Názory k článku Příchod hackerů: český otec MRP

A já dporučuji pochopit reakci předchozího, která se týká vysvětlení zkratky MRP a ne objasnění principu. K významu zkratky jsou zapotřebí jen 3 slova.

Pokud zemřel v 86. roce v nedožitých 64 letech, pak se narodil nejspíš v r. 1922, možná 23. Tedy v době zavření českých vysokých škol na podzim 1939 mu mohlo být nejvýš 17 - a to tedy těžko stihnul maturitu. Tu si mohl dodělat za váky, ale na VŠ nestoupil nejdřív na podzim 1945 - v archivu ročníku 45/46 by měl být o něm záznam. Možná v ročníku následujícím.
Do února 48 a čistek mohl stihnout nejvýš dva a půl ročníku, školy mohl dokončit po roce 1950. Čili tam by se nejspíš dalo najít něco o jeho studentském životě - možná včetně umístěnky, pokud obě školy dokončil.
Námět pro nějakého zvídavého studenta?

Ocividne nemas informace z ty doby. Muj deda je rocnik 1923 a stihl dostudovat techniku (pravoplatnej Ing.) prave 1948. Po valce byl pretlak a studovalo se hodne rychlym tempem; hodne lidi i hodne latky najednou. Prednasky v kinech (plny poslucharny) a tak.

Inženýrem za tři roky? Vlastně do převratu dva a půl?
Údernický výkon...

Jsme mírně offtopic, ale budiž.

Pokud se pamatuji (ne osobně, ale z vyprávění starší generace co tím přímo prošla) to opravdu fungovalo, mírně řečeno, živelně a rychle. Navenek by mohlo vypadat až kontumačním způsobem.

Např. ti, kterým válka školu "přestřihla", to po 45 dodělali vyloženě zrychleně - někdy prakticky jen stylem pár závěrečných zkoušek. Což neznamená, že se neučili. Prý se šrotili jak diví a informace získávali opravdu jakkoli se dalo (už to tu v diskuzi padlo). Ostatně někteří nespali ani během války, i když to bylo složité.

Jen prostě nemuseli projít dlouhodobým odseděním si a uděláním všech zkoušek během běžného procesu studia. Což pravda zmenšuje váhu určitého typu kvality - ne každý zvládne vše, dlouhodobě. Ale rozhodně nebyly diplomy lacino a vědomosti byly nutné. Umět prostě museli.

No, nebudu obhajovat tehdejsi pristup VS po valce (i kdyz se obavam, ze bych asi nic lepsiho nevymyslel, lidi byl nesmirnej pretlak a poptavka po nekterejch profesich zoufale nenaplnena). Nicmene jen dodam:

- nevim nic o tom, ze by v unoru vsechny rezimne nekompatibilni studenty vyhazeli, takze 3 roky to byly;

- vykon byl asi i v tech mizernejch podminkach dobrej na obou stranach poslucharny (kinosalu...), kdyz srovnam dedu se sebou a jinejma inzenyrama :-))

Po válce byla zcela mimořádná situace, nezapomínejte, že naše vysoké školy Němci na šest let zavřeli. Tudíž se jednak nashromáždilo mnoho uchazečů o studium, jednak se bylo potřeba pokrýt vzniklý nedostatek odborníků.

Doporučuji vzpomínky pamětníka:
https://www.online.muni.cz/tema/6024-vzpominka-pametnika-jak-se-studovalo-po-valce

Mimochodem, náročnost studia, ale i motivace studentů byly dříve určitě daleko vyšší než teď.

V padesátých letech začala zřejmě první epizoda z nekonečného seriálu zásadních změn ve školství (každá v důsledku k horšímu):
- do školy se nastupovalo v roce, kdy dítě dosáhlo šesti let
- základní škola trvala 8 let
- gymnázium (resp. střední všeobecně vzdělávací škola) 3 roky

Má sestra, která do tohoto schématu zapadla, dokončila medicínu ve 23 letech, někteří její spolužáci ve 22 letech. Po škole následovala umístěnka tam, kam bylo potřeba. (V uvedeném věku nyní končí zdravotní sestry!)

k politicke casti jen snad tohle: Moji rodice se ucili za prvni republiky ve skole, ze vetsina vynalezu je vpodstate dilem ceskych mozku, pak prisla okupace a ve skole se deti ucily jmena nemeckych vynalezcu a po unoru 1948 zase na vsechno prisli Soveti. Brnkani na narodnostni strunku snad potrebuji politici, ale je to nutne na technickem webu? K lidske dustojnosti preci neni zapotrebi cestovni pas se spravnou statni prislusnosti!

K te problematice planovani vyroby a podobnym uloham mne vzdy napada, ze to je ta oblast, kde ma sve nejvetsi slabiny dnes monopolne nasazena relacni databazova technika. Ulohy resene v teto oblasti jsou z velke casti rekurzivniho charakteru a na to se az donedavna pouzivaly silene berlicky (viz Joe Celko) a ani tak se neda cela problematika relacne smysluplne popsat. Troufnul bych si tvrdit, ze kdyby musel dnes pan Orlicky implementovat sve algoritmy za pomoci dnesnich technologii, tak by se nedostal ani do poloviny :-)

Můžete rozvést, co konkrétního se nedá relačním modelem popsat? Jestli nedokážu reprezentovat realitu modelem, tak je to nevhodně navržený datový model a ne nástroj (relační databáze), který jsem použil.

Dá se to popsat, ale nedá se na to (standardními prostředky) zeptat. Třeba zrovna pro prohledávání kusovníku potřebujete "rekurzivní" dotaz, který standardní SQL neumí, různé RDBMS to řeší vlastním rozšířením SQL, samozřejmě každý po svým a jinak než ti ostatní.

Místo dotazu použijete proceduru. Vytvoříte pracovní tabulky, indexy a nakonec union a máte rekurzi.

Spouštět denně rekurzi a pitvat materiálové rozpady je ptákovina. Jak se s tím v praxi vypořádat? Kusovník se jednou zkopíruje "do zakázky" a není nutné se neustále rochnit v rekurzi materiálového rozpadu.

popsat se dá samozřejmě při ..dostatečné.. námaze všechno, ale nakonec to stojí v každé knize o relační technologii, k čemu se tato technologie hodi a k čemu ne. V dobách pana Orlického existovaly hierarchicke databáze, které mnohem lepe podporuji ten MRP Model - totiž, že vše je vlastně nějaký strom.