Definovat, co to vlastně kryptoměna je, není vůbec snadné. Jde o formu digitálního aktiva, které slouží jako prostředek směny a k jehož zabezpečení se užívá šifrování, ať již pro provádění transakcí nebo pro vytváření nových jednotek. Jde o podmnožinu digitálních měn, které jsou podmnožinou alternativních platidel.
Tato standardizace na první pohled může působit zbytečně složitě, ale umožňuje vidět téma kryptoměn v širší perspektivě, než jen jako spory o Bitcoin, které jsou v poslední době stále živější a výraznější, tak jak roste jeho hodnota, význam i objem transakcí, v rámci nichž jsou uskutečňovány. Současně ale existují také názory, že nejde o plnohodnotnou měnu v tom ohledu, že velká část obchodníků se jí zbavuje hned, jak je směna provedena. Díky velké proměnlivosti kurzu tak může docházet k tomu, že neslouží pro dlouhodobé ukládání finančních prostředků, což je jeden z podstatných rysů měny, nutno přitom říci, že nikoli technický, ale sociální.
Skutečnost, že kryptoměny jsou digitálními platidly, je na první pohled banální – čím jiným by měly být? Ale současně umožňuje například bankám či státům o této formě aktiv přemýšlet strukturovaněji a jasněji. Digitální platidla se používají, jejich tok je regulovaný a v řadě ohledů velice standardizovaný. Naopak skutečnost, že jde o alternativní měnu, by se mohla jevit výstředněji, každý stát by přece rád měl vlastní nebo sdílenou měnu k dispozici a měl nad ní kontrolu. Ale tak to není, protože v řadě států či odvětví se platí nenárodními měnami, na které stát nemá žádný vliv. To, čím jsou kryptoměny jiné je to, že za nimi nestojí žádný stát, byť i to se asi brzy změní. Ale i zde bychom mohli najít protipříklad – pokud budeme platit zlatými valounky, tak žádnou národní banku také nepotřebujeme.
Poměrně zajímavé téma, které se také těsně týká kryptoměn je téma anonymity. Zdaleka nejvíce anonymním způsobem placení je užití běžných fyzických platidel, která jsou (až na zcela mimořádné výjimky) velmi anonymní. To je také jeden z důvodů, proč se je státy snaží omezovat (byť rozhodně ne jediný).
Neméně důležitá je pak diskuse o vztahu kryptoměn k nelegální či šedé ekonomice. Zde lze očekávat, že například bitcoiny budou postupně přebírat roli amerického dolaru a budou k podobným transakcím skutečně sloužit (a na darknetu již nesporně takto fungují), ale jednak nelze očekávat, že by zde získaly zcela zásadní podíl a současně nejde o nic mimořádného. Problém to může být více pro dolar, jako univerzální světové platidlo, než pro růst kriminality.
V tomto kontextu je zřejmě, že jakkoli jsou kryptoměny do jisté míry novým fenoménem, s prvními náznaky z roku 1998, s tím že moderní historii je možné sledovat až od roku 2011, tak do značné části kopírují již známé ekonomické modely, byl s jinou technologií a jiným sociálním dopadem. Nabízí se tedy otázka, jaké může být další směřování kryptoměn a co s nimi vlastně v budoucnu bude.
Estcoins a USC
Estcoins je projekt, se kterým přišel Vitalik Buterin, který je online rezidentem Estonska a současně spoluautorem kryptoměny Ethereum. Vychází z myšlenky, že pobaltská republika má vysoce rozvinutý e-government a řadu „občanů“ (rezidentů) mimo své území. Mít k dispozici měnu, která bude spravovaná státem a současně bude online a bezpečná, by tedy bylo praktické a logické.
Estonsko již vícekrát dokázalo narušit tradiční představy o tom, jak funguje stát. Lze se v něm stát rezidentem a podnikat online, což boří (do maximální legislativně možné míry) koncept státní příslušnosti. Je také například lídrem v digitalizaci státní správy.
Taková změna by mohla být velice zajímavá v tom, že by kryptoměna byla kontrolována a vydávána státem. Ten by tak mohl mít například vliv na způsob těžby, regulací se vyhnout problémům s tržišti a krádežemi, které trápí Bitcoin, a současně se zasadit o větší společenské přijetí takového monetárního konceptu. Současně je ale třeba zdůraznit, že zavedení Estcoins by bylo problematické vzhledem k užívání eura v Estonsku, protože přítomnost dvou souběžně užívaných státních měn evropský legislativní rámec neumožňuje. O státních měnách se v současné době hodně hovoří také v souvislosti s Čínou.
Současně se zde ale narušuje jeden z důležitých pilířů, totiž nezávislost měny na státu. A také se zde více než kdy jindy objevují otázky, zda takový krok spojený s regulacemi bude ke škodě nebo k užitku kryptoměn. Jedním z jejich současných problémů může být otázka bezpečnosti a legality, což jsou prvky, které regulace může postihnout pozitivně. Naopak silně proměnný kurz zřejmě částečně může ovlivnit také, ale za poměrně vysokou cenu. Přítomnost regulace by umožnila s kryptoměnami pracovat jako s vysoce rizikovými, ale funkčními a legálními investicemi, takže by se do nich mohly pustit také fondy, banky a další velké instituce. Otázkou je, zda právě toto komunita okolo alternativních platidel bude chtít. Regulace nemusí znamenat blokování.
Jiným příkladem nově plánované kryptoměny má být USC (Utility Settlement Coin), která se snad objeví už příští rok. Stojí za ní velké banky, které hledají alternativní způsob rychlého a bezpečného převodu peněz a blockchain se jeví jako rychlá, levná a bezpečná alternativa. USC má být měnou mezibankovní a bude sloužit mimo jiné pro nákup cenných papírů a dluhopisů.
Zatímco tedy většina kryptoměn doposud vznikala „ze zdola“, tak USC i Estcoins jsou příklady kyberměn, které mají opačný původ vzniku a ze základních idejí si berou především technické řešení a zkušenosti. V případě obou zmíněných měn pak bude nesporně existovat velký tlak na některé formy regulace. To na jednu stranu celý koncept společensky, bezpečnostně i legislativně posílí, ale současně mu odebere něco z jeho svobod. Ostatně uvádění nové měny a úpis akcií je činností relativně podobnou.
Stojí to za to?
Regulace samozřejmě nemusí přinášet jen pozitivní efekty. Ve chvíli, kdy je trh regulovaný, může dojít k zásadním omezením, jako v Číně nebo Rusku v případě Bitcoinu v posledních týdnech, k postupné změně pravidel, která budou mít za následek jak obtížnější rozvoj a provozování kryptoměn, tak třeba dopad na anonymitu, například s ohledem na boj s korupcí.
Na druhou stranu může vzniknout zajímavé prostředí, ve kterém budou existovat buď regulované a neregulované měny vedle sebe, nebo regulace mohou způsobit zánik nebo omezení konceptu kryptoměn tak, jak je známe dnes. Taková skutečnost by mohla vytvořit novou, jinak koncipovanou platební strategii včetně prozatím snad neznámého způsobu nakládání s aktivy. Podle prohlášení, která ale přichází od bank i od regulátorů napříč západním světem se ale nějaké formě kontroly a regulace tyto měny nevyhnou. Otázkou je pouze, kdy a jakým způsobem nastane.
Osobně se domnívám, že může mít na celou oblast pozitivní vliv v tom, že kryptoměny otevře širší veřejnosti. Ať již počtem uživatelů, nebo i objemem transakcí. A možná i změnou způsobu myšlení o kryptoměnách jako takových. Otázkou jistě je, zda to za regulaci stojí.
