Příchod Hackerů: tabletoví mistři slepých uliček

4. 12. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Historie zrodu tabletů a chytrých telefonů, které jsme věnovali několik předcházejících dílů seriálu má ještě jednu kapitolu: menší či větší příběhy zařízení a platforem, které byly od začátku více či méně slepými uličkami. Vzpomenete si ještě na Nokie s OS Maemo, WeTab s Meego, PMP Archosu či CrunchPad?

Propad prodejů tabletů a návrat řady uživatelů k PC, byť třebas v podobě konvertibilních 2v1, nebo dokonce k velkoplošným stolním monitorům naznačuje, že jsme přeci jen nepřešli do Post-PC éry, jak se nám snažili před dvěma či třemi lety namluvit někteří analytici a „vizionáři“. Tablety mají prostě v ekosystému mobilních zařízení své místo – z jedné strany jsou utlačovány velkými chytrými telefony, z té druhé hybridními ultrabooky. Před pěti či deseti lety byla ale situace jiná. Mezi tehdejším chytrým telefonem a notebookem zela obrovská mezera – a chyběla zařízení, která by ji vyplnila a nabídla lepší mobilní „zážitek“ z přístupu na web nebo e-mail. A tak se zrodily přístroje, jako byla Nokia 770 či N800, nebo Archos 605.

Nokia 770: menší než dnešní smartphone

Čtyřpalcový displej s rozlišením 800×480 bodů je dnes výbavou velmi slabého chytrého telefonu, v roce 2005 jím ale Nokia vybavila své první „internetové zařízení“ Nokia 770 Internet Tablet. Přístroj, který se do prodeje dostal před Vánoci onoho roku za 350 EUR, vcelku pochopitelně oslovil jen opravdové fandy mobility. Součástí OS byl prohlížeč Opera, nechyběla podpora Flash 6 (té se majitelé zařízení s iOS nedočkali ani o řadu let později), emailový a RSS klient, podpora přehrávání nejběžnějších audio a video formátů či čtečka PDF. 

Nokia N770 byl přes malé rozměry a slabý výkon jedním z prvních opravdových internetových tabletů – ve výbavě nechybělo wifi či bluetooth.

Nokia 770 byl přes malé rozměry a slabý výkon jedním z prvních opravdových internetových tabletů – ve výbavě nechybělo wifi či bluetooth.

Na svou dobu měl 770 ale vyloženě slabou hardwarovou výbavu – procesor TI OMAP na frekvenci 250 MHz, 64 MB RAM a 128 MB flash úložiště v kombinaci s linuxovým mobilním operačním systémem Maemo znamenaly, že 770 byl pomalý. Výdrž baterie necelé 4 hodiny také nebyla zrovna zázračná –  a i když prodejně neskončil 770 vyloženě katastrofálně, hitem se rozhodně nestal. Následující modely N800 a zejména N810 sice přinesly řadu novinek, musely ale také postupně čelit silnější konkurenci. Počínaje modelem N900 se z miniaturních „tabletů“ Nokie stala nová kategorie chytrých telefonů s OS Maemo a posléze Meego.

Archos 605: tablet, netablet

Ve stejné době jako Nokia 770 se na trhu objevila nová řada přístrojů Archos G5, které původně nebyly koncipovány jako tablety, ale pro řadu uživatelů se jimi staly. Archos v polovině minulého desetiletí dělal především MP3 a MP4 přenosné přehrávače (PMP – portable media player). Největší popularity se dočkal model 605 WiFi, který byl vybaven velmi kvalitním dotykovým displejem s rozlišením 800×480 bodů, procesorem Intel Xscale na 400 MHz a na rozdíl od tabletu Nokie také pevným diskem o kapacitě 30 – 160 GB podle modelu. V softwarové výbavě byl navíc prohlížeč Opera s podporou Flash, a tak není divu, že se Archos 605 pro některé uživatele stal prvním tabletem – přestože funkčně (absence ekosystému aplikací) a ergonomicky (přístroj byl navržen jako přenosný multimediální přehrávač, nikoliv tablet či internetové zařízení) značně omezeným.

Archos 605 – multimediální přenosný přehrávač s WiFi, který se pro některé uživatele stal prvním „tabletem“.

Archos 605 – multimediální přenosný přehrávač s WiFi, který se pro některé uživatele stal prvním „tabletem“.

JooJoo aneb CrunchPad

Může blogger způsobit tabletovou revoluci? Zakladateli portálu TechCrunch Michaelovi Arlingtonovi se to téměř podařilo. Jeho projekt levného tabletu postaveného na platformě Intel Atom, který spustil v létě roku 2008 společně se skupinou singapurských designérů a vývojářů Fusion Garage, se ale nevyvíjel tak, jak bylo plánováno. Zařízení bylo na svou dobu poměrně odvážně koncipováno – vedle procesoru Atom například grafika/čipset Nvidia ION, 1 GB RAM a 4GB SSD úložiště, úctyhodný byl ale především dvanáctipalcový displej s rozlišením 1366×768 bodů, jako operační systém sloužila varianta Linuxu. 

Původní očekávání že by tablet měl stát méně než 200 dolarů, vzala rychle za své – částka byla nejprve zvýšena na 300 a nakonec na 400 dolarů (tedy stejně jako první iPad v základní výbavě), nepodařilo se stihnout ani původně plánované datum uvedení v listopadu 2009 – krátce před ním navíc singapurský tým Fusion Garage společně s investory rozvázal spolupráci s TechCrunchem a Arlingtonem. Tablet byl nakonec uveden coby „JooJoo“ do prodeje 25. března 2010, tedy doslova jen pár dnů před iPadem a nakonec nebyl úspěšný.

bitcoin_skoleni

JooJoo, původně „CrunchPad“ byl odvážným projektem, který ale nemohl konkurovat síle Applu a Googlu.

JooJoo, původně „CrunchPad“ byl odvážným projektem, který ale nemohl konkurovat síle Applu a Googlu.

WeTab: německý „iPad“

Zatímco JooJoo se začalo prodávat pár dnů před spuštěním prodeje iPadu, z hardwarového hlediska velmi podobný německý WeTab byl oznámen pár týdnů po tomto datu – v dubnu 2010. Přístroj, který vyráběla čínská společnost Pegatron, se podařilo na trh přivést již v září 2010. Podobně jako v případě CrunchPadu byl jeho srdcem Intel Atom v kombinaci s 1GB RAM a 16 GB flash úložiště. Notebookový TN displej o uhlopříčce 11,3 měl, stejně jako Crunchpad, rozlišení 1366×768. Jako operační systém bylo zvoleno MeeGo. WeTab těžil zejména ze skutečnosti, že iPad se na Evropském trhu začal prodávat s velkým zpožděním, pomohlo mu také, že přibližně rok po uvedení přidal výrobce podporu Androidu.

Německo-čínský WeTab byl vlastně netbookem převlečeným do šasi tabletu.

Německo-čínský WeTab byl vlastně netbookem převlečeným do šasi tabletu.

Na konci roku 2010 se iPad dostal do obchodů po celém světě (u nás to bylo 29. listopadu) a zároveň se začaly objevovat první, zpočátku ještě značně „neotesané“, tablety s Androidem. Uspět s vlastními tablety se sice ještě snažilo HP, Cisco či Blackberry, ale záhy se ukázalo, že tento trh bude, co se platforem týče, patřit jen dvěma hráčům: Applu a Googlu (a dnes, zejména díky Windows 10, do jisté míry i Microsoftu). Byl to konec slepých uliček a konec začátku éry tabletů, jejíž příběh jsme se pokusili zmapovat. Vynechali jsme vlastně jen dvě „drobná“ témata – zrod platforem Androidu a iOS a příběh jejich prvních přístrojů. Je to historie, kterou skvěle popsali jiní v článcích i celých knihách. Ale možná se k ní časem také vrátíme.

Odkazy

Autor článku