Zajímavý článek, díky.
Každopádně měl bych pár poznámek.
1. Ona předmagnetizace se opravdu na pásku nedostane (u Sonet Duo to bylo někde kolem 85kHz, páska dala na 9mm/s něco kolem 12kHZ max), co tam udělá je, že se několikrát otočí kolem hysterezní smyčky která za tu nelinearitu může.
2. Kvantizovaný signál je "digitál", i když k němu připočteme šum (což ostatně lepší A/D převodníky dělaly už v pravěké době, kdy jsme o tom četli v Amatérském Rádiu). Zvlášť, když ho program feeduje (opět digitálně) coby wav do playeru.
3. Zhruba ve stejné době byl (opět v AR) odhaleno jako zdroj "tranzistorového zvuku" přechodové intermodulační zkreslení. O co jde? Každý operační zesilovač má nějakou kmitočtovou komplenzaci (dříve externí kondík pár pikofaradů, nově interně) která se stará o pana Nyquista - sráží zesílení vysokých frekvencí pod jedničku v celé zpětnovazební smyčce dřív, než se tomu stačí otočit fáze o 180 stupňů a celé se to rozpískat.
Problém je, že se samozřejmě šetřilo a technologie moc nebyla (jestli si těch 40 let pamatuju, tak by tranzistory v operáku musely mít mezní frekvenci 20-50MHz aby to nevadilo), a když se pak na vstup přivedl "nehezký" signál (sykavky, hatka etc., na měřáku kombinace obdélníku pár set Hz a přes to namodulovanej sinus někde kolem 10kHz), tak protože to v tom operáku šlo chvíli po hraně nadoraz, tak tam vždycky pár vlnek těch 10kHz zmizelo. A na poslech to zní fakt blbě.
Zhruba stejně, jako když nahallený sykavky nebo opět hatku nezvládne zakódovat ztrátová komprese, jak můžeme všichni (alespoň s ne úplně hluchými ušima) slyšet na vlastní sluchátka třeba na youtube, nebo prakticky jakékoli MP3jce - a to i v roce 2023. Zlatej dobře udělanej FLAC (nejlépe z 96/24/2).
Možná by stálo za to v rámci emulace doby minulé zkusit jít i tímto směrem.
1. 11. 2023, 01:43 editováno autorem komentáře
> nebo prakticky jakékoli MP3jce
Mně přijde MP3 naprosto příšerná - artefakty se projevují jako zvuky ve vysokých frekvencích a strašně to ruší. Nebo se to dá vypnout v dekodéru? Oproti tomu jiné formáty i na výrazně nižší kvalitě - sice v A/B testu poznám že to je jiné, ale bez toho přímého porovnání nedokážu hned říct že je to špatně.
LOL - MP3 je kvalitni i kdyz je jen 16/44 jako CD - spise jde o namasterovani skladny - birt. promenlivy min az na 192 nebo 320 - tam uz je vse OK, 128 a podobne SBC kodeky atd. slysim taky.
To je jak LP - LP sumi na 90dB takze se to musi filtrovat, tam presne funguji i lampove zesaky - takze nezvladnou ani CD - proc je LP tak dobre i kdyz je to hrosi kvalita ? - protoze nejde pouzit kompresor a nejde to znicit, nebot by preskakovala jehla ;-) - to je cele. - pak jsou ciste hires skladby, ktere si s tim hraji a naopak hraji takove rozsahy, ze by to CD ani LP nezahralo - ale to je spise pro fajsmekry, nic z mainstremu takto namasterovano neni.
No a pak zde mame ty FLAC 24/192 - duvod proc to tak je je, ze muzu pouzit ekvalizer a zesilovat na sluchatka s vysokou impednaci - ale pokud nepouzivam equalizer - tak nepoznam rozdil mezi mp3 ve 320 a FAC 24/xxx - jediny duvod proc to poznam u ruznych skladeb na amazon jusi je ten, ze sh* s kompresory daji vzdy max na CD kvality 16/44 - nebot nema cenu to davat vys a lepsi sklady s dobrym masteringem daji na flac 24/xxx - logicky se skladba vzdy ztisi, nebot nema kompresory a zni opravdu lepe.
Kdyz si ovsem vezmu skladu z disku a tu samou prevedu dobre do mp3 nebo ogg - tak rozdil nepoznam - vlastne nikdo jej nepozna - jen s equlaizerem do divoka - jasne mam hifi DAC a jedny sluchatka s 360ohmy a pak planary - bedny jsou jiny pripad, tam malem vic ovlivnuje podani mistnost a natoceni - dokonce je dobre je mit odtlumene od podlozky + obcas dotahnout repraky - fakt se nekdy muzou uvolnit.
Nekdy jsou detialy slyset, treba moje sluchtaka chteji fakt dost energie a na fIIO poznam rozdil mezi ulta hight a super higt - ale jen kdyz se soustredim, jen kdyz mam skladnu fakt naposlocuhanou a jen v slozitych pasazich, mozan bych tam poznal i rozdil mezi mp3 a flac - ale nemam tak dobrou hidebni pamet, takze musim aspon 5x naposlocuhat danou pasaz a pak si dat jen tu pasaz znova a rozdil poznam - idelne musi byt vsude tucho a zaviram oci, aby me nic nerusilo - 100% soustredenost - tedy na bezny poslech rozdil nepoznam - a v jednodussi casti taky ne - treba v Simon & Garfunkel - The Boxer" - pasaze, kde jedou basove linky s orchestrem a zpev + dychani do toho - mam to ve FLAC 24/192
Ať žije kazeťák, Japonci to dodnes používaj v produkci.
"Japonská továrna, která navrhuje oblečení na 40 let starém počítači."
https://www.youtube.com/watch?v=zWJZFQHklBg
Dokonce na SHARP MZ800 - vsichni ale vime, proc tomu tak je, zastarala tovrana, dela spise malo serie - evidentne jim to staci a nemaji penize na nove a drazsi stroje.
Na druhou stranu, tenhle stroj ma uz tak 30 let - pokud to chtelo jen beznou udrzbu, tak moderni stroje uz tolik nevydrzi ;-) - a kdyz to padne, tak si da emulator na rasberry pi a zanzmay nebudou na kazete, ale v souboru.
Jo sice je to anlogova kazaeta, ale na ni je modulovan digitalni zaznam ;-)
Přiznávám, že v Clockových článcích se vždycky poněkud ztrácím. Ač mohou být technicky exaktní, mohou přinášet neotřelé nápady, většinou po chvíli přestanu číst, protože mi tam chybí popis toho, čeho se vlastně má dosáhnout a z jakého důvodu, jaká je vlastně motivace (a celé mi to přijde takové těžko uchopitelné).
tvl, co to je za článek???? O čem to je? Jako co je C vím, co je předmagnetizace cirka taky, jak vypadá (zní) digitální záznam dat na kazetě taky (z osmibitů), ale tohle je slátanina co ani nepopíše o čem to co to vlastně je.
Pane Kulhavý, prosím co to vlastně má být ten váš "záznam"??? Je to signál generovaný programem, nebo to je nějaké přehrání binárních dat zdrojáku nebo je to poslaný přeložený kód do zvukového výstupu, nebo je to nějaký zvukový záznam obohacený o nějaký "předmagnetizační" filtr?
Prosím vysvětlete. Ve článku to podle mě není a procházet vaše kódy a hledat co to vlastně popisujete nechci.
1. 11. 2023, 09:49 editováno autorem komentáře
jako chápu, úchylné metody mě zajímají, hudba generovaná jehličkovou tiskárnou nebo naposled hudební nástroj z tesla coil resonátoru jsou fakt cool.
Ale tady prostě nepobírám co to autor vůbec popisuje.
Prostě nechápu naprosto = nula, nic, keine ahnung - jak souvisí způsob kompilace se záznamem na audiokazetě. Prostě kde se v tý kompilaci jako ten výsledný zvuk bere nebo z čeho teda leze.
Jako evokuje mi to, že z toho leze někde na nějakých pinech/COMu/audiovýstupu něco jako signál do hlavičky magnetofonu ??? Ale to se mi nezdá pravděpodobné a teda jsem úplně mimo....
Mám takový dojem, že to bude nějaký vedlejší efekt jeho geniality :-) - naprosto bez jakékoliv ironie. A je pravda, že minimálně kvůli některým projektům, které vymyslel nebo spoluvytvořil (Links, RONJA, Optar) si rozhodně zaslouží ono pověstné smeknutí klobouku. Jen čitelnost těch článků je (pro běžné smrtelníky?) horší...
Ještě teda doplním postřeh - prosím, aby autor rozepsal a vysvětlil tuhle zkratku, zdá se mi klíčová pro pochopení dalšího textu:
"Záznamem přímo v jazyce C sice odpadá nutnost instalovat přehrávací program, nicméně k zaručení ochrany před trojany je třeba potenciálně zdlouhavý audit zdrojového kódu."
Pro pořízení záznamu není potřeba přehrávací program. Tudíž odpadá nutnost tento instalovat kvůli záznamu. Jak ale proboha zaznamenám něco v jazyce C jinak než textově ve zdrojovém kódu??????????
A na přehrání záznamu ten program instalovat musím, nicméně pokud autor vytvořil program na přehrávání záznamu, vytvořil přehrávací program, takže to tvrzení je vlastně nesmysl. Jelikož sice nepotřebuju přehrávací program třetí strany, ale přehrávací program potřebuju a teda i instaluju tak jako tak...
Myslím, že jsi to nepochopil správně. Mě to taky chvíli trvalo, nakoplo mě až
- podrobnější čtení článku
- poslech čtyř .mp3 ukázek na konci článku.
Teď se mi nápad líbí.
Správné TL;DR je na stránkách přehrávače: "VAC records analog audio into a self-extracting C file using ASCII art. The resuting C file can be compiled and run to produce the same analog audio on the output only with additive noise of the analog recording. This is neither dithering nor digital storage with high precision. This is a real analog audio
...a přesně proto taková definice digitálnosti nedává smysl, prostě protože by podle ní pak bylo analogové všechno.
Navíc v našem případě ani nenarazíme na něco co je na hraně (jako efekt ke kytaře, kde většina věcí je digitálně až na nakreslování na dvou elektronkách, což je evidentně analogové, nebo pružinkový hall), prostě tady je naprsoto evidentně vstupem nějaká digitalizovaná muzika, k tomu se přidává pseudonáhodný šum opět generovaný čistě digitálně, nějaké ty filtry jako preemphasis nebo deempahsis, (nekoukal jsem, jestli je to simulace RC článku, když zrovna na to by se slušelo dát FIR filtr, když už je ta možnost, ale každopádně opět výpočet) a výstup je pajpa s wavem.
možná mám sjeté hlavy, nebo mi aspoň sjížděla při čtení , ale proč byl vybrán jazyk C? V čem je jazyk C tak unikátní? Je to možné udělat, nevím jak to nazvat, co autor prováděl (nevím, jestli naprogramovat, vygenerovat, transpornovat) i jiném jazyku (myslím, že by se hodil nejvíc BrainF*CK) nebo je to jen omezeno na C?
Tak zrovna BF, coby klasický Turing;v stroj, by nepochybně byl z pohledu teoretického nejlepší, ale obávám se, že z pohledu srozumitelnosti né moc dobrý, oni i profíci do něj kompilují z něčeho rozumnějšího.
Navíc céčko je kdekoli a snadno funkční, což se těžko dá říci o jakémkoli jiném jazyce. (ne, nechci otevírat flamewar)
Jestli bylo cílem tohoto článku zapamatovat si jméno autora a jeho článkům se vyhýbat, pak se to u mě povedlo. Redakci se divím, že něco takového vypustila. Nebo je to nějaký experiment? V historii root.cz pamatuji dva magory. Jeden byl Clock (dodnes nevím, jestli to nebyl bot) a druhý Johanka, která však kromě debilních úvodů "Milé děti" dokázala alespoň popsat a vysvětlit zajímavý problém. Johanka zmizela z Roota už před časem (prý biologické hodiny), ale že by se z mrákot probral Clock? Neschopností sdělit myšlenku bych tomu dal nenulovou šanci.
Tak jak jste to napsal bych se pod to podepsal. Frameworky a jazyky - jo, také je často přeskakuji a téma tohoto článku je pro mě zajímavé také. A pseudochaos bitovým posunem - jasně, pro mne jako starého Ataristu také srdeční záležitost. Jenže $(mujPredchoziPrispevek). No nic. Je to tak, jak to je. Rozruch to rozhodně způsobilo.
K clanku me ta predmagnetizace dokonale pritahla, autor se v tom krasne hrabalovskym stylem babral, dokud hystereze na mych vstupech nezpusobila mirnou hysterii na vystupu, od te doby uz jsem ta analog/digitalni mysteria nedokazal navnimat a jen si tupe uzival sum svistu.
Skoda, ze ctu ve vlaku, tohle chce fakt "dlohouhej kour", nez prijde "pohoda jazz"
Kazdopadne dik jak swina, treba nekdy dame skopka, pokud na sebe narazime. Analogovyho.
proc hned nula nula nic :-)
vymyslete si nejakou "absurditu" na poli vypocetni techniky a napiste clanek a pak nekdo bude tri nula z vaseho clanku.
co treba temata:
ztratova komprese textu, ale tak aby se neztratil vyznam, treba pouzitim slangovych slov jako wtf, imho, rtfm.
specialni komprimace porno videi a obrazku na zaklade toho, ze je tam prebytek ruzove barvy, tycovitych predmetu, otvoru apod.
No, upřímně: nedělám to už skoro dekádu, ale dodnes jsem relativně pyšný na svůj článek o opravě vadných sektorů, ze kterého bylo svého času pár lidí minimálně jedna nula :D
https://diit.cz/clanek/zachrana-hdd-s-vadnymi-sektory/3002
Pokud jsem to pochopil správně (až po druhém přečtení článku), tak VAC program od Kulhavého bere na vstupu WAV a na výstupu generuje “kód v jazyce C”. Když tento kód jazyce C následně zkompiluješ, dostaneš program, který ti po spuštění bude generovat “pravý analogový audio signál” z původního WAV podle principu, který popisuje v článku.
Dle specifikace na jeho stránkách máš výstupní kvalitu 32 bit LPCM, vzorkovací frekvenci 1 Hz až 4 GHz ve volitelných krocích po 1Hz (long int?), SNR (odstup signál šum) 2:1 (6dB) až 8464:1 (80dB), a především NULOVÉ ZKRESLENÍ, právě díky přidání šumu (“předmagnetizace”). To nulové zkreslení je poznat při přehrání 3 MP3 souborů na konci článku - originál, digitalizovaná verze s rozlišením 5 bitů, jeho “předmagnetizovaná“ digitalizovaná verze s rozlišením 5 bitů, a digitalizovaná verze s dithering filtrem s rozlišením 5 bitů.
V tuto chvíli vidím asi jedinou praktickou aplikaci, a to pro použití s kazetovými počítači ZX spektrum, kdy takto generovaný audiosignál by měl být totožný se signálem z audiokazety, takže může být bez jakýchkoliv dalších HW/SW filtrů pouštěn rovnou do ZX spectra. Anebo do jiných zařízení, která na vstupu vyžadují “pravý” analogový signál, protože s digitálním by mohly mít problémy a chovaly by se nestandardně (někdo v komentářích psal, že by se “rozpískaly” díky zpětnovazební rezonanci některých analogových filtrů či zesilovačů) .
Takže analogicky bych toto řešení přirovnal k záložnímu PC zdroji nebo elektrocentrále, která má na výstupu čistou sinusovku, místo “modifikované sinusovky”. Některé zdroje / trafo měniče mají totiž s modifikovanou sinusovkou problém.
A audiosignál, který odpovídá oné “modifikované sinusovce” právě generuje původní (vstupní) WAV soubor.
2. 11. 2023, 02:43 editováno autorem komentáře
...aneb jak pan K objevil zvukový dithering. ;)
Ona to opravdu není taková magořina, jak se může na první pohled zdát, bez přidaného šumu bychom měli v hudebních nahrávkách pro spotřebitele (obvykle se hudba nahrává v 24 signed int, filmy i 32 float, máme víc flexibility při post-processingu, pak se před tím, než to jde k zákazníkovi, jde dolů) nepříjemné a sakra slyšitelné chyby v kvantování.
No a nemelo by tohle vsechno byt v tom clanku?
Tedy nejaky abstrakt, co je predmagnetizace, neco o analogovem a digitalnim signal processingu, co ten program dela - vstup, vystup, implementace. Vyuziti, atd..
Nemusi to byt zrovna forma pro Journal of digital signal processing, ale absolvent technicke skoly by mel umet i nejakou srozumitelnou formou vyjadrovat svoje myslenky.
Takže po 3. přečtení článku + po přečtení tohoto článku: https://www.root.cz/clanky/analogovy-zaznam-analogoveho-signalu-na-digitalnim-pocitaci/ jsem konečně pochopil o co jde. Při “čisté” digitalizaci dochází ke ztrátě detailů, což na první pohled / poslech nemusí být znatelné. Ale díky přidání šumu (“analogizaci” - viz odkaz výše) při zachování stejné bitové hloubky a při stejné vzorkovací frekvenci jako u “čistě digitálního” záznamu zůstane zachováno více detailů. Na obrázcích v odkazu výše je to moc krásně vidět.
Asi nejsem úplně normální, protože mě článek nepřipadá nesrozumitelný ani zmatečný. Možná s autorem článku uvažuji stejným způsobem. Přijde mi, že poměrně složitý vědecký slang popularizuje lidovou mluvou. Což není žádná sranda. :-)
Na účet všech, kteří autorovi vyčítají znovu objevování kola (analogizace -> noise dithering), bych rád řekl, že dospět ke stejnému výsledku jinou cestou není vůbec nic špatného. Právě ta novátorská technologie postupu může být velice přínosná.
"Předmagnetizace jazyka C pro analogový záznam"
Tak on se asi nepředmagnetizuje jazyk C. Autor si nejspíš nepsal svůj překladač svého jazyka C. Jde o to, že se pomocí jazyka C předmagnetizují nějaká data, v tomto případě uložená ve zdrojovém kódu. Ano, lze filozofovat o tom, do jaké míry má ona snaha o popularizaci (nadsázku, uměleckou licenci) vliv na srozumitelnost.
Me zmatlo ze cca tretina nebo polovina vet tam je jen na zmateni nepritele. Akorat kdyz o 'tematu' jeste nic nevite neni sance poznat ktera je ktera. Po nekolikerem precteni uz ta vata jde ignorovat a vybrane vety poskytuji nejake informace vedouci k cili. Ta druha cast je tam asi aby se to v souctu vynulovalo a po prvnim precteni jste meli v hlave jen bily sum.
Krásná hříčka, nádherný joke. Ale taky strašidelná ukázka toho, kolik lidí si spustí anonymní kód stažený "od někud", který navíc obsahuje obrovský balík binárních (rozuměj nečitelných) dat. Co jsem viděl zdroják - vzhledem k použité pointrové aritmetice je snadné někde "úmyslně" udělat chybu přetečení bufferu a část těch binárních dat spustit. Co to udělá je pak na libovůli autora. Nádherný příklad trojanu.
Tak pokud není noise dithering nesmysl, pak není nesmysl ani zkoušet dospět ke stejnému výsledku jiným způsobem. Jestli je postup uvedený v tomto článku geniální objev nebo ptákovina zabalená do vědeckých tlachů nejsem schopen posoudit. Ale nečetl jsem článek proto, že bych chtěl pokračovat v nastíněném výzkumu. Prostě mi to jen přišlo zajímavé. Ať už je ta zajímavost v čemkoliv. Upřímně, diskutující přiznávají, že si článek četli víckrát a dlouho nad ním hloubali. Co by za to jiný autor dal.
Jinak tohle není ukázka stahování a spouštění kódu "od někud". Je to ze serveru root.cz, který by měl garantovat neškodnost zveřejněného kódu. Já byt majitelem serveru a zjistit, že můj redaktor úmyslně šíří nějaký vir, asi bych spustil zemětřesení.
Zajímavé.
Něco podobného akorát se to nejmenuje "předmagnetizace" používá pokud vím i běžný digitální záznam na CD audio, tj. "přimixuje" se bílý šum, který posune začátek kvantizace výše od nuly...
Původně jsem čekal, že to bude řešené v C nějakou umělou inteligencí, která nahradí zvuky objekty a tím se třeba dramaticky zlepší komprese(jakoby vymyšlenými patterny). Zatímco tady jde o snížení digitálních úrovní na velikost zvolené znakové tabulky (čili aproximace třeba na "AM" rádiovou kvalitu), kterou jazyk podporuje.