To není příznačné jen pro komunismus, to je příznačné vždy, když se do vedení dostanou neschopní lidé.
Jen pro zajímavost, Svoboda za svou činnost v USA dostal Naval Ordnance Development Award (medaile, jež mu později otevřela dveře zpět do USA), bylo mu už tenkrát nabízeno americké občanství, místo na M.I.T. a práce na výzkumných projektech spolu s lidmi jako von Neumann, Shannon aj. Svoboda se rozhodl pro návrat do Československa, který vysvětloval slovy „jako je Švýcarsko zemí špičkových hodinek, stane se Československo zemí špičkových počítačů". A opravdu nutno přiznat, že SAPO bylo v porovnání s ENIACem na vyšší úrovni a zdálo se, že Svobodovo proroctví se začíná naplňovat. A nejen to, počátkem 50. let se nakrátko Československo dostalo na světovou špičku i ve výzkumu polovodičových technologií, takže konstelace pro československou excelenci ve výpočetní technice byla dána, nebýt neschopných jedinců, toho času s rudou knížkou.
Když se nad tím zamyslíme, bylo by to pro zemi jako bylo ČSR opravdu velmi výhodné – surovinově nenáročné odvětví s velmi vysokou přidanou hodnotou. Ostatně by to bylo výhodné i dnes, jenže místo napření úsilí tam, kde bylo na konci 50. let násilně přerušeno, byl u nás začátkem 90. let veškerý výzkum v této oblasti prakticky ukončen, týmy rozprášeny, takže nadávat na komunisty není namístě, protože polistopadový režim v této oblasti udělal ještě mnohem méně než předchozí, který si svou chybu později alespoň uvědomil, přiznal a snažil se ji napravit. Takže ani po 25 letech od převratu jsme se v podstatě nikam nepohli a je z nás jen montovna a béčková vývojová kancelář založená na levné pracovní síle.