmotny nosic s programem ) koupi a pak jej v souladu s licencnimi podminkami (jakkoliv vyjadrenymi) uziva ? (aniz by uzavrel licencni smlouvu). Kde je definice pojmu "opravneny uzivatel" u software ?
Je to sice urcita klicka, ale bez teto uvahy dospejete k zaveru, ze i v podstate kazdy komercni software je uzivan nelegalne, protoze uzivatel takoveho software zadnou licencni smlouvu neuzavre.

Kde jste vzal tu uvahu o postivismu, tak to skutecne nechapu - jestli se tady nekdo snazi najit nejake prirozenepravni reseni celeho problemu (viz uvaha o opravnenem uzivateli), tak vy to tedy nejste.

Dobra, pojem "licence ze zakona" neni uplne koser, ale tohle neni pravnicky server. Jde tedy o opravneni uzivat software (omezit vylucna prava autora k programu) zpusobem uvedenym v § 66 AZ (zalozni rozmnozeniny, reverzni inzenyring atp.) Toto povoleni dava opravnenemu uzivateli (bez ohledu na to,kdo jim vlastne je a zda je opravnenym uzivatelem pouze ten, kdo radne uzavre licencni smlouvu nebo i nekdo jiny) primo zakon.

Zadam Vasi odpoved, rad si totiz na tento problem vytribim nazor. Zatim mi nikdo fundovany (nemluvim o sobe :-) nedal jednoznacnou odpoved.

Diky JC

Sice se necítím moc fundovaný, ale odpovedet se pokusím.
Avsak až nekdy po víkendu - momentálne jsem zaneprázdnen :-(.

Milane! Proboha! To uz trochu sereš, ne?
Nemusíš mít stejný názor jako ostatní, ale trochu zdvořilosti by nezaškodilo...
A takhle se otírat o moji alma mater... :-(
(krom toho mám za to, že právě brněnská fakulta je ta, na kterou je nazírano jako na pozitivistickou)
Mej se, Robin.

No tak hoši :-)
Nicméně jsem skutečně zvědav, jak to s výkladem onoho pojmu "oprávněný uživatel" bude napříkald v komentáři k AZ. Uvidíme, jak jsem autory toho komentáře stačil ovlivnit :-)

Nejsem žádný odborník na práva, ale jako programátor se, po čtení takových to článků, cítím úzkost jako by se snažil někdo omezovat moji svobodu.
Něco naprogramuji, chci to v dobré víře poskytnout ostatním a tím případně např. napomoci urychlit vývoj jiného software. A co nezjistím, nakonec je moje chování označeno za protizákoné. Není náhodou v našem státě něco špatně? Nejedná se o omezování základních práv a svobod?
Mně to připadá, že některé zákony jsou vhodné spíš pro vykuky, kteří chtějí na všem vydělat, zvláště na cizí práci. A dobrák, který něco poskytne volně, je kriminalista.

No to je právě o těch positivistech.
Ono je třa se pokud možno dívat na SMYSL práva a ne si hrát na slovíčkaření.

Nejsem žádný odborník na práva, ale jako programátor se, po čtení takových to článků, cítím úzkost jako by se snažil někdo omezovat moji svobodu.
Něco naprogramuji, chci to v dobré víře poskytnout ostatním a tím případně např. napomoci urychlit vývoj jiného software. A co nezjistím, nakonec je moje chování označeno za protizákoné. Není náhodou v našem státě něco špatně? Nejedná se o omezování základních práv a svobod?
Mně to připadá, že některé zákony jsou vhodné spíš pro vykuky, kteří chtějí na všem vydělat, zvláště na cizí práci. A dobrák, který něco poskytne volně, je kriminalista.

;-) Kriminalnik. . . Kriminalista je Docekal ;-)

Omlouvam se za chybu. Samozřejmě jsem myslel kriminalnik a ne kriminalista.

Já si myslím, že soubory uložené na anonymním FTP v adresáři pub splňují všechna pravidla pro koupi rohlíku v samoobsluze. Ba co více, v logu je dokonce uvedeno, kdo (rohlík) získal.
Asi by bylo lepší se nejprve seznámit se základními postupy v Internetu a teprve potom aplikovat právní pohled. Takto se totiž nikdy nedobereme ke skutečným problémům. Stáhnu něco z anonymního FTP tvůrce a umístím to na svůj FTP.
A jak je to aplikovatelné na WWW-stránky, pokud mají na začátku cesty také uvedeno pub ?

Viděl bych tu trochu problém v tom, že u rohlíku je zpětná vazba jasná a skutečně dojde až k "tvůrci" rohlíku - do pekárny. Tam je poměrně jasné, že várka X byla prodána, je zafakturována, peníze zinkasovány (možná by byl lepší příklad jiného zboží, než rohlíků, kde mohou být neprodané přebytky, třeba automobilů). Zatímco záznam v logu zůstane jen na tom jednom dotyčném serveru, nepropaguje se v hierarchii serverů, přes které byl program postupně stahován, zpět - autor nemůže říct ani kolik si kdo různými způsoby stáhl kopií programu, natož jednotlivé uživatele dostopovat. Což je u rohlíku taky problém :*), ale u automobilu už ne.

Myslim si, ze pripad free SW neni az tak jednoznacky. Ne vzdy musi jit totiz o autorske dilo ve smyslu zakona. Jiz nyni je ovsem dost amaterskych umelcu, kteri zcela bezplatne davaji k dispozici svou tvorbu v e formatu MP3. Jak pohlizet na kopirovani, verejnou produkci a dalsi sireni takovehoto dila.

Ze zkušeností Free Software Foundation jasně plyne, že GPL žádnou ochranu u soudu nepotřebuje. (Přečtěte si dlouhý rozhovor s jejich advokáten na Slashdotu, vyšel tak před měsícem).

Případný porušitel GPL na tom moc nezbohatne - proč by nějaký jeho potenciální zákazník kupoval software, který může získat zadarmo? A pokud by se takový prostoduchý jedinec skutečně našel, je mnohem efektivnější upozornit jej na možnost získat stejný software zadarmo, než jít k soudu.

Takže nejlepší ochrana free software proti vykukům je jeho nulová cena.

Náš zákon mi připadá nesprávný; proč bych nemohl dát veřejný jednostranný souhlas k využití svého díla za určitých podmínek? Uživatel buď na podmínky přistoupí a dílo smí používat, nebo na ně nepřistoupí a potom jsem mu žádný souhlas nedal. Tak na co smlouva?

Podle mého názrou by stačilo novelizovat zákon tak, aby vypadla slova "smlouvou" v této větě:

§ 12
Právo dílo užít
(1) Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.


Mnohem zábavnější mi připadá možnost kolektivní správy autorských práv v software¨, kterou údajně zákon připouští. To znamená, že bych si zítra založil organizaci SOSA (= softwarová OSA) a vybíral z každého Linux (ano, jsem sadista, Windows bych vynechal) 5000 Kč a rozděloval je mezi členy SOSA. Něco podobného provádí OSA, když chodí po vesnicích a šikanuje starosty, že mají zaplatit 5000 Kč za to, že před každým hlášením obecního rozhlasu zahrají "moravanka to je chasa veselá!".

Dobry den,

jiz nekolikrat jsem cetl podobne clanky zabyvajici se neplatnosti GPL, a vzdy bylo jako problem oznaceno uzavreni licence. V jednom rozboru take bylo receno, proc mate i k SW ktery si koupite, registracni kartu, tj. abyste splnil literu zakona o tom aby se autor dozvedel o uzavreni smlouvy. Takze kdo reg. kartu neposle, pouziva SW nelegalne.

Jeste jsem slysel, ze se vzdy soudi podle prava z autorovy zeme. Tj. pokud bych distribuci predal nejakemu americanovi, tak by licence GPL byla posuzovana podle zakonu USA.

Dale by me zajimalo, zda me zakon nejak ochrani, treba v teto situaci?

Nejaky vykuk vytvori program, ktery zaplnuje nejakou mezeru a da mu licenci GPL. Po tom co si program nainstaluje dostatecna mnozina uzivatelu a treba nejaky vetsi podnik, tak tento podnik zazaluje ze program pouziva nelegalne a ze chce nejake penize. Kdo si myslite ze by mel vetsi sanci? Nekde jsem slysel ze bych to nejspise vyhral ja jako uzivatel, protoze i kdyz neni licence platna, tak tim ze byla u programu prilozena LICENCE (tedy neco co Vam rika, jak lze s programem nakladat), tak tim se definoval umysl.

Nejsem pravnik, takze pokud si trhate vlasy nad formulacemi, neni to umysl aby ste prisli o vlasy, ale pouze nechteny vedlejsi efekt. :))

Myslím, že prohlášení vyučujícího před posluchárnou plnou studentů nelze považovat za uzavření licenční smlouvy. Já se totiž nedozvím (pokud se nebudu jednotlivě ptát), kteří studenti můj návrh přijali. Navíc někteří na příslušné přednášce nejsou a o programech se dozví od kolegů nebo je najdou na mé webové stránce.
Proč musí být zrovna text licence návrhem, s kterým já musím souhlasit? Nelze to chápat tak, že (v analogii s rohlíkem) vystavení sw. na WWW nebo FTP serveru je výzva, můj požadavek na stažení souboru návrhem na uzavření smlouvy (používat stažený sw. podle podmínek daných autorem) a poskytnutí souboru serverem za přijetí návrhu (a já, jako navrhovatel smlouvy, se o přijetí dozvím).
Když si kupuji rohlík, uzavírám kupní smlouvu. Předpokládám, že když si kupuji kafe, tak také. A co když si to kafe koupím v automatu - to mně připadá analogické downloadu sw. ze serveru.

Lze říci, že když všem Vašim studentům
rozdáte (na disketě, emailem) svůj software, oni ho přijmou, pak je uzavřena
lic. smlouva. Někteří jí pak ale třeba nevyužijí. Pravda, v případě jiného
než "osobního" kontaktu (např. vystavení na intranetu s tím, že si to
určitá skupina Vašich studentů může stáhnout a pak užívat ) je to už
kompikovanější a blížíme se k podobné problematice jeko u GNU/GPL.
Já si ale myslím, že byť že zcela právně-pozitivistického hlediska je to asi
problém, z praktického hlediska je to naprosoto OK.

K druhé části:

Velmi zajímavé. Takhle to funguje u klasického prodeje přes web (např
tzv click-through smlouvy- nabídka zboží na www je chápána jako pobídka k
vyjednání, vybrání zboží ze strany zákazníka (brouzdala po webu) na webu
jako návrh na uzavření smlouvy ke koupi té a té věci za tu a tu cenu, její
zpracování (té nabídky) a zaslání skutečné věci (poštou atp.) pak jako
přijetí ze strany prodejce.
U vašeho případu licenční smlouvy je tu dost "ale". Chybí tu přece jenom ta
skutečná kooperace (činnost, kterou lze považovat za konkludentní přijetí
návrhu) druhé strany - autora (v uváděném případě vědomé zaslání zboží), ale
je to takové moc "automatizované" a "anonymní". Ten, kdo Vám má dát souhlas
k užití díla (např.autor) nijak neprojeví svou vůli s vámi smlouvu uzavřít
(tj. přijmout Váš návrh - porovnej skutečné zaslání koupeného zboží, přijetí
peněž z Vašeho účtu atp.) a za "něj" to udělá počítač. A to navíc zcela
automaticky a vlastně podle Vašich příkazů (zašletě pomocí HTTP příkaz ke
stažení a on to automaticky udělá). Též by to na web musel vystavit přímo
autor atp. (nebo jiná oprávněná osoba)
Víte, toto je opravdu velmi komlikované na písemné vysvětlování. Ale pokud
by se skutečně někdo našel a chtěl GNU GPL zneužít, dalo by se to použít.