Vlákno názorů k článku Příchod hackerů: kapitán Křupka a modrá krabička od A.S. Pergill - že na některých postech v kasárnách byly telefony...
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
že na některých postech v kasárnách byly telefony bez číselníku, kam se dalo volat jen přes tlačítko (zpravidla nadřízenému dozorčímu), a že někteří koumáci dokázali z těchto strojů "vytočit" konkrétní číslo, i meziměsto, poklepáváním na vidlici, jak je to zmíněno v článku.
-
Karel (neregistrovaný)
Další trik byl vhodit minci, vytočit číslo a jak to začlo zvonit tak rychle vytáčet 0. Pokud volaný zvedl telefon a vzápětí se vydal puls, tak hovor byl sice spojen, ale automat si myslel, že je hovor přerušen. Dalo se tak volat neomezeně dlouho.
Nula se vytáčela proto, že generovala nejdelší sled pulsů.
-
Standa (neregistrovaný)
Tehdejší ústředny posílaly do budek signály, kterými informovaly o začátku a konci hovoru. Když byla linka v důsledku vytáčení nuly zrovna rozpojena, elektronika budky signál nedostala.
Zajímavější bylo před hovorem vytočit 152. To bylo číslo, které mělo prozvonit a ihned zavěsit, aniž by něco naúčtovalo. A teprve pak točit nuly nebo zběsile bušit do vidlice, dokud to protistrana nezvedne. To fungovalo nejen u budek, ale i z domova. A dalo se tak volat i meziměsto nebo do zahraničí.
A občas byla na některé ústředně „otočka“. To to po vytočení určité číslené kombinace lehce luplo, a najednou jste byli na odchozím kanálu, a mohli jste volit číslo. Tarifní pulsy k vám ovšem neprošly. Stačilo, aby někdo špatně nastavil nějakou pobočkovou nebo firemní ústřednu.
Specialitou byl žlutý automat v budkách na místní hovory, kde po vytočení čísla stačilo na přesně definovaný interval zavěsit. Budka byla tak zmatená, že si padesátník (později korunu) ani nevzala.
Staré reléové ústředny s pulsní volbou také často reagovaly nejen na čísla 1–0, ale také na 11 a více impulsů, a bylo možné aktivovat skryté funkce.
ČLÁNKY DO MAILU