Názory k článku Příkazový řádek - přítel nejvěrnější (2)

Z hlavy si je sice nepamatuji, ale daji se vyrobit pomoci setterm -bold [on|off] > file. (po vyzkouseni: <ESC>[1m a <ESC>[m)

PS1="\[\033[1m\]\h:\w\n\[\033[1m\]\!\$\[\033[m\] "

Panové, jak se přesměruje chybový výstup v tsh? A jak se spojí chybový a standardní výstup a přesměruje se do pípy? (V bashi: program 2>&1 |less). Předem diky.

Standardní a chybový výstup do roury:
program1 |& program2

Jen chybový výstup se dělá trikem:
(program > vystup) >& chyby

V manu pisou, ze se to presmeruje takhle
program |& less

Btw. Diky za super clanek, tahle serie se mi fakt libila. Skoda ze uz je konec. :-(

Vidím, že asi začnu používat další rysy tcsh.
Co se týká promptu, používám tučný a barevný.
Barvičky mám různé na různých počítačích. např:
set prompt="%{\033[1;33m%}%m:%{\033[0;1m%}%~%#%{\033[0m%} "
(žluté jméno počítače, červený dir.)

Diky i za tento druhy dil. Pane Satrapo, pisete vazne dobre!
Po upozorneni v reakcich na dil predchozi jsem si nainstaloval zsh a zbezne jej vyzkousel. Vypada vazne zajimave - nechtel by nekdo, kdo jej uz pouziva kontaktovat redakci roota a napsat pro nas lakaci intro?
Pouzivam od pocatku bash a jsem docela v pohode, ale kdyby me nekdo presvedcil... :)

Tohle dobry, ale
http://www.kit.vslib.cz/~satrapa/sw/saczech/
stale spatne.

Vážený pane Satrapa,

předně bych Vás rád ujistil, že mám rád Vaše články
i knihy a oceňuji Váš svěží styl psaní a věrnost
dobrým zásadám. Soudím, že jste jeden z nemnoha,
kdo používají Unix ,,Jediným správným způsobem
(TM)'', tj. s ohledem na historii systému a
s využitím takřka bezedné studnice informací a
zkušeností naplněné za více než dvě desetiletí, po
která Unix existuje v podobě, jak jej známe dnes.

Jeden z velmi dobrých zdrojů informací, tipů a
triků, jež činí Unix výjimečným a přitažlivým, je
kniha Unix Power Tools vydaná u O'Reilly &
Associates. Když jsem se v této knize (v článku
7.05) dočetl, jak Jerry Peek vyřešil potřebu mnoha
informací v promptu při zachování celé šířky
obrazovky pro psaní, řekl jsem si: to je geniální,
neb velice prosté a přitom docela nekonvenční. Šel
na to víceřádkovým promptem, shodou okolností
zcela identickým s tím Vaším.

Když jsem se na Root.cz dočetl, jak Pavel Satrapa
našel ,,kompromis mezi dostatkem informací
v ohlášení interpretu a dostatkem prostoru pro
vlastní příkaz'', řekl jsem si: ,,Ha! Nejenže píše
dobré knihy, on takové i čte!'' S přihlédnutím
k tomu, že polovina Vašeho předešlého článku by se
dala poskládat z článků 11.05, 11.07 z téže knihy
(číslování dle druhého vydání), musím uznat, že jde
buď o dobrou shodu, anebo že jste zapomněl uvést
jeden ze zdrojů Vaší inspirace.

Ať tak či onak, čtenářům lačným podobných článků
mohu výše zmíněnou knihu jedině doporučit. Na více
než tisíci stránkách a na přiloženém CD je k mání
tolik užitečných tipů a triků, kolik hrdlo ráčí.
Kniha je přitom napsána velmi lehkým a stravitelným
stylem, nepostrádá humor, a vůbec si nějak nemohu
vzpomenout na nějaký její nedostatek. IMHO i její
cena (cca 60 USD) je -- s přihlédnutím k hustotě a
kvalitě informací, bohatým křížovým odkazům a
rejstříku, přiloženému CD, u ORA standardně vysoké
typografické úrovni a absenci překlepů či faktických
přehmatů -- velice příznivá.

P.S.: BTW, ohledně tučného písma na terminálu,
konkrétně v promptu: Přesně o tom pojednává článek
7.08 -- ,,Highlighting in Shell Prompts'' :-)

Verim, ze cilem vaseho prispevku nebylo rozpoutani nejake vasnive debaty, co bylo drive, zda vejce nebo slepice. Nechci nikomu delat advokata, ale pokud jste nekdy neco sam psal (o cemz nepochybuji), zajiste vite, ze z niceho neco nevytvorite.

Nepeknou vlastnosti pramenu byva, ze leckdy z nich ziskate informaci, jejiz puvod se ztraci v mlhach. Proto bych se neodvazil nekomu podsouvat, ze prave ten muj pramen je tim, z nejz nekdo jiny vychazi. Shoda nahod nemusi byt nahodna, ale jiz se mi nekolikrat stalo, ze jsem posbiral z ruznych pramenu drobty informaci, abych pak nasel nejaky starsi, v nemz byly vsechny pohromade a mnohem podrobnejsi. Mimochodem, veci uzivane v praxi se take nikdo po deseti letech uzivani nebude snazit vztahnout k prameni, ktery kdysi kdesi cetl.


Navic ctenost clanku a ohlasy na nej me jen ujistuji v tom, ze ne vsichni maji moznost zakoupit si knihu za 60$, a cist ji v originale. Bohuzel:-( Takze - jen houst a vice podobnych clanku, je videt, ze jich je treba!


P.S. At zije zsh:-)))

Jsem přesvědčen, že k vyvolání vášnivých debat
jde, alespoň v našich luzích a hájích, o málo
,,nábožensky citlivé'' téma.

Mým cílem není podsouvat autorovi, že obšlehl
nějaký pramen, ostatně v případě článků pana
Satrapy je dostatečně patrné, že má hojnost
vlastních zkušeností, z nichž může čerpat.

Chtěl jsem spíše apelovat na přispěvatele: Pokud
kromě vlastních zkušeností dávají k dobru i
informace pocházející z doporučeníhodných zdrojů
(a s jinými určitě nepracují), případně mohou-li
čtenáře nasměrovat na prameny, jež se
problematikou daného článku zabývají do hloubky,
aby se o to nezapomínali se svými čtenáři podělit.

Koneckonců, pan Satrapa, jenž má kredit autora
bestsellerů výjimečné kvality, ve svých předešlých
článcích zde na Root.cz jde příkladem. Viz článek
o regulárních výrazech:

http://www.root.cz/clanek.phtml?id=386

V odstavci Literatura kromě odkazu na vynikající
knihu ,,Mastering Regular Expressions'' se píše
doslova:

Cenné služby odvede kniha Unix Power
Tools, jejímiž autory jsou Jerry Peek, Tim
O'Reilly a Mike Loukides. Vyšla také
u O'Reilly & Associates v roce 1997
(2. vydání, ISBN 1-56592-260-3). Obsahuje
velmi slušnou kapitolu o regulárních
výrazech a kromě ní řadu tipů a triků na
využívání programů, které s nimi pracují.
Osobně ji považuji za jednu
z nejpřínosnějších knížek, které jsem kdy
měl v ruce.

Toto je myslím ideální způsob, jak čtenáře beze
zbytku nasytit.

Na závěr bych chtěl ještě upozornit na unikátní
čtivo, jež může i dnes posloužit jako dobrý úvod
k mnoha nástrojům, metodám a také ke způsobu
myšlení, jež jsou pro Unix a jeho používání
specifické. Jde o Unix Programmer's Manual,
Seventh Edition, Volumes 1, 2A, 2B z roku 1979.

Tato sada manuálů je k dispozici zdarma ve
zdrojových textech pro TROFF (včetně potřebných
maker), ale také jako hotové dokumenty ve
formátech PDF a Postscript. Třebaže jde dnes
o historické dokumenty, které v mnoha pasážích
nejsou již aktuální (např. díky prostému faktu,
že Unix dnes neprovozujeme na PDP11), mají velkou
hodnotu už proto, že pocházejí z pera těchto
slovutných pánů: Thompson, Kernighan, Ritchie,
Bourne, Johnson, ...

http://www.cs.bell-labs.com/7thEdMan/index.html

Při psaní jsem vycházel ze svého .tcshrc a dokumentace k tcsh a bash. Problém bude v tom, že vznik mého .tcshrc byl silně ovlivněn knihou Unix Power Tools, ale proběhl někdy v roce 1993-94. Od té doby jej tu a tam lehce upravuji a přiznám se, že jsem už na původní zdroj informací pozapomněl. Ta knížka je vynikající a dost často ji doporučuji, ale tentokrát jsem na ni zapomněl. Omlouvám se.

Ja jsem vyresil malo mista pro prompt tim, ze si pomocne informace nechavam posilat do titulku xtermu.
bash: PS1='\[\033];\u@\h:\w\$\]\007bash>'
tcsh: prompt='%{\033];%n@%m%#\007%}tcsh>'
viz Linux Xterm-Title mini HOWTO http://www.linuxdoc.org/HOWTO/mini/Xterm-Title.html , kde je mozne se docist i jak si nechat posilat jmeno beziciho jobu v do titulku nebo do jmena ikonky. Takovy status line.
Hodi se to taky jako automaticky uklid titulku po nekterych programech jako midnight commander nebo editor vim ;-)

A jak dlouho P.Satrapa hledal cesky nazev k "Building a Linux Internet server" ( ISBN 1-56205-525-9 vydano roku 1995 )?
Ja dokonce podezrivam nase vydavatele, ze misto aby knihy prelozili a zabyvali se autorskymi pravy, nechaji "napsat" onu knihu nejakym ceskym autorem. Spokojenost (hlavne po financni strance) na vsech stranach.

Buďte tak laskav a nechte si svá křivá obvinění od cesty. To, že se kniha jmenuje skoro stejně, neznamená, že je opsaná. O "Building a Linux Internet server" jsem se dozvěděl právě teď od Vás (což je možná moje chyba).
Hledal jsem (http://www.google.com/search?q=building+a+linux+internet+server) o ní informace na Internetu a například z recenze v Linux Journalu (http://www2.linuxjournal.com/lj-issues/issue23/0097.html) je celkem patrné, že obsah se poměrně významně liší. Vámi zmiňovaná knížka například popisuje WWW server NCSA na 20 stranách (my Apache na 50 stranách), zřejmě v ní nejsou News, mailové konference, správa sítě, WWW proxy cache, synchronizace času, lokální služby (BOOTP/DHCP, serverování pro Windows, MacOS a NetWare) a nenašel jsem zmínku ani o DNS. Naproti tomu popisuje WAIS, kterému jsme se nevěnovali my. Z hlediska rozsahu je anglická kniha cca o 50 stránek kratší (a průměrná komerční knížka mívá sazbu výrazně řidší než sázím já), takže spatřuji i nezanedbatelný rozdíl v objemu. Kvalifikovanější srovnání nejsem schopen udělat, protože jsme tu knihu v životě neviděl. Nicméně i z uvedených skutečností by mělo být patrné, že naše kniha rozhodně nevznikla způsobem, ze kterého jste nás nařkl.
Já bohužel nejsem tak dobrý, abych byl první na světě, kdo napíše knížku na nějaké téma. To ale neznamená, že si vytipuji vhodný titul a ten vydám česky pod vlastním jménem. Každá z mých dosud vydaných knih je výsledkem mé vlastní práce a psal jsem ji z hlavy, nikoli podle nějaké předlohy.
Ovšem pokud se podepisujete jako "nepřítel", nejspíš tomu stejně nebudete věřit.

Schvalne, nasel jste dalsi podobnou knihu s ISBN 1-56205-494-5 ? A az ji najdete, tak uvidite, jak veci resivaji ve svete.
No, alespon ze jste si konecne opravil hacky a carky. Ted uz mate na strankach, ktere si uvadite, patrnou jen chybu ve spatne uvedene ceste k souboru nic.gif. Treba si ve Vasich knihach nastudujete, jak jste nejprve dlouho kombinoval, nez jste prisel na zpusob, jak a pomoci ceho ladit WWW-stranky.

Našel. Na Amazonu na ni mají jediný čtenářský názor: "Quite possibly the most useless Unix internet server book ever. It goes into no useful details about administration or anything else. Don't even consider buying this."
Jinak jsem o ní nenašel v podstatě nic. Nicméně vzhledem k tomu, že se jmenuje "Building a Unix Internet Server" a napsal ji jeden z autorů Vámi dříve zmiňované knihy "Building a Linux Internet Server", zřejmě se bude jednat o snahu snadno vydělat peníze. Odhaduji, že tahle vyšla dříve a když se celkem prodávala a Linux se začal stávat populárním, dal se ten autor dohromady s někým kolem Linuxu a vydali víceméně to samé s inovovaným názvem. To ale samozřejmě jen hádám - neznám ani jednu z těch knížek a nejsou dostupné ani jejich obsahy. Tohle jste měl na mysli tím "jak věci řešívají ve světě"? Děkuji, ale tenhle vzor mě nijak neláká.
Mé stránky jsou takové, jaké jsou - nemám na ně moc času. Problémy vznikly po přenosu na jiný server, ale s Vaší pomocí je jistě postupně doladím ;-)
Ostatně soudím, že se za své příspěvky sám stydíte. Jinak byste se jistě podepsal.

Dobry den, neznam zadne blizsi podrobnosti, ale z dane rozpravy mam pocit, ze pan Nepritel jakoby zavidel uspech jinym a snazil se to za kazdou cenu "shodit" na nejaky nekaly ton tak, aby se sam nemusel citit vinen. Ja osobne nejsem tak dobry v Linuxu, Unixu ci jinem podobnem systemu, i tento prispevek pisi v pouhem pokusu o operacni system a proto radeji bez hacku a carek, ale po objeveni vaseho serveru (root) jsem ziskal mnohe navody, jak si zpratelit, pro me celkem zahadny, operacni system Linux a myslim, ze mi to v mnohem pomohlo poznat, o co jsem vlastne doposud prichazel. Proto jakakoli (podle mne) neopravnena a zbytecna kritika zde neni na miste a podobna narceni se hodi spise k zavistivym soudnim sporum, kde neschopny zaluje uspesneho, aby z nej "neco vytriskal"...

Jak vidite, pod dobrem Vas neslo od podzimu nijak prinutit podivat se do error_log(u). Po zlem to bylo napodruhe.

Cele mi to pripada divne. To je, jako kdyby clovek, ktery se nejak podilel na vydavani pravidel pravopisu, delal v dopisech gramaticke chyby. - Pokud se ovsem nestaral jen o editaci pocitacove sazby.