Nemá a nikdy neměl agresivní, až velmi silně za hranicí jakékoli etiky,marketing a lobbing.
Ad článek - za mě určitě nejpodstatnější zlom byl wine/Proton, teprve díky němu můžu mít jako primární stroj pod Linuxem (mimochodem, kde běží BSD init, Alsa, xorg a fvwm2. Pipewire chci vyzkoušet, PA bylo vyhozeno "díky" tomu, že vytrvale drželo ze všech procesů rekord v CPU usage i když se vůbec nic nepřehrávalo).
"co nefunguje emulativně, pro to je virtualizace" - tak s tím dost silně nesouhlasím, teda pokud nechci dávat do kompu druhou grafika a nastavovat PCI passthru do virtuálních widlí, tak se obávám, že to s hrami co Proton nedá zrovna moc nepomůže.
To samé s VR - na hraní s brejlema to holt pořád bez rebootu do woken nejde. :( naštěstí mě to tolik nebere, ale tady bych velmi uvítal vývoj vpřed.
Potom bych si ještě dovolil vyzdvihnout jeden krok, který hodně oceňuji, kdy před nedávnem konečně Debian ustoupil z fundamentalistické pozice ohledně firmware v instalátoru.
A k historii - nesmíme zapomínat na začátky Linuxové virtualizace. Která se víc využije v serverové oblasti, ale mám pocit že se (zvláště dnes) týká čím dál více i desktopu. Počínaje lguest, přes xen/kvm, k následné "lightweight" kontejnerizaci (namespaces a cgroups v kernelu).
Porad velke mnozstvi rucni prace v nastaveni - googleni, prikazy v terminalu, zkouseni, reverty a znova.
Ted jsem par let na linuxim desktopu nebyl, ale abych vypichl neco konkretniho - klasicky to vzdycky byl v-sync a trhani videa / scrolovani dokumentu - instalace ovladacu gpu, (pokud byly), nastavovani boot parametru, kompozitoru. Na windows tohle slo hned s ovladacema gpu bez dalsiho nasravovani.
Scaling na hdi monitorech. Linux desktopu hrozne dlouho trvalo nez se to trochu naucil, a i pak to byl scale jen na 150%. Zase o nekolik let pozadu za windows.
Uspavani, power management, hlavne na laptopech - opet v defaultu bud nefungujici nebo bidne, vyzadujici manualni instalace v terminalu a nastavovani configu.
Naprosta vetsina lidi tohle neumi resit a kdyz umi, tak s tim nechce ztracet cas. To 1% linuxovych uzivatelu desktopu odpovida mnozstvu lidi, kteri to umi a nevadi jim to.
No nevim, firemní Latitudy, co přišly s předinstalovanýma Windows, mají rozmazaný text ve výchozím nastavení - tak jak to člověk vybalí z krabice a pustí. Při hraní si se škálováním to jde "opravit" nicméně už jsem tu viděl to, že když se k tomu zároveň připojí externí monitor, tak to při každém nastavení je rozmazané alespoň na jednom z displayů :-) Na Linuxu jsem do škálování asi nikdy nehrabal, ale nikdy jsem to neměl rozmazané...
Starý typ nastavení DPI je v registru. V GUI byl od Windows 3.1 do Windows 8, škoda že ve Windows 10 vyhodili. Ten udělá, že každá aplikace vždy dostane info o skutečném DPI a systém se nikdy nesnaží kreslit v DPI 100 %, a pak roztahovat. Tohle se hodí hlavně na těch 125 %, protože to umí skoro všechny programy (je to tam už od Windows 3.1).
Je to tak, staré aplikace se "bitmapově" škálují, ale těch je opravdu pomálu. Ovšem prohlížeče, průzkumníky, všemožné utility, všechno krásně zvětší text i prvky, což u vyšších DPI monitorů chce, nedejbože laptopů, co jdou s DPI hodně nahoru.
V Linuxu lakonicky nastavit, jak padlo. Jenže v Gnome aby čék instaloval "nelegální tweak" na nastavení velikosti písem a pak nastavoval každou aplikaci mimo Gnome zvlášť. Chrome jsem řekl, že chci defaultně 125% a je to cajk, ale URL a záložky jsou malinké. Ve VSCode taky ručně a tak dále.
Ve Steamu to nastavit nejde vůbec, takže čau.
Ve Windows, vše bez potíží, bohužel.
Já si v dobách, kdy to nebylo úplně běžné pořídil 4K display a na windows to bývalo na win 10 (win 8 ani nepočítám) opravdu utrpení. Některé aplikace dávaly škálování v pohodě, ale třeba outlook byl v tomhle dlouhou dobu zle, měl jsem pocit podle kvality obrazu a podle vytížení cpu, že vykresluje někam do fb na 200%, pak se to naškáluje dolů nastavenych 125%. A když jste takové okno přetáhli do druhý monitor, který nebyl 4k, tak se to celé pak přepočítalo kdovíjak, takže to bylo tak rozmazané, že to nešlo číst a CPU vystřelilo s zatížením úplně mimo realitu. Ale tyhle doby jsou naštěstí už pryč a s win11 se to velmi zlepšilo. Jediné, co je dnes stále problém je RDP na starší windows (do 2012r2), ale těm naštěstí brzy končí podpora.
Používám už řady let awesomewm s 4K monitory. Nastavení musí být v ~/.Xresources parameter Xft.dpi: 120. Pokud chcete vidět celkovou konfiguraci, zde https://github.com/raven2cz/dotfiles. Tady na rootu jsem dával celý seriál.
Tímto stylem dosáhnete daleko kvalitnější zpracování HiDPI na Linuxu než ve win11. V ruku v ruce s tím jdou taky instalace velmi kvalitních fontů open sans a nerd fonts. Je to jeden z hlavních důvodů proč používám linux. Proto se docela divím, že to tady považujete za mínus.
A proč hrát? Jednou to nastavíte a používáte. Já to už neměním tak 7 let. Linux už dávno není o nějakém si hraní. Dost věcí je konfiguračně závislých bez GUI, na tom ale linux stojí a je to jeho výhoda. Zkuste si třeba upravit teď fonty ve win11. Pokud si myslíte, že dnes konfigurace ve win11 je jednoduchá, tak vás musím zklamat. Buď to nejde, nebo to není dosažené. Navíc se tady teď bavíme o X11, nikoliv o waylandu KDE/Gnome, kde jsou nové GUI postupy dosti triviální, pokud máte správnou distribuci.
Už ale potřebujete nainstalovat nějaký tool, takže nutné hledání v google, nebo dnes přes gpt. Takže si podle své definice začínáte hrát. A je jedno zda u Linuxu nebo Windows. Dosažení svého cíle je vždy o tom, něco nového přijmout a naučit se. Ať už máte GUI nebo různé další konfigurační postupy systému. O konfiguracích jejich výhodách a nevýhodách by se tady dalo povídat dlouho. Spíš se pojďme podívat na ty zmíněná teď už téměř 3 procenta a 60% na vývojářských stanicích.
Jeho úspěšnost rapidně roste za poslední dva roky. Nárůst je v desítkách procent. Zkuste si všímat inkrementálních procentuálních nárůstu.
Na programátorských stanicích dosáhl již více než 50 procent a také stále roste.
Mladá generace (nikoliv česká) si velmi oblíbila KDE, vidí v tom svobodu konfigurace a jak se uvolnilo hraní her, tak postupně přechází.
Nyní klíčem je zjednodušení instalace drivers v podobě cachyOS a dalších lidí, co s tím začínají něco dělat. Sjednocení a tvorba HALu je klíčem. Stejně tak je ale důležité v Čechách začít linux učit a ne všude učit kreslení, word, který stejně z hlediska IT téměř nic nepřinese. Ale to je jiný topic...
Já se s vámi nehádám. Taky patřím do těch 2 % (dobře, 3 % ať nežeru), co si radši hrajou v konfiguráčákách než instalovat closed source tooly. 60 % na vývojářských stanicích, v kterých zemích? Dnes, i díky úspěchu Apple Silicon, se musí podporovat i macOS a iOS, takže ve spoustě zemích se jede na Macu (virtuálka je pain, nefunguje tam GPU akcelerace a některé frameworky, naposled třeba Google Flutter, už vyžadují Metal API, které ve VM nefunguje vůbec, narozdíl od OpenGL ani softwarově).
A tuhle statistiku opirate o co? ;-) Ono nejde vzit jen market share jednotlivych OS ze statistik. Spousta lidi pouziva OS, ktery dostane vnuceny vlivem nejake korporatni politiky... a dost casto ta korporatni politika znemoznuje se v nastaveni pohrabat, natoz si naintalovat nejaky ten tool, nebo treba i ten font. A fakt, ze se s tim stavem lidi smiri proto, ze jim nic jineho nezbyva neimplikuje, ze by si to nezmenili, kdyby tak mohli ucinit. Proste strucne receno jste si ty sva 2% vycucal z prstu :-)
Ja se ptal na to, o jakou statistiku to vy opirate. Nestydte se, uvedte zdroj pro to tvrzeni, ze jen 2-3% lidi bavi hrabat se v configach, rad bych tuhle statistiku videl. Asi mate problem chapat psany text. Prosty market-share OS nema v pripade vaseho tvrzeni vypovidajici hodnotu z duvodu, co jsem uvedl. Aneb to neni o tom, ze bych ja statistice neveril, ale o tom ze vy nejakou statistiku mylne interpretujete. Z toho, jaky OS kdo pouziva totiz nejde ucinit zaver, o ktery se tu snazite.
A já se ptám na to, o jakou statistiku to vy opirate. Nestydte se, uvedte zdroj pro to tvrzeni, ze je to víc než těch 2-3% lidi, co se bavi hrabat se v configach, rad bych tuhle statistiku videl. Asi mate problem chapat psany text. Máte snad nějakou lepší statistiku než "prosty market-share" OS. Aneb to neni o tom, ze bych ja vaší statistice neveril, ale o tom ze vy nejakou statistiku mylne interpretujete. Z toho, jaky OS kdo pouziva totiz nejde ucinit zaver, o ktery se tu snazite.
Diky za jednoznacnou odpoved na to, ze pro sve tvrzeni zadny dukaz nemate ;-) Ja nikde netvrdil, ze jich je vice (ci mene). Ja pouze rikam, ze market-share OS v tomhle smeru vypovidajici hodnotu proste nema.
Akorat statistika ze Steamu opet nic nevypovida o tom, kolik lidi se rado hrabe v konfiguracich... :-) Snad udrzite apson telni tekutiny, kdyz mate problem udrzet myslenku diskuzniho vlakna. Ja o takove statistice nevim, takze se do takovych tvrzeni o tom, kolik procent lidi rado meni konfiguraky narozdil od vas nepoustim.
Akorat váš komentář opet nic nevypovida o tom, kolik lidi se rado hrabe v konfiguracich... :-) Snad udrzite apson telni tekutiny, kdyz mate problem udrzet myslenku diskuzniho vlakna. Vy žádné statistiky nevite, takze se do takovych tvrzeni o tom, kolik procent lidi rado meni konfiguraky nepoustějte.
Opět bych chtěl zdůraznit, že je dobré spíše sledovat inkrementální přírůstky v jednotlivých oblastech zaměření.
Nejprve zminovana valve statistika. Prvni prekonani Macu na steamu tento rok v srpnu 2023.
https://www.pcworld.com/article/2020796/linux-overtakes-mac-os-among-steam-players.html
Tyto cisla postupne rostou. Velkym prinosem je samozrejme Valve, ale rovnez vznik dalsich distribuci, ktere zjednodusuji konfiguraci pro hrani her.
Celkove svetove statistiky, to je vzdy takovy orisek. Jak jsem psal, dulezity je sledovat inkrementalni narust.
Taky se toto velmi lisi na typu lokality. Tady napriklad mereni:
https://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/worldwide
soucasne 2.92%
Celkova statistika se tento rok pohybuje mezi 2 az 3 procenty.
Developers stats. Jen pro predstavu. V roce 2019 to bylo 25% celkově. Na začátku roku 2023 Statista (nutno mít přístup) již uvádí 47% professional developers use Linux-based operating systems. V některých oblastech použití, zejména cloudových vývojářů je již zastoupení kolem 60%. U frontend vývojářů vyhrává zatím macos. MacOS do tohoto bude ještě hodně mluvit, díky M2 procesorům na laptopech. Pak jsou ještě rozdíly mezi domácím užitím a použitím v profesionálním prostředí. Nicméně jde opět o inkrementální přírůstky, za 4 roky se jedná o nárůst přes 20-25% v developers sekci.
Pokud do Linuxu počítáte Steam Deck, tak se ani radši nekoukejte, kolik lidí hraje na iPhone. Mimochodem se tam protočí víc peněž než na celém Steamu. Navíc bych byl ohledně Decku zdrženlivý i v tom, že system update vám pokaždé přemaže komplet systémovou partition, tj. jakékoli vaše úpravy v OS.
Co se týče developerů, já nemám problém přiznat, že je jich více druhů a je v nich různé zastoupení OS. Na frontendu je bitva pro Linux prohraná, když je třeba podporovat i iOS, macOS a web v Safari. Cloud je zajímavý, kam půjde, protože největší cloud (Amazon) přechází na svůj ARM a Microsoft už taky pracuje na svých ARM čipech (ven zatím dal developer machine, na které se portuje kód). Tzn. Mac s Apple Silicon se stává nativním řešení (architektura CPU) pro programování pro cloud. Jsou sice i jiné ARMové počítače, ale jsou pomalejší a často i dražší.
Tady nešlo o steam deck. Vždy se chytnete jednoho slova a za tím jdete. Stejně tak reagujete na "hraní" si se systémem nebo souborovou konfiguraci namísto GUI. Jako by existovala pouze černá a bílá barva. Ale tak to není. Důležité je vidět, vnímat a sledovat postupné nárůsty popularity linuxu, rovněž apple, chcete-li oproti win.
Necháme statistik, chtěl jsem jenom poradit s nastavením, které používám roky a velmi jednoduše lze nastavit hidpi, aby bylo lepší než win, za tím si stojím a vaše tvrzení tedy není správné. Bohužel drtivá většina lidí si zřejmě otevře GUI v KDE a začne blbnout se scalingem, což je přesně ta nesprávná cesta. Tak pokud tomu dáte někdy šanci, tak aspoň teď víte, kde co nastavit.
Já se nechytl jen jednoho slova. Rozklikl jsem váš link, a tam to bylo už v nadpise, že hlavně díky němu. Linux samozřejmě roste - na serverech a ve virtualizaci ve Windows (WSL) a macOS (Docker).
V čem není mé tvrzení správné ohledně HiDPI? Však jsem vám pogratuloval. Já sám si to dokázal nastavit v dávných dobách, když Linux desktop ještě nemrvil GNOME 3+ a pak Wayland. V Unity desktopu v Ubuntu např. fungovala i automatická změna DPI po přesunu na jiný displej (tzv. MultiDPI). 10 let před Waylandem.
> Bohužel drtivá většina lidí si zřejmě otevře GUI v KDE a začne blbnout se scalingem, což je přesně ta nesprávná cesta. Tak pokud tomu dáte někdy šanci, tak aspoň teď víte, kde co nastavit.
To je možná ten důvod, proč má Linux jen 2-3 %. Mimochodem nastavení v GUI v KDE mi alespoň taknějak funguje. V GNOME mi nějak fractional scaling nefunguje dodnes.
To je možná ten důvod, proč má Linux jen 2-3 %, tak se zde potkáme za dva roky, ok? A pokecáme znovu.
GNOME bych neřešil. To je dlouhé story.
Nicméně já psal o awesome, ne o KDE. Ohledně KDE záleží zda wayland nebo xorg. Pokud jste na xorg, tak ten scaling stejně vraťte, jak byl na 100% a použijte to moje nastavení, nebo víc věcí z dotfiles, ostatně to je další výhoda oproti gui, že jednoduše můžete komukoliv ukázat hned celou konfiguraci systému, nebo si ji kamkoliv sdílet a počítač funguje, jak má a ne hodiny klikat někde v gui znova a znova....
Pro KDE wayland, tam si myslím chlapci ještě musí zapracovat, čeká nás teď plasma6 s podporou HDR a finálním přechodem na wayland. Takže uvidíme :)
Problém GNOME je, že je prostě (nebo jeho fork) na většině mainstream distribucí výchozí. Ano, desktop jde v Linuxu změnit snadněji než v jiných OS. Ale tím už se přesouváme k pokročilým uživatelům a z Linuxu se stává jen něco pro "elitáře". Vy tu propagujete DE "awesome", jenže to zdá se ani neumí zobrazit okna (jde o tzv. tiling manager). Pro zajímavost, to uměl Windows už ve verzi 1.0 v roce 1985, protože si Apple tehdy nechal patentovat okna ;-) (pak bojovali s Apple a přešli na plnohodnotná okna). K pokroku ve Waylandu v KDE jim přeju, ať to vyjde, ve "Wayland budoucnosti" žádná aspoň takhle použitelná konkurence (mezi okenními manažery) pro GNOME není.
Gnome postupně v main distribucích změníme, RH pomalu nestíhá. Alespoň v Čechách postupně prosadíme lepší distribuce s KDE a možností libovolné instalace dalších DE/WM. Aby právě to nemuseli řešit začátečníci.
Awesome není o tiling. Ten je pro středně a pokročilé uživatele. Není vhodný pro začátečníky. Je ale plnohodnotný DE. Tady malý trailer, pro představu:
https://www.youtube.com/watch?v=4KKdbwZ8GQ4&t=508s&pp=ygURYXdlc29tZXdtIHRyYWlsZXI%3D
Na waylandu, to je takové zatím složité, nejvíce se teď používá KDE, Gnome, ale také hodně hyprland a sway.
Naopak, scaling je správna cesta a váš spôsob je nesprávna.
Vy v X resourcouch nastavíte baseline fontov 120 dpi. Ale čo ostatné zdroje aplikácie? Ikony, ostatné rastre, samotný obsah? Aj zmenou baseline dpi fontov je veľká šanca, že rozbijete layout aplikácie. Niektoré aplikácie takúto zmenu podporujú, iné nie, takže výsledkom je presne ten neustále rozbitý systém, ktorý občas funguje až zrazu nefunguje. A presne z tohto dôvodu gnome "schováva" nastavenie veľkosti písma a vedie používateľov k nastaveniu mierky.
Vo vašom prípade je to navyše statický systém. Vy asi nepripájate externé displeje alebo projektory s rozličným DPI. Bežný používateľ napríklad s notebookom áno.
Takže pokiaľ má byť HiDPI systém všeobecne použiteľný, musí, na rozdiel od vášho postupu, zabezpečiť podpru:
1) pre dynamické zmeny - hardvér prichádza a odchádza, za letu, požívateľ po každej zmene nebude meniť konfiguračný súbor. Ani sa zapodievať nejakými control panelmi, ktoré by to robili za neho (maximálne raz per device na doladenie, určite nie zakaždým po každej zmene).
2) pre výstupy s rozličnými DPI v jednom čase: môže ísť napríklad o notebook s hidpi displejom a lowdpi externým monitorom alebo projektorom, alebo aj naopak. Používateľ, keď presunie okno z jedného displeja na druhý, musí mať stále správnu optickú veľkosť -- a toto žiadna aplikácia nespraví, pokiaľ nekomunikuje s displej manažérom o tom, v akej mierke renderuje (t.j. aj displej manažér musí vedieť mierku zobrazovaného bufferu, nielen aplikácia, a toto žiadne Xresources nespraví).
2a) očakáva sa používateľská prívetivosť: žiadny reštart aplikácie na druhom monitore (pôvodný prístup X11, prehodiť aplikáciu na iný display? treba reštartovať s novou premennou DISPLAY), žiadne globálne nastavenie pre všetky monitory (Xinerama a Xrandr).
3) pre aplikácie, ktoré na nejaké dpi doteraz zvysoka kašlali. Je síce pekné, že Firefox a Chrome fungujú, ale musia aj všetky ostatné... ku ktorým nemusíte mať zdrojáky a meupravíte ich. Takže je lepšie zobraziť takúto aplikáciu v správnej veľkosti, aj keď buď s viditeľnými pixelmi alebo rozmazanú, ako ju zobraziť miniatúrnu, nech si používateľ zoberie lupu.
Tak preto škálovanie.
V základě máte v dnešní době pravdu. Když lidi mají notebooky a k nim připojují externí monitor, když mají více monitorů (často nový + starý, kupují po jednom) a v neposlední řadě remote desktop z homeoffice nebo na (Windows) server.
Nicméně chtěl bych doplnit, že tak špatné to dřív nebylo:
> Vy v X resourcouch nastavíte baseline fontov 120 dpi. Ale čo ostatné zdroje aplikácie? Ikony, ostatné rastre, samotný obsah?
Už od Windows 3.1 z první poloviny 90. let aplikace chápaly větší fonty, že se má zvětšit celé GUI, ne jen fonty (některé ne, ale dřív v takovém případě bylo UI menší jen o trochu - viz DPI 125 % dále). Proto to ve většině aplikací funguje, čímžto tento old-school režim ve Windows a X11 je často lepší volba, než dynamické DPI skrze upscalované/downscalované bitmapy celých oken aplikací (spousta aplikací mázlá, i když by nemusela). Ale ano, to se týká jen DPI 125 %, tj. dnes nejběžnějších konfigurací jako 15" FullHD notebook a 2.5K 24" desktopový monitor. Pro vyšší DPI (>= 150 %) to už nefunguje, protože taková DPI vznikla až mnohem později. Tam už je lepší ten dynamický způsob, protože jinak by to bylo v mnoha aplikacích moc mrňavé.
> 2) pre výstupy s rozličnými DPI v jednom čase: môže ísť napríklad o notebook s hidpi displejom a lowdpi externým monitorom alebo projektorom, alebo aj naopak. Používateľ, keď presunie okno z jedného displeja na druhý...
Tohle ale v Linuxu fungovalo. Ne obecně, ale na úrovni některých window manažerů (koneckonců dnes je půlka funkčnosti ve Wayland desktopech také hackována ve WM). Např. ten výchozí (Unity) v (tehdy) nejběžnější distribuci (Ubuntu). Po přesunu okna na druhý monitor aplikaci řekl nové DPI. Samozřejmě fungovalo jen v Gtk a Qt aplikacích a Firefox museli opatchovat. Nicméně se o to postarali, takže jako uživatelé jsme dostali funkční výsledek. Dokud to o 10 let později nerozbil GNOME 3 a následně Wayland.
EDIT: GNOME 3 je starý, ale protože byl nepoužitelný, tak Ubuntu vytvořilo Unity. I po přechodu na GNOME 3 nabízelo možnost vrátit Unity.
12. 11. 2023, 17:23 editováno autorem komentáře
Windows a "large fonts" (96 vs 120 dpi): áno, teoreticky to fungovalo, prakticky nie. Bol som v tej dobe majiteľom monitora, kde to bola lepšia voľba, a fungovalo to zhruba do obdobia Windows 98. Potom začal nástup aplikácií, ktoré na to zvysoka kašľali a rozbíjalo to ich layout, a aj podpora ich výrobcov mala k tomu prístup, že large fonts nikto nepoužíva, tak to nepoužívajte ani vy. Od tej doby to išlo len z kopca.
Veľni zaujímavý prístup má qt, kde v jednej aplikácii časť dokáže byť správne, a časť rozbitá (napr: https://imgur.com/a/Ad0ZkmX).
X11 a viacero dpi: nie, nefungovalo. Jediný spôsob, ako pri viacerých obrazovkách s X11 dosiahnuť rozličnú mierku alebo farebnú hĺbku na každej z nich je, aby bola každá samostatný XDisplay. Žiadny správca okien nepodporuje manažovanie viacerých displejov ako jednu plochu, a iba jediná aplikácia v histórií vedela zmeniť displej, ku ktorému je pripojená počas behu (XEmacs).
Xinerama spojila všetky obrazovky do jednej logickej, s tým, že táto nemusí mať obdĺžnikový tvar, ale sú v ňom oblasti, ktoré sa nezobrazujú, a toto vedela odkomunikovať správcovi okien, ktorý potom vedel, kam okná neumiestňovať. Cena za toto bola, že všetky screeny museli mať rovnakú farebnú hĺbku a mierku. Xrandr v tom pokračoval, len dal na to modernejšie API, fundamentálne obmedzenie nedokázal zmeniť.
Btw, Ubuntu prešlo na Unity z Gnome 2, ako typický NIH projekt Canonicalu. Eventuálne pochopili, že im ušiel vlak a prešli na Gnome 3.
Ubuntu muselo vytvořit Unity, protože tehdy byl GNOME 3 ještě o dost větší shit než dnes. Trvalo dlouho, než GNOME 3 začal byl použitelný a Ubuntu mohlo na něj přejít. I tak tam chybělo spoustu věcí, co v Unity nebyl problém.
S těma Large Fonts jste mě překvapil. Já osobně znal jen to funkční období na začátku a v poslední době. Nevěděl jsem, že mezitím to upadlo u vývojářů v zapomnění. Je fakt, že šlo o období, kdy větší rozlišení znamenalo skoro vždy větší plochu.
Qt používá naše firma a ano, některé části stejného okna mají různé DPI. Na to, že za tu knihovnu platíme, tak nic moc :'(
Ohledně více různě velkých monitorů, i Windows tam má ve screenshotu černou díru. Rozdíl je akorát to, že Start panel je umístěn nad tuto díru, do viditelné oblasti. Ale to je věc toho Start panelu a aplikací třetích stran, jestli si z API přečtou viditelné oblasti monitorů.
Tak asi kdyby to byla špatná cesta, tak to tady neradím a tak 7-8 let to nepoužívám, ne? Dívejte se na ty moje videa a nastavení, ať to máte kompletní. Ale toto rozhodně je nejlepší cesta, kterou znám a proto jí doporučuji. Rastr, layout aplikací a ikony právě budou přesně zachované a vše na sebe přesně sedí. Ten rozsah dpi je dle mojí rady povolen pouze mezi 100-130 dpi, pak už začnete mít problémy, takže pokud si někdo nastaví 150, tak už se to opravdu musí řešit jinak. Nicméně na normální 4K monitory je 120-125 nejlepší řešení.
A ja som vám názorne vysvetlil, prečo to inde ako vám fungovať nebude. To je rozdiel medzi "works for me" a "môžeme to pustiť do sveta medzi používateľov".
Fundamentálne obmedzenia X11 nijako neobídete, bez toho, aby ste museli opatchovať všetkých klientov. alebo sa im pokúsiť niečo odemulovať, aj za cenu chýbajúcich nových featur. No a keď to už robíte, tak kľudne môžte vyhodiť to, čo tam už nepotrebujete. A tak vznikol wayland.
Na 4K 24" monitor (fyzicky: 183 dpi) je najlepšia mierka 200% (192 dpi) . Na 27" 4K (fyzicky: 163 dpi) monitor 175% (168 dpi).
Já jen připomenu, že fundamentálne obmedzenia Waylandu taky nijako neobídete, bez toho, aby ste museli opatchovať všetkých klientov. alebo sa im pokúsiť niečo odemulovať, aj za cenu chýbajúcich nových featur. Např trvalo roky, než šlo udělat screenshot není nahrát video. Do té doby tam musely být hacky v každém desktopovém prostředí. A určitě ještě něco zbývá, než môžeme Wayland pustiť do sveta medzi používateľov.
No a ja by som zase spomenul, že screenshot api aj screen capture api vo waylande existujú už roky a tí, čo najviac vyplakávali, ako im chýbajú, sa dodnes neobťažovali aktualizovať svoje aplikácie a stále sa spoliehajú na XGetImage() root okna -- čo bol hack už v dobe svojho vzniku a fungoval len náhodou, vďaka tomu, že xf86 mal globálny framebuffer, do ktorého robil kompozíciu.
Ano, před pár roky to API dodělali. Ale do té doby to řešil každý desktop sám hackem. Byl to příklad. Některé věci nemají univerzální řešení doteď.
A kde mal byť, keď nie priamo v mutteri? Iný komponent k framebufferu prístup nemá.
To API samotné bolo označené ako experimentálne, na hľadanie feedbacku. Ostatné (dva) kompozitory urobili podobný experiment a potom na základe feedbacku každého z nich sa dohodli na štandarde.
A len pripomínam, že uplynulo ďaleko viac času od štandardizovania tohto API, ako bola životnosť experimentov, a stále sa nájdu ľudia, čo to vyplakávajú, že neexistujú.
Na 4K na 28" běžně u nás většina používá 120 dpi, asi toto bude opravdu velmi individuální, vy uvádíte pro 27" 175%, uch to by bylo úplně nepřirozené. Hlavně se oberete o hlavní výhodu 4K, že máte zobrazeno více programového kódu na obrazovce :-) Pak ale to chápu, kam míříte. Nicméně rozsah 120-130 pořád považuji za nejlepší a nejsem sám, takhle to používá minimálně dalších 50 vývojařů od nás.
Pak při připojeném laptopu a externím monitoru používám nastavení --dpi 120 v xrandr pouze pro --primary externí monitor. Takže ta globální property se potom pro to nevyužije. Jsou to ale většinou spíše speciální případy, protože cílem právě 4K monitorů je možnost sledovat pouze jeden monitor, aby se šetřily oči. Z mého pohledu se tedy bez scalingu dá rozumně obejít. Je ale na každém, jak se potom rozhodne.
To rozhodne dnes uz neplati a kdyz, tak na nejakem exotickem hardware. Moderni distribuce maji pricetne vychozi nastaveni, spoustu veci zvladne autokonfigurace. Ono to nechce byt otrokem minulosti stylem "kdysi pred lety" ;-)
Samozrejme i na Windows muzete narazit, treba prave na problemy s ovladaci. Treba to, ze vam ten power management, co vam vecne odpojuje sitovku kdyz nema... :D
Tak mi to nedalo a hodil jsem posledni LTS ubuntu na jeden starsi PC (AMD Llano APU). V-sync tearing v defaultu neni, uspani funguje, fractional scaling taky vypada pouzitelne. Akorat nefunkcni wifi usb karta i kdyz jsem dal instalaci v plne palbe i s proprietalnimi ovladaci. Takze takhle z rychliku asi dobry, nejaky posun tam po tech letech videt je :)
Mno, jaká půlka věcí se ve Win -MUSÍ- dělat v terminálu? Já teda vždycky spustím vlastní striplej čistící skript od dasm.cz, jinak nic víc. Ale vlastně ani nemusím, spíš chci.
Já osobně zatím zůstávám u windows desktopu právě proto, že se tam nic nemusí dělat (tedy přesněji - když se do toho vrtám, tak se tam skoro vždycky něco rozesere - včetně toho čistícího skriptu - tzn nehrabat do toho, udělat nějaké základní nastavení a nechat to tak. Pak všechno běží a nemusím nic řešit)
Narozdíl od linuxu - teď jsem po pár letech oprášil linuxovej desktop že udělám aktualizace, a dostal jsem se do takového dependency loopu, ze kterého jsem se dostával docela dlouho googlením a datlováním do terminálu. Třeba nemožnost spustit druhou instanci APT která by to všechno vyřešila, z toho mi nabíhala žíla.
W11 pak už rozhodně nechci, tzn. jak začnou kriplit W10, přejdu na linux úplně i na herním desktopu. Zatím to ale prostě nechávám tak, hlavně proto, že se prostě nechci furt v něčem hrabat a furt řešit problémy. Třeba jenom rozjet DVB-T2 tuner, to jsem vzdal hned na začátku, ve widlích spustím dva exáče a mám to. Sice nějakej binární uzavřenej blob od výrobce, ale nemusím nic řešit.
Tak první věc: nedá se jinak než v cmd vypnout hiberfile. Tedy i ve chvíli, kdy hibernaci používat nechci a tudíž si nechci disk zaplácat hrozně velkým souborem, vypíná se to v cmd. Měl jsem win stanici v době začátku rozmachu SSD, kdy ty disky byly malé. Takže 16GB soubor k ničemu na 100GB disku byl celkem poznat...
Další oblíbený vtip je, že se po updatu změní firewall zóna na síťové kartě. A jediný způsob, jak existující kabelovou síťovku přehodit do jiné zóny, je powershellem. Teda, na W11 to mám pocit jde už naklikat, na starších (včetně Win serverů) ne.
U někoho jsem zprovozňoval VPN. Na druhé straně byl mikrotik, sáhnul jsem po L2TP, pač je ve Windows nativně, není potřeba nic instalovat... akorát že v default nastavení to do L2TP pošle default routu a nazdar. Pokud chci přes VPN poslat jenom ten LAN prefix, tak zase powershell.
Obecně u networkingu těch věcí je víc. Statické routy, když potřebuji, tak se také nedají klikat.
Otevření smbsharu jinak znamená, že tam Windowsy bez toho, aby se na cokoliv zeptaly, pošlou MD4 hash hesla uživatele a nazdar. Ke vší smůle, když ta autentizace zrovna projde, ale chtěl jsem ten share namapovat pod jiným uživatelem (třeba proto, že se to přilogovalo na guesta, co má RO přístup), tak už to zase z GUI vyřešit nejde. Nějakou magií cmd příkazama se ten share odmapovat dá, aby se na něj šlo přihlásit znova.
Ve firemním prostředí - update AD politik, opět cmd příkaz. A to je jenom pár věcí, co mě napadlo z hlavy teď narychlo.
Tady zase nutno podotknout, že tohle značně vylepšují i výrobci CPU. Intel před 2 roky (nevím jak je to teď) vyráběl procesory, které neuměly klasický S3 sleep. Takže to šlo buď jenom hibernovat nebo connected standby, který nefungoval. Tehdy jsem kvůli tomu vyměnil prakticky úplně nový notebook a pořídil si něco, co je spíš občas přenosný počítač (po letech něco většího, než 13") s AMD.
Bohužel i když AMD to má v pořádku, stejně to pokazí výrobce notebooku. Můj vedlejší komentář o chybějícím kódu v BIOSu byl právě notebook Lenovo s CPU AMD.
Kdyz ctu tyhle prispevky, tak mam dycky pocit ze lidi pouzivaji nejake jine windows nez ja.
Win10: Pokud zadam jine meritko nez 100 %, tak me durazne varuji ze to je spatne, a ano, vsechno je pak bud mazle, nebo se spatnym antialiasingem. A v remote desktopu to nejde vubec. Word online vypada jako z minuleho tisicileti, kostickovany az beda.
> Uspavani, power management, hlavne na laptopech - opet v defaultu bud nefungujici nebo bidne, vyzadujici manualni instalace v terminalu a nastavovani configu.
Tohle už tak 10 let není pravda.
Jinak Vsync a škálování… Myslel jsem že tazateli šlo o BFU, kde klidně vídám že mají na LCD nenativní rozlišení, blbě nastavené subpixelové vyhlazování (BGR/RGB), monitor na 30Hz a tak :-). No a tam to bude nějaký networking effect, kdy BFU používá defaultní instalaci co dostal s počítačem, což jsou předinstalovaná Windows, včetně výrobcem dodaného malwaru.
10. 11. 2023, 15:07 editováno autorem komentáře
Náš Red Hat Enterprise Linux je často dražší než Windows Server a přesto dokáže růst rychleji. Neřekl bych, že je to primárně o ceně. Popravdě kdyby dnes byly Windows Server zadarmo, nemyslím si, že by to nějak zvrátilo poměr sil. Linux je dnes na serveru v mnoha ohledech objektivně lepší a hlavně výrazně flexibilnější.
Zákazníci platí Red Hatu za mnohem víc než jen support. Ale to je jedno. Pokud chce firma na serveru RHEL, pořídí si předplatné. Pokud chce Windows Server, pořídí si licenci. Jsou v tom technické i právní rozdíly, ale pořád to představuje náklad na provoz OS a ten může být u RHELu vyšší než u Windows.
ako clovek, ktory by teoreticky mohol to percento bezvyznamne zvysit:
- ked kupim prakticky lubovolne PC, tak je tam funkcny Windows a nemusim nic riesit.
- od prirody tam funguje AD a Office365
Keby som toto stretol v uhladnom zabalenom baliku, tak sa minimalne zamyslim, ci mi to stoji za vsetky dalsie problemy.
Je fakt, ze Windows ma v poslednej dobe vytaca do nebies, ale zatial to staci akurat na to, ze som spokojny s nedobrovolnym pouzivamin macOS :)
bloatwareod výrobce počítače a aplikací, o kterých je Microsoft přesvědčený, že je musím potřebovat.
Jiri, vas focus je na nejake drobne desetiny procenta a ne na zminovany problem ze linux ma mizerny podil na desktopech. Je uplne fuk jestli bez steamdecku ma linuxovy desktop 1% nebo 1.4%. Ve srovnani s jinymi desktop OS je to malo a me zajima nazor proc tomu tak je. Nekdo rika ze linux nema agresivni reklamu, nekdo rika ze skalovani a veci kolem baterie stoji za prd,…
Důvod je tento: v době, kdy Linux začal být na desktopu rozumně použitelný pro běžné uživatele (~2005), byl desktopový trh dávno obsazený. Na drtivé většině počítačů jsou předinstalované Windows a běžný uživatel to dál neřeší -> všichni používají Windows -> výrobci nemají motivaci ve větší míře předinstalovávat cokoliv jiného.
Jak je těžké prosadit se na obsazeném trhu, si zkusil Microsoft, který přes investice v řádech miliard dolarů s Windows Phone pohořel. A ukazuje to i Google s ChromeOS, který se taky přes velké investice dostal na o trošku větší podíl než má Linux. Rostl podíl macOS, ale tam je to především díky síle iPhonu, který vtáhne zákazníky do ekosystému Applu a je pro ně podstatně jednodušší si pak pořídit macOS. Dokud nebyl iPhone, měl macOS roky podobně malý podíl jako Linux.
Můžeme se bavit o tom, co Linuxu chybí, nebo jestli se to či ono dělá na Linuxu obtížněji než ve Windows nebo Macu, ale primární důvod, proč má Linux tak malý tržní podíl, je vnější.
Já si furt nedokážu představit co vlastně dělá vývojář v korporátu, že nemůže mít Linux nebo jakýkoli systém chce. Naivně bych viděl problém jen v komunikaci se zbytkem světa, ale ty jejich maily (buď GMail nebo MSO) Thunderbird umí a kalendář je v nejhorším webový. Meetingy (Teams a spol.) fungují snesitelně v prohlížeči.
No, ještě že v korporátu nedělám :)
Edit: dole teď někdo částečně odpověděl
10. 11. 2023, 16:00 editováno autorem komentáře
Korporáty o stovkách vývojářských "zdrojů" mají klasicky vše na Windows/AD/Azure, protože někdy má takový kolos ještě víc nevývojářských "zdrojů", jako jsou obchoďáci, markeťáci nebo finance.
Obvykle to začíná milionem vzdáleně vynucovaných IT politik. Kvůli všemožným "standardům", "certifikacím" a taky jednoduchosti/lenosti se politiky aplikují co nejvíc jednotně přes celý korporát.
Začíná to vzdálenou instalací a správou všech těch antimalware defenderů, active protection scannerů, šmírovačů, šifrovačů, synchronizátorů, vzdálených přístupů a vyhodnocovačů. Pak přes plánování updatů aplikací/OS, pravidelné restarty, až po tvrdošíné vynucování hovadin jako je nemožnost změnit si plochu z té korporátní.
Lahůdkou jsou pak různé Windows-only lokální softwary, jako jsou in-house managementy na cokoli (od docházky až po místní zabezpečovačku), in-house pluginy do Office, interaktivní helpdesky a nebo Windows-only VPN klienti. Interní procesy uživatele jednoduše donutí tohle nějak používat.
No a vlastně i už ta samotná MS kultůra má brutální hybnou sílu - "Všechno tady syncuj do VanDrajvu", "Přilinkuj si to ze Šérpojntu.", "Dokumentaci máš vždycky ve VanNoutu", "Týmsy by ti na Linuxu stejně padaly."
Takže, co by si jako IT, sekuriťáci a procesáci počali, kdyby chtěla čtvrtina vývojářských "zdrojů" Linux, další čtvrtina Mac a pár naprostých vyvrhelů třeba ještě něco jiného? To už by pak nešel vynutit obrázek na ploše...
Ano, jsem jeden z nich. Člověk na Linuxu v korporatním prostredi postaveném na MS technologiich. Je to 13 let. Uznávám, že nastavit si desktop pro správný běh v takovém prostředí je jak píšeš pain. Ale udělal jsem to jednou a od té doby hromady updatu a přechodů z major verzi na major verzi a pořád všechno šlape. Takže jde o to to udělat jednou, pořádně a pak se vézt na plodech své práce dlouhodobě ;)
Riesenia:
- Chrome extension: https://chrome.google.com/webstore/detail/authenticator/bhghoamapcdpbohphigoooaddinpkbai?hl=en-US
- oathtool - obvykle v distribucii priamo
- JAuth: https://github.com/harvardinformatics/JAuth#readme
Doma si platíte 1000,- za fotošop a capture one dokupy měsíčně??? Na hraní si s obrázkama, jakože vás to neživí???? to jako fakt????
To já bych teda nedal, raději používám gimp, digikam nebo reaper a měsíčně tu tisícovku třeba prochlastám.
Nicméně u her to celkem chápu, to vidím jako překážku k linuxovému desktopu, proto mám herní počítač s woknama a na běžné denodenní browsení několik linuxových alternativ.
A v práci jen korporátní wokna s crowdstrikem avectem a dalším sledovacím softem včetně filtrované vpn a eskalací čehokoliv podezřelého managementu...
Spousta lidí vydává na svůj koníček o dost víc jak tisícovkou měsíčně.Někdo to dokonce prochlastá za večer v hospodě. To zas nechápu já.
Ale já za to ani tu tisícovku měsíčně nedám. Za Photoshop je to $10 za měsíc. A CaptureOne mám perpetual licenci už pár let. To fakt problém není. Jo kdybyste věděl, kolik stojí foťáky, objektivy, světla, to by se vám asi teprv protočili panenky :-D Občas za focení nějaké peníze dostanu, ale spíš fotím pro zábavu a nechci, aby peníze byly překážkou tomu, co mě baví.
DigiKam používám jako prohlížeč a organizátor fotek, ale jeho editační schopnosti jsou pro mě, slušně řečeno, insuficientní.
A co se týče GIMPu, řeknu to asi takhle: Někdo se rád nechá položit na postel pokrytou ostrými hřeby a zbičovat do krve. Někdo rád používá GIMP. Já říkám, "Proti gustu žádný dišputát".
Podle mě desktop ubuntu jakože nejrozšířenějšího distra pro bfu - gnome není nejlepší. Pro mě jako staromilce odkojeného XPčkama bych nechal klasickou lištu ať si ji uživatel strčí kam chce. na širokoúhlým monitoru podle mě patří na stranu.
Takový ty vyskakovací efekty po najetí myší, nebo nějaký centrální panel s pěti ikonkama uprostřed screenu jsou imho kraviny.
Teď si zvykám na gnome u aktuální LTS ubuntu, lištu to má vlevo a vypíná se to vpravo nahoře, stím, že nahoře to má proužek... Nechápu proč - všechno bych hodil na stranu a šmitec. Ale co jsem pochopil, následující verze bude mít ten centrální panel uprostřed screenu a vyskakující opičárny z toho... Pokud to nepůjde změnit, nebo si nezvyknu, budu zvažovat přechod na normální desktop - xfce, který mi vyhovovuje víc a celý gnome se může jít klouzat. Prostě klasická lišta a nabídka start rulez.
Boomeři co maj v krvi 95/98/XP podle mě nebudou rádi přecházet na rádobyjiný superhypermoderní gnome - což pro ně bude synonymem Linux. A domácí desktop podle mě teď táhnou právě oni, mladý jedou mobily a v korporátech jedou wokna.
Listu si mozete dat kamkolvek a nakonfigurovat podla lubovole:
https://extensions.gnome.org/extension/1160/dash-to-panel/
Za prvé to prostě prošvihl, když se lámal chleba a teď už nikdo OS neřeší. Lidi chtějí koupit věc a používat ji a už si zvykli, že si zaplatí za předinstalované Win
(Tady v diskuzi si spousta lidí pořád myslí, že když chceš jezdit autem, tak chceš být taky automechanikem. A že když máš počítač, tak ho chceš administrovat. Většina lidí to tak nemá.)
To je tedy dost zvláštní zkušenost. Já jsem, řekl bych, hodně velký fanda Linuxu, ale rozhodně co tu píšete není pravda, možná to platilo na XP. Win 7, 10 a teď i 11 (vše v práci) jsou extrémně stabilní systém, kde ve od začátku funguje.
Ano, druhá věc je, že na Win 11 si nemůžu dat panel na levo například + X dalších věcí, který bych chtěl jinak. Ale funguje. Na druhou stranu, kolika % "normálních" uživatelů tohle opravdu vadí? Asi mnoha ne řekl bych. A těm co to vadí, tak si můžou vybrat z mraků různých win upravovačů do starého vzhledu. Utřem akorát my, co to máme v práci.
Proto mám taky Linux, ale za to platím tu daň, že to rozhodně není out-of-the-box, musel jsem provést (či vyhledat) spoustu tweaků a občas to blbe, což mě po pravdě celkem dost štve. Jak například, že jsem si koupil konečně monitor k laptopu a začlo se mi stávat, že "domovská plocha" na KDE se občas nenastartuje... Takže buď restart nebo to killnout, znovu rozjet a tu session "držet" v terminálu. Jako upřímně, vážně nechápu, jak na sklonku roku 2023 se tohle může dít. Hlavně, že nám nová Plasma klepe na dveře a hlavně, že bude výchozí kompozitor Wayland, který mimochodem zatím nic moc. Tak snad to bude vše na 6tce víc oddladěno....
11. 11. 2023, 18:45 editováno autorem komentáře
Těžko říct jestli vždycky, ale teď jo. Dřív, tak rok či dva zpět mě to přišlo stabilnější. Ale zase je pravda, že externí monitor jako primární jsem začal používat až teď, nelze tedy objektivně posoudit.
Jenže co dělat. Xfce se srdce nesnáším (osobní zkušenost). Ty další prostřední jako Cinnamon se nedají moc přizpůsobit no a Gnome mě vždycky připadlo dobré spíš na tablet, ale jsem už starý na změnu celého konceptu používání PC. Zrovna týden zpět jsem si aktuální Gnome prohlížel, ale stále nic co by mě přimělo to vyzkoušet ve velkém :(.
Není to "největší špatně", ale většina linuxových desktopů je prostě nehezká. Nejsou vysloveně ošklivé, ale nejsou ani hezké. Jsou fádní, nevýrazné a to trochu ztěžuje rychlou orientaci v ikonkách. Já osobně používám Mint, protože je nejvíc podobný "posledním dobrým Windows", tedy Xpéčkám. A samozřejmě jsem si stáhl a zapnul vzhled WinXP :)
11. 11. 2023, 16:05 editováno autorem komentáře
Fuj, to jste mne vyděsil!
Hnusnost XP-ček překonaly Windows snad jenom ve své osmé variantě. ;oD
Já - dokud to šlo - zůstával u vzhledu Windows 2000, tedy bez omalovánek
. Ještě ve Windows 7 to v podstatě šlo, ale desítky s novými nastavovacími dialogy už se upravovat nevyplatilo.
Ale já osobně mám radši ty jednodušší vzhledy, takže mi Linux šeredný nepřipadá. Naopak, Mac se svými efekty se mi prostě nelíbí.
Je to věc vkusu. A z linuxových desktopů si lze vybírat...
Základní vzhled byl ošklivý, ale fungovala tam komunita komunitních témat a hezké bylo třeba to pro Windows XP Media Center (oficiální téma, takže nebylo třeba Windows hackovat):
https://archive.org/details/WindowsXPRoyaleTheme
No a samozřejmě tam fungovalo dobře vypnutí témat (vzhled ala Windows 2000).
Jeho úspěšnost rapidně roste za poslední dva roky. Nárůst je v desítkách procent. Zkuste si všímat inkrementálních procentuálních nárůstu.
Na programátorských stanicích dosáhl již více než 50 procent a také stále roste.
Mladá generace (nikoliv česká) si velmi oblíbila KDE, vidí v tom svobodu konfigurace a jak se uvolnilo hraní her, tak postupně přechází.
Nyní klíčem je zjednodušení instalace drivers v podobě cachyOS a dalších lidí, co s tím začínají něco dělat. Sjednocení a tvorba HALu je klíčem. Stejně tak je ale důležité v Čechách začít linux učit a ne všude učit kreslení, word, který stejně z hlediska IT téměř nic nepřinese. Ale to je jiný topic...
Prvni duvod je roztříštěnost, pokud by byl jen jeden linux, neni problem pro neho delat sw.
Druhy duvod je ze neni nikdo, kdo by byl schopny firmy donutit pro nej vyvijet SW. Staci se podivat jak dopadly Wydle pro ARM, neni na to SW, tak to nikdo pouzivat nebude. Nebude to nikdo pouzivat, tak pro to nebudem vyvijet SW. Kruh se uzavira.
Na serveru si kazdy potrebny sw na miru napise, tam je to jine, nebo si to vystaci s php apod...
Něco jako "pro nej vyvijet SW", už dávno mělo skončit v propadlišti dějin.
Jak jsem psal výše.
17. 11. 2023, 08:43 editováno autorem komentáře
Jenom tak pro zajímavost, včera jsem se snažil nainstalovat OS na novej počítač. Zastímco live CD s Windows si spustí ošklivej instalátor, kde ani nefunguje touchpad, a furt stěžuje na chybějící ovladaře, tak úplně Fedora bez problémů - člověk si to nakliká v grafickým instalátoru a všecko běží jak po drátkách.
Takže za mě, minimálně co se instalace týče, tak je Linux s uživatelskou přívětivostí už napřed :-)
Ještě bost velký skok je sloučení adresářů pod /úst/* ale osobně bych moc rád, aby vzniklo nějaké jednotné konfigurační místo, ano hrát si s přesuny souborů a editovat v nano má svoje klady ale registry Windows s jednotnou konfigurací mají větší.
Osobně si myslím že MS půjde cestou OS spojeného s předplatným v cloud, takže pokud budete chtít systém kde nemusíte měsíčně platit tak stejně nebude na výběr...
Ten zvyk je strašný... Před cca dvaceti lety jsem používal MUTT a pro editaci defaultní editor, což byl tehdy Joe. Kdekoliv jinde jsem používal Vim, dokonce ani mcedit v MC. Jedině v tom MUTT-u Joe. Pak jsem se rozhoupal a přenastavil si to na Vim. To byl poprask „Jak jen jsem mohl!“...
Mimochodem, MUTT používám doteď i s Vim...
Tak linux desktop prešiel naozaj veľkými zmenami. Ako používateľ macOS a vývojár som nenašiel niečo, čo by mi bránilo používať linux desktop ako hlavný počítač. Zakúpil som si na tento test notebook Asus Expertbook a okrem Affinity grafických softvérov mi tam defakto funguje všetko čo potrebujem. Ďakujem za Flatpac, to je fakt niečo, čo pre linux chýbalo a osobne si myslím, že to je jedna z najdôležitejších vecí pre bežných používateľov.
To čo mi práve na linuxe neustále vadí, je podpora HW, uspávanie nefunguje, lebo nie je v jadre podpora pre tento HW. Myslel som, že som kúpil niečo nezvyčajné, ale kolega si kupil Fujitsu nejaký Ultra 13" book a má ten istý problém s úsprávaním, on ma intel i7 a ja AMD Ryzen 5. Kolega beží na OpenSuSe Tumbleweed a čaká až pridajú podporu do jadra. Okrem uspávania taktiež nie je podpora pre fingerprint senzor. Naopak Smartcard reader funguje, ale bolo nutné manuálne inštalovať balíčky z repo. To zase kolegovi fingerprint funguje a nefunguje mu Smartcard reader (nie je podpora). Stále je to výrazne lepšie ako pred 10 rokmi. Ale to čo ma najviac štve je neotestovanosť a nedorobenosť vecí, ktorá je tam neustále a neustále na ňu narážate pri používaní. Manjaro pripája wifi minútu??? OpenSuse okamžite. Obe distrubúcie KDE na rovnakom booku. Keď prestavujem KDE prostredie, napríklad zmena setu kurzorov, tak to po prestavení nefunguje v celom systéme a začne fungovať až po reštarte, taktiež nejaké ďalšie uprávy desktopu sú tak 50:50, niektoré jednoducho nezafungujú vôbec prostredníctvom nastavení... widgety ani nehovorím, nedoladené, nelogické, človek s tým bojuje aby dosiahol nejaký uspokojivý stav...
Takže pokiaľ by som bol bežný používateľ, tak po 2h s tým stratím trpezlivosť a nainštalujem tam dodaný windows....
Páni úprimne, my si tie návody vieme nájsť a vieme to cez konzolu vyriešiť, ale ako toto má riešiť niekto, čo je iba používateľom bez väčších znalostí?
Linux desktopu chýba poriadne testovanie a doťahovanie vecí. Ak toto komunita nevyrieši, tak to bude stále len o 2%. Komunita funguje skôr ako chŕlič nových verzií, keďže vyšlo nove QT alebo GTK alebo iný framework... ja chápem, že testovanie je "nezáživné" a "nudné"... ale bez toho linux desktop môže zabudnúť na väčšie percentá....
Windows začína byť na tom veľmi podobne, vypúšťajú neotestované veci a čakajú čo ľudia nahlásia a potom to opravujú... ale pri tom monopole si to dovoliť môžu... macOS začína byť na tom podobne a o chvíľu môže skĺznuť tiež do tohto stavu, aj vzhľadom na to, že Apple už ide viac po zisku ako po kvalite svojich produktov z čoho je veľa ľudí flustrovaných. macOS bola taká voľba ako nemať windows a mať unix s odladeným desktopom... ale toto už riadne kríva...
No, ale to ze to ide tebe neznamenea, ze to ide vsade a a nie je to problem.
Aj o tomto je ten clanok podla mna. Ked to nebude fungovat vsade a vzdy, tak 2% nepadnu.
Pouzivam linux uz 10+ rokov ako primarny system, ale tiez ma prekvapia veci, ktore by som necakal.
Novy laptop fujitsu (ryzen 7 pro) (02/23):
Musel som si kompilovat!!! drivere pre wifi hned po nainstalovani pop os.
bluetooth mi nejde doteraz (ale to mi nevadi, sluchatka mam kablove)
Rada ze mne to na xxxx ide je nanic. Bezny uzivatel nebude prevadzkovat distro turistiku, aby mu isli sluchatka a zase mu nesiel scanner.
Ale to su desiatky masin 'u nas' vo firme.
> tak 2% nepadnu.
Tomuto stale nerozumiem. Ja som pouzival Linux uz v casoch ked nas bolo 5 a pol. Linux neriesi 'celosvetovu nadvladu'. Uz ju ma. Server, Android, ... desktop je tazky ale blizime sa ku komodizacii SW a vsetko bezi cez browser takze uz bude jedno co budete mat na desktope.
Četl jsem tu kdysi dobrý komentář:
Myslím, že ideální doba pro Linux není ani tak kvůli webu, který z mého pohledu představuje v mnoha ohledech spíš regresi, jako především proto, že proprietární desktopové software ještě nikdy nebylo tak intruzivní, uživatelsky hostilní a obecně těžko použitelné, jako dnes.
Jaký "přechod" a kde, komu a co konkrétně má chybět? Pokud někdo chce přejít třeba od ISO-8859-2 na UTF-8, tak si texty v souborech může překódovat pomocí iconv, to není žádný problém. Jestli ovšem někdo chytře cpe znaky národní abecedy do jmen souborů, tak jen ať si to pěkně užije (taky to jde, ale patří mu to).
Cca 15 rokov sa snazim pouzivat Linux na desktope a uz som pochopil ze to nema prakticke pouzitie ale uznavam ze na studium a zabavu je to dobra skola. Presiel som na OS X a som spokojny, je to jediny funkcny model Unix like systemu na desktope ktory funguje. Pokial Linux nezoberie pod svoje kridla velka komercna korporacia a nezacne profesionalny vyvoj a zaroven ho komercne predavat, tak sa nic nezmeni. Ano som ochotny za Linux platit ak bude v podobnych cenach ako jeho konkurent Windows.
P.S. v praci fungujem na Linuxe ale vyhradne v konzolovom mode, ale ako desktop nie. Vystupy vysledkov merania sa vzdy robia na Win a Mac OS
Myslel som nieco ako Android od Google. Dufal som ze Ubuntu bude nieco take ale nie je. Komunita Linuxu je ochotna este vycitat RedHatu ze nechce zadarmo uvolnovat svoju pracu zadarmo, tu cesta nevedie. Myslim ze OSS je to najlepsie a zaroven najhorsie pre Linux, je to len otazka pohladu co od toho cakate.
> pod svoje kridla velka komercna korporacia
A tento blabol si ako predstavujete realizovat?
> Presiel som na OS X a som spokojny
Fajn, dovidenia.
> som ochotny za Linux platit
tak si ho nainstalujte ja vam poslem cislo uctu
> nema prakticke pouzitie
Pre VAS, pre VAS to nema prakticke pouzitie. Zjavne sa mylite kedze Linux pouzivaju miliony uzivatelov na velmi prakticke veci.
> Cca 15 rokov sa snazim pouzivat Linux na desktope a uz som pochopil ze to nema prakticke pouzitie
Ještě že to já, mí kamarádi a kolegové nevíme :)
> Pokial Linux nezoberie pod svoje kridla velka komercna korporacia a nezacne profesionalny vyvoj
Upřímně, tohoto se docela bojím. Naštěstí se od těch výstřelků zatím dá docela izolovat.
Pokial Linux nezoberie pod svoje kridla velka komercna korporacia a nezacne profesionalny vyvoj a zaroven ho komercne predavat, tak sa nic nezmeni.
A v čem by se pak odlišoval třeba od toho zmiňovaného macOS? Potřebujeme tu třetí uzavřený desktopový operační systém, který závisí na jedné korporaci? Já tedy budou raději, když tady k nim bude otevřená alternativa s otevřeným vývojovým modelem, byť si sáhne jen na jednotky procent tržního podílu.
Kludne nech sa to podoba a chova ako mac OS ale hlavne nech sa to da naistalovat na lubovolny hardware. Ked nieco skutocne neznasam na Apple tak je to jeho zviazanost s HW a ten ma naozaj obmedzuje, neviem si nic vybrat ale a nie je cenou.
P.S. Pisal ste v predoslich prispevkoch o iPhone, uz ho mam aj ja (lebo donuteny) ale urcite nikdy nebudem jeho fanusik. Vzdy som miloval a pouzival BlackBerry.
Dobrý den,
Co dělá Linux na desktopu špatně že se více neprosazuje? Těžko říci a možná v celku ani nic. Možná jen jak tu někdo už říkal, nemá agresivní marketing a nečestné kolíkování klejmů. Dám historky ze života. Já jsem linuxák a mám linux na desktopu doma. V práci máme nainstalované Windows a vše jede na Windows (desktopy). Jen výpočtáři si prosadili Fedoru a tak mají fedoru a naše IT je z toho dost nešťastné řešit dvě takto odlišné platformy na desktopu. Na serverech nám prý vše jede na RedHatu EL nebo jak se to značí ta placená serverová edice.
Doma mám linux (kdysi CentOS, dnes Ubuntu LTS a upgraduju 1x za 4 roky). Exka když chtěla cokoli na PC dělat, tak linux odmítala už z principu. Prostě všichni mají Windows tak já ho chci taky a s nějakým blbým linuxem jdi někam asociále... Takže nakonec jsme pořídili notebook s Widows pro ní.
Dcerka od mala Linux no problemo. Jenže od čtvrté nebo páté třídy začaly problémy typu: ve škole se učí MS-Word a MS-Powerpoint a chtějí práce v tomto, všichni spolužáci dělají jen v tomto. Cože, OpenOffice? Cooo? Co jsi holka za úchyla? Takže po dvou letech boje skončila na Windows a linux už nechce, byť nemá problém u mě na PC na desktopu se zorientovat když něco potřebuje u mě na stanici.
Syn aktuálně 2. třída s linuxem nemá nejmenší problém a vlastně nerozlišuje jestli sedí u Linuxu nebo Windows. Web, Youtube, hry, ... no problemo. Ale očekávám, že za tak dva/tři roky nastanou přesně ty samé problémy jako u dcerky.
Moje najstarsie dieta na LibreOffice nijak nefrle a zo skolou ziaden pozorovatelny problem nie je.
Vysvetlenie, ze MS Office je plateny a ze jednoducho sa to u nas doma neprevadzkuje preslo uplne bez problemov.
Druhe dieta je dievca, tak coskoro budem moct zistit, ci to nebude len o v odolnosti voci (a-)socializacnemu vplyvu okolia :).
Je to o pristupu skoly. Dcera je v 5 tride a ve 3 jsem si dovolil udelat prednasku ve skole v ramci IT vyuky a dosli jsme k tomu, ze uzivat standarty je fajn a pak LibreOffice neni problem.
Ucitele pochopili, ze dulezity je vysledek zpracovani zadani, nikoli cesta.
Takze tady jsme s OSS vyhrali prvni bitvu ;)
Kdyz deti rekly ze si chteji koupit nejakou hru, co ani pod wine nejede, tak jsem jim rekl ze neni problem. Ale budou si k tomu muset taky koupit windowsy. A presmeroval jsem je na obdobnou hru. No a ted jsou moji kluci ti kteri rikaji svym spoluzakum jake uzasne veci obejvuji v tech hrach co spoluzaci nemaji. A ja mam od te doby klid :) (teda aspon na chvili).
> Jenže od čtvrté nebo páté třídy začaly problémy typu: ve škole se učí MS-Word a MS-Powerpoint a chtějí práce v tomto, všichni spolužáci dělají jen v tomto. Cože, OpenOffice? Cooo? Co jsi holka za úchyla?
A dneska je nějaký Word součástí Windows, nebo ostatní rodiče Office kupují (na rozdíl od Windows, která jsou „zadarmo“ k počítači, jsou plnotučné Office docela raketa), nebo používají ty webové s předplatným a to jim stačí, nebo jak?
Osobně mě velmi překvapilo, když jsem začal u BFU běžně vídat Open/LibreOffice naprosto přirozeně a automaticky. Další část pak přešla na webové Google Docs.
Pro info, některé officy mají lepší kompatibilitu než Open/LibreOffice. To máte podobné jako mnohaletý GIMP vs single-developer Photopea. Nebo můžete otevřít dokument ve free online MS Office. A starý pardi pouští free prohlížečky od Microsoftu přes WINE (včetně compatibility packu pro nové verze formátů s X na konci).
Mí synové mají na noťasech Ubuntu, už od školky. Prostě tam vždycky bylo - už v době, kdy si jako tříletí caparti tak akorát pustili video s dětskou písničkou.
Ve škole mají všude Windows, ale (alespoň ten starší) taky učitele, který to neřeší a důležitý je výsledek. Mladší je teprve ve druhé třídě, tak akorát bojuje s učitelkou, když se jí o velké přestávce přihlásí na třídní počítač a pouští si videa z YouTube.
Starší objevuje rozdíly mezi OS, takže občas přijde s nějakým dotazem; naposledy to bylo: Tati, jak se ve Windows dělá
sudo
?
V tom indickém Windows 11 to už nejde. Pravý klik ve Start menu nefunguje, takže nejde spustit app jako admin, ani jednoduše zjistit, kde se nachází, abys dal pravý klik ve správci souborů. Postupně implementují staré funkce, např. už vrátili Správce úloh do taskbaru, tak uvidíme ;-)
19. 11. 2023, 19:16 editováno autorem komentáře
RE: "Jenže od čtvrté nebo páté třídy začaly problémy typu: ve škole se učí MS-Word a MS-Powerpoint"...
Škoda, že se před cca 20 lety ta osvěta, Vlastimilu Ottovi nezdařila. Naše zemička mohla jen na licencích a školeních ušetřit desítky miliard.
Ve školách kde učím máme StarOffice -> OO -> a nyní LO.
MSO tam máme taky, i jiné editory, aby se kouknuli. Nicméně, primárně je učím potřebné základy, nikoliv práci s konkrétním balíkem. A výuku zaměřenou výhradě na práci s kancelářskými aplikacemi máme jen pár hodin. V IT je toho tolik, že zredukovat to jen na 3 typy aplikací by byla škoda.
Základ jsou služby.
Chápu že licence, autorská práva nedostatek volného kódu jsou pro některé jedince hereze. Ale cesta mezi veřejnost jste přes použitelnost a tím nebude třeba připojování cloudu skrz příkazovou řádku.
Takže vlastně takový MacOS , tím nemyslím UNIX základ ale spíš software a uživatelskou přívětivost.
Má možnost prohlížet třeba nejvíc profláká distra přímo galerie u Apple / Google nebo MS ? Mají možno připojit přímo jejich cloud disk? zálohovat do jejich cloudu ? Jak dokáží připojit a co zobrazovat za smart phonu atd...
Ano, galerie, cloudy, zálohy ap., to jsou typické cesty, jak si vychovat pohunky.
Asi jako když kdysi Bill Gates navštívil Česko a v Praze ZŠ Lupáčova a "daroval" tam sadu licencí na blátivý MS-SW všemožného druhu, to pak není divu, že takto zmanipulované děti chtějí vše jen od MS. Nebo když člověk chce fotky od majitele iPhonu, tak exportem se nejen ztratí timestampy, ale názvy souborů (příšerně generické a dlouhé) ani neodrážejí původní pořadí snímků (podobně když někdo něco pasíruje třeba přes WhatsApp), jen aby byli ostatní nuceni přejít na tuto platformu, protože když tam budou všichni, budou happy, že.
> Nebo když člověk chce fotky od majitele iPhonu, tak exportem se nejen ztratí timestampy, ale názvy souborů (příšerně generické a dlouhé) ani neodrážejí původní pořadí snímků
Tohle nepozoruji. iPhone připojím přes ifuse, fotky se jmenují stejně jako v tom iphonu (IMG_1234.HEIC), a mají běžná metadata včetně timestampu:
$ exiv2 IMG_0484.HEIC File name : IMG_0484.HEIC File size : 2909002 Bytes MIME type : image/heic Image size : 4032 x 3024 Thumbnail : None Camera make : Apple Camera model : iPhone SE (3rd generation) Image timestamp : 2023:11:04 16:14:18 Exposure time : 1/121 s Aperture : F1.8 Exposure bias : 0 EV Flash : No, compulsory Focal length : 4.0 mm ISO speed : 80 Exposure mode : Auto Metering mode : Multi-segment White balance : Auto
Pokud fotku zkopíruju přes iCloud, dostanu binárně stejný soubor jako když to zkopíruju přímo přes USB.
Co se nasazení linux desktopu jako primárního OS mohu za sebe s klidným svědomím prohlásit, že jsem nadšen, jak vše funguje. Nasazuji pouze na hardware Lenovo a Dell. Pro korektnost ještě musím uvést, že vše zatím jen na platformy s procesory Intel. Kromě jediného případu s čtečkou otisku prstu naprosto žádné problémy při instalacích (a pro tu čtečku otisku Lenovo má ovladač...). S Ubuntu tedy vše na první dobrou, rozhodně lépe a mnohem rychleji, než při instalaci WIN10 na stejný hardware. S uspáváním a probouzením rovněž žádné potíže.
Vím, je tu řeč primárně o desktopu, ale nemohu si odpustit poznámku ohledně serverového prostředí - zde je situace naprosto jednoznačná. Proti Proxmox či UbuntuServer jsou WinServer úplně mimo nejen výkonem, ale zejména a především údržbou. Aktualizace WINServer (ostatně obecně jakýchkoli Win) je mnohdy doslova utrpení, marnost, zoufalství. Už jen pohled na průběh aktualizací, který ze 100% skočí znovu na 20%, pak restart a znovu proces s aktualizací je neodpustitelné a nepochopitelné systémové selhávání na straně tvůrce Win...
10. 11. 2023, 09:56 editováno autorem komentáře
Za me linuxovy desktop funguje dobre. Ja pouzivam KDE, ale i jina prostredi asi nejsou problem. Mam linuxovy desktop na svem PC a pozdeji notebooku pres 20 let. Nove delam ve skole kde mam puluvazek a tam jsou Windows. Taky funguji. Rozdily se zacinaji stirat, zacina byt jedno co je to za desktop, podle meho nazoru.
Ha, teď jsem přečetl příspěvek ohledně linuxu u dětí. Souhlas, moje 3 děti používaly Ubuntu do okamžiku, než ve škole narazily na problém "všichni musíte mít Microsoft Office". Takže dvě děti neustály tlak a mají opět Windows, třetí dcera se naopak zasekla a windows vůbec nechce. Syn nyní po roce s windows uvažuje o návratu k Ubuntu.
A teď to hlavní. Proč naše školství a státní instituce prosazují Microsoft? Mají za to peníze, nebo nějaké skryté výhody? Proč školy nemají nasazeny LibreOffice už jen proto, že jsou zdarma pro všechny a tím pádem mohou mít úplně všichni stejný software bez ohledu na finanční možnosti rodičů? Kolik stát stojí jen Microsoft licence? Tady vidím obrovský prostor pro úspory zejména v okamžiku, kdy většina nových softwarových řešení jede primárně ve webových prohlížečích!
Prosazují je imho silné slovo. Tento stát prostě jede na produktech MS a MS jim to usnadňuje i tím, že dnes máš Active Directory na školní účty / Offce365 / Teams / Onedrive / atd. Tenhle ekosystém a pohodlnost jeho používání nelze, opakuji NELZE s LibreOffice nahradit. Kdo by to udržoval a spravoval, ten hypotetický slepenec bezplatných opensource projektů? Ti "školní ajťáci", kterým teď chce jistý hudební teoretik snížit platy? Sorry, ale to fakt nelze. Školství má jiné starosti a je rádo, že za ně Microsoft či Google udržuje potřebnou infrasturkturu, aktualizuje na CVE chyby atd. Neříkám, že je to tak správně ani že to nevzniklo svinstvy z 90. let. Jen konstatuji, že takový je aktuální stav.
Ale pokud dokážeš libovolnou, řekněme 62letou učitelku biologie / filosofie / českého jazyka / dějepisu přeškolit z produktů MS na produkty open-source světa, pak za prvé to můžeme provést a za druhé dostaneš minimálně jednu Nobelovu cenu.
Tak v těch 90. letech moc zdarma dostupných alternativ k MS nebylo.
Kancelářský balík nebyl bezplatný snad ani jeden. Navíc většina škol opravdu potřebovala dodat komplet vybavení a podporu, kolik zaměstanců škol se tehdy v IT vyznalo?
A je taky dost dobře možné, že MS naučil svoje produkty mluvit česky dříve než ostatní hráči (tím si ale nejsem úplně jistý).
Když se budeme bavit o úplném konci 90. let - řekněme 1998 a dál, tak už bylo Suse / Red Hat celkem použitelné. Byl samozřejmě i Debian a také se zrodil Mandrake. Takže v případě nadšeného učitele IT by to šlo. A ancelářský balík? No, byl Staroffice, který byl oproti MS brutálně hardwarově náročnější. Pak byl "602office" či jak se to jmenovalo - ten jsem s oblibou používal někdy kolem roku 1996-1997 a uměl pár věcí sympatičtěji než MS, nicméně ... nicméně ... nicméně nic, co by šlo provozovat na Linuxu. Máš pravdu, že tohle se opravdu změnilo až v tomto století, někdy kolem 2002 začal být Linux s OpenOffice dobře použitelný a dalo se na něm začít učit bez nějakých větších výtek. Jenže taky byly dobré Windows XP a dobrý zejm. Office XP a hlavně už byl stát zaháčkovaný u MS.
Jinak třeba to, že MS Word dostal časem slušnou kontrolu cz pravopisu, je dáno tím, že se mu podařilo vyšachovat Grammaticon (VYNIKAJÍCÍ nástroj) a pak sám implementovat mnohé jejich nápady. Ale to by bylo na jiné povídání.
Tento stát prostě jede na produktech MS
K tomu mám takovou příhodu. Jeden známej pracuje jako IT u Policie na ne zrovna nízké pozici. Nemá ani technické vzdělání, není povahově ajťák. Je šikovnej, umí jazyky, takže cestuje po Evropě na různých bezpečnostních konferencích. Dokonce i na konferencích o kvantové budoucnosti v IT. Což mě jako fyzika a ajťáka..... Bez komentáře....
Od něj jsem se dozvěděl, že MS pořádá skvělé párty a mají dobrou whisky a že open source je dražší a že policie už taky dělá open source, protože programují v C#. Takže asi tak. Nejsou schopní lidi, za tabulkový plat s nástupem kolem 35tis. tam nikdo dělat nepůjde.
Ale on to není jenom MS. Pár let zpět Oracle od ČR požadoval něco jako půl miliardy (po slevě) za licence za DB. Jako na co ČR potřebuje DB za půl miliardy ročně? Na co?
Prostě do takového prostředí potom pronikne libovolná firma, která dodá funkční produkt a všichni jsou happy.
To je prostě tím, že BUĎ stát neumí zaplatit schopné ajťáky, NEBO (a to bude imho o hodně častější problém) je tam malá domů spřízněným. Vůbec nemusí jít o megazakázky typu MS/Oracle. Tady se 30 let odklání do malých firmiček co nějakému pidi státnímu úřadu za VELKÝ prachy vyrábí nějakou blbou tabulku, udržují nějakou zapadlou webovou stránku (či interní appku) atd atd atd. Lépe do toho nerejpat, protože to nezměníš a infarkt z naštvanosti dostat kvůli tomu taky nechceš.
Ano a cimze ze podil nainstalovanych OS vypovida o tom, kdo jak moc se rad hrabe v konfiguracich? :-) Ja jen ze s Windows ci MacOS se spousta lidi hrabe v systemu a modifikuje jeho vychozi chovani. A naopak u Linuxu je hromada tech, co se spokoji s distribucnim defaultem. Takze suma sumarum ty vase statistiky maji k diskutovanemu nulovou vypovidajici hodnotu. A jirsakuv syndrom vlastni neomylnosti, kterym zda se trpite na tomto nic nezmeni :D
Hrabání se v konfigurácích patří k Linuxu odjakživa a nevšiml jsem si (vedle Steam Deck, který zmiňuju vedle) nárůstu BFU uživatelů, kteří by to změnili. Proto jsme se tu bavili o tom, jestli i tohle nemůže mít vliv na žalostný marketshare. A jirsakuv syndrom vlastni neomylnosti, kterym zda se trpite, na tomto nic nezmeni :D
Kdyz to je zakladni problem (nebo spise vlastnost) pravniho statu. Organy verejne moci smi cinit jen to, co jim zakon vyslovne dovoluje - a tim se lisi od obcana ci soukrome firmy, ktera naopak smi cinit vse, co zakon nezakazuje. A zakony tu (vrcholove) tvori prave politici vzesli z tech voleb - i kdyz v ramci legislativniho procesu do toho jako gestor ci pripominkove misto vstupuji samozrejme i ti zamestnanci uradu...
Lépe do toho nerejpat
Nevím, jestli jsi novinář nebo ne, ale do toho by se mělo rejpat, pořádně a nestále.
Můžu to klidně ze svého pohledu vysvětlit, dělal jsem v malé firmě 12 let a ne nemáš pravdu, že malé firmy dělají za těžký prachy sem tam nějakou tabulku. Takhle to opravdu není.
Proč jsem zmínil ten Oracle. Sem tam jednou za pár let vypustím takový podobný testovací balónek na linuxových fórech a sleduju, jak se na to bude reagovat. Reakce prakticky nula. Nikoho nezajímá, že se vyhodí prachy, přičemž levnější a OSS řešení existuje.
Zkouším tohle téma otvírat, kam se dostanu.
V okolí, které dovedu ovlivnit jsem to už pěkně zaOpenSourcoval.
Několikrát jsem se, jako člen, Jednoty školských informatiků, účastnil jednání na MŠMT.
Rozumné snahy jdoucí odshora IMHO naráží na aroganci, neznalost, lenost, neschopnost, hloupost, stereotypy a byrokracii. Čest výjimkám. Když do tohoto prostředí vstoupí někdo, kdo má konexe, energii a prostředky, dovede si v tom najít slušné penězovody, které tomu pouští žílou.
Bylo by fajn mít přehlednou představu, kolik vynaloží naše veřejná správa za jednotlivé oblasti IT.
Minulý týden jsem měl ve škole studentky z Plzeňské pajdy.
Slovo Linux, slyšela jedna, ale nebyla si jistá co to přesně je.
O tom, že existuje LibreOffice nevěděla ani jedna.
Už před 20 lety jsem navrhoval, že slabé místo toho smotance je kvalitní univerzitní vzdělání učitelů, kteří tyto koncepty mohou šířit dál. Bohužel to selhává.
Jo, je to presne takhle. Skola xy.cz si proste u MS koupi licence pro ucitele a studenty za celkem slusne penize a ziska tim navic emaily osoba@xy.cz, onedrive prostor, online office.com + moznost instalace MS office. Slepit to z OS je problem. Mozna by to nekdo mohl udelat a nechat si za to zaplatit. Skolni IT na to fakt nema cas a najmout na zkolu cloveka, ktery by se o to postaral je problem - tihle lidi pracuji za provozni platy co jsou nizsi nez ucitelske. Tj. schopnyho sitare/ajtaka do skoly nedostanete, leda by to byla charita.
Cena licencí je až sekundární problém
. Tím primárním je skutečnost, že školy nemají na IT dost peněz - a to nejen na plat školního ajťáka, nákup hardware a licencí, ale především na doškolení učitelů.
Výsledkem je, že ty děti se učí od učitel, kteří nic jiného, než Windows a MS Office produkty, nepoužívali (případně na to přecházeli z T602...) a neznají.
A nemalá část z nich ty programy umí používat podle příručky
, takže bazírují na memorování se nabídek Wordu nebo používání úžasných powerpointových animací.
Pokud dítka v takové škole necháte fungovat na Linuxu a LibreOffice, jde jednoznačně o odboj
a pochopení ze strany učitelského sboru či zastání z ředitelny rozhodně nečekejte.
Všechno je již vynalezeno. Vedoucí patentového úřadu v New Yorku, 1899.
Vůbec ten pocit, že bychom byli na vrcholu, nemám. Spíš mi přijde, že jsme s vyplazeným jazykem a natrženými kalhotami dorazili na dohled od základního tábora.
Od boku mě napadají desítky funkcionalit, které bych měl rád před sebou.
Ty "nejzajímavější" zatím nemá nikdo, nebo se jen někde krčí v koutku.
Namátkou:
Vize:
Transparetní virtualizační prostředí. Uživatel prostě spustí aplikaci ne bude řešit, pro jaký OS a architekturu byla ta aplikace vytvořena.
Realita:
Neexistuje jednoduchý způsob jak provozovat multiplatformně aplikace napříč OS a architekturami a to ani za pomoci plné virtualizace VmWare/Virtualbox/... Vždyť řešíme i to, jak spouštět aplikace pro Android, byť je postaven na Linuxovém jádře.
Dovětek:
Není to sice jen věc desktopu, ale desktop v tom hraje svou významnou roli.
Vize:
Souvisí to s předchozím, ale přesto to vypíchnu samostatně: Hluboká, elegantní a efektivní podpora pro bezpečný běh webových aplikací. Technologie a HW podporu na to máme, ale chybí jasný koncept jak to udělat.
Realita:
Webbrowser je v roli operačního systému, mezi ním a HW se ztrácí obrovské množství výkonu. Bezpečnost se lepí vším co je po ruce. Stovky technologií se snaží tohle prostředí, které je základů navrženo na něco jiného, přiohnout k potřebám dneška.
Dovětek:
Běžně si ani neuvědomujeme, jak moc výkonu/energie se tímhle ztrácí a to nejen na úrovni PC, ale i v lidských zdrojích.
Vize:
Skutečně funkční podpora HW, power managementu, uspávání, řízení větráčků, spešl funkčních kláves, například na AllInOne monitech,...
Realita:
Na problémy narážím stále velmi často a ani se nedá spolehnout, že to co jakž takž fungovalo, bude fungovat i v nové verzi. Lecos se dá řešit přes fóra, ale také je spousta dobře zdokumentovaných problémů, které léta smutně koukají z bugreport systémů. Pár let vlastním HPčkovský notebook s Nvidia Qadro M2000M. Už po 3 mi po nějaké aktualizaci přestal fungovat externí monitor přes HDMI a jede jen přes VGA.
Dovětek:
Jasně, jde to i za výrobci HW, ale když přestane fungovat něco co běželo, tak to zamrzí.
Vize:
Jednoduchost a modifikovatelnost GUI. To co vidíme před sebou na 2D monitoru je obrázek. Ano, kromě toho obrázku jsou tam minimálně dvě další vrstvy, které vytváří iluzi, že je to "aktivní". Reaguje to na události, rychle se to překresluje, ale mohlo by to nabídnout mnohem víc volnosti. Nedávno tady na rootu byl vzpomenut koncept GUI, kdy šlo každé okno "otočením" přepnout do režimu editace, změnit si rozlišení widgetů, vyrobit si novou obsluhu událostí... Ne, že by to potřeboval každý uživatel, ale třeba adminům by se to hodilo. A co třeba zduplikovat widget na jiné místo na obrazovce, co třeba ho dát do lišty, nebo na druhý monitor.
Realita:
Běžně spouštím přes správce profilů, několik verzí Firefoxe, nebo více verzí jiných aplikací. Už jen přinutit GUI, aby tyhle instance stejného programu mohly mít jinou ikonu je fuška. O takovém drag&drop z Midnight Commanderu běžícím v GUI terminálu ani nemluvě.
Vize:
Plnohodnotný Linux na mobilech a tabletech.
Realita:
Ano, blízká se na lepší časy, ale zatím to stále dře.
Vize:
Nativní podpora několika režimů sdílení a synchronizace stavu aplikací mezi různými zařízeními a mezi více uživateli.
Realita:
Některé aplikace se o tuto funkčnost snaží, ale chybí tady nativní funkčnost. Něco co jako programátor použiji (zapnu jednu konfigurační volbu / naimportuji a použiji) a bude to out if box fungovat.
A takhle bych mohl psát do večera...
PS: Zajímalo, co by na tohle téma řekl Alan Kay. (Jestli víte o nějakém aktuálním záznamu, nahoďte.)
> Transparetní virtualizační prostředí
Vola sa to WEB. Mate tam Office, Photoshop, Vectorove editory, emulatory, hry, ...
> mezi ním a HW se ztrácí obrovské množství výkonu
Nestraca
> funkční podpora HW
Pokial to vyrobca urobi poriadne nie je s tym ziadny problem
> modifikovatelnost GUI
GUI musime zjednodusovat aj proti byvalemu stavu s pred 10 rokov. Ludia nezvladaju tolko funcnosti naraz na obrazovke. Modifikovatelnost by to este viac pokazila. V pripade desktopu to ale ide celkom dobre.
> Plnohodnotný Linux na mobilech a tabletech
Vzdialeny beh, virtualizacia, ...
> synchronizace stavu aplikací
Co?!?!?
Problem pgAdmina (IV) nie je v tom, ze je webovy, ale ze je pomaly. Pokial by bol aspon na urovni Azure Data Studio (fork vscode pre pracu s sql, rovnako postaveny na electrone), tak by nikto nemal problem. Ale je to django aplikacia, ktora je pomala sama o sebe, tak sa cudujem, ze to vobec niekto pouziva.
Namiesto pgadmina teda dbeaver (sice java, ale prudko pouzitelne).
>> Transparetní virtualizační prostředí
>Vola sa to WEB.
Jeden o voze a druhý o koze...
Nebo jsem něco přehlédnul? Jak mi pomocí WEBu spustíte aplikaci, která byla v roce 1997 portována z Maců na Win95 a ke svému běhu vyžaduje QuickTime ver.2 až ver.5 a v novějších verzích nepoběží? Samozřejmě bych to neřešil, kdyby za tu aplikaci byla adekvátní náhrada.
A v podobném duchu bychom mohli pokračovat s dalšími body.
10. 11. 2023, 19:44 editováno autorem komentáře
Dnes v době mnoha architektur CPU to stejně pustíš v QEMU, a ten jede i ve WebAssembly (to jsou např ty hry na webu přes DOSBox). Minimálně Intel už ohlásil další omezení kompatibility se starými verzemi x86, takže by ti virtualizace na x86 stejně nepomohla. Navíc na výkon tehdejších počítačů stejně stačí ta emulace.
Kéž by...
Má zkušenost emulace/virtualizace na setu cca 600 aplikací pro Win 3.11 až Win 10 je nemilá.
Emulací přes Wine, PlayOnLinux, WineHQ, Winetricks jsem začínal, a velmi záhy zjistil, že tudy cesta nevede.
Paradoxně nejlépe z toho vychází DOSovské aplikace, ale i tam se najdou problémovci.
Co vám může bránit vidět skutečnou realitu je, že chyby jsou primárně odstraňovány u známých programů, převážně slavných herních titulů.
Ale když zabrousíte do jiných oblastí, například do oblasti výukových programů, kde se pohybuji já, tak zjistíte, že růžová výrazně potemněla.
Nejlépe jsem se zprovozněním smečky programů pro Win9x a XP, pochodil s virtualizací celého OS pomocí VmWare, ale i tam narážím na některé nepříjemnosti. A nevypadá to, že by tomu VmWare věnoval dost pozornosti.
Já chápu, že není dost vývojářů, kteří by tomu rozuměli a měli chuťaprostor se v tom povrtat. A proto říkám, Ale taky nebudu tvrdit, že to všechno funguje a je to bez problémů použitelné.
Pohledem do bugreport systému Wine najdete chyby, které tam straší desítky let.
Najdete tam mnou zmiňované chyby spojené se starými verzemi QuickTime.
Vím, že je to o seznamu aplikací (a her), co ten uživatel používá, ale mě WINE hodně příjemně překvapil, když jsem si o minulých Vánocích půjčil na 3 týdny MacBook Air M1. Programy, nové 64bit hry a staré 32bit hry tam jely skvěle. A to musel emulovat CPU (x86-->ARM), GPU (DirectX/OpenGL-->Metal) a OS (Windows-->macOS). Pro zajímavost: Apple Silicon má hardwarovou podporu pro emulaci x86, a to dokonce i 32bitů (přestože macOS už dlouho neumožňuje spouštět 32bit aplikace), a má HW podporu pro emulaci OpenGL (režimy vykreslování verze 1.x, které nejsou v Metalu).
Dokonce i ta nejslabší verze integrované GPU v pasivně chlazeném SoC byla 2x tak rychlá co tehdy highend Radeon v mém retro PC. Jasně, rozdíl 9 let, ale jít ze stovek Wattů na pasivně chlazených cca 15 W a přitom zdvojnásobit výkon... Další zajímavost: ta nejslabší verze CPU, pasivně chlazená, měla 3x výkon v nativním kódu oproti mému retro desktopu s o 11 let starším CPU Intel a "jen" 2x vyšší v emulaci x86.
Jen středně staré 32bit hry už byly pomalé, kvůli tomu, jak CrossOver/WINE převádí každý pointer on-the-fly (macOS nemá 32bit API, takže po konverzi volání API Windows-->macOS musí ještě přepočítat ukazatele). Stejně tak jsem byl nadšen z komunitního launcheru Heroic, protože za ty roky už má člověk mraky her zadarmo na Epic Games Store (včetně mnoho AAA titulů). Takže nemusím hry crackovat - DRM řeší komunitní launcher.
Suma sumárum, zjistil jsem po letech, že mi nic nebrání používat Linux nativně (aktuálně na x86 PC), protože na Macu s Apple Silicon jsem si (z donucení) ověřil svoje workflows, včetně Windows aplikací a her.
Nevím o tom, že by GoG vynakládal v dnešní době nějaké úsilí. Je sice hezký, že přidají Windows 7 patch, ale i s tím už některé hry zlobí ve Windows 10/11. Ale ano, standardně staré aplikace, hlavně hry, mají problém v nových Windows. Proto se mi líbí Proton - emulační vrstva ve Steam - která tohle řeší.
12. 11. 2023, 17:00 editováno autorem komentáře
Z meho pohledu jedna velmi opomijena revoluce - KDE Connect. Kdo nezna - je to plugin do KDE i Gnome (ano, ac ma KDE v nazvu) a dokonce i na Windows, ktery umozni jednoduche propojeni s Androidim telefonem.
Tim "jednoduche" nemyslim funkcne trivialni, ale jednoduche na instalaci i rozjeti. Nainstaluju Gnome plugin, nainstaluju androidi appku, kliknu na find devices, na PC odklepnu sparovani, a je to.
Funkcne je to naopak mnohem lepsi nez cokoliv, co jsem zatim videl na Windows, vcetne oficialni MS appky na sparovani Androidu. Umi to posilat soubory (po wifi!), sdilet clipboard obema smery, cist a psat smsky z PC, muzu pouzivat mobil jako mys nebo mys a nebo PC klavesnici psat na mobilu. Tusim, ze tvrdou konkurenci pro tohle bude Appli svet, ale tak uz to proste je. Nicmene ve win/linux svete mi tohle prijde dost revolucni.
PS: tenhle tyden jsem zkusil oficialni Nearby Share appku od MS. Skoro to nefunguje. Bez prihlaseni k MS uctu (ac tvrdi, ze ma fungovat), nefungovala vubec. S prihlasenim uz telefon nasla, ale podle rychlosti prenosu souboru tipuju, ze to bezelo po bluetooth. A prenesl se tak kazdy druhy soubor. S KDE Connect klidne kopiruju 50-100 Mbps podle kvality wifi.
Čirou náhodou jsem si pároval telefon až nedávno s desktopem.
Mé pocity:
Windows 10, spárováno, funkční. Po pár dnech přitekl nový program, který tomu přidal další věci. Takže Vám doporučuji to zase zkusit.
KDE Connect- po každém startu DE musím ručně párovat. Nevím kde ve KDE je problém. Android 12. Potom se aktualizovalo KDE. A začlo se to konečně párovat. Po další aktualizaci (kde frameworks)se teď koukám, že to zase nepáruje. No tak to zkusím zase přidat ručně, no.
10. 11. 2023, 12:53 editováno autorem komentáře
Neco delam spatne, ale bylo to natolik nespolehlive, ze jsem se na to uplne vyprdnul. Rekneme v 50% pripadu to fungovalo jak je planovano (vidim telefon v Dolphinu a muzu kopirovat (velice pomalu, ale muzu), na pocitaci zkopiruju do schranky a na telefonu muzu vkladat...parada!
Ale tak casto to (hadam z duvodu power savingu na androidu) neslo, takze, otevrit appku na androidu, odpojit a pripojit wifi, restartovat sluzbu na pocitaci...
Je mozne, ze jsem jen neco prehledl. Na telefonu nevypnul power saving pro kdeconnect. Neco takoveho. Ale dopracoval jsem se do stavu "poslu si to do Note to self na Signalu a hotovo".
Protože každý koupí notebook s předinstalovanými windows, tak se procento linuxu nemůže zvýšit.
Za mě linuxu chybí ještě nějaký kousek k dohnání Windows nebo MacOS:
1. Mě především chybí možnost šifrování celého disku bez nutnosti zadávat heslo. Nastavení tpm není pro běžného uživatele a navíc po aktualizuaci některých komponent je nutné ho znovu nastavovat.
2. Přihlašování pomocí biometriky. Otisky prstu ještě docela dobré, ale přihlašováním obličejem je ne úplně funkční a uživatelsky přívětivé.
3. Už to tu bylo zmíněno několikrát, a to je uspávání/hibernace je někdy dost alchymie. Ano někde to funguje, ale musí to fungovat všude a bez problému. Především, když mám nvidia grafiku, tak se někdy notebook neuspí a totálně se zahřeje.
4. Nvidia ovladače.
5. Při instalaci některých věcí nutnost vypnout SecureBoot, viz předchozí bod.
6. (S otazníkem) Podpora firem, aby pro linux vytvářely sw. Mě např. trápí netflix, kde si pustím max FullHD videa. Nebo sw pro ovládání hw komponent notebooků (power profily, ovládání otáček větráků, apod.)
Hlavně body 1. a 2. by měl si měl vzít nějaký velký hráč v oblasti linuxu a vytvořit funkční a bezpečné řešení.
Tohle je problém hromady novějších, zejména Intel CPU, které neumí klasický S3 sleep, ale jenom ten connected nesmysl, kde si OS říká, co všechno to má uspat a co ne. Bohužel dost často se něco neuspí (u notebooku, co jsem měl já, se to navíc stalo jenom někdy) a pak to žere jako když je to zapnuté :-)
Ano, po 10 letech co Windowsáci říkali že prej na Linuxu nefunguje suspend i když jsme ho všichni všude používali se situace obrátila, ta věc co jim implementovali se jmenuje Modern Standby (můžete si to vygooglit) a teď nefunguje suspend na Windows :D
Tady je nějaká diskuze kde se píše jak to zkusit opravit https://news.ycombinator.com/item?id=28639952
(v rámci objektivity je nutno dodat, že některé ty notebooky mají rozbitý firmware a tak tam suspend nefunguje ani na Linuxu)
10. 11. 2023, 15:50 editováno autorem komentáře
To, že výrobce pokazí BIOS, to už jsme si zvykli (ve světě PC můžem aspoň jít k jinému). Ale že to bude kazit i majoritní výrobce CPU... Navíc ty nové Intely maj i kameru udělanou nově tak, že v Linuxu zatím nefunguje. Doporučte někomu takový stroj na práci a schůzky dnes v době popandemiové.
EDIT: V článku na lwn.net je v přehledu dokonce i:
> To get around this problem, Dell ships a closed-source, user-space driver in the Ubuntu build it offers on the XPS 13. Lenovo, instead, is not selling the affected systems with Linux preloaded at all at this point.
Toliko k tomu, že mi někteří nevěřili, že i nejnovější nativní linuxové počítače neobsahují "secret sauce" a přeinstalováním OS přijdete o (pro někoho) důležitou funkčnost.
12. 11. 2023, 10:07 editováno autorem komentáře
Stejne tak jsme na linuxu zvykli, ze novy hardware casto nema podporu hned (nebo az v novejsich kernelech; coz treba u Ubuntu resi -hwe vetvi s novejsimi kernely pro LTS) . A IPU6 je jeste docela v pohode, ale FCC lock u 5G modemu, to je teprve chutovka - kdy vam do cesty nehazi klacky ani tak vyrobce, ale spise stat/regulator. Aneb obcas do toho vstupuje i politika, kterou vyrobci zarizeni ani neovlivni.
Co presne mate na mysli, kdyz (implicitne) pisete, ze *KAZDY* TigerLage to neumi?
Zdravim prave ted z Thinkpad X1 Yoga Gen6 , s procesorem i7-1165G7 (dle Intel Ark je to TigerLake - me to je vetsinu casu fuk, jen jsem osobne vnitrne spokojeny, ze to neni big-LITTLE Intel), a kdyz si S3 v BIOS/UEFI zapnu/prepnu (ted z hlavy nevylovim presny popisek te polozky), tak mi suspend v Debianu funguje tak, jak bych po >10letech uspesneho pouzivani S3 na vsech predchozich ThinkPadech cekal.
Apriori nerozporuji, ze jsem si mozne nejake regrese nevsiml, ale vyjadruji subjektivni skepsi nad tim, ze jste Intelu projednou pripsal vic negativnich bodu, nez si zaslouzi (a ze si jich z meho pohledu zaslouzi hodne!)
Díky za tvůj pohled na věc, tady je můj:
PulseAudio by správně neměl nikdy vzniknout. Tj. nehodnotím ten projekt jako takový, ale vůbec jeho potřebu. To, že nemáme zvukové karty schopné hw mixování streamů a dohání se to v SW, rozhodně nepovažuji za výhru. Tohle jsem vyřešil více kartami a mixážním pultem.
Wine apod. Tohle má být výhra? Že místo nativních programů máme více méně skvělou emulaci? Tedy, že autoři her budou o to více kašlat na linux, protože: "to tam stejně nějak pojede"?
Flatpack apod. na tohle téma už jsem před časem napsal článek k sobě, nebudu se tady opakovat. Tohle je důkaz tragédie, jak se vyvíjí software. Prostě se to zabalí do kontejneru se vším bordelem (kontejner je nádoba na odpad), který k tomu ta appka potřebuje a je to.
Proto jsem taky přešel na FreeBSD (ne na desktopu), kde přece jen trochu více a trochu déle přemýšlí a potom to udělají většinou správně.
> nemáme zvukové karty schopné hw mixování ... nepovažuji za výhru
ale penazenka ludi mnohych ano
> WINE ... více méně skvělou emulaci
WINE - Wine Is Not Emulator
> do kontejneru se vším bordelem
Nie, zabalia sa iba verzie okolitych kniznic tak aby aplikacia bezpecne fungovala a nemusel sa 'bordel' instalovat do OS
> Proto jsem taky přešel na FreeBSD
Isteze ten ma tisice hotovych programov ktore mate vo FlatPacku. Vyborne, nasli ste spravne riesenie na nespravny problem.
WINE - Wine Is Not Emulator
To jsem čekal ;-) A něco k tématu by nebylo?
Nie, zabalia sa iba verzie okolitych kniznic tak aby aplikacia bezpecne fungovala a nemusel sa 'bordel' instalovat do OS
Instalace knihoven v balíčkách dané distribuce nepovažuji za bordel, ale za standardní způsob instalace už od roku 1998, kdy jsem takto instaloval poprvé.
Isteze ten ma tisice hotovych programov ktore mate vo FlatPacku.
O tom nic nevím, kompiluju z portů.
> něco k tématu
nazvat nieco co priamo v nazve obsahuje ze nie je emulator aj tak emulator - co by ste chceli aby som vam odpovedal. Mylite sa.
> standardní způsob instalace
Ja podobne, flatpack nepouzivam, debian obsahuje zatial vsetko co som kedy potreboval. Ale garantujem vam ze na vela veci ktore su aj vo Flatpacku 'porty' mat nebudete.
No a to ze ste koli tomu presli na FreeBSD je samozrejme opat nezmysel. To ci existuje Flatpack alebo port alebo predpripraveny balik nema nic s FreeBSD alebo Linuxom. Prechodom na FreeBSD ste si iba odrezali vela SW. Nema to s tym ako vo FreeBSD premyslaju aby to urobili spravne nic spolocne.
nazvat nieco co priamo v nazve obsahuje ze nie je emulator aj tak emulator - co by ste chceli aby som vam odpovedal.
V mém komentáři je to jasně napsané. Nejsou to hry pro linux. To je téma. Ne to, jestli je wine / proton / cokoliv emulace nebo ne. Zkratku wine znám už asi 15 let. Opravdu není potřeba vyzobávat slovíčka.
Ad flatpack a freebsd. To jsou dva odstavce. O problematice kontejnerů jsem psal u sebe na webu. Pokud autor programu musí pro jeho distribuci používat kontejnery, je něco špatně se způsobem vývoje toho programu. A tohle je na širší diskusi. Prostě máme hromadu nástrojů na to, jak uklidit nepořádek, ale prakticky nemáme nástroje na to, jak vyvíjet bez nepořádku. A tím, že nepořádek zameteme pod koberec (docker, flatpack, snapd), tak nezmizí, ale naopak bude více narůstat. Už musíme mít dokonce nástroje na ty kontejnery. Přitom ještě před pár lety bohatě stačily standardní balíčky.
Odstavec o FreeBSD nemá souvislost s FlatPackem.
> Ad flatpack a freebsd
Ale mozno nie je problem vo vyvoji toho SW ale vo vyvoji roznych OS na ktorych ich chceme prevadzkovat. Kazda verzia kazdej distribucie ma inu verziu kniznice ktoru potrebujem a s kazdou dalsou kniznicou komplexita rastie kvadraticky.
> Odstavec o FreeBSD
OK co potom hovorite napriklad na taketo:
https://papers.freebsd.org/2022/EuroBSDCon/pizzamiglio-naive_FreeBSD_container.files/EuroBSD%202022.pdf
FreeBSD nie je momentalne ziadnym driverom noveho vyvoja v oblasti OS.
Ale mozno nie je problem vo vyvoji toho SW ale vo vyvoji roznych OS na ktorych ich chceme prevadzkovat.
Jo, to je také možné. Já na to odpověď nemám. Nejsem programátor, jsem admin. A moc se mi nelíbil způsob distribuce python prográmků, tak jsem se naučil golang a výsledek je jedna (i klidně statická) binárka. Pro linux, freebsd, widle. Tedy nemusím řešit žádný problém s instalací modulů, kontejnery apod.
Kazda verzia kazdej distribucie ma inu verziu kniznice ktoru potrebujem a s kazdou dalsou kniznicou komplexita rastie kvadraticky.
Otázkou je, proč potřebujete nějakou přesně specifickou verzi dané knihovny. Nebo dokonce více knihoven.
Když si vzpomenu na moji oblíbenou (a už dávno mrtvou) Gallery 2, tak ta byla vyvinuta v době php 5.1.6 a postgresql něco jako 7.4. Provozoval jsem to na php 7.x a postgresql 11. Moje 15 let staré prográmky v javě stále jedou. Přesnou verzi JRE fakt neřeším.
OK co potom hovorite napriklad na taketo
Tak on tam popisuje v podstatě stav, jak se běžně používají jaily. Nic nového nebo zvláštního tam nevidím. Hned na začátku píše, že je to ze studijních důvodů, tak ok.
Program a programek je podstatny rozdiel. A presne preto sa Java tak uchytila lebo sice nie je to 100% ale programy su RADOVO viac prenositelnejsie. My tu mame aj produkcne systemy ktore su funkcne este aj na Java 1.6 a dnes bezia na JRE 11 bez zasahu.
> podstatě stav, jak se běžně používají jaily
Ja som to pochopil tak ze tam riesi preco nemate nieco co je uz uplne bezne na Linux-e.
Dependcy postgres-u a to je command line ziadne GUI:
linux-vdso.so.1 (0x00007ffe046f4000)
libzstd.so.1 => /lib/x86_64-linux-gnu/libzstd.so.1 (0x00007f2f5433f000)
liblz4.so.1 => /lib/x86_64-linux-gnu/liblz4.so.1 (0x00007f2f54319000)
libxml2.so.2 => /lib/x86_64-linux-gnu/libxml2.so.2 (0x00007f2f5416d000)
libpam.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/libpam.so.0 (0x00007f2f54d2c000)
libssl.so.3 => /lib/x86_64-linux-gnu/libssl.so.3 (0x00007f2f540c2000)
libcrypto.so.3 => /lib/x86_64-linux-gnu/libcrypto.so.3 (0x00007f2f53c00000)
libgssapi_krb5.so.2 => /lib/x86_64-linux-gnu/libgssapi_krb5.so.2 (0x00007f2f53bad000)
libz.so.1 => /lib/x86_64-linux-gnu/libz.so.1 (0x00007f2f540a3000)
libm.so.6 => /lib/x86_64-linux-gnu/libm.so.6 (0x00007f2f53ace000)
libldap-2.5.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/libldap-2.5.so.0 (0x00007f2f53a6f000)
libicui18n.so.72 => /lib/x86_64-linux-gnu/libicui18n.so.72 (0x00007f2f53600000)
libicuuc.so.72 => /lib/x86_64-linux-gnu/libicuuc.so.72 (0x00007f2f53200000)
libsystemd.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/libsystemd.so.0 (0x00007f2f5398e000)
libc.so.6 => /lib/x86_64-linux-gnu/libc.so.6 (0x00007f2f5341e000)
liblzma.so.5 => /lib/x86_64-linux-gnu/liblzma.so.5 (0x00007f2f5395e000)
libaudit.so.1 => /lib/x86_64-linux-gnu/libaudit.so.1 (0x00007f2f531ce000)
libkrb5.so.3 => /lib/x86_64-linux-gnu/libkrb5.so.3 (0x00007f2f530f2000)
libk5crypto.so.3 => /lib/x86_64-linux-gnu/libk5crypto.so.3 (0x00007f2f530c5000)
libcom_err.so.2 => /lib/x86_64-linux-gnu/libcom_err.so.2 (0x00007f2f54d20000)
libkrb5support.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/libkrb5support.so.0 (0x00007f2f54095000)
/lib64/ld-linux-x86-64.so.2 (0x00007f2f54d58000)
liblber-2.5.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/liblber-2.5.so.0 (0x00007f2f5394e000)
libsasl2.so.2 => /lib/x86_64-linux-gnu/libsasl2.so.2 (0x00007f2f530a9000)
libgnutls.so.30 => /lib/x86_64-linux-gnu/libgnutls.so.30 (0x00007f2f52e00000)
libstdc++.so.6 => /lib/x86_64-linux-gnu/libstdc++.so.6 (0x00007f2f52a00000)
libgcc_s.so.1 => /lib/x86_64-linux-gnu/libgcc_s.so.1 (0x00007f2f53085000)
libicudata.so.72 => /lib/x86_64-linux-gnu/libicudata.so.72 (0x00007f2f50c00000)
libcap.so.2 => /lib/x86_64-linux-gnu/libcap.so.2 (0x00007f2f54089000)
libgcrypt.so.20 => /lib/x86_64-linux-gnu/libgcrypt.so.20 (0x00007f2f52cb9000)
libcap-ng.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/libcap-ng.so.0 (0x00007f2f53946000)
libkeyutils.so.1 => /lib/x86_64-linux-gnu/libkeyutils.so.1 (0x00007f2f5393f000)
libresolv.so.2 => /lib/x86_64-linux-gnu/libresolv.so.2 (0x00007f2f5340d000)
libp11-kit.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/libp11-kit.so.0 (0x00007f2f50a62000)
libidn2.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/libidn2.so.0 (0x00007f2f53052000)
libunistring.so.5 => /lib/x86_64-linux-gnu/libunistring.so.5 (0x00007f2f508b2000)
libtasn1.so.6 => /lib/x86_64-linux-gnu/libtasn1.so.6 (0x00007f2f5303d000)
libnettle.so.8 => /lib/x86_64-linux-gnu/libnettle.so.8 (0x00007f2f52c67000)
libhogweed.so.6 => /lib/x86_64-linux-gnu/libhogweed.so.6 (0x00007f2f50869000)
libgmp.so.10 => /lib/x86_64-linux-gnu/libgmp.so.10 (0x00007f2f507e5000)
libgpg-error.so.0 => /lib/x86_64-linux-gnu/libgpg-error.so.0 (0x00007f2f529d8000)
libffi.so.8 => /lib/x86_64-linux-gnu/libffi.so.8 (0x00007f2f53031000)
Ja som to pochopil tak ze tam riesi preco nemate nieco co je uz uplne bezne na Linux-e.
Jaily jsou na FreeBSD od 1999. On si (podle té prezentace) chtěl jen napsat obslužné skripty pro zacházení s jaily. To jsem si psal taky, ale nakonec je pro mě lepší vše dělat sám, ručně. Jak se zfs, tak s jaily, tak s pf. Ale tak to prostě je, někdo má rád obslužné skripty, já se vždy vracím přímo k jednotlivým příkazům, které stejně musím znát i z jiných důvodů, než jen pro jaily. Takto jsem to dělal i s nspawn a btrfs na linuxu.
dependcy postgres-u a to je command line ziadne GUI
A přitom není žádný problém psql klienta distribuovat jako klasický balíček, že?
> A přitom není žádný problém psql klienta distribuovat jako klasický balíček, že?
Ano ale skuste si predstavit ze to mate dostat na 2 rozne distribucie Debianu, 2x RedHat, Ubuntu, Suse, ... security updaty, vsade nejako drzat tie verzie kniznic a to nie je ziadne burlive prostredie ako napriklad GUI, GNOME, ...
Ale tohle přece není žádný problém už 20+ let.
A pokud to je problém, tak by se před ním nemělo utíkat a měl by se vyřešit.
Proto jsem se zmínil o golangu. Prostě se mi nechtělo řešit distribuci python (resp. ani jedno používané řešení se mi nelíbílo), tak jsem si vybral jazyk, kde tohle řešit nebudu muset.
Tohle je snad základ každé činnosti. Chci něco dělat pro nějaké linuxové distribuce, tak by si na začátku měl najít nejvhodnější řešení. Je to prostě součástí práce.
Golang je svet sam o sebe. Preto je aj napr. tolko GUI aplikacii v golangu, vsak? Na a golang aplikacie dependencies riesia ako? No predsa vendoringom...
No a to je ten isty problem aj inde. Akonahle zacnem pouzivat ci uz systemove kniznice/sluzby, alebo kniznice/sluzby tretich stran, tak potrebujem mat nejaku stabilnu zakladnu, nemoze to byt v nahodnej verzii. Vo svete apple a windows mame verzionovane sdk, takze ked je nieco zbuildovane voci danej verzii sdk, viem na akom systeme vysledok pobezi a na akom nie.
V linuxe taketo nieco mozem dosiahnut len s flatpak runtime (a hry zase mozu targetovat steam runtime). Lubovolna ina distribucia je v stave "co je prave nahodou na systeme nainstalovane" a na 99% neprenosne inde. Preto napr. aj Google si do Chrome staticky zalinkuje kopec veci, co inak riesi distribucia.
Opravdu? Takže třeba budete k té statické libc linkovat třeba i SecurID PAM modul, pro případ, že ho target podporuje? Jinak z toho vznikají dost ošklivé věci, jako že staticky přilinkovaná libc si dynamicky linkne pam nebo nss modul, kterej si pak opět dynamicky dolinkuje libc z cílového systému...
Ono je to docela složitější než to vypadá.
> To, že nemáme zvukové karty schopné hw mixování streamů a dohání se to v SW, rozhodně nepovažuji za výhru. Tohle jsem vyřešil více kartami a mixážním pultem.
My sme mali zvukove karty, ktore robili hw mixovanie streamov a prestali sme s nimi. A preco? Pretoze je efektivnejsie zmixovat streamy na CPU a cez PCI (vtedy) / PCIe (dnes) prehnat jeden stream, ako ich nemixovat a cez zbernicu prehanat vsetky streamy. Navyse je to vo vysledku jednoduchsi/lacnejsi hardware a flexibilnejsi vystup (nevie karta mixovat 32 bit float? takovyhle nestesti... . softver s tym problem nema).
Nevím, jak je do dnes, ale už první karta SB Audigy uměla mixovat 64 streamů.
U těch SW mixérů typu Pulse Audio je / byl ten problém, že se kvalita (samplerate, bitrate) nastavil podle prvního streamu a potom se vše převádělo na tento formát. Takže první stream je dejme tomu systémový zvuk 44.1/16, k tomu si pustíte hudbu a máte to přesamplované do 44/16. Ano, dá se nastavit na jeden default typu 96/24 a potom se vše sampluje do vyššího formátu. Jenže s tím jsem měl ten problém, že kvalitní resampler zase často realtime nestíhal. Takže na nějaký default typu 192kHz jsem mohl rovnou zapomenout. Nakonec vyřešeno třemi kartami a analogovým mixákem. Resp. jedna zvukovka vyhrazená pouze pro sluchátka.
Original GUS (s ISA zbernicou) vedel 32 streamov, ale s kompromismi: 44.1 len so 14 streamami, potom s poctom streamov klesala frekvencia. Plus bolo treba najprv uploadnut cast streamu do jeho RAM a az z nej sa mixovalo, co zvysovalo latenciu. Mal podporu v hw pre circular buffer, takze sw si mohol vyladit, aky velky ma byt ako kompromis medzi latenciou a dropoutami a ci mam na zbernici dost miesta.
Pulse Audio pokial si dobre pamatam, nastavovalo frekvenciu podla vystupu. V tom case mali karty problem s hodinami, nedalo sa na ne spolahnut, tak sa pouzival systemovy timer a ignoroval na strane vystupneho zariadenia. V tej dobe som mal pocitac s atomom (pineview) a ion2, ktory tvrdil, ze vie 44.1 kHz, ale realne nevedel a mal som dropouty. Po nastaveni fixneho vystupu na 48 kHz uz bolo vsetko v poriadku a aj original atom stihal vsetko resamplovat bez nejakej vyznamnej zataze.
Samozrejme, pokial si niekto zapne zbytocne "kvalitny" resampler urceny na offline processing, tak bude mat problem. Zbytocny.
> To, že nemáme zvukové karty schopné hw mixování streamů
Já PA používám hlavně kvůli tomu, abych mohl nahrávat zvuk nějaké aplikace jinou aplikací. To v Alse šlo pomocí snd-aloop modulu, ale pak jsem ten zvuk současně nemohl slyšet. To nějak souvisí se zvukovkou? Přijde mi to jako plně softwarová věc vyžadující přesně takového démona. (nevyznám se v tom)
1. Já bych také byl raději, kdyby karty hw-mixovaly a nemuselo se to šudlit softwarově. Ale tak to holt je, funguje to pro mě přijtelně a vedlo to ke zlepšení uživatelského komfortu.
2. Wine není a nikdy nebude výhra. Výhra by byla, kdyby Mrkvosoft nebyli pitomci a s příchodem Vulkanu (tehdy se jmenoval tuším AMD Mantle) neuhňácali vlastí uzavřený sajrajt jménem D3D12. Ale dostatečně dobře kompenzuje tuhle mizérii.
3. Sorry, ale "diskový" prostor už DÁVNO není problémem, takže mě flatpak nevadí. Jasně že to není optimální či elegantní řešení, ale je elegantní pro určité situace. Opět vede ke zlepšení komfortu.
Bytheway dneska jsem na jednom stroji s wokenicemi potřeboval GIMP a nemám tam admina. Jak krááásně pohodlné bylo jej tam nahodit přes MS Store. Vůbec nevím, co/jak/kam to udělalo a jestli to šlape o něco pomaleji než nativní aplikace od GIMPu, ale hlavně že to funguje a sátlo mě to přesně 5 sekund času.
Ke FreeBSD nemám co dodat. Krásnej systém, dokumentace, pořádek. V Linuxu je neustále se měnící bordel, to víme. Ale pro desktop imho lepší varianta než FreeBSD / openIndiana / cojávím.
Ad 2. Bohužel Vulkan přišel pozdě. Jako poslední, po Apple i Microsoftu. A zrovna v Linuxu se nemají čím chlubit, kdy pro spoustu GPU byly ovladače funkční pozdě, pro některé bez chyb nikdy. Jinak podle mě je WINE výhra, protože hry jsou typ software, který se po krátkém čase přestane aktualizovat. Takže nakonec stejně skončíš s konverzní vrstvou. Dnes v Linuxu i třeba kvůli Waylandu.
Sorry, ale pokud D3D12 přišlo o pár měsíců před Vulkanem, tak to neberu jako argument. Microsoft do toho začal šlapat až když viděl tu low-overhead věc od Apple (Metal?) a AMD (Mantle), což bylo tak rok 2013. Tady prostě nelze udělat nic jiného, než naprosto adorovat zejména AMD, zhruba podobně jako za Freesync.
Microsoft se možná zlepšuje, ale přesto si pořád drží monopol záměrně uzavřenými a vendor-locknutými formáty jako právě D3D12 či novější verze OOXML (které mají s tou ISO/ECMA věcí minimum společného).
To nie je celkom tak pravda.
Prvy prisiel ako pracovna verzia Mantle, s tym, ze skoncil ako Vulkan. Aj Apple, aj Microsoft videli, ze musia rychlo urobit nieco alternativne, a aj urobili. Metal vo v1 bol nedorobok, minimum viable product, ktory nevedel ani obsluzit GPU bez UMA (a o manazmente bufferov je vlastne to API). Az vo v2 poskytoval to, co Vulkan v 1.0.
Ad 2) MS má Direct X od Windows 95. Opravdu nemají důvod se vzdávat vlastního řešení. Herní vývojáři si mohou vybrat, jestli DX nebo OpenGL / Vulkan. Opravdu bych nevyčítal MS, že se snaží vylepšovat svůj vlastní systém.
Mimochodem, autor Falloutu, Tim Cain, má vlastní YT kanál, kde vysvětluje co jak a proč dělal. Převést Fallout na jiný OS ho stálo přepsání jedné knihovny. Ve stejné době John Carmack své hry vyvíjel na zcela jiné platformě, než byla ta cílová. Takže klidně na NextStepu psal pro DOS. A dělal to právě proto, aby se zbavil závislosti na konkrétní platformě.
Ad 3) Já to ale vůbec nepsal vzhledem k místu nebo velikosti disků. Jedná se mi o systémový pohled na věc. Kontejnery jsou prostě blbé řešení nějakého problému. Je to stejně blbé řešení, jak v MS světě, kdy si appky tahají konkrétní dll s sebou.
MS Store používám od přechodu na W11 a prostě funguje. Instaluje nativní appky. Je to prostě jejich verze balíčkovacího systému.
A nejsme ve sporu. Ty se na to díváš z hlediska uživatelské přívětivosti a to já beru. Já jsem myšlením technik a mě zajímá, jak ty věci fungují za oponou. A nejsem spokojenej s řešením typu "zavřeme to do pěkně vypadající krabičky a je to, dovnitř nikdo neuvidí".
Často odsuzovaný problém Linuxu je příkazový řádek a nutnost psát příkazy v cmdline... Můj pohled na věc je asi takový, že já to vidím jako výhodu:
- máš exaktně dané, co musíš udělat, abys dosáhl cíle - žádné takové to „já tam to tlačítko nevidím.“
- je to celkem dobře přenositelné mezi distribucemi (až na drobnosti jako apt vs yum) a desktopovým prostředím.
- přesné informace o výsledku operace - žádné klikl jsem na to tlačítko a vono nic.
- ekvivalentem můžou být registry - taky dostatečně exaktní způsob nastavení, ale není tam vše a v názvech klíčů aby se prase vyznalo.
- i na technické podpoře je jednodušší napsat „spusťte tento příkaz“ než „klikněte sem a tam a na tohle, pak tady a sem“.
Souhlasím že linuxový desktop už nepotřebuje žádné nové technologie. Potřebuje aby se teď konečně někdo začal věnovat všem jako drobným všudypřítomným bugům a nedodělkům, na které přes 10 let ještě nikdo nesáhl...
Do Gnome 3 si musím stále instalovat Nemo z Mate, jen abych mohl psát adresu do adresního řádku...
Kvůli nepřetržitě běžícím aplikacím jako je Slack nebo Firefox mi neustále řve Snap-Store, že mi je nemůže zaktualizovat... (ale vymluvit si potřebu jejich aktualizace nenechá)
Zato se můžu kochat krásnými animacemi s okny, když náhodou zrovna použiju myš namísto Alt+Tab...
Priority :/
Jako uživatel Linux-dister v práci i doma od 90. let (Red Hat, Mandriva, OpenSUSE až po současné verze LTS Ubuntu).
Očekávám:
- Lepší podpora HW ze strany výrobců, hlavně skenery. Zatím kupuji HW až po zjištění, zda podporován. Jak donutit výrobce k podpoře ovladačů? Nevím.
Spokojenost:
- Spolehlivost a odolnost.
- Nenáročnost na HW.
- Výborný systém updatů (řízený, spolehlivý) proti hrůze od MS. Spadne update? Vypnu komp a startuji původní nebo některou z posledních verzí a to ihned, žádná zpětná hodiny trvající obnova.
Zajímavost:
- Jednotnost kódové stránky pro češtinu. Kde nezažil zmatení od Microsoft, neocení.
- Dělal jsem ve státním sektoru se servery od SGI s OpenSUSE Enterprise a klienty též OpenSUSE. Jenže náhle bylo nařízeno, že MS-Office musí být jednotně užívány ve statní správě (celosvětově ve státních správách - Že-by to vedlo k onomu 99% rozšíření Widlí? Windows koupené s HW nemažu, používám dual-boot.). SGI nějak emulovala a MS-Office běží na desktopech OpenSUSE. Teda, jen Word, Excel a PowerPoint, ne integrované funkce jako Outlook a podobně.
- Obdobně od HP zprovoznili všechny HP skenery, dodali ovladače, za money.
Ha, pripomnel jsi mi vsechny ty historicke problemy s codepage. To bylo solidni peklo. Teda zvladat se to nejak dalo, ale tech zbytecnych problemu a zabiteho casu...
Ovsem i ted semtam potkam nejaky moderni software co generuje soubory v cp1250, to pak mam chut poslat nejaky smradlavy darecek programatorovi :)
Na linuxovských distribúciách je ešte veľa práce, aby sme mohli prilákať ostatných. Distro by malo byť aspoň tak dobré ako to majú v Apple s MacOS. Apple má výhodu v tom, že on presne vie na akom hardvéry bude fungovať ich softvér. Linuxového vývojára môže trafiť šľak, lebo hardvér je veľmi rozmanitý.
Microsoft s Windowsom možno spraví, to čo Apple s *BSD a s Mach. Ono je veľmi príťažlivá možnosť mať Windows na základe Linuxu a spojiť užívateľské zberné terminály*-prepáčte počítače so servermi a s kadejakými cloudovými službami.
Ja mám hardvér s coreboot + prepnutý HAP bit v IME + osekané IME na minimum + Debian 11(main + contrib) a som rád, že:
viem tlačiť + scenovať na Canon Pixma MP160
Externý monitor(VGA+DVI) cez MINI DISPLAJ PORT to HDMI to DVI. Áno dva konvertory a ide to!
Firefox binárka priamo z mozilly pre linux sa dokáže sama aktualizovať na inej ako systémovej partícii.
EXT4 všade lebo, keď vidím porovnanie na phoronixe - na čo meniť niečo, čo pre moje potreby je najrýchlejšie.
Na Debian mi funguje dokonca TraderWorkStation od InterActiveBrokers - proste mňamka... Hry nehrám vôbec - je to totálna strata drahocenného času(just my point of view). Teda, keď nerátam intradenné hry s crypto a s FX.
Nedávno som vo VirtualBoxe rozbehal Win10 a v tom WIN10 som v pohode updatol firmvér na TV BOX-e z Číny.
U mňa najprv za 5 USD starý PartitionMagic. Potom kvôli bitcoin-qt Ubuntu a potom kvôli uzatvoreným binárkam Debian s only: main + contrib.
A je to úžasné. Keď, si spomeniem na nervy s WinXP, WinVista, Win7 a na peniaze, ktoré som dával každé tri-štyri roky za Windows Krabicové licencie - mohol som to radšej dať inam..
Plus k linuxu mám komunitu - napríklad tu na root.cz. Ak mám problém spýtam sa a vždy som doteraz dostal pomoc od ľudí na roote.
Za mňa veľká spokojnosť s linux a aj s jeho komunitou.
Hezký článek, díky za něj! Jen trochu škoda, že ve článku nebyl nikde zmíněn NetworkManager, který svého času podstatně zjednodušil a zpříjemnil síťování na Linuxu a to způsobem, který výrazně (pozitivně) pocítili i běžní uživatelé. Rovněž je trochu škoda, že grafické karty od AMD a jejich otevřené ovladače byly ve článku zmíněny pouze okrajově, přitom se opět jedná o něco co pocítili i běžní uživatelé, kteří v případě AMD grafik nemusí nic instalovat a většinou ani nic nastavovat, vše funguje out-of-box, bez nutnosti proprietárních ovladačů (a na rozdíl od Intel GPU s rozumným grafickým výkonem).
co si vzpomínám, tak NetworkManager byl utrpení. Když se dva uživatelé střídali na PC, vznikali tam kolize, odpojování atd. Byll lepší jej vypnout a nastavit síť na úrovni systému a ne uživatele.
Nejlepší linuxový desktop byl v době kdy tu byl ještě starý dobrý Arch. Tehdy ještě s původním instalátorem a původním initem.
RedHat tlačenka věcí jako pulseaudio nebo systemd vše pokazila. Stýská se mi po tom kdy tu byl ještě skutečný freedom of choice a každé distro bylo opravdu jedinečné.
Dnes je mým preferencím nejbližší OpenBSD - jednoduchost, funkčnost out of box a líbí se mi, že jdou cestou zdokonalování toho co již v systému mají, ne jako Linux, kde se přijde s něčím novým, nedotáhne se to a už se to zahodí a přepíše znovu
ja vidim dva hlavni duvody proc se Linux neprosadil na Desktopu
- binarni nekompatibilita s windows (gamesy, graficke programy, atd....)
- roztristenost. Neexistuje neco jako jeden Linux. Je miliarda distribuci. Dokonce i dnes vznikaji naprosto nesmyslne "distribuce" jako treba, ze nastartuje stranku v prohlizeci. At mi nikdo nerika, ze to nejde generalizovat a udelat nejakou rozumnou konfiguraci. Nebo software jen pro Ubuntu a neexistuje balicek pro Redhat. atd....
To nieje úplne tak.
1. binárna kompatibilita začala byť problém keď sa IBM dohodla s Microsoftom
2. roztrieštenosť je problém ale aj nie. V skutočnosti základ systému ala posix nieje problém.
Korporát by si vybral gui a viac neriešil. Jediný menší problém je to pre bežného franta uživateľa.
3. jediný skutočný problém sa týka toho prvého spolu s korporátom a spolu s výrobcami HW. Podplácanie stredného a vyššieho managementu microsoftom, vydieranie microsoftom a hlavne zotrvačnosť v myslení a užívaní.
Miliarda distribuci... neprehanite to trosku? :D Ono kdyz se na to podivate, tak "zaklady" ma spousta distribuci defacto stejny. Nehlede na to, ze ani u Windows neexistuje jen jedno vydani, ze? :-) To mate jen u Win11 edice Home, Pro, Pro for Workstations, Pro Education, Enterprise, SE. A jak dokonale je to s binarni kompabilitou si muzete vyzkouset se starsim scannerem ci tiskarnou, zkuste si do Win11 narvat ovladac z XPcek... :-)
Základy mají distribuce podobné, ale mají jiné balíčkovací systémy, jiné verze knihoven, občas i jinou knihovnu místo té běžnější. U Windows to Home/Pro/... jsou jen povolené funkce, ne jiný systém z pohledu API a knihoven. Problém "ovladačů z XPček" se týkal toho, že lidi nepochopili, že 32bit ovladač se musí instalovat do 32bit OS. Proto Microsoft nabízel 32bit verzi OS nejdýl ze všech - do desítek včetně. Nadále aspoň můžete mít starší verzi 32bit Windows ve VM.
Nikoliv, uz takove Windows Store versus Windows Installer doklada roztristenost uvnitr samotnych Windows. Jsou to defacto dva ruzne zpusoby instalace software, nebo chcete-li dva ruzne balickovaci systemy. A 32 bitovy ovladac z XPcek se vam nenainstaluje do 32 bitovych desitek. Mimoto uz i XPcka byly i v 64bitovem vydani (akorat nikdy nevysly v cestine), vas argument s 32/64 bit proto neni relevantni - respektive muzete dat vedet, jakou ritualni vrazdu spachate pred tim, nez ten XP-64bit driver do jedenactek v ramci deklarovane udajne binarni kompability natlacite... :D
Windows Store vs Windows Installer je jako Snap vs FlatPack vs případně interní balíčkovací systém. Aplikace jde nainstalovat všemi způsoby a funguje. A mluvil jste o ovladači skeneru - nevím, jak u skenerů, ale u tiskáren (na ty bylo nejvíce výtek tehdy) to platí a možná i pro ty skenery (když jdou často součástí tiskárny).
To dost zalezi uz na obsahu baliku, ale v obecne rovine s tim problem byt nemusi. Kdyz bude v baliku staticky linkovana binarka (a jsou veci, ktere se takto distribuuji), tak zadny kompilovani resit nemusite. A spousta zavislosti je stylem ono to stejne uz mam. Mluvil jste o nekompatibilite - ale ono kdyz se poradne zamyslite nad tim, co ze to vlastne je ten balicek v podani na Linuxu... tak dojdete k tomu, ze je to jen standardni vsude rozbalitelny archiv doplneny o nejaka (typicky textova) meta-data. Mimochodem, ono v Debianu mate i primo rpm nebo i byval jeho frontend yum a zrovnatak tam mate dnes dnf - jen ten alien je tady prozmenu doporucovan jako metoda, jak neobchazet nativni balickovaci system. Aneb muzete byt klidne sice tak trosku prasatko, ale muzete mit vedle sebe opravdu kdeco - zalezi ciste jen na tom, jaky sadomasochista jste... :-)
A moznost si veci prekompilovat je obcas i vyhoda - to na Windows fakt nemate, zkuste si zkompilovat vlastni plne funkcni ntkrnl32.dll s opravou chyby, co vas zrovna ve vasem prostredi trapi... :-)
Ono je celkem jedno jestli se fakticky odlišují nebo ne, ale jestli to uživatel pozná. A u Win to uživatel nepozná, prostě stáhne něco z netu a ono to funguje. Stáhne něco ze storu, ono to funguje. To na Linuxu je bohužel jiná písnička. Aspoň, že je ten flatpak, snap, appimage... i když já spíš preferuji AUR.
Ono je to s tím Microsoft Store ještě horší. :-) Sám podporuje jak své nativní APPX, tak MSIX, starší MSI a dokonce i EXE. Uživatel se nicméně rozumně nedozví, který formát instalátoru daná aplikace z MS Store používá, což je trochu problém, jelikož pouze první dva jmenované běží v bezpečném sandboxu.
Aby to bylo ještě "zajímavější", tak krom MS Store existuje ještě WinGet, jehož balíčky (resp. instalační manifesty) spravuje komunita a jsou podporovány jak MSIX, tak MSI, EXE a portable aplikace v ZIP/TAR.*/7ZIP. Krom toho však WinGet umí spravovat i přímo aplikace z MS Store.
Pak existují různé komunitní správce balíků jako je např. Chocolatey či Scoop. Ty umí různé dodatečné funkce jako je možnost spouštění PowerShell skriptů během instalace apod.
Ke všem těmto package managerům (včetně WinGetu) existují ještě oficiální či komunitní GUI nadstavby.
No, a pak tady máme starý, ruční způsob instalace aplikací, kdy je možné instalovat MSIX (které, pokud jsou nainstalovány ručně, mohou samy obsahovat auto aktualizační mechanismus, nezávislý na MS Store či WinGetu), MSI, binární EXE bloby, zabalené portable aplikace či např. cmd/VBS/PowerShell skripty.
11. 11. 2023, 19:32 editováno autorem komentáře
> Dokonce i dnes vznikaji naprosto nesmyslne "distribuce" jako treba, ze nastartuje stranku v prohlizeci. At mi nikdo nerika, ze to nejde generalizovat a udelat nejakou rozumnou konfiguraci.
Samozřejmě že dá, a taky ten tvůj problém asi nebude spočívat v tom, že někdo vzal Raspbian, přidal do něj dva skripty a vydává to za novou distribuci.
Mě přijde jako naprosté selhání instalace driverů.
V dobách Windows XP zcela běžná věc, kdy nainstalujete GPU driver na pár kliknutí a ono to hned jede bez rebootu.
A na Limuxu? Semtam skončíš s černou obrazovnou po instalaci stabilních ovládačů. A ono nikoho nenapadlo tam dát watchdog řešící situaci co jako s tím.
Linux používám jako jediný systém už 20 let, ale tohle soudruzi nezmákli. A přitom by to neskonale zvýšilo uživatelskou přívětivost, protože se nemusíš bát stavů, kdy nic neuvidíš.
Taky jsem míval drivery komunitně upravené - tenkrát pro ATI.
Ale pokud člověk neměl kontakt na komunitu
, šel cestou oficiální podpory MS nebo výrobce - a tam je koncový zákazník všechno možné, jen ne partner.
Na Linuxu ta oficiální podpora naopak moc nefungovala, takže člověk skončil v komunitě velmi rychle.
Za mě bude revoluce, až z aktuálního open-source software začne někdo tvořit skvělé produkty, jejichž pověst překoná Linux bublinu a bude se šířit i do sociální bubliny Windows.
Příklad 1: Wine Initial release 4 July 1993; 30 years ago, ale hodnota Wine spolu s DXVK narostla až Valve to dal dohromady, integroval do Steamu a dá se na Linuxu skvěle hrát. Což máme tak poslední 3 roky, hlavně od vzniku Steam decku.
Příklad 2: Byl jsem ještě děcko, když se točilo Frapsem, najednou se odněkud vzalo OBS a během pár let se stal Fraps minulostí.
Jako revolucí bych viděl i to, že se Linux uživatelé semknou v boji proti společnému nepříteli jménem Apple a Microsoft. Přestanu vidět toxic memes na netu a Linux uživatel přestane být nálepkou certifikovaného exota. Nevěříte?
Zkuste v herní komunitě, či jiné PC komunitě říci, že používáte Linux. Výsměch a velký počet haha reakcí u komentů na sebe nenechá dlouho čekat.
Linux je mezi lidmi zažitý jako starý, nefunkční, překonaný což rozhodně není pravda, to je to hlavní, co se musí změnit a bez kvalitního software a normálního, netoxického přístupu nás Linuxáků k Windows uživatelům to nikdy nepůjde.
Tech aplikací, co bublinou prupluly, už bylo nemálo. Ale to podstatné: nemůžeš vyhrát boj s leností vyvolanou ignorancí. To, že někde není ochoten si zjistit, že na Linuxu se dá už v pohodě hrát, střihat video, dělat fotky, je jeho problém. Pokud vůbec někdy o Linuxu slyšel, tak už jen to je zázrak.
Bytheway, současná nástiletá generace už často ani není, kdo byl Steve Jobs. Je to logické, narodili se třeba kolem roku 2007 - 2010 - 2013 atd. Jobs umřel 2011. Jako o něm mají vědět, když nemají přehled? A jak chceš, aby věděli o současném stavu linuxového desktopu? Není to hořekování Ježka nad mladou generací, je to konstatování logického faktu.
Ale prdlajs, řeší je úplně stejně jako každý jiný. Mně je 23 a sociální bublina "Cool TikTok" a podobný zde zapovězený věci, s Linuxem jsem začal v 2020 a stále hromada lidí kouká všude jinam, protože když si chtějí zahrát:
1. Počkejte prosím aktualizujeme
2. Mám na jednom monitoru vyblité barvy, musím přeinstalovat drivery
3. Kup si nový komp, protože na tomto se to už seká a nezajímá nás, že na něj nemáš nebo nechceš hodit 20K oknem
Jestli je kam jít? KDE je v pohodě (a pro někoho dokonce i Gnome :-) ), ale co Linuxu chybí je rozšířenost aplikací. A je jedno jestli jsou to hry, CAD, nástroje na úpravu a organizaci fotek. A je jedno že na Linuxu existuje aspoň něco. Nabídka na Windows je prostě mnohem větší a software je často kvalitnější, zdá se, že i některé programy vyvíjené pár lidmi nemají open source alternativy. Za mě je to důvod proč používat Windows, i když 80% času na nich úplně netrvám.
Já si myslím, že ten požadavek na to, aby se linux rozšířil do desktopu ani nikdy nebyl na stole, nebo tak jsem to pochopil, z článku, který jsem kdysi četl na tohle téma, když zpovídali Linuse.
Nebo jinak, kdyby chtěl Linus, aby linux byl konkurence, tak by jednotný desktop prosadil, nebo vymyslel.
Nebo ještě jinak, chtějí tohle vývojáři KDE, Gnome? Když si vzpomenu na ty brutální změny v major verzích, pak ty všelijaké různé forky. Jako třeba zde nedávno článek o Trinity desktopu (wtf, jako jako fakt někdo chce používat?). Místo snahy a neprůstřelnou funkcionalitu radši kotrmelce s novými features... Takže vlastně, kdo z komunity linuxu vážně chce, aby byl linux hlavním desktopovým systémem?
11. 11. 2023, 19:11 editováno autorem komentáře
Nesouhlasím. Že byl zájem Linux dostat do desktopů, dokazuje legendární, již uzavřený bug #1 v Ubuntu. A jestli Linus nemá zájem na linuxovém desktopu? Noa? Koho to zajímá? On dělá svoji naprosto úžasnou a úctyhodnou práci, ale linuxový desktop je prostě doména tísíců jiných vývojářů a s Linusem to nemá téměř nic společného (možná až na ten nehynoucí vděk směrem k němu).
Asi se s některými diskutujícími míjím:
Linux používám od druhé poloviny 90. let a nejvíc mě vadí vnucované změny, pro které není rozumný důvod.
Vadil mi přechod na implicitně nastavené UTF8, protože hodně píšu programy a texty dělám v TeXu, a tam všude to vadí (současný TeX sice text v UTF8 "sežere", ale znaky, které nejsou součástí ISO 8859-2 vykreslí stejně jako černé obdélníčky, takže je to nepoužitelné). Navíc některé rozbalovací programy nejsou s to rozbalit soubory, které mají ne ISO 8859-2 znaky v názvu.
Jednou jsem musel na Debianu reinstalovat TeX a ten se mi odmítal instalovat, až jsem zjistil, že má "natvrdo" v debianím balíčku nastavené "exspirační datum" (což je zrovna u tohoto programu s důslednou zpětnou kompatibilitou dost hloupost), takže jsem musel změnit datum na počítači, aby se to nainstalovalo.
Katastrofa bylo zavedení KDE4 a UNITY na Gnome (protože ani jedno nefungovalo). Přestalo být např. možné vypalovat CD a DVD, protože vypalovací program k3b na KDE4 nejel a k4b dlouho nebyl funkční. Jestli to už opravili, nevím, přešel jsem se zálohováním na flash disky.
Odešel jsem z toho důvodu z těchto prostředí na LXDE a ztratil jsem o ně zájem.
Office prakticky nepoužívám, protože TeX, maximálně občas něco musím v LO přečíst.
Nechápu náhradu klasických konfiguračních souborů Midnight Commanderu novou verzí se zcela zmatenou syntaxí (minimálně pro toho, kdo je zvyklý na klasické konfigurační soubory). Tč. mám otevřeny 4 grafické konzole s MC a často jich mívám i víc (tj. tento program denně používám)
Průšvih byla "inovace" kmailu, který se nedal rozchodit podle žádného z návodů na síti (ani pracovníky IT oddělení) a sám při zdechnutí poskytoval jen pýthické bláboly. Řešil jsem to nakonec migrací na jiný poštovní program. To je obrovská výhoda Linuxu, že na něm zpravidla v nějaké funkci není monopol jediného programu
Linuxu chybí schopnost pracovat s O-365 a MS Teamsy na webu, což je problém, musel jsem kvůli tomu emigrovat z pošty na pracovním serveru na gmail a Teams řešit z mobilu (Android). Či spíš se jedná o další podraz MS.
Při reinstalaci OS nebo instalaci na nový počítač si zpravidla nechám nainstalovat od profesionála programy, s nimiž byly v minulosti problémy. Např. mi v jedné verzi Debianu nejel POVRay, hlásil jakousi nekompatibilitu s grafickou kartou (v předchozí verzi D. na témže počítači se to nedělo) a neuměl ani jet při volbě bez vykreslování na obrazovku - tedy jen vytvořit obrázek na disku, důvod jsem nezjistil. Takže mám seznam potenciálně "problémových" programů, které si nechám nainstalovat a rozchodit a zbytek si pak doinstaluji sám.
Podle mých zkušeností je cesta k Linuxu pro normálního smrtelníka nejsnadnější přes dual boot (partition pro Win, další pro Linux + FAT na předávání souborů mezi nimi) a postupné přecházení na to, co se na Linuxu uživatel naučí (přičemž nemá onu kudlu v zádech, že když to na Linuxu nezvládne, nezvládne to vůbec).
Já sám jsem byl na Linuxu s dual bootem skoro deset let. Pak mi jednou začal disk naznačovat, že odejde do křemíkového nebe. Provedl jsem rekapitulaci a konstatoval, že naposled jsem byl na Windows asi před rokem, a to ještě spíš z lenosti, než že bych problém na Linuxu nevyřešil. Takže na novém HDD byl už jen Linux. Nicméně jsem opravdu těch cca deset let postupně nahrazoval funkce a programy z Windows jejich linuxovými ekvivalenty (+ užíval si programy, jejichž ekvivalenty Windows nemají, nebo jen za těžké peníze).
Zrovna peklo v podobe ruznych kodovani zbastlenych do jednoho bajtu je fajn ze umira. Ono ne kazdy mel ISO 8859-2... ze? :-) Zlaty UTF8 v tomhle smeru. Jen tech ISO 8859 variant bylo 15... a to se nebavim o cestine (resp. presneji stredovychode), kde krome ISO 8859-2 tu a tam nekde na cloveka vypadlo neco v KEYBCS2, CP852, CP1250 a nebo treba KOI8CS. Tahle dzungle proste sjednotit chtela a v osmi bitech nebyla sance z toho nejak rozumne vybruslit...
Já s tím problémy nemám.
Mají ovšem s tím kódováním problémy některé z programů, které běžně používám a nechci se jich zbavovat (pokud nejsou zrovna klíčové pro mou práci, viz ten TeX). A je opravdu opruz přenášet nějaký zazipovaný (či zararovaný) adresář na Windows, protože tam nějaký "génius" nasekal názvy souborů nebo adresářů s utf8 znaky, s nimiž si linuxové programy na rozbalování těchto souborů neumějí poradit.
Jistě je problém i to, že v 8 bitovém (nebo unicode) textu je skok na sté písmeno od toho, na kterém zrovna jsem, čistě přidáním stovky nebo dvou k aktuální poloze, zatímco v utf8 musím číst písmeno po písmenu a počítat je (a napsat si na to nějakou rutinu v daném programovacím jazyce, v případě použití 8 bitového kódování nepotřebnou).
A, obávám se, že uživatelů, pro něž jsou tato kódování přínosem, je spíš menšina (kolik multilingválních firem je na Linuxu?) a na desktopu jich bude patrně ještě méně. Takže je toto kódování spíš "desktop unfriendly".
To ale musite reklamovat u tvurcu sveho oblibeneho software. A nebo si to opravit sam a poslat jim patch/pull request ;-) Bez unicode byste premyslel, v cemze se to realne zakodovalo a placal se v tom jeste vic, pac jak znamo, tak ten standardu bylo hned nekolik a kazdy pouzival to, co mu vyhovovalo zrovna nejvic.
Na problém, že by nebylo jasné, jaké je to konkrétní kódování, jsem snad nikdy nenarazil. Pouze jsem párkrát narazil na to, že MS Word nedokázal přečíst soubor, který si den předtím uložil na disk a zobrazoval pěkné obdélníčky místo písmen.
A zcela jistě nejsem natolik programátorsky na výši, abych překopával nějaký program nebo jeho knihovny apod.
V některých případech dochází při tom rozpakovávání k situaci, že z příkazové řádky soubor rozpakovat nejde, ale z GUI jde (což je asi dáno vývojem novějších verzí, které už nejsou primárně dostupné z konzoly). Někdy ale nepomůže ani to GUI a musí se s tím na Windows.
Už se mi také stalo, že nějaký "geniálně pojmenovaný" soubor následně nešlo vymazat ani přesunout, případně že ho při zálohování nebylo možné zkopírovat (přestože byla práva nastavena správně), dokonce ani jako root. Už jsem se s tím pár let nesetkal, ale dříve jsem míval takových souborů, které zlikvidovalo až formátování při reinstalaci systému, na HDD i víc.
Prostě, UTF8 má pro mě nulový přínos a je jen potenciálním zdrojem problémů. Zkrátka, jsem atyp uživatel.
Možná by pro vás bylo zajímavé kódování UTF16(LE), které je mimochodem nativní ve Windows (řada NT). Výhody jednobajtového kódobání, jako rychlý skok na pozici, ale zároveň 99 % znakových sad, co se používají (smůlu byste měl až s málo používanými emotikony typu těhotný muž).
Nicméně co se týče operací se stringy, v C se procházejí postupně znak po znaku takjakotak (např. strlen). Tzn. z tohohle pohledu není UTF8 horší. Ono vůbec v UTF8 bylo myšleno na zpětnou komaptibilitu aspoň s 7-bit kódováním ASCII.
20. 11. 2023, 17:59 editováno autorem komentáře
Linux na desktopu se myslim uz davno dostal do stavu kdy jde v pohode pouzit a to i kdyz clovek neni zrovna nadsenec.
Ano kdo chce gamesit nejmodernejsi AAA tituly, nebo chce/musi strihat video na profesionalni urovni si proste jeste i dnes nainstaluje widle.
Ale to je podle mne jen mala cena za to, ze muzete sousedovi-duchodci (jako ten kluk odvedle, co umi s PC) nainstalovat Ubuntu, nedat mu vubec roota a zas o nem uslyset az kdyz bude kupovat dalsi PC. Kdyz mu totiz date Widle, tak tam budete behat co tyden, protoze stary pan sjizdi weby pro dospele a bude to mit znova zavirovane jeste driv nez se za vama zavrou dvere :D
Ja osone nechci aby se Linux na desktopu rozsiroval nejak vyrazne vic nez je. Kdyby se rozsiril prisly by s tim zakonite zase jine problemy nez jake mu vycitame dnes a taky bychom z toho podle mne nebyli nijak nadseni. Je mu s tema procentama dobre tam, kde je.
Linuxový desktop jsem používal od roku 1996 až do nedávné doby, pak jsem ho používat přestal. Měla na to vliv řada věcí. Klíčová byla asi složitost instalace linuxu na notebook. Prostě mě to jednou přestalo bavit. Aby se tak mohlo stát, pomohly tomu dvě věci. Windows přestaly být tak strašný systém a linnux šlo nainstalovat na virtualbox. Mé virtuální období bylo krátké, zaprvé jsem ten linux spouštěl čím dál míň a za druhé jsem čím dál tím víc používal tablet. Dnes 99 % věcí dělám na tabletu a někdy si k pc nesednu třeba měsíc. Tablet mám Samsung S9 s dotykovým perem aandroidem. A na něm mám termux s linuxovým prostředím. Mám k němu ipouzdro s klávedśnicí i dock s klávesnicí, monitorem a dockem, ale využívám to minimálně. Termux používám hlavně na programování ve vimu, zejména pro pythonu nebo javascript, a psaní různých dokumentů. Brouzdám v chrome, poštu mám v gmailu, poslouchám spotify, koukám na yt a netflix, na poznámky používám úžasný epsilon notes. Sem tam si zahraju warrobots nebo mtg arenu a víc vlastně nepotřebuju. Notebook spouštím jen když chci víc upravit fotky v gimpu nepo psát noty v muse score. PC tak téměř nepotřebuju, natož linux desktop. Sice to, co dělám na desktopu, by šlo plně dělat i na linux desktopu, ale nestojí mi za to ten linux instalovat, řešit nekompatibility a udržovat ho. Nemá pro mě žádný benefit. Přesto mám linux rád.