„Jsem přesvědčen, že možnost změnit některé z tvůrčích procesů díky použití počítačů bude přínosná, pokud bude součástí cíleného úsilí formovat technologie tak, aby napomáhaly základním tvůrčím cílům – včetně kreativity. Vůbec se přitom nejedná o otázku, co počítače udělají s námi, ale pochopení toho, co a jak mohou dělat počítače pro nás.“
Z článku W. Fettera, v časopise Print, listopad 1966
Grafik a designér William Fetter byl už od svých prvních setkání s počítači v první polovině padesátých let přesvědčen, že počítače by mohly být praktickým nástrojem pro práci s grafikou a grafickým designem. I on ale s počítačovou grafikou (tento pojem mimochodem sám zavedl) musel začít od píky. A píku v padesátých a šedesátých letech minulého století platil za oceánem především štědrý strýček Sam. Nepředbíhejme ale.
William Fetter se narodil v březnu 1928 v městečku Independence státu Missouri. Po vychození základní školy v Englewoodu a Severovýchodní střední školy v Kansas City se zapsal na Univerzitu Illinois, kde získal titul bakaláře grafického designu. Ve zdejším tiskovém oddělení (UIP, University of Illinois Press) se také začala psát jeho pracovní dráha, když zde mezi lety 1952–4 pracoval jako grafik. Zde také podle svých pozdějších slov poprvé uvažoval, zda a jak by se dal počítač použít pro tvorbu grafiky:
„Že by bylo dobré použít počítač pro některé grafické úlohy bylo jasné poté, co mi univerzitní oddělení grafického tisku zadalo úkol navrhnut a nakreslit ilustrovanou titulní stranu publikace „Vesmírná medicína“.
Z článku W. Fettera, v časopise Print, listopad 1966
V roce 1954 se stal uměleckým ředitelem časopisu Family Weekly v Chigagu a začal se zajímat o to, zda by bylo možné vytvořit počítačový program, který by usnadnil tvorbu časopisu, zejména její finální fáze před předáním do tisku.
„Zjistil jsem, že časté změny reklamních pozic prováděné na poslední chvíli mohou doslova rozbít layout celého čísla. Oslovil jsem proto naše počítačové oddělení, zda by bylo možné na počítači automaticky předělávat makety časopisu.“
Z článku W. Fettera, v časopise Print, listopad 1966
Fetter se dokonce nakonec do takového projektu s několika programátory pustil, ale než se práce výrazněji posunuly, přijal v roce 1959 nabídku místa grafického ředitele Boeingu ve Wichitě. Historie zrodu počítačové grafiky měla díky Fetterově novému působišti už za pár měsíců nabrat značné obrátky.
Počítačová grafika
Jak jsme zmínili v předchozím díle, v roce 1959 byl Douglasem Taylorem Rossem z MIT patrně poprvé použit pojem CAD – computer aided design. I když Ross hovořil o obrazech vytvářených počítačem (a předváděl je i na kameru), šlo mu především o tvorbu konstrukčních předloh pro průmyslovou, zejména strojírenskou, výrobu. Fetter byl přesvědčen že by počítače mohly, i na počátku šedesátých let, v oblasti grafiky zvládnout mnohem více – i jemu ale šlo, přinejmenším zpočátku, o úlohy aplikované, praktické.
William Fetter v době svého působení u Boeingu. (Wikimedia)
Pojem počítačová grafika se tak zrodil v roce 1960 v divizi vojenských leteckých systémů Boeingu ve Wichitě. Fetter zde dostal za úkol prozkoumat nové grafické a výpočetní techniky, jejichž prostřednictvím by bylo možné pomocí počítače provádět vykreslování v přesné trojrozměrné perspektivě pro účely návrhu proudových letadel. Štědré armádní výzkumné zdroje mu umožnily nejen sestavit kvalitní tým – vedle počítačových specialistů Boeingu to byli Walter Bernhardt, specialista na aplikovanou mechaniku z univerzity ve Wichitě a Richard Reinhardt, vedoucí oddělení průmyslového designu Philadelphia Museum College of Art. Neméně podstatné bylo, že celý tým měl přístup k jedněm z nejvýkonnějších mainframů přelomu 50. a 60. let.
V první polovině roku 1960 pracovala trojice, spolu s týmem programátorů a konstruktérů Boeingu, na otázce jak vůbec problém 3D grafiky na počítači uchopit – jak převést tři rozměry a pohled s perspektivou do řeči čísel a programového kódu. Spíše než o přesně řízený vývojový proces šlo o měsíce brainstormingu, na jejichž konci byl na sklonku léta 1960 první výstup – kresba trojrozměrného modelu přenesená na papír pomocí plotteru. A s ní i nový pojem a fenomén: počítačová grafika.
Boeing si nechal výsledky výzkumu patentovat – žádosti podané v roce 1961 pod názvem „Planární ilustrační metody a přístroje“ byl udělen patent v roce 1970 – počítačová grafika ale za oněch deset let postoupila do nové éry.
Digitální pravítka, pera, palety a štětce
V roce 1963 se Fetter přestěhoval do Seattlu, v jehož sousedství dodnes sídlí hlavní konstrukční a výrobní centrála Boeingu – byl zde jmenován ředitelem nově vytvořené Computer Graphics Group. Pokroků, jichž se svým týmem dosáhnul, si mezitím začali všímat v dalších oborech, pro něž byla trojrozměrná počítačová grafika jako stvořená: „Pan Fetter je grafik a umělec nikoliv matematik, a tak svých výsledků dosáhl popsáním procesu perspektivní kresby ostatním, kteří na základě toho napsali potřebné programy matematické procedury,“ vysvětloval proces zrodu 3D počítačové grafiky časopis Architectural Record v lednu 1965.
Jednou z prvních praktických aplikací trojrozměrné počítačové grafiky při návrhu a vývoji letadel bylo simulování ergonomie kokpitu – zejména výhledu z něj, ale i dalších ergonomických prvků. Pro tyto účely vytvořil Fetterův tým v Seattlu v roce 1964 trojrozměrný model lidského těla, který byl od roku 1966 předváděn na řadě konferencí a výstav a záhy se stal symbolem zrodu počítačové grafiky: Boeingův člověk, nebo také První člověk.
Boeingův člověk (první člověk), 1964–66
Fetter se svým týmem také vytvořil jednodušší verzi postavy, která byla použita pro výukové materiály naváděcích důstojníků na letadlových lodích a také v knize věnované tomuto tématu vydané již v roce 1964.
Po deseti letech opustil v roce 1969 Boeing a vydal se do Kalifornie. Zde se nakrátko stal viceprezidentem společnosti Graphcom Sciences. Díky tomu, že mu Boeing dovolil využít zdrojový kód „prvního člověka“, zde v roce 1970 vytvořil patrně vůbec první televizní reklamu s 3D počítačovou grafikou na zakázku výrobce holicích strojků, společnosti Norelco (bohužel se nám ji nepodařilo nikde najít).
Snímek z reklamy Norelco, 1970 (Zdroj: ohio.state.edu)
Ještě před odchodem z Boeingu se Fetter setkal se skupinou počítačových vědců z Bell Labs, kteří se od poloviny 60. let také věnovali počítačové grafice – například Ken Knowlton a Ed Zajac, o jejichž příběhu si povíme v některém z dalších dílů. Byli to členové nedávno zformovaného hnutí Experiments in Art and Technology (E.A.T) působícího na východním pobřeží, jeho západní odnož Fetter nakonec v roce 1968 pomáhal zakládat.
Byly to patrně i tyto spíše „akademické“ aktivity, co Fettera nakonec přesvědčilo, aby se ve druhé polovině roku 1970 vrátil do vysokoškolské a výzkumné sféry. (Působil zde až do svého odchodu do důchodu. Zemřel v roce 2002 ve věku 74 let.) Počítačová grafika mezitím začala akcelerovat – jak díky prvním experimentům Ivana Sutherlanda s tablety a náhlavními sadami HMD, tak díky zrodu nových algoritmů pro realistickou 3D grafiku, nebo vzniku sdružení SIGGRAPH. Ale o tom všem až někdy příště.
Video ukázky tvorby Fetterova týmu se nám nepodařilo nalézt, na rozdíl od ukázek tvorby Eda Zajace z Bell Labs – tato z roku 1963 je patrně nejstarší.
ČLÁNKY DO MAILU