Přiznám se, že(s vědomím toho, o čem článek píše) příkaz ifconfig pořád poměrně často používám.
Je to zvyk, do příkazu ip se musím dlouhá léta prostě často nutit - ano, často to bez něj nejde.
Už tenkrát se projevilo takové jisté "bordelářství" a neúcta k Unixu, které dnes vyvrcholilo hrůzným systemd.
Syntaxe utility ip je totiž do značné míry klasickému unixovému systému cizí. Nechápu, proč ji bylo, v rámci zlepšovatelského hnutí, třeba pojmout zrovna takto.... klidně mohla být "klasická" s tím, že ifconfig mohl být už pak pouze link...
Někdy se divím, co všechno se pod "neúcta k..." dá schovat.
Rozzuřenej Ovčáček si těžoval u RRTV, že se nemohl blýsknout v přímým přenosu jeho tiskovky. Důvod? "Neúcta k prezidentovi republiky".
Putin má zase cenzurní zákon, na základě kterýho může soudit oponenty. Zdůvodnění? "Budeme trestat neúctu k pravoslavné církvi a (voleným) zástupcům lidu".
Manželka jiné kremlofilní bestie si zase po zvolení manžela na hrad stěžovala na "neúctu k" tomu jejímu ožralovi, který zneuctil korunovační klenoty a snažila se tím ovlivňovat (vydírat) média v jeho prospěch.
Takže ne, tenhle argument neberu. Diskutujme věcně.
Osobně mám největší výhradu k CLI v tom, že si člověk musí pamatovat názvy všech prográmků. Pro jednu skupinyu činností jich existuje klidně i několik desítek (pro správu souborů a adresářů třeba rm, mkdir, ls, cp, mv, ....). Když si nevzpomene na název prográmku, tak má smůlu.
Nebo jde činnosti rozdělit do skupin. git, ip, yum/apt/rpm,... Pak stačí mít na paměti, že pokud chci dělat něco s sítí, začíná to na ip, takže další navigace ip --help rychle a jednoduše poradí. Je to na orientaci mnohem jednodušší.
Takže za sebe, Já společný prefix "ip" pro síťařinu vítám.
Co je spatneho na slove "neucta"?
Proc do toho zatahujete politiku?
Btw dival jsem se, jak se soudruzi postavili k IPv6 (a ano, "ip" je ocividne preferovany) http://www.tldp.org/HOWTO/Linux+IPv6-HOWTO/
No kdyz si nekdo ze stare verze vybere syntax tak aby podporil jeho hypotezu, to je pak tezka diskuse.
Predpokladam, ze 90% lidi s unixovym backgroundem pouziva stary system s podstatne jednodussi syntaxi:
nastaveni ip adresy
ifconfig eth0 x.x.x.x
nastaveni default route
route add default gw x.x.x.x
Ne ze bych nesouhlasil s obsahem clanku - ip ma rozhodne proti ifconfig-u spoustu prednosti ale podle mne je prave nekompatibni syntax a absence detailni dokumentace duvod proc jeste spousta lidi pouziva ifconfig.
nepoukazoval jsem na delku zapisu ale spis na to, ze tam nevidim duvod, proc to neni unixove, jak psal nekdo vysse.
kdyz uz jste napsal spravnou syntaz tak pak mi to prijde tuplem skoro stejne :)
ip r a default via x.x.x.x
route add default gw x.x.x.x
poradna dokumentace chybi, o tom zadna. ale kdyz sahnu na ifconfig, spis jen nastavuju ty ip a na to nic moc nepotrebuju. kdyz chci toho vic tak pak je problem. ale nejsem si jisty, ze me pak dokumentace ifconfigu spasi
Je k něčemu dobré uvádět brd +
?
A vůbec, potřebovali jste někdy v životě explicitně nastavovat broadcast adresu?
Jinak si myslím, že není chyba použít zastaralé příkazy tam, kde je to efektivnější a výsledek dopadne stejně. Třeba místo ip li set dev eth0 up
radši napíšu kratší ifconfig eth0 up
. Když chci ale vidět adresy, radši napíšu ip a
, než ifconfig
, nejen proto, že je to kratší, ale hlavně proto, že mi ten výstup ip a
připadá mnohem přehlednější.
Ono to je asi vcelku jedno. Pokud broadcast adresa neni specifikovana, tak se sice nenastavi jako soucast adresy, ale kernel stejne automaticky zavede prislusnou broadcast routu do local tabulky, takze broadcast komunikace funguje stejne jako kdyz se to nastav s b+.
Maximalne to muze zmast nektere programy, ktere broadcast adresu ctou z konfigurace rozhrani a nepocitaji s tim, ze tam byt nemusi.