Názory k článku Překladače programovacího jazyka C pro historické osmibitové mikroprocesory (2)

Popravdě ten cc65 z těch ukázek vypadá trošku slabě z pohledu "porozumění kódu". Skoro jako by to byl překladač bez rozděleného front-endu a back-endu, pouze se přihodila pár post-optimalizací (třeba to jsr+rts -> jmp). Prostě něco napsaného v lex+yaccu, co jsme používali kdysi na uni :-)

Jinak aspoň na atárku se dneska (AFAIK) vyvíjí už jen čistě v assembleru. Dema, nové hry, je toho docela dost v té mé soc.bublině :-)

Ale to nejenom na atárku. Kdo chtěl kdy něco tvořit na C64, tak naučit se základy assembleru byla a je nutnost. Ten Basic tam stojí za velký kulový :-) A totéž na ostatních osmibitech, i když mají lepší Basicy.
To až Amigy nebo ST si už mohou dovolit programovat v něčem vyšším, a pak to zkompilovat. (třeba na Amize je množství komerčních her dělaných v Amosu).

Na Z80 je to trochu jinak, Z88DK (small C) je docela populární. Ne že by produkoval až tak skvělej kód, ale má odladěnou RT knihovnu a spoustu dalších knihoven podporujících grafiku a zvuk na různých targetech. Ty knihovny jsou typicky napsané v asm a dobře odladěné. Pak už dává smysl použit C kód pro implementaci logiky a těžkou práci delegovat na knihovnu.

I některé moderní (a zároveň jednodušší) hry pro 8bitová Atari jsou vyvíjené s pomocí CC65. Namátkou Moria, Turbo Snail, The Hunt, Roxblox, His Dark Majesty, z českých třeba série Train.

Problém u Atari je podle mne cílová skupina pro CC65. "Skalní" programují a programovali v assembleru a CC65 vlastně ani nepotřebují (pokud se náhodou nerozhodnou použít assembler CA65 a linker LD65 když jim vyhovuje možnost odděleného překladu).

A pro ty "neskalní" je CC65 jen málo vhodný.

První překážkou je absence knihovních funkcí pro zvuk, grafiku, znakovou sadu, display list a PMG. Bez znalosti toho jak hardware přesně funguje a aspoň trochy assembleru nelze nic moc pořádného vytvořit.

Druhou překážkou je ovládnutí linkeru LD65, což je potřeba na začlenění externích data do programu. LD65 je samozřejmě mnohem jednodušší než třeba GNU Linker, ale po GNU Linkeru na PC málokdy chceme zarovnání dat na hranici jednoho KB nebo umístění dat na přesně danou adresu v paměti.

Neskalní tedy sáhne spíše po nástrojích jako Fast BASIC, Mad Pascal nebo Turbobasic XL. Stejně jako na PC si vybere Python/Javu/C# než čisté C.

U me je to (pro hracky, co si delam pro zabavu, na vetsi veci nemam prostor) TurboBasic XL, ca65 (assembler) a cc65 (ale tady je skutecne nutne znat HW atarka a i neco z ASM, spis beru cc65 jako takovej citelnejsi assembler).

(a uplne idealni by byl TurboBasic XL, ale ovladany z konzole, protoze text 40x24, na to jsem uz fakt trosku starej ;)

Pro pohodlnější vývoj v TBXL existuje nástroj zvaný TURBAN.

Ale pokud bych začínal zbrusu nový projekt, dal bych přednost Fast BASICu, což je dílo toho samého autora.

Dik za tipy. Tu Morii jde sehnat kde? U Fandala jsem to nenasel (ostatni hry jo)

Nějaké informace a beta verze jsou tady:

https://forums.atariage.com/blogs/blog/18-atari-8-bit-moria-port/

http://atarionline.pl/v01/index.php?start_from=20&ucat=6&archive=&subaction=showfull&id=1415142183&ct=wynalazki

Na atarionline.pl je beta verze ke stažení v jejich archivu her.

Diky!