Lenže pre takého užívateľa treba podrobne popísať delenie disku a jeho riziká (a spomenúť zálohovanie všetkých dát), inak môže skončiť z naformátovaným diskom bez dát aj bez Windows. pri zbežnom prečítaní som ani nezbadal, či ide o dualboot alebo čisto linuxové PC a nepopisuje sa tam ďalší s rizikových krokov - inštalácia zavádzača OS (osobne neviem, či sa tým dá niečo robiť aj pri tejto inštalácii - ja som vždy použil alternatívne CD). celkovo môžem povedať, že pri prechode na Linux by viac pomohol staručký CHIP s popisom inštalácie RH 7.2 alebo Mandrake (8?). Základné princípy tam popísané platia aj pre Ubuntu a autori sa venovali dôležitejším veciam ako výber jazyka.
Náhodou jsem se rád poučil, jak že vlastně Ubuntu instalátor vypadá. Při správě několika serverů na Gentoo nebo SuSE se člověk u Ubuntu vůbec nedostane.
kdo s linuxem jenom začíná, ať si stáhne vmware nebo M$virtual pc a skusí to v něm, nebo ať bootuje nějakou live distribuci.
Navíc 99% uživatelů woken má disk 100% zaplněný oddíly tohoto systému, takže nejprve musí podstoupit proces odříznutí oddílu windows nebo reinstalaci windows do menšího oddílu a tím se jakoby nikdo v těhle článcích bůh ví proč nezabývá.
Ano zase! Neumíte si představit, to až budete starší, co je to kvalifikovaná pomoc. A zamlada stejně jako zastara platí: Repetitio mater sofia! Na linux přechází i mnoho strších a strých lidí. To jen uhrovatí géniové si myslí, že člověk po šedesátce neexistuje. Můj přítel na linux přešel v 75 letech. Budeš v jeho věku schopen přejít na jiný OS i ty? Synku i ty budeš jednou starý a vnouček ti misku udělá. Přeju ti příjemné stáří v blahobytu a zdraví.
Se zajmem sem clanek otevrel, pac bych na Linux rad postupne presel. Ale to ze se mi to jeste nepodarilo, nemusi jeste znamenat, ze sem uplne blbej abych si neumel vybrat jazyk kerymu rozumim nebo mesto kde bydlim...
Spis by mne zajimaly takovy veci, jako proc se mi uz na tretim stroji nedari nastavit nativni rozliseni monitoru (1920x1200 nebo 1366x768). V nastaveni mi to nabizi jenom par zakladnich. Snazil sem se instalovat i naky udelatka a hrabat se i v nakejch konfiguracnich souborech, ale nikam sem nepokrocil.
To je pro mne treba K.O. kriterium a nemam cas si s tim hrat vic nez dva tri zimni vecery. Takze bych uvital radu nekoho chytryho, kdo know how. Muze to byt prinejhorsim i bez deseti screenshotu, treba to pochopim i tak.
Vrele diky.
Jo, dobra idea, vyzkousej vsechny kombinace existujicich grafaren a linuxovych distribuci (>500), to te zarucene zamestna do smrti, a pak si uz nebudes stezovat...
v Ubuntu väčšinou stačilo zeditovať xorg.conf - jednoducho tam (po preštudovaní manuálu ku xorg.conf)dopísať potrebné rozlíšenia a obnovovacie frekvencie. To sa dá buď po preštudovaní dokumentácie grafickej karty a monitora, alebo, ak je na tom istom PC aj Windows,odpísať hodnoty z neho (mať Windows sa oplatí ;-)). Pokiaľ viem, problém robia len niektoré neštandardné rozlíšenia. Dá sa aj skúsiť vygoogliť priamo príslušné riadky kódu pre xorg.conf pre vašu kartu a monitor.
A keď už ten súbor upravíte, vedzte, že tým pádom nebudú fungovať updaty a upgrady. Preto, pokiaľ to udržíte v pamäti, je vhodné mať zálohovaný pôvodný xorg.conf a pri updatovaní ho tam vždy na chvíľu vrátiť.
Toto celé je jedna z tých drobností, ktoré robia inštaláciu omnoho dlhšou, než píše autor článku. Ja som inštaloval Ubuntu na PC s grafikou Matrox, a rozchodiť to mi prvý krát trvalo snáď týždeň, ale aj bežne to nejaké tie hodiny zaberie...
Takže se vrátíme k dotazu, ne?
Co doporučit - Soudruhovi továrníkovi bych doporučil SuSe 11.
........Proč - Věnuji se mu už snad 6,7 či více let.
Zrovna nyní jsem to testoval na nějaké dobré fošně,
- asi GiGaByTe XPRES či co,
- je v tom 8 GB RAM,
CPU Intel 64 bit * QUAD či co,
Grafárna nejlevnější ati a nebo nvidia. Brend Asus. 512 MB pasivní chladič.
Vše funguje jak má, byl pouze problém s dvěmi RTL čipy na fošně. Tuhlo vše v grafickém režimu. Vyměnil jsem je za dvě PCI síťovky.
Proč tuhnutí? Tak to bylo hustý, protože nebyl k dispozici repozitář download.opesuse.org
Po rozjetí repozitáře vše jelo jak má. Rozfungovaly se síťovky (tak mám teď 4 ks), proběhl update a hurá, mám tam Gnome + XEN.
3 SATA disky na 3 GB rychlosti a ladím si server + virtuální stroje.
Výsledek:
1. zkuste to.
2. neberte ohled na rady ohledně grafických karet.
3. Ověřte si, že je dostupný aktualizační zdroj či zdroj nutný pro instalaci!!!
4. před instalací si řekněte:
-------- co je váš cíl
-------- naplánujte si postup
-------- můžete-li testovat, pak testujte před uvedením do horkého provozu
-------- a pak do toho hopněte na tvrdo
Věčné téma co instalovat jsem si nechal na konec:
Začátečníkům radím, jděte do toho s Open SuSe.
Proč? Inu, jak jsem psal výše:
Už se ho držím X let.
Pravda - Párkrát to nebylo ono. Ale to mi nevadilo.
Jednoduchá instalace,
kvalitní konfihujerační nástroj,
Na začátku jsem také vyzkoušel všechno co se dá. Ale po fiasku, kdy kolega (GURU :-) ) instaloval Mandrivu na moje pecko, protože SuSe podle něj nebylo to pravé ořechové, jsem po 6 marném pokusu uznal - že na tem SuSe něco je a pokorně se vrátil.
Tak. A vo tom to je, soudruzi.
Ano - soudruhu továrníku. Ano, soudruzi linuksácí.
Ja si dovolim doplnit jeste prece jen tu Mandrivu.Suse a Mandriva jsou nejblizsi pro uzivatele zvykle na Windows,pripadne takove,kteri opravdu nemaji cas na prikazovy radek a chteji system proste pouzivat.
Rodinka pouziva Mandrivu.Ja pouzivam OpenBSD,ale do toho se nepoustejte :-)
se Suse vřele souhlasím. Mám poměrně dlouholeté zkušenosti se všemi možnými distribucemi a dovolím si tvrdit, že žádný jiný systém nemá tak koncepčně propracovanou podporu nastavování systému.
Sám používám debian, ale než bych začátečníkovi poradil, jak v něm nastavi firewall, jak rozjet smb, ftftp server nebo jak si připojit scanner nebo síťovou tiskárnu... v SuSe se spustí yast a po pár kliknutích to jede.
Možná se to linuxákům nelíbí, ale k tomu spěje svět. Lidi se nechtěj ukájet v příkazové řádce příkazy bashe, ale chtěj párkrát kliknout a aby to fungovalo
Nějak mi ujela ruka a poslal jsem to dřív než jsem chtěl :)
Z vašeho komentáře mi totiž (bráno z pohledu nezasvěceného) plyne, že ubuntu se nedovede aktualizovat po manuální ůpravě konfiguráků – nesmysl, navíc i to že je ruční úprava Xorg.conf nutná (což občas je, ale rozhodně to není první na co bych se zaměřil při řešení problému).
1) Pokud uživatel vlastní ATI nebo NVIDIA grafickou kartu, je dost možné že běží na nějakých OSS driverech (nv, radeon, v nejhorším případě vesa) Je proto dobré nejdřív nainstalovat nvidia / catalyst drivery. Jednoduchá práce, stačí v balíčkovacím systému (pro ubuntu nejlépe v synapticu) najít dotyčný balíček zadáním názvu do vyhledávání a nainstalovat ho. Pokud si dobře pamatuji, Ubuntu si pak umí i samo přenastavit Xorg. Následně se dá rozlišení většinou naklikat buď v nějakém distribučním control centru, nebo v klikátku ovladačů. Většinou pak už nabízí i exotičtější rozlišení. V případě nejhorším, kdy ani klikátko nepomůže, bych teprve pak v kůži začátečníka sahal po editaci Xorg.conf. Návodů na internetu je spousta.
Tak to to celou dobu dělám blbě :) A to ještě k tomu v rolling updates distru.
Ono je tím spíš myšleno to, že se po manuální úpravě přestane aktualizovat xorg.conf (což je logické, přece nebudu uživateli přepisovat jeho konfiguráky). Jestli ovšem ubuntu po editaci zdrojáku možnost updatu Xorg absolutně zablokuje, omlouvám se za mystifikaci a jednoznačně se přikláním k názoru že ubuntu je nanic.
Což je trochu rozdíl oproti tvrzení „A keď už ten súbor upravíte, vedzte, že tým pádom nebudú fungovať updaty a upgrady.“. Tenhle rozdíl je opravdu nutné brát v potaz, zaséváme si FUD do vlastních řad.
Z pohledu laika po přečtení výše uvedené věty − upravím soubor a jsem bez updatů. Dokonce bych si z toho mohl odvodit že neupdatuju nic, nejen xorg. Já vím že je to nesmysl, vy také, ovšem nováček těžko a takové tvrzení ho zmate. Zpětná kompatibilita je u xorg.conf velice solidní, v podstatě dochází jenom k tomu že dříve povinné volby obsažené ve vašem konfiguráku přestanou být povinné. Dneska už to na některém hw naběhne v podstatě i bez konfigurace. S problémem jsem se setkal jenom v době kdy bylo defaultně zapnuto AIGLX a používal jsem ATI kartu která to v té době nerozchodila. Na fórech se okamžitě objevily desítky návodů jak to napravit.
fglrx je proprietarni ATI driver vychazejici z FireGL, coz byl prvni driver od ATI pro *NIX vubec. Diky jeho uspechu se ATI rozhodla tento pouzit jako zaklad pro drivery ostatnich grafickych adapteru.
ATI nema pro *NIX catalyst, ale vyse uvedeny fglrx.
Osobne jsem xorg.conf musel manualne upravit jiz v den, kdy jsem GNU/Linux mel nainstalovan poprve a nevidel jsem v tom zadny problem. Pouzil jsem k tomu vim, ktery jsem take videl poprve. Chvili mi trvalo, nez jsem prisel na (ESC):help, ale pote uz vse bylo snadne zakonceno s (ESC):x Musel jsem v xorg.conf upravit nejen nazev driveru, ale take horizontalni a vertikalni frekvence monitoru + vygenerovat a pridat modelines, aby mi fungovaly i ostatni rezimy. Proto doporucuji zahodit nespolehlive graficke nadstavby a nakonfigurovat to rychle, presne a spravne v shellu.
[root@chii flash]# pacman -Ss catalyst
extra/catalyst 8.8-2
Proprietary AMD/ATI kernel drivers for Radeon brand cards. Stock kernel.
extra/catalyst-utils 8.8-1
Proprietary AMD/ATI userspace tools and libraries for Radeon brand cards.
Ovladač samotný se v Xorg.conf možná ještě jmenuje fglrx, ale balíček je dávno pojmenovaný catalyst.
Osobně mám s klikadlem od nvidie velmi dobré zkušenosti, ATI je na tom údajně také dobře. Jistě, taky si nechávám vygenerovat nějaký jednoduchý xorg.conf a pak si ho dopíšu ručně. Ale zjistil jsem že je spousta lidí pro které je hození přímo do vody absolutně odrazující.
Teď koukám do repozitářů jiných distribucí a koukám že Arch je v tomhle docela exot :D Docela by mě zajímalo proč… Každopádně, keyword ati člověka dostane k ovladačům vždy.
Ubuntu bohuzel nic tak vypracovaneho nema a dostupne nastroje jsou prilis "easy" pro nejake detailnejsi nastaveni a i zacatecnik pak casto skonci v prikazovem radku.Tam ja uz po letech skacu primo automaticky,ale to neni pro kazdeho :-)
pro ty uplne natvrdle - vsechny distribuce se od sebe lisi naprosto marginalne, na vsech bezi ten samy uplne stejny (sem tam nejak opatchovany) soft, ovladaci centrum neovladaci centrum o grafiku se staraji Xka; hra na "bug xyz se neprojevuje ve verzi abc distribuce uvw" je cesta do pekel (uzivatelske trpelivosti)
Vy jste asi moc distibuci nevyzkousel,ze? ;-) Kazda distribuce muze pouzivat jinou verzi jadra,dale jsou zde rozdily v instalaci a sprave programu (rpm,urpmi,deb,make,...),o grafiku se staraji X,ale nemusi mit vsechny distribuce stejnou verzi a mohou se prave dost podstatne lisit v tom,co umoznuji nastavit graficky (mimorane vhodne pro bezne uzivatele) a co v CLI.A vami zminovana hra proste existuje a je to diky moznosti volby.
Napr. ja mam dost podstatne rozdily ve vykonu v 3D mezi Ubuntu,Mandriva,Suse ,kdyz pouzivam ati ovladac a ostatni necham tak jak je ;-)
vy jste asi nicim krom zkouseni moc distribuci prilis neprosel, ze? :-)
na dvou ruznych verzich jadra poustim aplikaci X, jake ocekavam jako uzivatel zmeny? zadne; v jedne distribuci mam deb a v druhe rpm, jake ocekavam zmeny ve funkcnosti aplikace X? zase zadne; jake verze Xek/Ynek/Ztek mi nuti nove verze distribuci? vzdy ty nejnovejsi; proc nemohu pouzit starou tzv. stabilni verzi nejake distribuce? protoze jsou v ni stare, zakladni funkcnost postradajici a nikoli stabilni verze sw;
aplikace jsou ve vsech distribucich ty naprosto stejne, jen Vam jsou doruceny jinak, nezamenujme prostredek a cil
ja (uzivatel) tu nejsem kvuli stroji/programu, program/stroj je tu kvuli me, jestli se neco bude prizpusobovat, bude to stroj/program, ne ja -> to snad vyplyva ze vztahu clovek-stroj, ne?
a jedovata zaverem - ten vas rozdil ve vykonu je dan cim? je to snad vasi neschopnosti, lenosti hledat informace, nechuti se ucit neco noveho? nebo zamerenosti Mandrivy na novacky, Ubuntu na masy a Suse na obojzivelniky? asi znate odpoved :-)
Instalace serveru,desktopu vcetne velkych firem,kde se instaluji zcela jiste jinak nez pomoci Live CD,konfigurace routeru a firewallu,databazove servery (Oracle,MS SQL,MySQL,PostgreSQL,DB2 a dalsi),terminaly,wifi site atd. na Windows/Linux/BSD/MacOS.Ale jinak je fakt,ze v podstate jsem delal a delam hovno :-D
Jako uzivatel ocekavate,ze tam zadne zmeny nebudou a vetsinou je ani opravdu ani nevidite,ale jako admin vim,ze tam jsou ;-) Starsi distra muzete pouzivat myslim vsude minimalne 2 roky,tak dlouho je podpora pro starsi verze.Za 2 roky je toho v IT tolik noveho,ze je nesmysl udrzovat starsi verze - hlavne u desktopu.Vyjimkou je treba Ubuntu LTS,ale malokdo ten system bude mit realne 5 let.Co se tyce specialnich aplikaci jako Soekris,programovani stroju atp.,tak tam tezko bude neco jako Ubuntu,ze?
Nejsou,v nekterych je napriklad Tunapie dostupne,v nekterych ne atd.
Ano,stroj je tu kvuli vam,ale vy tu nejste od toho aby jste se do nej hrabal,kdyz to neumite a ani se to nechcete naucit ;-) Sekretarce je treba vcelku putna co ma za system,hlavne kdyz tam jsou treba nejake Office a email program.Ona si to jiste neinstaluje ani nenastavuje.To ma na starost ve velkych firmach spravce,v mensich firmach externi firma nebo nekdo jejich a doma kamarad,pripadne vy osobne,ale to se zase dostavame k tomu,ze pro to musi clovek neco udelat.Nevsiml jsem si treba,ze by uzivatele Apple meli nejakou zvlastni touhu se v systemu hrabat a to se tam daji v CLI delat veci a dokonce i s grafikou,kterou treba jinak resi pres Photoshop.Jenze oni uz maji system nastaveny od vyrobce,ktery vcelku peclive vybral HW,ma to odzkousene a oni to proste jen zapnou.A ani nejakou zakladni konfiguraci si nedelaji sami.Doporucoval bych navstivit nejake graficke studio,ktere pouziva Apple.Vzdy maji nekoho kdo se o to stara a jeste jsem nevidel nikde,ze by to byl ten clovek co s tim pracuje.Ten kdo si to poridi i domu jeste mimo praci,tak uz s tim umi i pracovat,tak neni uz ani pro nej problem si nastavit dalsi veci co potrebuje.
:-D Ja pouzivam OpenBSD,takze lenost v hledani informaci to zcela jiste nebude ;-) Navic jsem nerikal,ze mi to vadi.Ja i z Ubuntu,ktere po instalaci ukazuje FPS 1300 dostanu 3120 FPS aniz bych nekde musel skemrat o radu ;-) Daval jsem to jako priklad toho,ze v cem se treba mohou distribuce lisit ( Ubuntu 1300 FPS,Mandriva 1850 FPS,OpenSuse 1540 FPS - po default instalaci se stejnym driverem na stejne sestave).Takze jedna mala jedovata na zaver - ocividne vam dela problemy pochopeni psaneho textu,takze nez budete nekoho osocovat v diskuzich,tak se napred ujistete,ze opravdu danne veci rozumite,jinak se pak velmi lehce stava,ze je clovek za blbce ;-)
Jde o 2 věci:
1) Co umí grafika?
2) Jak je nastavený ovladač?
ad1) Starší a hlavně integrované grafiky končily na 1280x1024 a dál vlak nejede.
ad2) Alespoň OpenSUSE a myslím, že i vše ostatní, včetně woken funguje tak, že pro ovladač se nastaví typ monitoru a potom lze vybrat rozlišení a obnovovací kmitočet z rozsahu, který tento monitor umí. Pokud tam není požadované rozlišení, znamená to, že se musí nastavit jiný typ monitoru. K výběru je celá řada monitorů ve skupinách podle výrobců a 2 zvláštní skupiny (alespoň u OpenSUSE): VESA a LCD. Já dnes nastavuji skupinu LCD a v ní vyberu parametry, které pro daný monitor vyhovují. Takže když mi na stole straší Lenovo L220X (1920x1200), tak mám nastavený monitor LCD 1920x1200@60hz a ovladač samozřejmě nabízí všechny rozlišení až po těch 1920x1200.
Já jsem se snažil popsat postup, který jsem zvolil a jak to konkrétně fungovalo mně. Rozlišení LCD se nastavilo automaticky, takže jsem s tím nemusel dělat nic. Pokud chceš nastavit nějaké konkrétní, budeš muset asi editovat xorg.conf. Taky může záležet na ovladačích. Já jsem použil ty, které mi Ubuntu nabídlo po instalaci
Zůstaň u Windows, ušetříš si problémy i čas. Linux je na desktop zatím přece jen poněkud mladý a jestli se s instalací a konfigurací nechceš moc párat, Windows jsou jasná volba.
Doma mame Linux jako jediny OS uz 3 roky.PC je zaroven TV,DVD prehravac,vez,herni konzole,fotoalbum,vyukovy pomucka pro deti,zdroj informaci,internetove stanice atd.Takze bych radeji pomlcel o tom,ze Linux je pro desktop ponekud mlady.Jiz nekolik let to neni problem.
Nejsou s tim problemy ve smyslu uzivani,co se obcas objevi (stejne jako u jinych systemu) resim ja a ne bezny uzivatel.Ten na takove veci nema co sahat a taky mu to neni umozneno.Kdyz chce,tak at se uci.Problem je jediny,ze si spousta mysli,ze kdyz umi pri skladani dat do kupy kabely a komponenty podle barvicek a cirou nahodou na to dostat piratske Windows,tak ze uz jsou to IT machri.Tento pocit drahnou dobu jedna nejmenovana firma v lidech i podporovala.Nastesti uz i ji doslo ze to je blbost a postupne to horko tezko napravuje na normalni uroven.
Uzivatel ma PC pouzivat a aby to slo,tak mu to musi nekdo nastavit : firma kde koupil PC,znamy a nebo holt sam,ale kdyz sam,tak v takove situaci neletaji peceni holubi do pusy a nikdy ani nebudou.To predpoklada i to,ze ma clovek trochu inteligence a dokaze si predstavit,ze to na co byl zvykly z jednoho systemu nemusi nutne presne stejne fungovat i na druhem systemu a to je prave nejcastejsi problem - neco mezi zidli a klavesnici.Kdyz date pred cloveka,ktery v zivote nedela s zadnym systemem,tak je vysoka pravdepodobnost,ze bude koukat jak zaba z kysky at je pred nim jakykoliv system.Je ale zajimave,ze prave takovyto clovek ma nejmensi problemy prijmout fakt,ze se holt neco musi naucit,kdyz to chce pouzivat.Nevim jak ostatni,ale i ja si toho musel dost precist a vyzkouset nez jsem zacal pouzivat nektery ze systemu (alespon zaklady) a detaily uz jsem si pak hledal a ucil sam.Tohle tzv. obcurat nejde, i kdyby kdovikolik lidi vyrvavalo,ze jeden system rulezz a druhy sucks.Ale dneska je asi takova doba,ze kdejaka lina ves chce vsechno hned,bez uceni a jeste lepe bez vlastni prace.To ale nefunguje v zadnem oboru,ne jen IT.
Cha, taková blbost jako nastavení rozlišení grafiky je ve Windows triviální záležitost, kterou spousta běžných uživatelů zvládne bez mrknutí oka, v nejhorším se to dá vyřešit rychlou radou po telefonu. Představa, že bych si musel volat specialistu v okamžiku, kdy si pořídím nový monitor, mi přijde poněkud absurdní.
Ne, Linux není zralý na desktop - čímž nechci říci, že na něm není použitelný. Ale možná kdyby se ty tlupy nadšenců kolem Linuxu vykašlaly na výrobu balastu a začaly se pořádně věnovat rozvoji několika málo distribucí, tak by v dohledné době na desktop i dozrál. Zatím jsem k jeho masovějšímu využití skeptický, na to prostě opravdu nemá.
Tak at pouzivaji Windows.Nikdo je prece nenuti prechazet,je to jejich volba,ze chteji zkusit neco jineho.BTW stejne trivialni zalezitost to je v Fedora,Ubuntu,Mandriva,Suse,....Ve firmach se vola specialista,mezi prateli se vola znamy,ktera to dela velmi casto zdarma.
Zraly je davno,ale sam se spoustou veci kam smeruje a jak co dela nesouhlasim a proto pouzivam OpenBSD.Kazdy si muze vybrat,nemam potrebu aby to muselo byt nutne nasazovano masove.Kdo chce co pouzivat,tak at to pouziva.
Které Windows to byly? XP, Vista a pokud si dobře pamatuju, tak i w2k chtějí po změně rozlišení potvrdit, že to je ok. Je tam 15vteřinový timeout. Pokud to nepotvrdí, přepne se rozlišení zpět.
Pokud by taková situace nastala ale třeba po výměně monitoru, pak je ještě možnost Stav nouze (po telefonu se dá říct, aby ten člověk po zapnutí počítače stále opakovaně mačkal F8 než se objeví nabídka) a změnit rozlišení tam. A to platí už od Win95.
Zrovna tohle po telefonu ve Windows opravdu řešit lze velmi snadno.
Ale pochopitelně se najde spousta jiných problémů. Vždy se dá oponent utlouct nějakým vhodně zvoleným argumentem. ;)
Neco podobneho se mi stalo ve Win95 (nebo mozna Win98). Nonitor se rozbil a nahradni nepodporoval nastavene frekvence. Kdyz clovek nabootoval do 'Stavu nouze', tak tam prakticky nikdy nic neslo nastavit - zarizeni pracovala 'v rezimu kompatibility' a pusobilo to na me dojmem, ze tamni nastaveni je stela nezavisle od nastaveni normalniho.
Ve W2k a WinXP toho lze dosahnout i bez 15 vterinoveho intervalu. Existuje totiz kombinace (rikejme tomu pravym jmenem, BUG) kdy se to asi 2x zepta, ale kdyz provedete dalsi zmenu bez POUZIT tak se jiz nezepta. Z hlavy presne nereknu, otestujte si to.
Cha, nastavení monitoru možná ano, ale to už musíte mít nainstalované správně ovladače pro grafiku, což se mi zdá že platí pro linux taky. Problém je ovšem s těmi správně nainstalovanými ovladači.
Pokud budete mít štěstí tak po nainstalovaní systému Vám linux naběhne ve správném rozlišení a bude rovnou fungovat. Což u Windows bezpečne nehorozí, tam máte po instalaci na 99% nastaveno na tvrdo 800x600 a pane uživatel nainstalujte si ovladač. Naštěstí tvrzení, "pokud budete mít štěsí..." se v posledních dvou letech mění na "Pokud budete mít smůlu,tak Vám systém nenaběhne ve správném rozlišení".
Bohužel tento stav padá na vrub výrobců HW, že pro Linux neposkytují podporu, což je zase z důvodu že není tak rozšířen, což je zapříčiněno mimo jiné také argumenty podobnými tomu vašemu .... to vypadá jako zašarovaná kruh, otázka jak z něho ven
2X: co máte prosím na tom domácím PC za distro? Začínám se rozhlížet po věcech typu MythTV, LinuxMCE adpod., protože bych chtěl využít přechodu na DVB-T k vytvoření "krabice", která by byla TV tunerem (PIP, teletext, time-shift nutný), rekordérem a DVD přehrávačem. Podmínkou je ale ovládání klasickým ovladačem.
Na jednu stranu mám na to bádání přes dva roky (u nás v "pohraničí" - Zlín - bude analog vypnut 11. 11. 2011 :-)), ale na druhou stranu pokud mi někdo doporučí něco vhodného, budu určitě rád.
Doma pouzivam Mandrivu v dualbootu s OpenBSD.Notebook jenom OpenBSD.Otazka je co presne tam budete chtit,protoze je pak mozne,ze bude vhodnejsi specialni distribuce.Za ty dva roky taky mohou nejake jine nez vami zminovane specialni pribyt,ale z tech dvou bych spise sel do MythTV.Nejvetsi pozor bude treba dat na vyber HW,cili radeji koupit neco rok stareho,co ale bez problemu zprovoznite,nez kupovat neco novejsiho a silene laborovat.
Sam mam zatim analog (na obou systemech),ale uz taky koukam po DVB-T a ciste v otazce DVB-T vyhovuje Kaffeine.Pro analog mam TV Time.DVD prehravam v cem se mi zachce,Kaffeine je ale opet dobra volba.Na vypalovani k3b (casto ale v CLI),kopirovani DVD k9copy,hudba Amarok a jinak na hudbu i filmecky VLC.Ovladac jsem nezprovoznoval i kdyz muj funguje.Mam to blizko a na TV moc nekoukam a stejne kdyz tak u toho sedim.
U mne spise hrozi,ze diky kabelovce tohle budu muset resit drive,protoze nemam normalni TV.Takze neni kam pripojit jejich slavny set-top-box.
hmm, predchozi "nove" ubuntu na mem brend nu stroji detekovalo rozliseni spravne, presto - pri aktivai setrice obrazovky (patrne, nebo nejaky setrici rezim) k necemu doslo a displej mi zahlasil neco jako "stavajici rozliseni neni podporovano"; veci v konfiguraku Xek nehraly roli; ja uz svuj nazor mam, tak mozna byt stacilo zmenit ten Vas, kdyz se nemeni hmatatelna realita
Ja jsem profesionalni programator, Linux pouzivam uz asi 12 let, ale kdyz jsem zjistil ze mi s pocitacem nefungujou monitory 16:9 tak jsem se na to radsi vykaslal a nechal jsem si 4:3 nez abych 2 mesice stravil nad reverseengineerovanim Xu a zjistovani, kde se musi udelat jaky magicky trik aby to chodilo. S Widlema to lidem samozrejme chodi bez problemu.
No, ono jestli problem opet nebude nekde mezi klavesnici a zidli :) Jak bylo napsano vyse. V dnesni dobe je uplne bezne, ze tak jako kazdej kdo podle barvicek posklada pocitac, tak je IT specialista, tak je uplne bezne, ze kazdej, kdo se nauci v libovolnem jazyce Hello World a par dalsich veci pripadne par specialnich vyrazu, tak je profesionalni programator :)
Na MFF chodí brácha a údajně se tam hodně učí API funkce Windows. A taky programátor čeho, že - jestli programuje čipy do dotekových vypínačů nebo mikrovlnek, tak třeba vážně s Linuxem vůbec neumí a má tam jenom ten editor a kompilátor toho svého mikroprocesoru.
Já můžu na rozlišení v Linuxu doporučit tenhle příkaz:
(Nastartujte jen do konzole)
sudo dpkg-reconfigure xserver-xorg
Je to textový průvodce, nastavuje i další věci, jako třeba klávesnici, ale důležité je, že je to prostě automatický průvodce v češtině. Vygeneruje xorg.conf a obvykle už to pak funguje a člověk na to nemusí sáhnout. Navíc si myslím, že instalace ovladačů grafiky ve Windows je časově náročnější, než si tady desetkrát odentrovat Další a šipkami vybrat volbu. Třeba u mě trvá instalace Catalystů 5 minut, pak restart, pak povolení HW akcelerace, restart, nastavení 32 bitů (vždy padne na 16) a teď u 8.9 mi vůbec nejede Control Center, u předchozí verze šlo normálně; zkoušel jsem všechny možné odinstalace a přeinstalace.
Takže to už radši investuju do sebevzdělání a napíšu si pár Option do konfiguráku, než se spoléhat na milosrdenství bugů.
Ano, stejně tak je v dnešní době úplně běžné, že se nepotřebuju stavět na hlavu a drbat se s editací konfiguráků v /etc/X11 nebo kdovíkde, abych nastavil rozlišení obrazovky. Ale je to běžné jen díky tomu, že Windows jsou na desktopu o hodně rozšířenější než Linux, jinak by to asi taková samozřejmost nebyla...
To s tím zastavováním a rozjížděním disku je nesmysl, vyplývá to z chybné interpretace S.M.A.R.T. dat. Data jsou 256 bajtů proprietárních dat z disku a někdy se stane, že se v políčkách, kde člověk z logiky věci očekává jednotky až desítky, objeví miliony. Zatím jsem neviděl program, který by SMART všech disků zobrazil korektně, takže pokud nečtete SMART dotyčného disku originální utilitou od výrobce na podporovaném řadiči (ne všechny řadiče dovolí posílat pokročilé ATA příkazy disku a zpět), bug je nepodporované čtení hodnoty, ne skutečné zastavování disku.
Uz pri druhem dilu jsem zacal postradat smysl tohohle serialu.Autor si s tim dal jiste praci,ale :
1) Screenshoty a instalaci musi umet udelat kazdy,kdo minimalne 3x instaloval Windows
2) bod 1 je perfektne popsan v dokumentaci ke kazdemu systemu,na jejich wiki,v PDF ke stazeni,pripadne knihach dostupnych na internetu
3) kdo chce system instalovat a pouzivat a zaroven neni ochotny aplikovat bod 2,tak at radeji zustane tam kde je,at to sveri nekomu kdo to umi a nebo at pohne linym zadkem a neco pro sebe udela a neco se nauci
4) takoveto clanky se objevuji znova a znova a jen zapleveluji odborne servery a v podstate cely internet.Znova plati,ze kdo si takove clanky neumi vyhledat v archivu nebo na internetu,tak at radeji zustane tam kde je
5) Jestli si nekdo mysli,ze tyto clanky nejak pomohou rozsireni Linuxu nebo OSS,tak je na velkem omylu.Jen pritahnou lidi,kteri jsou lini neco udelat sami,tim ve vysledku nic moc nepochopi a ke konci jen nadavaji jak je ten Linux/BSD/MacOS tezky,sucks,Windows rulezz atp.Takovi lide at zustanou tam kde jsou.Pochopitelne i v komunite OSS se najdou podobni sasci,ale nic neni dokonale
6) Instaluji lidem a firmam pomerne bezne na desktop nebo server,router atd. neco z jmenovanych systemu (vcetne Windows) a pokud je to bezny uzivatel,tak ten se do toho nema s prominutim co srat a ani to nepotrebuje a navic je to nastaveno tak,aby prakticky nic nezmenil.Proste ho zaskolim a on to pouziva,ja delam jen udrzbu.Kdyz s tim chce umet neco vice,tak mu poskytnu nejakou dokumentaci (PDW,www,...) strukturovane od zacatku smerem dal a sem tam mu poradim,kdyz si nevi rady a kdyz ukaze,co vsechno uz zkusil.
mam znameho, uz sem u nej dlouho nebyl. spravoval sem mu windows - pokazde, kdyz si poridil nove zarizeni (tiskarna, mobil, fotak, digitalni diktafon, druhy fotak, zvukovou kartu, ...), nebo kdyz potreboval vyrobit neco, co drive nedelal (sestrihat video, spravovat hromadne fotografie, naskenovat neco v davce, precist ocr, sestrihat audio z diktafonu, prevest video do DVD, prevest audio do mp3...) vzdy mi volal. predstavte si, ze by se takto choval kazdy bezny uzivatel - vznikla by situace, ze by byl jeden clovek, ktery s pocitacem umi, a druhy clovek, ktery s pocitacem neumi. rekl bych, ze poptavka prevysuje nabidku - neni proste tolik IT odborniku. a windows jsou v tomto dokonale - sveho znameho uz sem naucil, ze tiskarnu nainstaluje tak, ze si precte manual (5 vet) a pak klika na "dalsi" "dalsi"... ze si snad uz dokaze ty windows nainstalovat sam - vzdyt to nic neni. windows maximalne tak vykvetou do 256 barev a hloupeho rozliska, to zavola - ale u XPcek a Vist sem tohle fakt moc casto nepotkal...
a ted kdyz bych mu dal linux, se vsim tim mountovanim zarizeni, hackovanim jadra - dodavanim modulu aby to umelo pracovat s tim a tim zarizenim, editaci konfiguracnich souboru a podobne... haha. jak uz tu nekdo naznacil v diskusi - pocitac je tu pro cloveka, ne opacne.
jinak jsem z tohoto serialu take pomerne zklaman, sem uzivatel windows, o linuxu jsem se chtel neco dovedet. po asi 5tem clanku sem zjistil, ze tento serial nevede k tomu co chci - precejen uz mam s pocitaci (windoze) nejakou zkusenost - a mozna prave proto mam s linuxem takove problemy. ja uz nejsem obycejny kasparek, ktery si vystaci s FireFoxem, chci si system nejak vysperkovat - windows uz si plus-minus nejak ohnu ke svym potrebam, ohejbani linuxu je ale mnohonasobne slozitejsi, tezsi, casove narocnejsi (pro zacatecnika). nic podobneho ale serial nepopisuje, a tento clanek se screenshoty z instalace - podobne uz sem videl asi 30x. takovehle veci me znechucuji vubec jeste nekde googlit po nejakych moudrech o linuxu.
Prvni odstavec hodne zkratim.Pocitac je tu pro cloveka,ale tomu pocitaci dava zatim dusi clovek,ktery tomu hodne rozumi.Z toho vyplyva,ze clovek co pocitac jen pouziva taky nepotrebuje vedet jak co funguje a to se pak dostava na uroven,kdy taky nema na nic sahat,neb to dela nekdo fundovanejsi.Uzivatel se stane odbornikem jenom tak,ze se tomu zacne venovat do hloubky sam.To za nej nikdo neudela.
Kdyz se chcete o Linuxu neco dozvedet,a rikam to dneska minimalne podruhe,tak si stahnete a ctete (je to zdarma,pripadne si to kupte) :
a nasledne pouzivejte man a info (byt obcas nedokonale,ale proti dokumentaci prilozene k Windows to je zlaty dul).Vybodnete se na tyhle pidi-midi serialecky "Linuxovym guru v 356 krocich" atp.
TLDP mam, po precteni asi 300 stranek sem to zavrel a vratil do knihovnicky. prakticky sem moudra z knihy nepouzil.
samozrejme mate pravdu, ze kdyz clovek chce neco poradne potunit, tak tomu musi rozumet. kdyz si ale clovek koupi fotak, tak ocekava, ze ho spoji s pocitacem pres nejaky kabel a vse hned pujde, aniz by cokoliv resil. a to je to, ze v linuxu tomu tak vzdy neni. vy tvrdite, ze pro pouzivani jakehokoliv zarizeni holt musi byt clovek vedec a odbornik na operacni systemy - takova myslenka se mi proste nezda.
pro jizdu tramvaji take nemusim vedet, jak funguje elektromotor, jak se tramvaj ovlada - jen si nastoupim a vezu se, proc by to melo byt pri pouzivani (!) tak odlisne? - a do pouzivani samozrejme pocitam i jednoduche ukony s tim spjate (pripojeni tiskarny, fotaku, ...). ostatne na Windows nebo Mac OS toto funguje pomerne slusne - za cenu, ze clovek ten system nemuze az zas tak ohybat... ale ma zase klid.
To netvrdim.Jen rikam,ze kdyz to chce clovek instalovat a jinak udrzovat,tak ze se proto musi neco naucit.A pripojovani periferii ma fungovat jak popisujete.Ze to tak neni,tak to je treba se ptat u vyrobce proc to nejde vsude.
Ano.Proto rikam,ze ja sam pouzivam neco jineho,jinak udrzuji a pracuji se vsemi.Sam posledni dobou nechapu,kam vlastne chce Linux dojit,protoze kazdy ma neustale potrebu projevovat svou kreativitu neustalym znovuobjevovanim kola na milion zpusobu.Doma to mam jiz tri roky pro to,ze se pro me potreby obejdu bez Windows a krast SW nemusim,takze je nemam ani potrebu kupovat,na MacOSX nemam HW a tu cenu bych taky nedal.Nejen z techto duvodu pouzivam OpenBSD a je mozne,ze jednou to bude i hlavni system.Zatim je to dualboot a na notebooku jediny system.
samozrejme je chyba u vyrobce zarizeni, ze nevyda kodek. mluvim spise o zarizenich, ktere jsou podporovane (napriklad me ted napada zvukova karta s 5.1 zvukem nebo webova kamera). clovek misto toho, aby takove zarizeni jen zastrcil do USB a system neco zarochnil, napsal zpravu "voala, muzete pouzivat", tak clovek musi konfigurovat jak divej - ne-li rovnou kompilovat cele jadro kvuli nejakemu modulu (ano, i takove postupy jsou v ubuntu nebo opensuse - nejpratelstejsich distrech linuxu). az se toto zmeni, bude linux skutecne dospely desktopovy system pro vsechny, a ne jen pro par "geeku" / uzivatelu, kterym staci jen webovy prohlizec.
Dovolte vás vyvést z omylu, ale v současné době, pokud nemáte opravdu exotický hw, tak s ovladači není problém, dokonce si troufám říct, že linux je na tom podstatně lépe než windows xp (s vistami nemám zkušenost). Asi tak před měsícem sem si hrál s live CD zmíněného Ubuntu a ponabootování běželo všechno, webová kamera, zvukovka, dokonce i stará inkoustová tiskárna se skenerem (xerox), pro kterou se mi pro win ovladače sehnat nepodařilo.
Z vašich názorů mi přijde, že jste zkoušel Linux naposledy, tak před 7lety, kdy to byl systém spíše pro znalé a poznání chtivé, než pro BFU. Ale dnes je situace úplně jinde, ale na to musíte přijít sám, třeba jen tím spuštěním toho live CD s Ubuntu. A pokud o to nestojíte, pořád je to vaše rozhodnutí, ale pak ze sebe nedělejte chytráka na diskuzích...
- sounblaster live 5.1, hraje, ale ne 5.1 zvuk, pouze 2 stereo; pritom je v seznamu podporovanych karet
- webova kamera Logitech Messenger Pro (nebo tak nejak) - je na seznamu podporovanych webkamer, nerozbehl sem ji v zadne distribuci
- hp deskjet 6200 (nebo tak nejak) - sice tiskne, ale ma asi 1% featur, kteryma disponuje tisk na windows (nastaveni kvality tisku, pouziti barev / cb, oboustranny tisk)
- nokia 6230, N70 - bluetooth nainstalovany, nekolik ruznych aplikaci pro komunikaci s mobilem - ani pres kabel se mi nepodarilo s mobilem pracovat
- nvidia chip na graficke karte - funguje, ale mnohonasobne pomaleji nez ve windows - a cekat 0.5-2 vteriny na to, az se vykresli menu, to opravdu nemam za potrebi
Ubuntu 6, 7, 8; OpenSUSE 10.2, 10.3, 11; Fedora Core 4, 5, 6, 7, 8, 9... postupoval jsem podle oficialnich navodu (napriklad v ubuntu navod na instalaci webkamery spociva v kompilaci jadra! - bavime se o verzi 8 ! tedy aktualni verze) i podle navodu z diskusi a blogu.
" A pokud o to nestojíte, pořád je to vaše rozhodnutí, ale pak ze sebe nedělejte chytráka na diskuzích..."
o linux jako takovy stojim, zajima me. co ale nemam rad jsou tvrzeni jako tato - kdyz sam na vlastni kuzi vidim, ze i oficialni postupy a navody jsou k nicemu. jedine moje chyba, ze sem stale neprelouskal 1000 stran TLDP a dalsi stovky stran k me distribuci - ale to uz se dostavam do bodu, kdy jsem tu ja pro pocitac a ne on pro mne.
holt se musim smirit, ze vetsina meho pocitace je exoticka - i kdyz je oficialne podporovana. s tvrzenim, ze je na tom linux dnes lepe s ovladaci nez windows xp bych si dovolil nesouhlasit (nemluvim o podpore ruznych architektur, kde windows skutecne zaostavaji). souhlasil bych pouze v pripade windows vista.
samozrejme, kdybych se v tom nejak vic hrabal a pohral si, verim, ze alespon nektere zarizeni bych donutil pracovat spravne - ale kladu si otazku: proc to delat, kdyz v alternativnim systemu je to otazka par minut naprosto trivialniho klikani na "next"? a takto bude uvazovat asi vice uzivatelu :)
- SB 5.1, to mě překvapuje, prože mě funguje bez problémů (spdif)
- webcam, mám genius messenger, stačilo nainstalovat gspca a jede...
- u tiskáren HP mi linux tiskový nástroj nabýzí daleko větší možnost nastavení než HP ovladač ve win (HP 710 a CUPS)
- toto nemohu posoudit, ale s mým SE K750 a bluez není problém...
- GF 4 mx460, teď nevím verzi ovladače, ale výkon je srovnatelný s win, né-li o málo lepší...
ad ovladače) nemluvíme o ovladačích, které dostanete s hw od výrobce a které musíte doinstalovat, ale o těch, které máte v systému, což ve wxp je opravdu bída a bez onoho next next next máte prostě smůlu...
a s tým next-next šťastie :-)
Ale vážne, priemerný ovládač tlačiarne od výrobcu (a teda zväčša pre Windows) naozaj ponúka viac funkcií. Možno sa nájdu výnimky, ale štandard to nie je. Čo vám preboha ponúka Linux, že to neimplementoval výrobca?
mate pravdu, od systemu, ktery je stary 8 let skutecne nemohu ocekavat, ze bude disponovat ovladaci novych zarizeni :D - tedy ja mluvil spise o podpore.
kdyz se podivate na dnesni visty, ty me prekvapuji, co vsechno zvladaji out-of-box. nanestesti uz nemeli v microsoftu pochopeni pro starsi ovladace, takze na vistach si nesprovoznite hw starsi 3-4 roky (v tom je linux lepsi)
a linux bych hodnotil nekde tak mezi - umi neco ze stareho hw, umi neco z noveho hw... obcas se to musi konfigurovat nekolik dni.
jak sem psal, vyzkousel sem hodne dister (pravdepodobne vsemozne "ovladace" audia / deamony ...), postupoval sem podle navodu - jak oficialnich tak z diskusi a nikdy se mi to nepodarilo sprovoznit. obcas slychavam, ze faktorem mezi klavesnici a zidli - vzdy vim, jak je to mysleno - ale ospravedlnuji si to tim, ze tato chyba byla prenesena autorem daneho navodu :D
skutecne nejsem zadny linuxovy geek, mam rad, kdyz veci funguji s minimem stelovani - a to se evidentne v linuxu rict neda. urcite to nejak postelovat pude (pevne v to verim), ale kvuli nastaveni takove samozrejmosti se mi zrovna nechce studovat unixove systemy, architekturu linuxu, ... atd. :(
Nechcete pro zmenu treba podobny slint o instalaci Gentoo? txt soubor, podle ktereho to instaluju, ma sice jen 199 radek, ale urcite by to slo nafouknout do takovych aspon 5, mozna i vice dilu. Jen mne napada, ze by tam asi nebyly ty screenshoty, hmm... tak nic... ;-)
PS.: Omlouvam se vsem, kterych jsem se timto dotkl, ale dle meho nazoru to neni ani clanek pro odborniky, ani voditko pro laika.
zkousel jsem instalovat gentoo - fakt zabava - clovek jde opravdu do detailu. Bohuzel jsem skoncil po zkompilovani X. Nevedel jsem jak zkompilovat gnome a kde. Takze u 17. dilu se pridam ke ctenarum.
ze by:
emerge gnome kde gdm
? :)
A pak si jeste pro jistotu pridat gdm spoustet po startu:
rc-update add gdm default
a po rebootu uz jedes primo v Xkach
s tym Gentoo by to bolo fajn :))) Sam som pred 4 rokmi presiel na tuto distribuciu a mozem iba povedat, ze lepsia skola linuxu ako gentoo asi nie je. Pripomina mi to tie stare karate filmy - kde ziak musel najskor prejst peklom cvicenia /hehe ako napr. nosenie 2x sudov s vodou/, mesiace poctivej pripravy a potom bol odmeneny tym, ze pochopil, odkial vlastne prameni ta sila s ktorou rozbije pastou tehlu alebo drevenu dosku.
Od svojej prvej skusenosti s linuxom v r.2000 som presiel vsetkymi vacsimi distribuciami, ale vzdy sa vratim na gentoo z jednoducheho dovodu - ked clovek pouzije nejaky NAVOD an nieco, co inak v inej distribucii nejde, VZDY to nakoniec podla navodu v gentoo funguje. Je to hard, je to zdlhave, vyzaduje si to poznat mnoho veci z linuxu, ale uspech je zaruceny. Kedysi bola taka mantra - ze vtedy clovek uz vie nieco vieac o linuxe, ak si vie skompilovat a zaviest vlastny kernel - podla mna to bolo dost prehnane, a oproti modifikacii kernelu mi prislo za ovela tazsie spravne nastavenie napr. postfixu.
Clanok je podla mna vhodny maximalne na nejaky blog alebo do zive.xy. Za tych 8 rokov co s Linuxom pracujem som uz zazil jeho nasadenie v PC herni, na Mestskom Urade, na vysokoej skole atd. Vsetky implementacie aj so skoleniami som robil sam, a vysledkom je nevesely - ludia su lenivi. Ked zo seba urobite p. Boha, vsetko im date zadarmo a 24h denne im budete pomahat a vysvetlovat vyhody, aj tak sa vas nakoniec spytaju, preco to nie je tak ako u suseda, na inej vysokej skole alebo urade v susednom meste. Snaha naucit sa nieco nove je mozno typicka pre mladu generaciu, ale aj ta je zo svojej podstaty leniva.
Odkedy je k dispozicii MS Office za 1500SK pre 3 PC v domacnosti alebo pre studentov, uz argumenty o cene a ODF formate stratili na ludi ucinok. Je mi to luto, ale MS opat presne vie, ako na ludi. To vlastne vedel vzdy.
PS: nie je nahodou najvacsim uspechom linuxu paradoxne Google Android ?
Tentokrát to bylo lepší
Snaha sice byla, ale podstatná část a to sice pozastavení se nad rozdělením disku, když jsou na stroji ještě Windows jaksi chyběla. A to je právě ten kámen úrazu, kde se začátečníci zkoušející jiný OS zaseknou. Ona instalace v Ubuntu je jednoduchá klikačka, kterou zvládne i obyčejná žena. Sám jsem po internetu ICQ naváděl jednu slečnu v instalaci. Problém nastal právě při vymezení místa pro linux a samotné rozdělení.
Kde je poznámka, že pro intalaci bude potřeba volný prostor na disku?
Kde je poznámka, že pokud vybereme automatické rozdělení disku Ubuntu smaže všechny stávající oddíly, které případně na disku jsou?
Kde je poznámka, že pokud vybereme instalaci zmenšením stávající NTFS oddíl, může se stát, že kvůli fragmentaci není zaručeno, že na NTFS zůstanou data.
Kde je
Kde je poznámka, jaké oddíly jsou v běžně potřeba? Že existuje jakýsi hlavní oddíl (root) značící "/" v běžném "ext3" formátu.
Že k root oddílu se v linuxu dává ještě "swap" oddíl jako jakási vyrovnávací pamět na disku. A že jeho velikost je standartně 2xvětší než Operační pamět RAM. V některých případech to však není potřeba a může být větší i menší.
V tom je dle mého názoru slabina. A to je ta část, u které se pak i zběhlí windows uživatelé se zkušeností jak nainstalovat windows zaseknou. Buď je to odradí při pomyšlení, že když to špatně nastaví přijdou o data nebo to risknou. Pak pokud se jim to podaří je vše v pohodě a následuje názor na ovládání linuxu, vzhled, atd... a nebo přijdou o data a budou naštvaně linux shazovat všude kde se dá.
Nevím to je můj názor! Berte to jako přátelskou kritiku.
Každopádně všem držím palce při přechodu. :)
(omlouvám se všem za případné "neodborné" vyjadřování, ale jsem běžný uživatel linuxu který před x lety přešel a některé pojmy stále nemám zažité. Omlouvám se pokud mé poznámky v článku zazněly, patrně jsem si jich nevšiml a to se může stát právě i přecházejícím)
Přeji krásný den
dela ubuntu automaticky volume group? Mate na to nekdo vyhraneny nazor? Ja jsem to pouzil defaultne u fedory ale v momente kdy jsem chtel mazane zkopirovat logical volume se systemem na novy disk a usetrit si instalaci, tak jsem zjistil, ze na linuxu to nejde. Na AIXu jo. Jdou jine cachry - pridat disk do volumu, presunout v ramci volum, odebrat stary disk z volumu... Jenze...
Bohůžel se musím omluvit, protože momentálně si nejsem jist, zda jsem se svými znalostmi a zkušenostmi pochopil na co se ptáte. Takže je mi líto ale nemohu vám odpovědět :( .
Díky za připomínky, ale už se mi je asi nepodaří dostat do článků, proto aspoň reakce a nějaké odpovědi.
Poznámku o nutném volném místu pro instalaci nepovažuju za nutnou, to je asi jasné, že nelze instalovat tam, kde není místo. Pokud se zvolí automatické dělení nebo jakékoliv jiné, instalátor 2x upozorňuje, že dojde ke smazání a všechno je možné vrátit bez následků do spuštění instalace. Zmenšování oddílů s NTFS je docela problém a spíš bych ho nedoporučoval. Ale máš pravdu, chtělo by to delší rozbor. Ohledně použitých a potřebných oddílů je v článku odstavec. Pokud uživatel zvolí automatické dělení, SWAP se mu vytvoří a asi není důvod s ním nějak manipulovat
No tak jasný... jak se to vezme
Někteří Windowsáci si mohou myslet, že když mají na svém NTFS oddíle (C: či D: atd..) volné místo, že se jima TAM bude instalovat ubuntu.
Ano dá se to tam nainstalovat, Ubuntu dokonce disponuje touto variantou (teď nevím jak se ten nástroj jmenuje, ale pokud se ve windows vloží cd objeví se okno s rychlou nabídkou...) Ale při klasické z liveCD si nejsem jist jestli jde využít volné místno na NTFS pro instalaci...
Tak tomu říkám zprovoznění. Počkáme co se chytne samo a u zbytku prohlásíme, že to nefunguje. Mám Logitech MX3200 a nefunguje speciální obdoba touchpadu ... Jestli tohle má být motivační článek pro uživatele Windows k tomu aby přešli na Linux, tak opak bude pravdou. Místo toho aby jste jim ukázal, že některé zařízení je třeba trochu složitěji konfigurovat, ale že nakonec fungují, tak jim tu vyhodíte seznam toho co nefunguje a víc se tím nezabýváte.
Nefunguje mi touchpad tak jak bych chtěl - man synaptics, man synclient, ...
Nefunguje mi dualhead - man xrandr, man xorg.conf, ...
Nebo raději odkaz na nějaké howto. Přeci jenom man stránky jsou někdy dost náročné čtení. I když někdy stačí sklouznout do sekce EXAMPLES v příslušné man stránce (spíše několika desítkách obrazovek :-)).
Na ten postup instalace UBUNTU stačio dát link a víc rozebrat jiné detaily. Stačily 2 minuty hledání na www.ubuntu.cz a link na instalaci je http://wiki.ubuntu.cz/Pr%C5%AFvodce%20instalac%C3%AD
Částečně bych souhlasil, ale celkově si myslím, že nemáš pravdu. Každý přece nemá klávesnici s něčím podobným a tak ho nefunkčnost ani nemusí zajímat. Nezajímá ani mě, protože mi to ve Windows sice fungovalo, ale stejně jsem obě klávesy nepoužíval. Neviděl jsem proto důvod hledat a zkoušet řešení. Používané klávesy fungují a to je důležité. Myslím si, že tak se k tomu staví většina uživatelů, kteří chtějí systém hlavně používat a do pro ně nepotřebných nastavení se nechtějí pouštět
Ahoj,
delam si s titulkem srandu. Pro zacatecniky je to asi fajn, ja to moc nectu.
Co naopak ctu - jsou diskuze pod clankem. Skoda ze jsou zapleveleny narky na to, jak je neuzitecne psat o instalaci. Naopak doufam ! ze tu najdu odpoved na muj problem jak dosahnout vysoke rozliseni na novem LCD monitoru. Zatim na SUSE s matroxem neodpovida - ani tuk. Na fedora7 - jako 2. monitor jde nahodit na 1280x800 - pouzivam xrandr a ten mi nenahlasil vyssi rozliseni. Jsem smutny a hledam na internetu. Preinstalaci - abych pouzil nejnovejsi system - ted delat nemuzu.
Ta grafika matrox parhelia se suse nesnoubi, sax2 i sax2-vesa jsou zmateni. Jeste zkusim radu z tehle diskuze - pouzit jako monitor LCD a ne VESA. Mozna ze to byla zasadni chyba vcerejska.
Jak vysokeho rozliseni? Predne to musi umet grafarna (neni matrox trochu stary?) a pak s tim musi umet pracovat driver. Pokud to neni nejake extra, tak s tim problem nebude (napr. na matroxu g400 asi 1440x900 nepujde). A pak tu mame samotny x server, pokud pouzivas verzi 7.3 a starsi, musis to resit pres xorg.conf, pokud novejsi, pak je nastavovani rozliseni automatizovano a muzes jej v gui naklikat. Pokud to nejde, chyba muze byt v driverech x serveru (napr. v cd ubuntu 8.04 spatne pracuji drivery i810, je treba aktualizovat z repozitaru).
Ten Matrox som sem vniesol len ako príklad problému, ktorý je treba (nejakou všeobecnou formuláciou) spomenúť. Je to karta, ktorá si s Linuxom veľmi nerozumie, hoci jeden nadšenec v Rakúsku píše k Matroxom drivery.Ale ani s tými nejde stopercentne. A pozor, Matroxy sa neznášajú s prechodmi s framebuferu do iných režimov, čiže grafický boot Ubuntu spôsoboval nábeh X-iek aj textových terminálov do úplne nepoužiteľného stavu. Ten diskutér, čo chcel 1440x900 myslím o Matroxe nehovoril.
A nebude to nahodou tak,ze Matrox nekdo vyrabi/vyrabel a mel k tomu dodat ovladace?Jo taaaak,on je dodal jen k Windows.Proc je nedodal i pro jine systemy nebo kdyz uz to stejne davno nevyrabi,tak proc neda k dispozici dokumentaci?Nic na tom stejne nevydela.Jo taaaaaak,oni by pak treba uzivatele zjistili,ze nepotrebuji novejsi kartu a vykon jim dostacuje.No ale to by prece neslo,jak by jsme dale ryzovali? atd. atd. S problemy s HW se primarne obracejte vzdy na vyrobce.I pod Windows je dostatek problematickeho HW a vubec by mne nenapadlo si kvuli tomu na ne stezovat.Ovladace dodava vyrobce HW ne tvurce OS a kdyz uz to musi delat,tak to dela jako neco pro sve uzivatele,co je navic a snazi se jak to jen jde a ne,ze to je jeho povinnost.
neťahajme k tomu "nábožnestvo" Matrox poskytuje aj Open Source linuxové ovládače (kompilujú sa), len sú nekvalitné, pretože Matrox je okrajová firma a Linux je pre ňu okrajový systém.
Nabozenstvi do toho netaham,konstatuji fakta.Kdyby dali ven dokumentaci ke kartam,ktere se uz davno neprodavaji,tak udelaji lepe ;-) Ze to je pro ne okrajovy system neznamena,ze to tak nutne je i u jejich zakazniku.Pokud firma naznaci,ze jsem pro ne okrajovy,tak pak se tato firma stava okrajovou pro mne.A uprimne,jake je zastoupeni karet Matrox ? ;-)
U monitoru hlavne potrebujete vedet hsync a vsync,pokud to system spatne detekuje,tak je problem.Pokud system automaticky meni rucne zadane hodnoty,tak je jeste vetsi problem a vyvojari by se meli zamyslet.
jsou takové, že kolega, který provozoval Ubuntu, přeinstalovával systém za 2 roky cca 10x. Vždycky se mu povedlo nainstalovat nějakou nevhodnou verzi nějakého programu, a systém se sesypal tak, že nezbyla, než "svatá reinstalace" (za tento výraz děkuji Aničce B.)
Tvrdil mi, že podobné problémy nejsou vzácností, a že existují celá diskusní fóra zaměřená jen na záchranu rozsypaných Ubuntu instalací.
Já jsem za tu dobu přeinstalovával Suse jen tehdy, když vyšla nová verze. Na chyby jsem narazil jen 3x, a ve všech případech pomohlo napsat do Novellí Bugzilly.
Když moje matka přecházela z DOSu 6.22 na nějaký modernější systém, usoudil jsem, že nemůže mít Windows, protože neznalý uživatel snadno spustí nějaký zákeřný kód doručený spamem. Tož dostala Suse 10, a neměla s ním zatím potíž.
Z těchto zkušeností bych asi začátečníkovi radši doporučil Suse než Ubuntu.
"Your mileage may vary". Nechci založit žádný flamewar, tak pokud jste příznivci Ubuntu, nemusíte mne brát vážně.
Existuje totiž jistá množina uživatelů-idiotů, co jsou schopni rozbít jakýkoli systém a vždy to svádět na něj. Sváděli na Windows, svádějí na GNU/Linux a budou to svádět na jakýkoli další. Také proto patří mezi vyznavače distribuční turistiky.
Obvykle stížnosti na rozbitý systém začínají slovy jako "Smazal sem /etc a ten blbej krám přestal fungovat." nebo "Hrál sem si s registrama a (...)".
Tito "lidé" zároveň patří mezi ty, kteří nejčastěji potřebují jakousi "sousedskou" technickou podporu. Jinými slovy vás neustále (klidně o půlnoci) otravují blbými dotazy a typicky ještě nářky na to, jak je jejich aktuální systém k ničemu.
Těmto idiotům je nejlépe se vyhnout, a pokud už máte tu smůlu, že bydlí blízko vás, je nejlépe je navždy odehnat slovy MĚ TO NEZAJÍMÁ. Pozor však, začnou více nenávidět také systém, který používáte. A samozřejmě i vás. Přesto se jejich zapuzení vyplatí.
Každá distribuce má své klady a zápory.
Mě třeba příjde že suse je oproti Ubuntu omnoho pomalejší. kupříkladu ve spravování balíků. U Ubuntu v Synapticu dle mého odhadu (nemám to měřené) strávíte méně času než v Yastu (nepočítám smart, protože smart není výchozí správce balíků). Také Bootování mi přijde s Ubuntu rychlejší. A pak tu je také FPS v glxgears... příjde mi že Ubuntu vede. (nevím jestli ovladače byly ty samé, jádro to samé a takt grafiky ten samý u obou distribucí).
Jinak nic proti openSUSE nemám. Pravidelně balancuju na hranici distribucí a testuju ty nejznámější a nejsnáze instalovatelnější, když vyjde novější verze (PClinuxOS, Mandriva, openSUSE, Fedora, Ubuntu), ale faktem je, že nejvíce se klaním k Ubuntu. Přijde mě snadná v instalaci, dost rychlá, líbí se mi i vzhled, Používá standartní panely a nabídky v gnome. Dalo by se říct, že vše mi tam běží...
Toť můj názor ;)
No, YAST se mezi Suse 10 a 11 hodně vylepšil. Rychlostně je to dramatický rozdíl.
Tam, kde jste svého času strávil deset minut hleděním na nějaké to "načítám databázi balíčků", se objeví jenom zákmit a balíčky jsou načtené. Jediné, kde se čeká, je při stahování XML popisů repozitářů z Netu, a ani tam to podle mých pozorování viditelně nepřekračuje dobu potřebnou k jejich stažení.
O glxgears se nemohu vyjádřit, dnes o nich slyším poprvé :-D
Debain-based systemy lze opravit i po kompromitaci utocnikem, poskozeni velke casti systemu, atd aniz by bylo nutne je reinstalovat (mazat a instalovat). Apt ma na to parametry takze misto svate reinstalace by se kolega mel radeji naucit cist ;-).
V akregatoru mi u root.cz zacinaju prevladat uplne nezmyselne a zbytocne clanky, uz si zvykam, ale toto je moc. Napokon, dost nazorov je v diskusii. Skusim pridat este iny pohlad na tu istu vec.
Najlepsi operacny system je ten, ku ktoremu mi najlepsie poradi kamarat v dosahu. Na konkretnom OS absolutne nezalezi. Jediny rozumny dovod na prechod na linux pre v-obyvaku-mam-pocitac-a-nehram-hry je lahko kamarad ktory uz nejaky ten patek sedi doma za linuxom. Z tohoto vyplyva i najlepsia linuxova distribucia - stejna aku ma skuseny kamarad.
Tak, ako si BFU neinstaluje windows, ale kupi si notebook s predinstalovanym OS, tak si neinstaluje ani linux, ale kupi si notebook so spominanym kamaradom po boku. Tudiz tento serial su "bajty do /dev/null".
Co by malo vyznam, je zdielanie skusenosti ludi s instalaciami. Autor clanku by tudiz nepisal vlastne skusenosti, ale skladal serial na zaklade diskusii, pripomienok a poradni na inych serveroch.
Napriklad serial "Instalujeme Ubuntu 8.04"
Nadpis sekce: "Prepinani klavesnice v gnome"
Identifikace: "Pokud je nastaveno automaticke prihlaseni, nefunguje prepinani klavesnice"
Reseni: "Pridejte setxkbmap do aplikaci spoustenych po startu sezeni"
Nadpis sekce: "Xorg nenabehne v plnem rozliseni"
Identifikace: "Susedke som instaloval ubuntu na pocitac s CRT a miesto 1280x1024 jej ostalo rozlisenie 640x480 a neslo zmenit"
Reseni: Priniesol som si vlastny monitor, zapojil, vytvoril noveho uzivatele pretoze stavajici bol nepouzitelny pre tieto zmeny (a netusim preco), nastavil som rozliseni z automatickeho na pevne dane a vratil som jej monitor."
Ešte by som dodal, že ak sa článok volá "Přechod z OS Windows na Linux", tak by tá inštalácia mala byť aspoň porovnávaná s inštaláciou Windows a mali by tam byť zmienené rozdiely.
Článek by se spíš měl jmenovat "instalace linuxu na PC" než ten název co zde je je matoucí jak pro profesionály, tak i pro amatéry. V článku se člověk nedozví žádnou informaci související s přechodem protože přechod jednoznačně není problém instalační ale uživatelský.
Jen si představte článek "přechod z OS Windows na BeOS" se stejným obsahem, nebo "přechod z Photoshopu na GIMP" také jako instalaci gimpu, nebo řekněme "přechod z .NET na JAVU" a popsat proceduru instalace NetBeans. :-/ (ale pokud redakce zastává jiný názor, a shledává že obsah naplnil název článku, pak jsem vám dal aspoň pár dalších námětů na články :-/ )
Bylo to již v diskusi nastíněno, ale nedá mi to abych se nezeptal: Opravdu root potřebuje tento druh článků v této kvalitě? Nebo aspoň nechcete rozdělit root do více sekcí, kde by byly segregovány články podle "náročnosti"?
AMEN
Cim dal vice nepotrebnych clanku se objevuje,ktere popisuji neco,co je jinde popsane lepe a jiz nejakou dobu.Clovek by cekal,ze to bude odborny server a odborne veci jsou cim dal tim vice jen v archivu serialu na Root nebo ABClinuxu
Dam seznam toho co ctu ja bud pravidelne nebo kdyz neco potrebuji.Cesky toho moc nebude :-)
V clanku nezaznela zasadni informace: V ubuntu je def. zamknuty root ucet, takze uzivatel musi pri administraci psat pred kazdym prikazem sudo a klepnout sve heslo.
K odemknuti roota mu staci zmenit heslo tzn.
sudo passwd root
pote uz se lze prepnout pomoci su na root a.
Presto bych zacatecnikum doporucil Fedoru... dle meho mnohem lepsi dokumentace, vice volnosti a vice repo.
e.
Kdyz si to chce nekdo sam instalovat,tak jeho prvni cesta ma byt sem http://www.linux.cz/ ,tam ma i k dispozici vyber nejvhodnejsich distribuci a jejich popis s odkazy na vice informaci.
S tim rootem je to teda dost blba rada.Pouziva se sudo z jistych bezpecnostnich duvodu.Radit zacatecnikovy psat prikaz,ktery ani nevi co znamena a proc je tak vubec system nastaveny je nejlepsi cesta k tomu,aby dal na vse klikal bez rozmyslu stejne jako ve Windows a pak nebude ani dlouho trvat a Linux bude stejne zapraseny jako jeho instalace Windows.
Sudo je pěkná prasárna , sudo je spíš taková blbuvzdorná ochrana vuči lidem co neví jak zprávně nastavit svůj linux (to jsou většinou lidé na domácím PC)avšak tímto sudo ztrácí účel bo do domácího PC se nikdo hackovat nebude
a do PC kam by se chtěl někdo dostat bude nastavovat spíš nějaký expert u kterého blbuvzdorná ochrana sudo není potřeba -> sudo== zbytečnost
A jeee....a Windows rulezz a Linux sucks(pripadne obracene),ze? Doporucuji napred neco o sudo zjistit,pouzivat,zkouset a pak az vynaset soudy.Napriklad kdyz mate server s uzivateli a potrebujete pro nektere umoznit spousteni prikazu,ktere muze normalne jen root a nechcete je davat do wheel skupiny a do jine ten program presunout nemuzete z duvodu bezpecnosti,tak to pomoci sudo udelate elegantne tak,ze potrebne uzivatele date do User aliasu a v /etc/sudoers nastavite co mohou spustit za programy,jestli s heslem nebo bez,jestli mohou menit promenne atp.Tim se vyhnete tomu davat nekomu root heslo a spouste dalsich pruseru.
Vyuziti :
Ve firme jsou lide co maji na starost DNS a pak je zde admin.Pro praci s DNS potrebuji nektere programy,ktere jinak muze pustit jen root.Pomoci sudo jim umoznite pustit jen to,co potrebuji
Mate treba ucebnu se studenty nebo jinou situaci a chcete aby mohli pouzivat treba prikaz /sbin/halt bez hesla
Mate doma jeden pocitac,ktery pouziva nekolik clenu rodiny a chcete mit pro sebe plny pristup k nastaveni aniz by jste se musel prihlasovat jako root (pracovat jako root je vubec "chytry" napad na pc pripojenem k Internetu) a pro jineho clena umoznit jen nektere prikazy v ramci vyuky
Other than the obvious fine-grained access control sudo provides, there are a few other benefits to using sudo. One of the biggest advantages is the command logging. Every sudo(8) command is logged, making it very easy to track who has done what. Also, once you have sudo(8) configured correctly, the senior sysadmin can change the root password and not give it out. Nobody should need the root password if they have the correct sudo permissions, after all! Reducing the number of people who have the root password can help reduce security risk.
Also, sudo(8) can be run on almost all UNIX and UNIX-like operating systems. What's more, a single configuration file can be used on all of these systems, vastly easing administrator overhead.
Disadvantages to Sudo
By far, the most common disadvantage to sudo(8) is that junior administrators don't like it. If
people have traditionally had root access on a system, they will perceive that they're losing
something when the senior administrator implements sudo(8). The key to overcoming this is to
make sure that people have the access that they have to actually perform the tasks that they're
responsible for. If a junior administrator complains that he cannot perform a task, it means that
he has either overreached his responsibilities or he needs more privileges.
The permissions syntax can be confusing until you understand it. Getting everything correct can
be difficult the first time. Once you understand how sudo(8) manages its permissions, however,
it's very quick and easy.
Finally, a faulty sudo(8) setup can create security holes. A thoughtless configuration will create
holes in the system that a clever junior administrator can use to actually become root. This
problem is best dealt with by a combination of careful configuration and administrative policy.
Nejak tam nevidim nejake extremni nevyhody.Krome toho,ze se to clovek musi naucit.
Celý článek je naprosto o ničem. Žádný uživatel nemá důvod přecházet na linux proto, že neexistuje dostatek aplikací (účetnictví, obchodní SW apod.), nehledě k absenci podpory.
Jako obvykle lžeš. Nikde jsem nepsal, že důvodem pro přechod byl nedostatek účetního a obchodního SW. A pokud se nepletu, minimálně jeden uživatel důvody k přechodu na Linux měl. a řekl bych, že jich je dokonce i víc...
Zadny uzivatel nemusi odnekud nekam prechazet,kdyz mu system vyhovuje.To je cele.Aplikaci je dost,podpora se da koupit stejne jako u MS,ale je mi jasne,ze tohle resit nechcete.Tim by hned skoncila flamewar :-)
Tak to jsi mne opravdu pobavil :-) Prej kvalitni podpora od MS. Ty jsi snad nekdy na tu jejich podporu volal ? Kamos tam volal docela nedavno, ze se mu zasekava Wista kratce po startu. A oni se mu ani nesnazili nijak poradit a rekli mu ze kdyz ma OEM verzi Wisty, tak at to bezi rict vyrobci. Tam byly taky jehom samy lamy, tak mu nam nakonec jinej kamos co dela do pocitacu dal prepaleny XP.
Ja jsem psal,ze se da koupit,ne ze je dobra ;-) Jako nejvetsi partner MS (firma,ne ja :-)) vim moc dobre jak je kvalitni.Poznavame to i sami na sobe :-) Ja bych si netroufl tam volat,ale nekolikrat za den jim aspon poslu Zpravu o chybach :-) Ale to je obecne problem vsech velkych firem,kde na telefonu sedni totalni vygumovanci,kteri maji do hlav jen nasypane marketingove a reklamni poucky z temnych seanci zvanych teambuilding a jinak o tom,co maji resit,vedi naprosto kulove.
A situace,kterou popisujete by mne tim tuplem donutila prejit jinam i kdyby to znamenalo,ze se holt budu muset neco naucit.
A co se tyce kamarada,tak Windows by dostal,leda by si je ale koupil.Piratske at si instaluje a spravuje sam.
U článku mi chybí důvod proč přejít, tedy především audit software, ovladačů k hardware, cena, složitost zprovoznění, záruky apod.
Chybí mi tu člověk jako je pan Lael Ophir, tedy top odborník, co by zhodnotil a doporučil Linux (třeba nějaká konkrétní studie).
Obávám se, že jediná výhoda Linuxu je zvyk na Unix prostředí, možnost hodně architektur, cena a velmi výjimečně Linuxově specifický program. Osobně mám zkušenost s Ubuntu na dovolené. Měli tam FireFox(internet), OpenOffice (prohlížeč MS dokumentů) a prohlížeč PDF. Prostě takový netcomputer pro plánování turistických cest a k přečtení mailů na starém Pentiu III.
Jo, pan Lael Ophir je top odbornik :-). Jeho specializaci je u kazdeho clanku a kazde dizkuze zminit, ze Linux je v podstate k nicemu a ze Windows jsou lepsi - proste presne to, co typickeho ctenare ROOTa zajima.
Kdybyste ROOT.cz cetl dele, tak byste vedel, ze lide, kteri do Linuxu vidi, uz na jeho komentare ani nereaguji, protoze je to ztrata casu. I kdyz mu jeho argumenty vyvratite, tak se za par mesicu se stejnymi argumenty vynori v jine diskuzi ...
Jinak co se nakladu, zaruk a studii tyce - o tom se na ROOTu skoro nikdy nepsalo. Kdyz se obratite primo na obchodniky Novellu, Red Hatu, ... tak tech informaci dostanete az az. Ale na druhou stranu, kdyz vidim tu nevalnou uroven vetsiny soucasnych clanku (jsou vyjimky), tak si rikam, jestli by nebylo lepsi trochu informaci z podnikoveho IT pridat. Jsou sice pro skolaky a domaci uzivatele nezajimave, ale aspon by bylo o cem psat.
Takové zajímavé články třeba podnikové IT apod. bych bral. Články Jak sem instaloval distribuci XX a polofungující HW dal navěky do skříně nejsou nic moc a je jich všude hodně. No a u pan Ophira vím, že kritizuje Linux, ale má podle mě hodně široké znalosti především v oblasti Windows. A myslím, že nemá výhradně černobílý pohled. Já sem tzv. OS-tolerantní. Čili je mi zcela jedno, má-li někdo AmigaOS, FreeDOS, Windows Vista Ultimate nebo co. Pokud nezamlčuje jeho plusy a mínusy.
Novell a RedHat tuším tvrdili, že se na desktopy pro běžné uživatele moc nespoléhají. K úrovni článků: bral bych nové posily do redakce. Podle mě by server mohl přinést víc o opensource/programování a nějaké recenze/návody na opensource software. Poslední dobou mě to tu moc nebaví :-/.
Snim o svete v nemz budou vsechny webove diskuze zaplneny pouze prisne objektivnimi a vecnymi prispevky od takovych top-odborniku jako je Pan Lael Ophir.
Zajimave ... ja presel na Linux jeste z DOSu (protoze jsme nepresel na W95), ale nikdy mi nepritomnost ucetnicvi a obchodniho softwaru nevadila. A jedine ucetnictvi, se kterym jsem se v predchozim zamestnani setkal, bezelo v DOSu (na stroji s W98SE).
A zatimco v Linuxu jsem nikdy podporu nepotreboval (RTFM :-) ), u Windows by se mi to casto docela hodila. Ale bud podora nebyla v dispozici (PC slozeni z dilu, OEM licence, tj. uzivatel muze podpru ocekavat leda sam od sebe), nebo byla nepouzitelna (clovek delajici podporu mi navrhoval jako jedine reseni reinstalci). Nakonec jsem vzdy skoncil u googleni. Ze zkusenosti ostatnich mi vychazi, ze pokud nejste velky zakaznik, tak nema smysl na podporu spolehat a kupovat jen kvuli ni plne licence je vyhazovani penez.
Ještě že jsme všichni obchodníci a účetní... jinak by jste neměl argumenty... počkat Vám přece o argumenty nejde... příště podobné názory pište do blogu... zde jsou k ničemu, když jste nepřišel diskutovat ale plamenně bojovat
Clovicku vy mne zacinate bavit. Kdo chce psa bit, hul si vzdycky najde. Kdo chce dokazat nevhodnost linuxu na desktop, Lael Ophir si ucetnictvi najde.
Mate predstavu kolik procent lidi non-enterprise potrebuje na desktopu ucetnictvi? Rekl bych radove v jednotkach. V enterprise sektoru vyber desktopu vybec neni na vuli uzivatele. Takze tento clanek muze "pomoci" pouze uzivatelum domacim ci v malych "firmach".
Pokud se podpory tyka, da se samozrejme koupit a je podle mne lepsi nez podpora MS, protoze MS podporu desktopu vubec nedela, odkaze vas na partnery, a ti nam za 5 roku nikdy s nicim nepomohli. Vzdy jsme nasli reseni sami nebo se to (s)proste preinstalovalo a tato chyba se jiz neopakovala (byly jine hehe).
Sice jsem uživatel windows, ale pár zkušeností s přechodem (napůl neúspěšným mám) Chtěl bych se o ně podělit.
1. PC
stará šunka amd duron kolem 1GHz 256MB RAM Riva TNT2 tv karta pinnacle stereo pro (nebo nějak tak)
-jednalo se o počítač bez připojení k internetu - to byl asi největší kámen úrazu pokud šlo o linux. Řešením bylo používat distribuce typu dreamlinux nebo ubuntu superdupervševjednom edice (nevzpomenu si na přesný název). Nakonec jsem skončil u ubuntu a stáhnul jsem si na 3 dvd repozitáře takže nepřítomnost internetu už nebyla takový problém.
-počítač měl sloužit pouze ke sledování tv, filmů a psaní textů
-na tomhle počítači se vystřídalo snad nejvíc distribucí (suse, opensuse, mandrake, mandriva, ubuntu, kubuntu, dreamlinux....)
-nikdy jsem nerozchodil 3D i když dnes vím v čem jsem dělal chybu, přesto si myslím že i dnes bych s tím měl problémy (v linuxu jsem naprostý negramot, neumím zrovna nejlépe anglicky)
-tv karta většinou fungovala v pořádku, pouze v opensuse občas odmítala fungovat. Dálkové ovládání se mi nepodařilo rozchodit, v novějších distribucích jsem si všiml jakéhosi LIRC, tak snad už by to dnes nebyl problém
2. PC
athlon 1800+ 1GB RAM Nvidia geforce 4
-na tomto počítači se mi povedlo v linuxu fungovat téměř bez potíží, nicméně po čase užívání jsem se vratil k windows. Je to můj hlavní počítač a windows na něm vyžaduji. Linux jsem tam pouze zkoušel.
3. PC
notebook Fujitsu-Siemens Amilo L7310GW
-na tomhle stroji jsem byl ze začátku připravený přesedlat na Linux
-používám internet od T-mobile s 4G combi kartou. Nejdál jsem se dostal k tomu, že se mi povedlo kartu jakože nainstalovat. Přesto se mi nepodařilo připojit se s ní k internetu.
-grafická karta VIA/S3G UniChrome Pro IGP - nepodařilo se mi rozjet 3D (i když ovladače openchrome údajně 3D podporují)
tyhle dvě věci mě dost štvou, nicméně jsem to ještě úplně nevzdal a dal jsem si oddechový čas
Takhle nějak to vidím já jakožto uživatel windows a linuxový analfabet. 3 PC - 3 víceméně nepodařené přechody.
Na prvním pc jsem zjistil, že mít linux bez internetu je velmi velmi nepraktické. Na druhém pc jem zjistil, že potřebuji-li pracovat potřebuji windows. Na třetím pc jsem zjstil to, že chce-li člověk něco rozchodit, musí prolézat miliony fór, tisíce howto stránek a nakonec zjistí, že řešení bylo už na první stránce, pouze tam byl překlep v konfiguračním souboru.
Gratuluji ke snaze.Tim jste projevil a aplikoval neco,co drtiva vetsina lidi ani nezkusi.
Co se tyce k jednotlivym bodu,tak to vicemene vse vypada spise na problematicky HW nez OS.Ale to pochopitelne neni vase starost,ale ani starost OS,ale vyrobce.Pokud nejste kovany v nekterych zalezitostech,tak je pochopitelne lepsi pouzivat Windows.Urcite by jste to postupne rozjel i na Linuxu,ale pokud to neni vase hobby nebo prace,tak chapu,ze je zbytecne se s tim zdrzovat.
1) PC bez internetu je nadnesene receno dneska k nicemu,ale pro vami popisovane ucely se da pochopitelne pouzit a je pak jedno,ze nejsou aktualizace (do doby nez se to na Internet pripoji).
2) Kazdeho svate pravo a jen uzivatel vi,co mu vyhovuje
3) 4G karta je kapitola sama pro sebe a pristup T-mobile taky,VIA vydala az pomerne nedavno ovladace
jenze on je mnohdy problem prave v dokumentaci - kolikrat sem uz postupoval pri instalaci zarizeni podle "zarucene spravneho" postupu, ktery se tykal prave me distribuce. vsechny texty nasvedcovaly tomu (manualy ovladacu...), ze dane zarizeni je podporovano. a ejhle, po dnech konfigurace a tapani je pak clovek skutecne radne znechucen. v Mac OS clovek neresi vubec nic, na Windows (pokud to uz neumi samy) stahne ovladac a naklika "dalsi" "dalsi" a ma hotovo za par minut.
a kdyz uz se clovek odhodla zeptat se nekoho z okoli, kdo linux pouziva, docka se: naprosteho vysmechu s posklebky "zustan u windows" v lepsim pripade neco na zpusob "nevim, takove zarizeni sem nikdy nenastavoval"...
myslim, ze konfigurace linuxu je dost nekonzistnentni - uz mnohokrat sem videl konfiguraky ruznych druhu, nekde se misil text s XML a podobne ulety. a klikadla v ruznych distrech (OpenSUSE) jsou spise handicapem...
To je jeden z duvodu,proc pouzivam OpenBSD.Taky nemam cas pri kazdem vydani hledat kde se co zase extremne v systemu zmenilo a sledovat rozdily mezi jednotlivymi distribucemi.Na Linuxu jsem pred par lety zacinal s OSS.Spravne by vsechno melo byt v man nebo info,ale to na Linuxu velmi casto neni a nebo tam neco je,ale informace jsou neaktualizovane atp.Tady mam ja uplne vse (ale doslova uplne vse) co potrebuji http://www.openbsd.org/cgi-bin/man.cgi (pochopitelne to je i v systemu).
Ja Linux bezne v okoli instaluji a uspesne.Ale lidem,kterym se o to pak i staram bezplatne nebo za uplatu a takovym,kteri uz pak neresi konfiguraci.Co se tyce vysmechu,tak jak rikam,vsude se najdou blbci.To ze nekdo pouziva Linux z nej nedela dokonaleho.Brzy mne ceka dalsi instalace u znamych,kteri jsou nespokojeni s Windows.Prijdu,predvedu Live CD nejakeho distra (pravdepodobne Mandriva nebo OpenSuSe),tim si zjistim podporu HW.Vysvetlim v lidske reci jestli je vsechno v poradku,pripadne co bude mozna blbnout.Udela se zaloha dat a instaluje se az jsem si jisty,ze nebudu muset travit hodiny u konfigurace HW a hledani reseni na internetu.Od distra ocekavam,ze proste bude fungovat a pripadne,ze bude vyzadovat minimalni zasah.Kdyz ne,tak to zahazuji a zkousim dalsi.Po instalaci zaskoleni do prace se systemem,staci minimalni a nejaky terminal atp. to je jiste zajimat nemusi.Nastavim potrebne programy a hotovo.To vse zdarma,kdyz neco daji tak se nezlobim,ale ani to nevyzaduji.Zatim jsem zazil jen jednou,ze nekdo chtel zpatky Windows.
Je,viz. proc pouzivam OpenBSD (jeden z mnoha duvodu).Normalni uzivatel tohle ale nevidi a ani nemusi.V tom pripade ale musi znat nekoho,kdo to za nej nastavi.
Skoro se v tomto příspěvku vidím, pouze bych chtěl upozornit, že se všude píše o problémech, ale nikde se neřeší, k čemu se to vlastně chce používat. OpenBSD je fakt fajn, ale proč ho nepoužívat? Normální začínající uživatel totiž v té url s man stránky zadá vyhledat klíčové slovo nvidia :-(
Používám Linux, důvod je ten, že ho potřebuju pracovně. Kdy jsem s ním ale přestal mít problémy, bylo v době, kdy jsem si začal kupovat hardware podle toho, jestli dodržuje nějaké univerzální specifikace a nebo má k dispozici dobře psané ovladače.
Ja som trochu podobný prípad, hoci som skúsil menej distribúcií. Preto aj kritizujem tento článok. Myslím, že dnes už vývoj pokročil, a článok by mal byť orientovaný viac na problémy a na výstrahy typu "ak vám toto vadí, radšej si prechod rozmyslite". A lepšie si rozmyslieť, kto je vlastne cieľovým čitateľom článku. Mám obavu, že žiadna skupina tam nenašla úplné informácie. Ja som sa kedysi nechal nahovoriť na Linux článkami v CHIPe a to bola predsa len iná úroveň. A hoci aj tie články trochu preháňali a problémov bolo viac, veľmi dobre riešili riziko straty dát a znefunkčnenia Windows a poskytovali rady, čo v prípade problémov.
Inak, svoju skúsenosť z Linuxom neľutujem a snažím sa udržať si základnú linuxovú gramotnosť - aspoň pre prípad, že si Windows nebudem môcť dovoliť (momentálne mi ho dáva zamestnávateľ).
Pokud chci o necem psat pro laiky, tak rozhodne ja laik byt nemuzu. To je jako kdyby anglictinu zkusil uplne zacatecniky ucit nekdo, kdo je sam uplny zacatecnik.
Naopak, cim jednoduseji chci neco vysvetlit tak, aby to bylo pouzitelne, tim lepe musim danou problematiku chapat, abych rozlisil, co je a co neni dulezite.
Pro laiky musim predevsim vysvetlit vsechny nové pojmy: "prohledání mirrorů", "nainstalováno na VirtualBox" apod.
od clanku s titulkem "prechod z windows na linux" bych cekal spise neco jako:
- jiz nenajdete disky C: D:, jaka je struktura filesystemu
- jiz zadna nabidka "start", ale neco uplne jineho (Gnome / KDE) a jak zapnout "klasickou nabidku" a jak ji editovat
- jak se instaluji ovladace, kdyz distribuce nerospozna dane zarizeni
- jak resit problemy se zarizenimi, nebo kdyz spadne Xorg - tedy jak pracovat v prikazove radce
- kde se nachazeji nejdulezitejsi konfiguracni soubory a jak se pouzivaji
- jak se nastavuji aplikace po spusteni pocitace (pres klikatka i konfiguraky)
- jak se instaluji aplikace - pres klikadlo ale i pres shell
- jak si nastavit rozlozeni klavesnice a klavesove zkratky
- jak nastavit preferovanou aplikaci, a vytvorit jeji polozky v kontextovych menu
- kam se obratit, kdyz si clovek nevi rady
... a podobne veci, ktere ve windows funguji takrka out-of-box a uzivatel je vubec nemusi resit. tento clanek "prechod" jako instalace - to mi pride jako how-to "jak prejit z rizeni automobilu na rizeni nakladaku", kde by bylo popsano jen to, ze musite mit penize na nakladak, a kde si ho koupit...
jeste me tak napadlo, ze clanek by se mel menovat spise "Prechod z OS Windows na Ubuntu" nebo jeste lepe "Instalace Ubuntu"... a uplne nejlepe jen odkaz na https://help.ubuntu.com/
No právě. Souhlasím s Vámi. Bohužel na root.cz jsou samé články tipu Instalujeme Ubuntu (Fedoru, Greenie) nebo Reportáž z instalace... Takovéto články jsou nesprávně uváděny jako Přechod z Windows. O přechodu a jeho důvodech sem ale nenašel na root.cz nic rozumného.
Já bych bral seriál. První článek rozbor přejít/nepřejít. Druhý článek: srovnání distribucí - jakou a proč (kdo se v nich má vyznat). A teprve jako třetí díl něco instalujeme. Takhle instalujeme něco a nevíme proč (jen tak z nudy :-)).
Nicméně bych to nechtěl ostře kritizovat a článek by mohl někomu, kdo instaluje Ubuntu, být jako jakési vodítko s pár tipy.
no abych tomu rootu moc nekrivdil, jeden serial, ktery se priblizoval mym pozadavkum je tento: http://www.root.cz/serialy/linux-pro-zelenace/ ... ale opet i ten je zameren na uplne pitomce a neodpovida na hodne otazek, ktere bych chtel vedet.
Další užasný článek o tom, jak po instalaci Linuxu vše funguje jak má a není žádný problém. Napíšu jen problémy, na které jsem narazil při instalaci Ubuntu 8.04.
1) Instaloval jsem Ubuntu na samostatný disk. Na prvním mám Windows. Chtěl jsem mít každý disk samostatně bootovatelný vlastní systém. Při instalaci jsem specifikoval na který disk ho chci nainstalovat, ale instalátor přesto přepsal MBR na disku s Windows. Očividně vždy přepíše MBR disku hd0 bez ohledu na volbu při instalaci, nebo jestli z něj má počítač bootovat.
2) Mám starší desku, takže pro regulaci otáček CPU větráku jsem musel najít jak zprovoznit lm-sensors a fancontrol. Včetně spuštění po startu počítače.
3) Pro zprovoznění zvuku na X-Fi od Creative bylo potřeba doinstalovat OSS ovladače, a do flashe přidat podporu pro OSS.
Naštěstí je Ubuntu komunita veliká a je plno návodů jak tyto problémy řešit. Nicméně určitě to není pro uživatele, který chce jen vrazit CD do počítače a odklikat instalaci.
>2) Mám starší desku, takže pro regulaci otáček CPU větráku jsem musel najít
>jak zprovoznit lm-sensors a fancontrol. Včetně spuštění po startu počítače.
To nic neni, u lm-sensors (spolu s i2c) jsem do prechodu na 2.6 pri kazdem upgradu jadra musel pripravit patch, opatchovat jadro a pak jeste bokem prelozit moduly a userspace nastroje, protoze pokud bych je prelozil v jadre, nefungoval by mi ovladac bttv. Jeste ze je to ve 2.6 vsechno v jednom. A startovaci skripty jsem si taky psal vlastni (to delam dodnes).
A na minule desce mi sice fungovalo ovladani otacek, ale podivnym zpusobnbem - hodnoty 255-8 znamenaly vetrak bezi naplno, 8-1 vetrak bezi o kapicku pomaleji, 0 vetrak nebezi vubec (inzenyri v MSI nekde udelai chybu :-) ). Kdyz jsem chtel PWM regulaci, musel jsem si ji udelat softwarove, pomoci demona, co ve vlakne s real-time prioritou stridave zapisovala nuly a jednicky do pwm2 (prvne v /proc, pak v /sys). Aby fungovalo cteni otacek, jeste jsem pridal tlumivku a vyrovnavaci konzenzator do privodu k ventilatoru, takze i pri pomeru pracovniho cyklu okolo 30% to jeste ukazovalo smyslupna cisla.
Vzdycky jsem prisahal na monoliticka jadra, ale pamatuju se, ze jsem se pokousel rozjet taky bttv, a bylo to na hovno, jak pod 2.4.x tak pod 2.6.x. Proc by bylo spatne pouzit monolit misto modularniho jadra?
Uz si to presne nepamatuju, ale problem byl v i2c, verze pouzivana bttv a spol. nebyla plne kompatibilni s verzi potrebnou pro porovoz lm-sensors (ty chtely vyssi verzi i2c s novejsim API). Ve 2.6 je to ale opravene, takze to chodi (alespon mne) bez jakychkoliv zasahu.
Jinka bttv je kapitola sama pro sebe - tyhle chipy maji spoustu GPIO vyvodu a kazdy vyrobce pripoji okolni logiku tak, jak se mu to zrovna libi, tazke obecne jde u kazde karty rozjet composite a/nebo S-video, ale tuner a modulace zvuku muze byt problem. V tom pripade s musi vyzkouset vsechny mozne parametry card a tuner a doufat, ze se s nekterym trefite. Treba ja musel vyzkouset postupne tunery od jednicky (nastesti to byl uz typ 24), protoze ten muj (na ATI TV Wonder) to detekovalo chybne.
nic v zlom (hlavne proti prispievatelovi), ale sukromne blogy takejto urovne nepatria do TOP-ky, tusim je to uz 2-3 prispevok podobneho razenia ...
ako bolo uz v diskusii spomenute vsetko je uz aj tak na webe a v lepsej kvalite spracovania, vygooglit by to trvalo ovela kratsie ako prispevok precitat ...
myslim si, ze takto zverejnene sebarealizacie (v TOP) pekne dehonestuju root.cz, podla mna problem nie je v prispievatelovi, ale trochu vyssie ;o(
Dalsi onanisticky clanek? Ale ten konec s tema casama, no to me teda dostal:o) Asi napisu clanek jak prejit z Linuxu .... ten asi bude pro mnohe aktualnejsi:)
Zdar,
článek dobrý, reakce pestré- nadávající nechť ukáží svoji dokonalost na vlastním článku!
Nevím která distribuce je lepší. ale díky za všechny, protože mám možnost volby. Používám dualboot, protože hraju hry. Používám linux, protože je to zábava!
Autorovi díky za čas a trpělivost, ostatním za "konstriktivní kritiku"
Q
Nejprve si 2 týdny stahujeme ISO z ftp serveru. Vložíme DVD do mechaniky a zadáme install. Po 15 minutách odklepávání na otázky slavnostně startujeme systém.
Spustíme si nějakou tu grafiku, že: startx
A po pár vteřinách uvidime velmi přehlednou zprávu jasnou každému začátečníkovi:
Po 5 minutách hledání ve slovníku snadno nalezneme, že error je chyba a failed je selhal. Následně bouchneme 3x pěstí do stolu a běžíme do obchodu si za směšných pár tisíc koupit Microsoft Windows Vista Home Premium 32 bit.
[b] Zběhnul nám bash a dokonce to ukazuje nějaké to E-E Gnome. No to je super. Po 10 minutách hledání Internet Exploreru zjistíme, že to má jakýsi Firefox. Tedy dvojklik, čekáme 2 minuty. Stránka www.seznam.cz nebyla nalezena. Nojo klasika :-).
Tak si napíšeme dokument v OpenOffice, dvojklik aáá nějaký SIGTERM. Tak znova dvojklik SIGTERM. No to asi nepůjde. Potřetí to zběhlo... Vložíme graf, klik nic, klik nic, klik nic. Až teď vono to reaguje s mírným zpomalením. Tak si otevřeme dokument. 150 stránek... 20 minut konvertuje dokument.... No super, píše to, že vidí 14 stránek. Tak konektneme nějakou tu tiskárnu, ne? Přes USB třeba, cvak. A safra nějak zatuhnul celý OS. Alt-Ctrl-Del nic Alt-Ctrl-Del nic, reset - zvítězili jsme.
Pěstí bouchneme 3x do stolu a běžíme do obchodu si za směšných pár tisíc koupit Microsoft Windows Vista Home Premuim 32 bit.
Vše běží na první pokus, krásně to vypadá. Jsme šťastní a spokojení. Pepovi to běží taky. Jenom mu nejde čtečka karet, WiFi, ACPI, bluetooth, Sync, disketovka, zvuk, 3D akcelerace, ale to není potřeba. Pepa má Linux, nedal buržoaznímu Gatesovi ani dolar vydělat a to je hlavní. PC dá do skříně a do pěti let to dá nějak dokupy.
A tak milé děti pan Ing. Novák pracuje na svém Windows-laptopu a vydělává 100000 Kč měsíčně, HW koupí a nic neřeší. Josef Demeter pracuje s mopem a vydělává na brigádě 5000 Kč. Jako koníček každý týden 4 dny kompiluje Gentoo :-). Brzo si koupí nový HW na kterým už Linux zaručeně půjde. Už příští týden to přece bude mít market share 25%! To psali jako studii na root.cz. A tak budou žít oba šťastně až do smrti.
Ja se za 6 let na Linuxu/BSD/MacOS/Win s nicim podobnym nesetkal.Leda ze bud system nejel vubec a nebo ze treba nejaky HW nefungoval,ale nikdy to co popisujete a to ani vzdalene.Moc by mne zajimal detailni popis toho co jste delal od stazeni az po instalaci a spusteni.
Ale no tak, stačí si prečítať tie chybové hlášky ("linked dll data write copy failed" by sa mohlo zjaviť nanajvýš tak na windows, že) a je jasné, že milý pán si to celé vymyslel. Holt ľudia sú všelijakí.
Odhalili mě :-). Byl to Cygwin/X. Úplně nefunkční věc. Jinak pohádka je víceméně pravdivá, i když je psaná záměrně přehnanou formou :-).
If it compiles, it is good, if it boots up it is perfect. Ještě že neumím anglicky.
100000 Kč měsíčně? Okamžitě bouchám do stolu a běžím do obchodu nakoupit Microsoft Windows Vista Home Premuim 32 bit - těch pár směšných tisíc rád investuju...
1) mel by byt spise na ABCLinuxu a ne na rootu
2) mel by se jmenovat Prechod z Windows na Ubuntu.
Osobne bych od clanku "prechod na linux" ocekaval OBECNE rozbory a reseni problematiky prechodu.
A jako tresnicku par tipu a triku jak prekonat par zakernosti nekolika hlavnich dister, kterou ma snad kazde z nich.
V Linuxu se mi NIKDY neprodařilo jednoduše rozchodit tiskárnu. Kdysi distribuce Mandrake, nyní Mandriva a Ubuntu. Zkoušel jsem tiskárny Lexmark Z25 (vím, je to muzeální kousek), nebo multifunkční Canon MP520. Jinak jsem si s nastavením čehokoliv jiného v Linuxu bez potíží poradil. Vím, že tisk na určitých tiskárnách (nebo snad na všech?)je v Linuxu obecně velký problém. Jasně, je to obecné konstatování, ale co mám dělat, když manželka potřebuje občas něco vytisknout doma pro svoji pracovní činnost? Takže zase zůstávají jako JISTOTA Win XP. A vo tom, vo tom to je. Vím, najde se zde jistě mnoho rad typu trubko, vygoogli si. O tom to ale není. Jak chce být Linux opravdovou ALTERNATIVOU k Win, když požaduje k tak triviální činnosti (jak jsou zvyklí vnímat useři v konkurenčním OS zprovoznění tiskárny) hrabání se v příkazové řádce a další a další dnes NEPOHODLNÉ aktivity? Tak jakýpak přechod, proboha?
Pretoze si dalsi trouba co nepochopil ze nejde o OS ale o skusenosti kamaratov v dosahu.
Skus toto: http://www.turboprint.info/ a prestan nariekat nad svojou neskusenostou. Pokial mas bohatsie skusenosti s XP alebo pouzivas pocitac win sposobom, potom si zbytocne neisntaluj linux.
Tak jsem cekal clanek o prechodu z Windows na Linux. Cili jak zvladnout elektronickou vymenu dokumentu, ktere jdou editovat a tisknout a zvladne to i sekretarka (tzn. .doc nikoliv .tex), co delat s publikovacim systemem, jak svazat kalendar s blackberry, co s intranetem, co s makty v excelu atd, jak na zalohovani a obnovu zaloh, jak prejit se styly do powerpointu, jake jsou nejvhodnejsi fonty... Ne uplne mne to uspokojilo. Prilehavejsi nazev by pro clanek byl "Rozchodil jsem doma komp pod linuxem a docela funguje".
Dobry clanek pro prechod z Widli na Linux. Problem - jeden. Sednout za pocitac a chtit se naucit neco noveho. Widle spusta lidi pouziva jako Herni Konzoli (syn take) a za svou popularitu muzou podekovat hram, bez nich by zmizel z trhu. Ja mam vyhodu, hry nehraji a nejsem vazan licencni politikou.
Ano, právě tak to chcou někteří lidé na radnici Ostrava-Jih. Celý úřad (servery i uživatelé) jede na Linuxu. Bohužel, některé lidi tohle asi trápí a tak se za každou cenu snaží o to, aby tenhle úřad změnil operační systém. Přitom tam s ničím není problém. Uživatelé, kteří potřebují aplikace běžící pouze na Windows, si je spouští přes Citrix z windowsového serveru běžícího ve Vmvaru.