Myslím, že prohlášení vyučujícího před posluchárnou plnou studentů nelze považovat za uzavření licenční smlouvy. Já se totiž nedozvím (pokud se nebudu jednotlivě ptát), kteří studenti můj návrh přijali. Navíc někteří na příslušné přednášce nejsou a o programech se dozví od kolegů nebo je najdou na mé webové stránce.
Proč musí být zrovna text licence návrhem, s kterým já musím souhlasit? Nelze to chápat tak, že (v analogii s rohlíkem) vystavení sw. na WWW nebo FTP serveru je výzva, můj požadavek na stažení souboru návrhem na uzavření smlouvy (používat stažený sw. podle podmínek daných autorem) a poskytnutí souboru serverem za přijetí návrhu (a já, jako navrhovatel smlouvy, se o přijetí dozvím).
Když si kupuji rohlík, uzavírám kupní smlouvu. Předpokládám, že když si kupuji kafe, tak také. A co když si to kafe koupím v automatu - to mně připadá analogické downloadu sw. ze serveru.