Já si zase myslím, že jak IPv6 tak Linux jsou vhodné volby.
IPv4 je "na kapačkách" už 20 let. U IPv4 mi překlad adres (NAT) znemožňuje pohodlné používání sítě, veřejné adresy už prostě nejsou a když jsou, není jich dost. IPv4 prostě není pro dnešní Internet dostačující.
Pokud jde o OS, považuji např. Linux za vhodnou volnu. Není zatížen licencemi, není tam hrozba prorůstání ekosystému software jednoho dodavatele (Microsoft) do firemního prostředí a pak jen těžký nebo někdy i nemožný odchod od toho dodavatele.
Jak IPv6 tak Linux mají jistě mnoho nedostatků, ovšem ve srovnání s nyní používanou vetšinou (což je v roce 2018 asi stále ještě IPv4 a Windows) pro mě mnohem lepší řešení.
Takže nechápu význam slov "upne spatne".
Mimochodem, diakritika mi také už přes 20 let nedělá v IT problém. :-)))
No tak diakritiku pouzivam pouze v officu. To proto, ze serverarim jiz od doby, kdyz jste vy za sebou tahal kacera. Tedy posixove systemy mi nedelaji problem (tolik k linuxu). Ted to podstatne proc je ipv6 spatne. Kolik si pamatujete ipv4 adres? Ja neco kolem 300. Kolik ipv6? Ja 0. Kdyz pisu ipv6, musim furt mlatit do shiftu, ta dvojtecka je velmi nestastny oddelovac. Kecy o dns si nechte, nebudu cpat do dnsky kazdej aktivni prvek, to bych se z toho vopupinkoval. A kdyz je potreba otevrit management dvou tri sousednich prvku, musim tedy vytukat 3-4 ip adresy. IVP6 si strcte za klobouk, nez to vubec napisete, mam obvykle problem vyresenej. A navic obecne - vyuzit cast mac adresy take nepovazuji za dobry napad (k roamingu je mozno vyuzit jinych technik, tohle je vylozene nehezky zasah do soukomi).
IPv6 adresy jsou takový, jaký si je uděláš. Pro administraci si můžeš hodit privátní rozsah (několik IP adres na jednom stroji) a pamatuješ si jenom co je na konci. Třeba fdfd::227. A než ty se proboříš VPNkama skrz NATy hloub do infrastruktury, já už mám hotovo.
"Kolik si pamatujete ipv4 adres? Ja neco kolem 300."
Já přesně jednu, DHCP serveru. A když mám v terminálu ostatní stroje, stačí Ctrl-Cizí + Ctrl-Vlastní a to je kupodivu stejný pro 4ku i pro 6ku.
"Kolik ipv6? Ja 0."
Tak já od všech, co mám doma v LAN. Resp. si pamatuju prefix sítě a za to přidám samý nuly (a v poslední části číslo sdílenýho zařízení, třeba NASu), nebo na konec dám uživatel:zařízení. Při tom uživatel je popořadě podle věku členů v domácnosti, zařízení čísluju postupne, takže fdfd::3:2 je druhý kompl dcery (první už je ve šrotu), fdfd::2 je NAS. Mobily a tablety se konfigurují samy, ale neměl jsem potřebu s na ně vzdáleně připojovat a na lokále je nemám vůbec.
Takže tvoje argumentace proti IPv6 je hodně slabá.
> Třeba fdfd::227
Takto prosím ne! Jedním z cílů IPv6 je eliminovat neřešitelný problém, kdy se privátní adresa A snaží (prostřednictvím nějaké VPN) připojit k jiné privátní adrese A. Z toho důvodu také neexistují univerzální privátní adresy, ale je předepsáno, že každý lokálně používaný prefix MUSÍ obsahovat 40bitový náhodně vygenerovaný identifikátor. Tedy přinejmenším aspoň refreshujte tuto stránku tak dlouho, až vám nějaká sekvence čísel padne do noty a tu pak připojte za fd
.
Zapamatovat se to při častém používání dá úplně v pohodě, stejně jako se dá zapamatovat licenční klíč k Windows 98, číslo platební karty, nebo číslo občanského průkazu.
Ok. Tohle byla ukázka, jak to jde udělat, ne jak to dělat. Přece sem nabudu dávat svou náhodnou kombinaci :)
Každopádně zapamatovat si 12 znaků jde v pohodě (na blbým prefixu 192.168 je jich polovina) a pak už jenom nuly nahrazený dvojicí dvojteček a číslo stejně, jako je to v IPv4. Pokud se někomu ekluje v čísle na konci mít písmena, ať prostě použije BCD a nemá to o moc složitější, než IPv4.
Kdyz se v minulosti propojovaly telefonni site ruznych statu, take doslo k precislovani vsech telefonu na svete, aby mel kazdy unikatni telefonni cislo? Ne, to se nestalo, resilo se to "prefixem", mezinarodni predvolbou. Ano, v CZ pred casem probehlo velke precislovani, na jednotny format cisla "xxx xxx xxx", ale to byla lokalni zalezitost a nebylo ji treba koordinovat se zbytkem sveta. Mozna ze ta myslenka IPv6 je spatna, ze budoucnost ma IP45, velke lokalni site IPv4 ktere budou pres nekolik verejnych IP adres (gatwaway) vzajemne propojeny. Navrh IP45 mi pripomina telefonni system. IP45 by nemohl vzniknout bez IPv6, chytre pouziva casti IPv6. S pohledu koncoveho zakaznika se mi myslenka IP45 libi vce nez IPv6, ktera byla navrzena aby vyhovovala velkym firmam a provozovatelum globalni infrastruktury...
zna nekdo historii proc vlastne tvurci navrhli ipv4 kdyz jiz tehdy mohli navrhnout neco lepsiho co poskytne mnohoradove vice adres ? podcenili to do budoucna nebo tam byla nejaka thedejsi technologicka omezeni co tomu branila ?
podle https://cs.wikipedia.org/wiki/IPv4 zeoreticky jen 4 miliardy adres to prece muselo byt zrejme ze do budoucna nebude stacit, nebo uz tehdy pocitali ze se casem prejde na neco novejsiho i kdyz to budou naklady navic ?
V dobe kdy byla IPV4 navrhovana vubec nikoho nenapadlo (a asi ani nemohlo), ze by kdy vykoukla ven z akademicke sfery, a ze by IPv4 space nestacil bylo absolutne nerealne. Jon Postel si udajne v zacatcich psal adresy ostatnich stroju v siti na papir vedle klavesnice bo neco DNS neexistovalo a stroju byly v siti desitky.
Tak nějak. A když měl někdo připojení k internetu doma, tak to byl dálnopis nebo modem+terminál, později modem+osobní počítač - a připojil se na jeden z několika málo unixových strojů třeba na univerzitě, který měl jednu IP adresu pro všechny. Soubory ze serveru nebo na něj se přenášely programy jako Kermit apod.
Před 70 lety byly odhady, že pro USA bude stačit deset počítačů... Jenomže ono se jim to nějak urvalo ze řetězu.
Tehdy to byly jiný sítě a jiný stroje:
- Málo paměti, šetřil se každý bit (pamatuješ Y2K?)
- Počítač, když dobře, vážil pár desítek kg a nikdo ho jenom tak nepřenášel ze sítě do sítě (= stačila statická IP, DHCP netřeba)
- Řízení toku je jinde na 100Gbit optice a na 2,4kBd komutované lince
- BGP je jiný (= jinak náročný), pokud máš u IPv4 původní dělení na třídy a jiný, když z bloku /16 nasekáš bloky /10 napříč celou Evropou.
- S "grafikou" 640x400, 1MB diskovýho prostoru, pár kB RAM, čtyřma odstínama šedi a repráčkem na pinu timeru u nejlepších strojů nikoho ani ve snu nenapadlo nenapadlo streamovat video v rozlišení 4k
- Komunikace byla vždycky unicast, vysílat pro skupinu nemělo smysl (instant messagingu, mailu, telnetu a sdílenýmu disku stačí spojení 1:1)
- Firmy a orgnaizace s víc jak stovkou komplů bys spočítal na prstech jedné ruky
- Pořádat videokonference přes půl světa? A robotická operace v Antarktidě, když je operatér třeba v Los Angeles? Hele, s tím jdi za spisovatelem sci-fi, ten to v té době mohl ocenit.
Takže máme systém, který fungoval, ale v jiné realitě. Když už radikální změna, tak přizpůsobit současnosti a nechat to otevřený pro budoucnost.
Myslím, že kolem zrodu IPv4 není vše až tak jasné. Vzpomínám si, že Marshall Kirk McKusick povídal, že sice BSD vyhrálo v implementaci TCP (nad myslím Bolt, Beranek and Newman Technologies), ale jejich návrh na 48-bitové IP adresy se neujal. Nejspíš jim to přišlo jako plýtvání a samozřejmě v té době se dělaly jiné kompromisy, jako zápis roku jen pomocí dvou cifer atp. BSD bylo některými považováno již koncem 70. let za "velký" operační systém - oproti DOSu to jistě pravda byla.
Pokud by Vás to hodně zajímalo, tak profesorovi McKusickovi napište, nebo se přihlašte na EuroBSDCon, kde nejspíše taky bude a mohl byste se ho zeptat rovnou.
Takže školení a články o IPv6 jsou vlastně naprosto zbytečné, protože se vůbec nic pro běžného poskytovatele připojení nemění....
https://cs.wikipedia.org/wiki/ICMPv6
https://en.wikipedia.org/wiki/Address_Resolution_Protocol
A obtěžoval ses přečíst odkazované články?
Evidentně ne, tak já ti to teda milostivě ocituji: "IPv6 je novou verzí IPv4 a používá ICMP definovaný pro IPv4 v RFC 792 (někdy také označovaný jako ICMPv4) ovšem s velkým počtem změn. Například v sobě obsahuje také IGMP. "
Tvrzení, které hájím je, že IPv6 není IPv4, které někdo prodloužil IP adresu, což jsem prokázal. V důsledku toho tvůj výpad na předřečníka ve smyslu, že současný stav je ekvivalentní pouhému prodloužení délky IP adresy nedává smysl.
Mimochodem, zamysli se nad sebou... Jak tě tak pozoruju, pomalu začínám chápat lidi, kteří tě mají za idiota.
Obtěžoval vy jste se přečíst mou otázku? Ptal jsem se, čím se to zásadně liší. To jste v té své citaci z WIkipedie nějak zapomněl uvést – protože to na Wikipedii napsáno není.
Možná jste se ztratil v kontextu diskuse, ale diskutujeme o tom, že údajně kdyby IPv6 fungoval na stejných principech, jako IPv4, a nové protokoly se od starých lišily jen kosmetickými technickými změnami (např. prodloužení IP adresy), IPv6 by se prý už dávno rozšířil mnohem víc. Já se tedy ptám, co jsou ty zásadní odlišnosti od IPv4 ve fungování. Co je ten rozdíl mezi rodinou protokolů IPv6 a hypotetickou rodinou protokolů IPv4+ (a tedy DHCP+ a ARP+ a ICMP+ atd.), když by ty pluskové protokoly měly všude akorát 128 bitů pro IP adresu místo 32. A ptám se na konkrétní věci, ne na obecné proklamace, že se to určitě něčím lišit musí, když je ten nástup IPv6 tak pomalý.
Když to tvrzení musím pro nechápavé napsat podrobněji, tady ho máte: rodina protokolů IPv6 se od rodiny protokolů IPv4 liší především tím, že se používá delší IP adresa. Ostatní změny jsou jen kosmetické a nemají na rozšíření IPv6 protokolu vliv. Konkrétně jediné, co má na rozšíření protokolu IPv6 vliv, je skutečnost, že se jedná o nový protokol – což by úplně stejně platilo i pro protokoly, které by důsledně okopírovaly rodinu protokolů IPv4 a jenom všechny datové struktury rozšířily tak, aby dokázaly pojmout 128bitové adresy.
Nemyslim si, zeby ostatne veci boli len kozmeticke.Napriklad tak zakaldna vec ako autokonfiguracia alebo rozsirene hlavicky, multicast, .
Pred urcitym casom tu bola seria clankov o bezpecnostnych rizikach a problemoch IPv6. Boli tam popisovane veci, ktore funguju uplne inac ako v IPv4.
Nasiel som to a bolo to uz davnejsie https://www.root.cz/serialy/bezpecne-ipv6/ Inac je to krasna seria clankov a odporucam si ju precitat kazdemu..
Problem IPv6, je ze aj ked je tak stary tak jeho vyvoj je prilis turbulentny a prichadza sa na jeho(z mojho pohladu dost velke) nedostatky. Mam pocit , ze mnoho ludi cakalo, ze novy protokol na tom bude ovela lepsie. Nielen mne pripada, ze problem nedostatku IPv4 adries sa poriadne neriesilo a IPv6 sa vybralo, lebo nic ine a lepsie sme nemali a museli sme nieco zacat pouzivat, lebo nic lepsie nemame.
Osobne nechapem, ze sa nepocitalo s niecim takym ako napriklad DHCP a dorabalo sa az dodatocne.
Podla mojho nazoru tu uz mala byt ina a vylepsena verzia protokolu IPv6. Problemy a nedokonalosti IPv6 mali byt odhalene a doriesene este pred jeho nasadenim. Pri pohlade na IPv6 mi to pripada, ze historia sa opakuje.
Argument byl, že kdyby IPv6 bylo jen IPv4 s delší adresou, dnes už by se všude používalo IPv6 a IPv4 by zanikalo. Já se (zatím marně) ptám, co z těch jiných vlastností protokolů z rodiny IPv6 je tedy ten zásadní problém, který brání nasazení IPv6. Nepotřebuji odkazy na články, které jsem dávno četl, nebo seznam toho, co je jinak – to je nošení dříví do lesa. Já se ptám, co z toho je (podle vás) tím problémem.
Protože samotný protokol IPv6 je opravdu jen rozšíření adres a nějaké drobnosti týkající se rozšířených hlaviček (a nikdo to nezpochybňoval). Dál jste zmínil autokonfiguraci. Dnes je DHCPv6 definováno, tak pokud je autokonfigurace ten problém, kde je ten rozdíl mezi DHCP a DHCPv6, který ten problém způsobuje?
Takhle to totiž vypadá, že autoři těch výroků „měly se jen zvětšit adresy v IPv4“ vůbec netuší, o čem mluví, a prostě jen něco plácnou. Kdyby to měli alespoň trochu promyšlené, tak si museli uvědomit, že rozšíření adres znamená nový protokol a novou implementaci IP stacku. A že se jim nevejdou IP adresy do ARP, do DHCP, do DNS A záznamů. Tak by přemýšleli o tomhle. Takhle by procházeli stejnou cestou, jako autoři IPv6, až v nějakém místě by se odchýlili, a pak by se dalo debatovat o tom, jestli to jiné navržené řešení by bylo lepší. Ale když nikdo neuvede nic konkrétního, vypadá to, že vůbec nepřemýšlel o tom, jaké to „jenom zvětšit adresy“ má důsledky.
Jinak třeba autokonfigurace se samozřejmě dala řešit nějakým ARPv6 – ale osobně si myslím, že řešení navržené spolu s IPv6 je lepší a elegantnější, a je dobře, že se zbavujeme staré zátěže – když už je stejně nutné přecházet na nový protokol. V žádném případě si nemyslím, že by autokonfigurace bránila rychlejšímu rozšíření IPv6. To, že se IPv6 rozšiřuje pomalu, je podle mne dané jednoduše fungováním trhu, a úplně stejné problémy by měl jakýkoli nový protokol. Problém je v tom, že nový protokol má vyšší náklady na zavedení nyní, a úspory nebo přínosy budou až v budoucnosti, až se ten protokol dostatečně rozšíří. Konkurenční prostředí v tomto případě působí proti inovacím.
Ono tie problemy zavedenia su skor otazka motivacie, ako technologie.
Napr. pod minulym clankom sa argumentovalo, ze zavedenie IPv6 by znamenalo obrovske uspory pre prevadzkovatelov aplikacii, ktori dnes musia riesit relay niekde v cloude, pretoze useri jednoducho verejne IP nemaju.
Nikde ale nepadlo, ze usetrili by prevadzkovatelia alebo autori tychto aplikacii, ale naklady na zavedenie IPv6 by mali provideri. Kde je motivacia pre providerov, aby robili investicie, ktore prinesu usporu niekomu inemu?
Provider bude robit iba to, co je nevyhnutne, aby sa mu nerozsypala siet a minimalizoval SVOJE naklady. A tak mame CGNAT a niekde aj DS-lite, ktore sice problem globalne neriesia, riesia iba lokalny problem ISP, ale z pohladu providera su efektivne a "vy ostatni si rieste svoje problemy sami".
Je pozoruhodné, když se někdo dožaduje odpovědi na otázku, kterou se snaží uhnout od tématu a hlavně od původní otázky, kterou stále nezodpověděl. Ale já nejsem jako vy a otázku vám zodpovím.
Školení a články o IPv6 jsou proto, že spousta lidí, kteří se nějak věnuje sítím, nezná ani IPv4, nějak to splácali podle internetu (a píšou o tom, jak je všechno jiné, přitom nedokážou ani u jediné změny popsat, v čem by měla být problematická) a teď mají hrůzu, že by to měli nastavovat znova pro IPv6. Když to někdo vidí a vidí, jak se dotyční shánějí po tom, jak v IPv6 nastavit NAT (protože ho přece mají v IPv4 a bez něj to nemůže fungovat a bylo by to nebezpečné), tak raději napíšou článek nebo uspořádají školení. Protože mají hrůzu z toho, že někdo bude do IPv6 tahat ty rovnáky na vohejbáky z IPv4 jenom proto, že neví, jak má vlastně vypadat normální síť založená na internetových protokolech.
Nikdo netvrdil, že provider nemusí znát detaily ARP či ICMP. Některé změny jsou skutečně trochu pokročilejší, například objevování směrovačů, které do IPv4 sice bylo navrženo, ale nikdo ho nikdy neimplementoval. Ale to rozhodně není to, kvůli čemu by lidé stáli fronty na školení.
Ve skutečnosti se na školeních IPv6 skutečně převážně učí to, jak má fungovat internet, nezávisle na konkrétním protokolu. Velká spousta správců sítí má například velký problém pochopit, co musí být zařízeno, aby mohli mít v jimi spravované síti veřejné adresy (a je jedno, jestli IPv4 nebo IPv6). Stejně tak málokdo tuší, jak funguje IPv4 multicast, přestože se jím v dnešním internetu hrnou terabajty dat denně. A už skoro nikdo (včetně mě) netuší, jak vlastně přesně funguje IPSEC. Ono ostatně spousta lidí ani přesně nechápe, k čemu je síťová maska a jak funguje směrovací tabulka.
Až na to, že názor, který hájím je, že se nejen prodloužila IP adresa, ale změnily se i některé další věci, které se provider musí naučit. Proto přechod z IPv4 na IPv6 znamená víc, než že jen vymění SW a všude mu běhaj delší IP adresy.
A to je přesně to, co nějakej jirsák furt není schopnej pochopit.
yxy: Naopak, chápu to velice dobře. Celou dobu hájíte, že se vám udělal názor. Názor, že se něco možná asi – nebo možná ne… Já jsem se jen pokoušel zjistit, jestli to nejsou jen nešikovné formulace – jestli třeba opravdu nemáte nějaký názor podložený znalostmi. Že byste napsal, která konkrétní změna je problematická a brání rychlejšímu rozšíření IPv6, čímž debata začala. Jenže to vy nevíte, proto jen pořád dokola opakujete „něco“ a „některé“, vymlouváte se a nejste schopen napsat nic konkrétního.
2yxy:
Negramotnej trotl ses tu leda ty, naprosto netusis o cem zvanis presto ze ti to tu uz nekolik lidi 100x omilalo dokola. Zadnej "jenom SW" se nevymeni, protoze je treba kompletne vymenit HW. Jenze ten uz davno vymenenej je - tam kde se pouziva HW implementace totiz uz davno IPv6 bezi. A tam kde se pouziva SW = u koncovych ISP, davno bezi takovej, kterej IPv6 bez problemu zvlada. Useri maji uz nejmin 20let systemy, ktery IPv6 zvladaj taky. Jedinej technicko-technologickej problem muze byt v enduser krabkach ... coz znamena zadnej problem. Proste si je vymenej, stejne jako si co par let vymenej daleko nakladnejsi zarizeni - televizi.
Tzn jedinej problem proc ipv6 nebezi vsude je politickej - ISPici si zvykli nedelat NIC.
Jo, "akademici" nejsou schopni pochopit, že se nemění jen SW ... ale i HW. S problémy IPv4 jsme se naučili žít. Na switchích máme dhcp-snoopingy a návazné technologie. Jenže je potřebujeme i pro IPv6 - což znamená buď žít s tím, že je nemáme, nebo vyměnit HW (jen upgrade SW většinou nelze). Nechat si na síti běhat RA od kohokoliv je cesta do pekel ... a nejspíš i jiné věci.
Vymyslet DUID v DHCP byla v tomto ohledu pěkná hovadina. Jak přidělí DHCP server IP adresu, která se může lišit podle místa připojení, když má jen a pouze DUID, které je pro všechny rozhraní klienta shodné? Blbě ... potřebuje k tomu spolupráci switche - a opět jsme u nutnosti výměny.
A to vůbec nemluvím o tom, že mít domácí router (domácí! za rozumnou cenu!) co s IPv6 pracuje správně je skoro nemožné. A nálepky "ipv6 certified" na tom nic nemění ... A to protokol existuje kolik? Dvacet let?
Proto není problém na páteřích. A nijak zvlášť ani na serverech. Problém je prostě u koncové přípojky.
Martin Svoboda: Jenže ta výměna HW je vynucená tím, že jde o nový protokol. A nový protokol je zase vynucený tím, že starý protokol měl nedostatek adres. Takže tyhle problémy by mělo jakékoli řešení, které by řešilo nedostatek IP adres. Takže je zbytečné fňukat nad tím, že IPv6 je špatně navržené, když jediný „problém“ je v tom, že řeší nedostatek IP adres – což je přesně to, proč byl navržen.
Vymyslet DUID v DHCP byla v tomto ohledu pěkná hovadina. Jak přidělí DHCP server IP adresu, která se může lišit podle místa připojení, když má jen a pouze DUID, které je pro všechny rozhraní klienta shodné? Blbě ... potřebuje k tomu spolupráci switche - a opět jsme u nutnosti výměny.
IP adresu přidělí právě podle místa, odkud DHCP požadavek přišel – buď při přímé komunikaci tuto informaci zjistí přímo na základě rozhraní, ze kterého DHCP požadavek přišel, nebo v případě použití relay agentů informaci zjistí podle agenta, od kterého požadavek přišel.
A to vůbec nemluvím o tom, že mít domácí router (domácí! za rozumnou cenu!) co s IPv6 pracuje správně je skoro nemožné.
Například TP-LINK TL-WR841N za 549 Kč podle mých rychlých testů (před instalací OpenWRT) IPv6 celkem bez problému zvládá.
> Jak přidělí DHCP server IP adresu, která se může lišit podle místa připojení, když má jen a pouze DUID, které je pro všechny rozhraní klienta shodné?
Co mu brání podívat se i na MAC adresu toho paketu?
> A to vůbec nemluvím o tom, že mít domácí router (domácí! za rozumnou cenu!) co s IPv6 pracuje správně je skoro nemožné.
Nexx WT3020F za 400 Kč?
Mluvilo se o tom mimo jiné na Semináři o IPv6, takže je to zmíněno i v článku z této akce. Je tam i odkaz: ip45.org.
> S pohledu koncoveho zakaznika se mi myslenka IP45 libi vce nez IPv6, ktera byla navrzena aby vyhovovala velkym firmam a provozovatelum globalni infrastruktury
Jenže velké firmy a provozovatelé globální infrastruktury IPv6 už dávno bez problému podporují. Čeká se právě na "last-mile" ISP. A ti by museli v případě IPv45 udělat úplně stejné změny (zařídit, aby jejich vnitřní infrastruktura a zákaznická zařízení -- modemy, APčka... prostě přesně to co je teď za NATem a _teď_ jsou to ty poslední věci co IPv6 nepodporují) přešla na nový protokol.
Unknown: Vždyť jsem psal, že vůbec nevíte, jak to funguje. Zkusím vám to přiblížit na něčem, co si snad dokážete představit. Představte si, že máte někde dveře široké 80 cm. A potřebujete tam širší průchod, třeba abyste tam mohl projít s věcí širokou 150 cm. A vy byste navrhl – tak všechno nechte, jak to je, jenom do těch stávajících futer na panty zavěste místo 80 cm širokých dveří dveře široké 160 cm. Je vám doufám jasné, že 160 cm široké dveře se do futer pro dveře 80 cm nevejdou, a že se tím ten průchod nezvětší. S „natažením“ IPv4 adresy je to stejné – IPv4 paket má pro zdrojovou a cílovou IPv4 adresu vyhrazeno 2×32 bitů. A do prostoru pro 32 bitů zkrátka 128 bitů nenacpete.
Kdybyste cetl pozorne, tak jsem psal: Pokud by (pri navrhu IPv6) jen vzali IPv4 adresu a protahli ji na 128bitu (tedy novou velikost zohlednili i v definici protokolu) a princip fungovani nechali jak je (ARP, DHCP, a pod.), bylo by jiz davno nasazeno.
Vychazim z toho ze zmeny v implementacich IP protokolu by byly vyrazne jednodussi na vsech urovnich, zustali by duverne zname a fungujici mechanismy v nezmenene podobe (krome delky adresy), na vnitrnich sitich (to co brzdi nastup IPv6) by se nemuselo nic preadresovavat protoze nove implementace by poznali ze ::ffff:0c22:384e znamena IPv4 12.34.56.78
Protoze meli problemy s nejakymi dalsimi vecmi ve fungovani IPv4 a bnezduvodne predpokladli ze je maji i ostatni, takze se rozhodli to cele "radikalne" vylepsit aby svet uchranili pred problemy o kterych casto ani nevi ze je ma mit. Proste "akademicka" touha po dokonalosti ktera obcas prilis nebere do uvahu realitu.
IPv6 vznikala pred vice nez 20 lety. Byla navrzena tak, aby vyhovela potrebam sitaru, tedy shora. Takze je vyborna pro routovani. Ale IPv4 se za tech 20 let take promenil, vse se zmenilo, zmenil se zpusob pouzivani internetu. Nastup IPv4 byl snadny, prakticky nemel konkurenci. Globalni konektivita byla slaba, vetsina siti fungovala dobre jen v ramci organizace a nejpouzivanejsi aplikaci byl email a globalni IP adresy se pouzivaly tak, ze se clovek z Londyna pripojil telnetem do PC v Austinu, aby si precetl email. Taky se pouzivalo FTP, Gopher, pak i WWW.
Pred 20 lety jsem se taky ucil, ze budoucnost site je v ATM, IP pakety se rozsekaji na male casti a prensou se siti v bunkach velikosti 53byte (48B payload). A jak dopadlo ATM? ;-) Osobne mam porad pocit, ze IPv6 jak jej dnes zname dopadne jako to ATM...
ARP se jmenuje ND, DHCP se jmenuje DHCPv6, a funguje to stejně jako u v4. „stavajici IPv4 space by do toho includnuli“ po kterém voláš v prvním příspěvku jsou adresy ::ffff.
> na vnitrnich sitich (to co brzdi nastup IPv6) by se nemuselo nic preadresovavat protoze nove implementace by poznali ze ::ffff:0c22:384e znamena IPv4 12.34.56.78
WTF, vždyť úplně přesně takhle to přece funguje. Problém je ten zjevný - co udělá stávající síť s paketem na adresu jinou než IPv4-mapped.
"WTF, vždyť úplně přesně takhle to přece funguje"
Nefunguje: Proc se ARP jmenuje ND pokud funguje stejne jako na IPV4? Co tam delaji PE, RA a podobne veci, kdyz na IPv4 to nebylo? A tech rozdilu by se naslo jeste mnoho...
"co udělá stávající síť s paketem na adresu jinou než IPv4-mapped"
Detailneji pls...
Proc se ARP jmenuje ND pokud funguje stejne jako na IPV4?
Protože je to jiný protokol, než ARP. To neznamená, že nemůže fungovat na stejných principech. IPv6 také funguje stejně, jako IPv4, a přesto se jmenuje jinak.
Co je podle vás na ND špatného oproti ARP?
Co tam delaji PE, RA
To jsou volitelné věci navíc, nikdo vás nenutí to používat. Pokud jste si vystačil u IPv4 se statickým přidělením adres, vystačíte si s ním i s IPv6.
kdyz na IPv4 to nebylo?
Na IPv4 nebylo ARP, bootp, DHCP – to všechno tam bylo přidáno dodatečně. Protože po tom evidentně byla poptávka. Proto se stejné mechanismy rovnou připravily i pro IPv6. Co je na tom špatně?
Principem chování myslím například to, že se data přenášejí po paketech, každý paket je směrován samostatně, každé zařízení připojené k internetu je schopné adresovat jakékoli jiné zařízení v internetu bez znalosti jeho konkrétní polohy v síti, přímo spolu komunikují zařízení v jednom segmentu sítě a mezi sítěmi předávají pakety routery, které vědí, do jakých sítí jsou připojeny a jaké sítě přes ně lze směrovat.
Sten: IPv6 jako takové je prakticky jen IPv4 s přidanými bity adresy. Jsou tam nějaké další detaily ohledně zpracování hlaviček nebo fragmentace, ale to nikdo z tradičních kritiků IPv6 neřeší, protože o tom neví. Jenže IPv4 ani IPv6 nemohou fungovat sami o sobě – třeba je potřeba nějak řešit objevování sousedů. Protokol ARP opět nejde pro delší adresy použít, takže bylo nutné přijít s novým protokolem – a připadá mi celkem rozumné použít na to mechanismy IPv6, než vytvářet úplně nový protokol, jako to má IPv4. Ovšem to taky nikdo neřeší. Dále tu máme přidělování adres. IPv4 na začátku počítalo jen se statickým přidělením adres – a to můžete s IPv6 používat také. Pak vznikly pro IPv4 postupně dva (používané) protokoly pro dynamické přidělování IPv4 adres – bootp a DHCP. Jejich alternativy pro IPv6 jsou asi nejvíce kritizované části rodiny protokolů IPv6. Ale znovu připomínám, že to není problém protokolu IPv6 jako takového – vždyť IPv4 na začátku neměl žádný protokol pro automatickou konfiguraci zařízení, a také fungoval.
Takže pokud někomu vadí automatická konfigurace v lokální síti, ať řeší tenhle problém, a nevymýšlí nesmysly s „IPv4 se 128bitovou adresou“. Za hraničním routerem jeho sítě bude IPv6 bez problémů fungovat, a pokud dotyčný chce zařízení v lokální síti konfigurovat jiným způsobem, ať si to klidně dělá. A když to vymyslí dobře a zveřejní to, určitě to implementují i ostatní a postupně se jeho protokol prosadí jako standard pro automatickou konfiguraci. Stejně jako se DHCP prosadilo na úkor bootp.
Vzhledem k tomu, ze jsou zde politicke tlaky, aby IPv6 pouzival kazdy s kvalifikaci dira do pr-dele, tak se da predpokldat, ze se taky ozveme. Kdyby to IPv6 bylo tak dokonale jak se stale tvrdi, tak by jsme na nej radi vsichni presli a o IPv4 by se psalo uz jen v ucebnicich pocitacove historie, jako se dnes pise o FidoNet, BITNET, IPX/SPX, Lantastic a dalsich. Hlasovani penezenkou ale ukazuje, ze IPv6 jeste neni zrale k plosnemu nasazeni. A je otazkou, zda dojde k vyladeni IPv6 nebo vznikne uspesnejsi alternatiiva a IPv6 zustane protokolem oblibenym jen u poskytovatelu globalni konektivity.
> Existují sice aplikace, kdy je přidělení jednoho síťového prefixu /64 ospravedlnitelné (například mobilní sítě, ve kterých každý připojený telefon obdrží svůj /64 prefix)
Tethering? (pokud tím myslíš přímo prefix a ne adresu na rozhraní k operátorovi + prefix na wifi)
Jinak bylo by možné uvést nějaké příklady nasazení, kde je výhodné to rozdělení 64:64 oproti třeba 80:48 (když se pro SLAAC používá typicky EUI48) nebo ještě menšímu?
Ad příklady nasazení, kde je výhodné 64:64 - no já jich vlastně asi moc nemám. Kdysi některé routery (Cisco?) prý při routování v hardwaru braly v potaz jen horních 64 bitů, což by jim brutálně snížilo výkon v případě nasazení jiných prefixů než /0 až /64
LAN by určitě fungovaly s jiným rozsahem než /64 (menším i větším) - a některé implementace SLAAC to podporují. Jenže ne všechny - a v tom je ten kámen úrazu. Pokud nemám vyhrazenou síť s plnou kontrolou nad nasazeným HW/SW, na kterém zároveň funguje jiná velikost než /64, tak se mi SLAAC bude na klientech rozbíjet/nefungovat. A to přirozeně nechci.
Ad tethering a mobilní sítě: to je kapitola sama pro sebe. IPv6 v mobilních sítích už od počátku počítá s tím, že mezi mobilem a jádrem sítě bude síť nesdílená s jinými zařízeními; jádro sítě přidělí telefonu /64 a telefon si s prefixem může dělat, co uzná za vhodné. Jádro sítě posílá všechen traffic směrem do telefonu a samo adresy z toho prefixu nevyužívá. Časem některé implementace postoupily do fáze, že posílají směrem do telefonu traffic jen pro IPv6 adresy, které se objevily ve směru zevnitř ven - tím se zabrání zahlcení mobilní sítě např. při DDoS útoku na náhodné adresy z /64 subnetu.
Telefon pak může prefix (nebo jeho menší část, klidně /128) přiřadit na jakýkoli interface - toho se ostatně využívá při tetheringu (prefix se přiřadí na rozhraní směrem do "LAN") a při 464XLATu (CLAT démon přijímá/odesílá data na/z adresy, kterou si sám vymyslí, ale je z onoho přiděleného /64 prefixu).
Pro případy, kdy má mobilní terminál vystupovat jako router, pak je v 3GPP release 10 definován mechanismus, jak si požádat o další adresy pro LAN. Nepřekvapivě je to pomocí delegace prefixu v DHCPv6. :-) A pak samozřejmě záleží na operátorovi, jak velký prefix terminálu v DHCPv6 PD přidělí.
Oproti pevným sítím je ale v 3GPP pevně stanoveno, že prefix pro spojení s jádrem sítě a prefix pro LAN musí být agregován do jednoho většího prefixu. Mobilní síť, která podporuje DHCPv6 PD, tak musí mít pro každého klienta, kterému umožní delegaci prefixu, vyhrazen prefix o velikosti alespoň /63 (z něj se jeden použije pro spoj s jádrem sítě a jeden pro LAN, takže zase žádná výhra). Lepší design samozřejmě počítá s tím, že síť přidělí např. /56, z které se použije jeden /64 pro spoj s jádrem sítě a zbytek bude k dispozici uživateli. Přirozeně se nabízí využití /64 pro (každou) LAN, ale i podpora subdelegace /60 podřízeným routerům.
(Detaily k tomuto najde laskavý čtenář např. na https://tools.ietf.org/html/rfc7066#page-10)
> Ad příklady nasazení, kde je výhodné 64:64 - no já jich vlastně asi moc nemám.
No právě. Mě to přijde jako dost špatné rozhodnutí při návrhu, které nepřináší žádné výhody. Kromě nafukování adresního prostoru bychom měli předpokládat že stoupne i hloubka zanoření sítí a umožnit to. Na IPv4 má teď ISP až 24 bitů, které může použít na rozdělení své sítě (10.0.0.0/8, zákazník má druhý NAT (ano, děje se)). Na IPv6 dostane takový ISP třeba /32 a když chce zákazníkům dávat /56, tak má 24 bitů volnosti… zase.
Navíc mě trochu děsí, že jak je zmíněno v článku nějaký ISP dostane /19 - to znamená, že takových ISP může být na světě 260 tisíc (za předpokladu využití poloviny adresního prostoru pro unikátní adresy), což je sice hodně, ale už to není nijak astronomické číslo.
Abychom za 40 let neřešili přechod „ze zařízení která umí masku /64 na zařízení která umí /96“…
Abys dostal /19, musíš svou žádost náležitě zdůvodnit. Například počtem existujících zákazníků. Podle zprávy o účetním roce 2017 (https://www.telekom.com/resource/blob/512798/3accce9a6968ba72b7bc3b63ffa31e02/dl-180222-q4-17-pdf-data.pdf str. 50) mají v Německu (kam ten příděl patří) 41,8 mio mobilních zákazníků a 12,9 fixních datových přípojek. 260 tisíc poskytovatelů s 13 mio fixními přípojkami. Pokud bych vzal 260k takových poskytovatelů, museli by mít 3 354 mld. fixních přípojek - na každého obyvatele planety ~445. To jen tak nevyčerpáme. :-)
A kdyby jo, tak prostě IANA otevře 4000::/3 a bude zase místa dost.
> Proč sem píšou lidi, co neznají 4ku ani 6ku?
Tak jako nějaký guru na sítě nejsem, ale doufám, že jsem za těch pár let adminování něco pochytil…
> 10.0.0.0/8, 172.16.0.0/12 a 192.168.0.0./16 je "private use" a před routerem zákazníka nemá co dělat. Nikdy a za žádných okolnotí.
Ano, podle RFC ne. A teď vyjdi ven a rozhlídni se. Btw. tohle je relativně nové, dost těch sítí vznikalo před tím když bylo platné jenom RFC 1918 a nikomu se už nechce přečíslovávat.
Já jo.
1. Routery.
Pokud vím, že v dolních 64b není nic, co by router zajímalo, tak to nemusí řešit. Odpadne kus paměti (kdybys routoval /80, potřebuješ 80b RAM pro routovací tabulky, takhle vystačíš s 64b). Navíc stačí menší a jednodušší FPGAčko,... Obdobně BGPčko když ví, že AS má min. /32, tak mu stačí v routovací tabulce kulatých 32b.
2. Koncový zařízení - výkon a paměti.
S 64:64 to stačí vytvořit adresu takhle:
MOV R0, prefix
MOV @ip_hi, R0
MOV R0, adr_podsite
MOV @ip_lo, R0
Kdežto s 80:48 by to už bylo
MOV R0, prefix_hi
MOV @ip_hi, R0
MOV R0, prefix_lo
MOV R1, adr_podsite
MOV R2, #000000000000ffffh
AND R1,R2
NOT R2
AND R0,R2
OR R0, R1
MOV @ip_lo, R0
pro 64b CPU. Variabilní délka je ještě horší, tam musíš navíc pomocí shiftování vytvářet masku v R2 za běhu, potřebuješ na prefix 16B místo 8B,...
3. Management sítě
Víš, že /64 je jedna síť a s tím můžeš pracovat. Máš jistotu, že třeba blokováním toho prefixu nezařízneš nějaký "CGNAT" u potroublýho ISP, který přiděluje /96 koncákům.
4. Zjednodušení autokonfiguračních protokolů.
Ty "krabičky za 300" nemusí řešit délku prefixu v koncové síti.
Tak a teď se podívejte do reálné routovaci tabulky. Jsou tam /29, /31, /32, /36, /47, /48 i /127. Tech 16 bajtů v TCAM pro jeden v6 záznam prostě mít musíte, ať chcete nebo nechcete, protože prostě může přijít prefix s libovolnou délkou adresy (klidně i /1, když se někdo rozhodne rozdělit ::/0 na dvě půlky) a zařízení se s tím prostě musí vypořádat.
Ta vaše superoptimalizace vypadá na papíře hezky, ale takových teorií, co na papíře vypadají hezky, už tu bylo.
“pokud toho není moc, stihne to vyřídit CPU“
To jsem rad, ze nenavrhujete routery. Dichotomie routingu HW/SW jednak zvysuje komplexitu kodu a tim i sanci, ze to bude zabugovane. Dale je ten router nepredikovatelny — nikdy nevite predem, jakou ma realnou kapacitu. Kazdy, kdo ma zkusenost s tim, co provadely Cat6500 pri prepnuti do sw routingu, zajiste potvrdi, ze to byla vazne chutovka. To uz je lepsi, kdyz definitivne spadne.
No a vy samozrejme predem nevite, kolik toho bude, cili musite pocitat s nejhorsim, tj. plnymi porty 64B packetu. Prostudujte si pro zacatek RFC1925 chapter 4 a chapter 8, pak se nad tim hluboce zamyslete a pak ma mozna smysl se bavit dal.
"délka identifikátoru rozhraní je de facto 64 bitů"
To je chyba jak svet a jeden z nejvetsich nedostatku IPv6, ktery je napevno zadratovany v nekterych implementacich. Kdo ceka, ze kdy bude v koncove siti 2^64 zarizeni? I 2^32 zarizeni do koncove site je vic nez moc ale slo by to s ohledem na budoucnost snest; 2^16=65536 se zda byt primerene.
"O2 Czech Republic, má přidělen adresní blok 2a00:1028::/29, ze kterého by svým zákazníkům mohl alokovat až 134 217 728 síťových prefixů o velikosti /56 – a přesto přiděluje adresy pro právě jeden síťový segment"
Castecne je to obchodni model, ze se ponouka internet pro domaci zakazniky, takze mu treba dame verejnou IPv4 adresu, ale zablokujeme spojeni smerem k zakaznikovi na "nebezpecne porty" jako 22 a 80 a 443, i kdyz to nikomu nic neprinese. Alespon cast je to strukturovani, ktere slibuje IPv6:
Rikate ze jim staci 27 bitu na rozdeleni, oni vyuzivaji 35. A ted, treba vyhradit cast na budouci rozsireni. IANA to udelala pro sebe, operator to treba udela stejne, da na to 3 bity a zustava mu 32 bit.
Rozdeleni na kraje, dalsi 3 bity uplne bez rezervy, mame 29 bit.
V tom treba dejme treba okres 6 bit, zustava 25 bit.
Tam na obce, treba 8 bit, zustava 17 bit.
Logicke rozdeleni na ulice odhadem 7 bit a zustava nam na domy a byty 10 bit. Vsechno je to tak-tak, nemuzeme si treba dovolit rozdeleni fyzicke domy a pak byty, ale dava to logiku. Kdyby se to s velikosti site tak nehrotilo az na neco obri jako /64, tak by mel operator nebo klient o neco vic mista na plytvani.
Ne ze by to neslo s mene adresami, ale proc by to nekdo delal?
To je chyba jak svet a jeden z nejvetsich nedostatku IPv6, ktery je napevno zadratovany v nekterych implementacich
Naštěstí to není chyba IPv6, ale chyba (když už) jednoho z adresních (sub)plánů IPv6 (shodou okolností dnes jediného existujícího a používaného). Což je také jedna z výhod IPv6 – když se ukáže, že je tohle opravdu problém, vezme se 4000::/3, vytvoří se pro něj nový způsob přidělování adres, a jede se dál. Drtivá část infrastruktury zůstane stejná, jenom se změní způsob přidělování adres koncovým sítím.
Což je také jedna z výhod IPv6 – když se ukáže, že je tohle opravdu problém, vezme se 4000::/3, vytvoří se pro něj nový způsob přidělování adres, a jede se dál.
Tolik teorie. Vytvorit to muzete, ale kdyz bude v nekterem HW nebo SW zadratovano deleni 64-64, tak to spolu nebude fungovat. Migrace proto bude jenom o malo jednodussi variantou migrace z IPv4. Vyhodou je, ze staci zmigrovat koncovou sit. Mozna.
Nevyhoda - je to stale IPv6 a cert vi, jestli vsechno zvladne nove deleni a 4000::/3. Zmigrujete a pak koupite tiskarnu nebo nejakou IOT hracicku s podporou IPv6 a nebude to fungovat.
Nemá. Přidělování adres koncovým zařízením se týká jednoho segmentu sítě. Od routeru dál to nikoho nezajímá, prostě je to IPv6 paket s jasně danou zdrojovou a cílovou adresou, a podle toho se dopravuje. Tiskárna právě spadá do toho segmentu sítě – to si holt budete muset pohlídat, zda ten segment provozujete s IPv6 nebo s „IPv6.2“. Důležité je to, že je to věc jenom té vaší malé sítě, a nemusíte čekat, až to zavede ISP nebo content provider.
> Drtivá část infrastruktury zůstane stejná, jenom se změní způsob přidělování adres koncovým sítím.
Přechod na IPv6 nás naučil, že implementovat nový protokol v páteři a u poskytovatelů „obsahu“/„serverů“ docela jde. Jsou to právě koncová zařízení, která už 20 let brzdí. A přesně tato koncová zařízení jsou ta, na která by tento přechod znovu dopadl. Stejně jako teď to brzdí „krabičky“ v domácnostech, tak i potom budou existovat krabičky, které umí fungovat jenom s /64.
Nejsou to koncová zařízení, Window, Mac, Linux i Android podporují IPv6 bez problémů už dlouho. Problém je v poslední míli včetně domácího routeru – to píšete správně. Akorát že to by nikoho nebrzdilo, protože v Internetu by pořád běžel IPv6, a každému by bylo úplně jedno, zda doma adresujete /64 nebo /66.
Ano, celymu svetu by bylo ukradeny, jak to ma uzivatel vyreseny ve svy siti. Jen jaksi prave ten uzivatel by byl docela rozladenej, az by zjistil, ze na /64 ma zadratovany vsechno od chytry lednicky az po chytrej zachod. A jen kvuli takovy blbosti jako je podpora jinych prefixu rozhodne nebude vsechno kupovat znovu, kdyz to soucasny jinak funguje dobre. A takovej uzivatel nebude jen jeden, bude jich vetsina, takze ve vysledku k nim ISP novy adresovani jen tak neprotlaci a celej svet bude zase dalsich dvacet a vic let cekat, nez stary zarizeni zmizi.
Pointa je v tom, že ten jeden rozladěný uživatel nedokáže zablokovat na dvacet let přechod celého světa na nový protokol. Ta zařízení podporující delší prefix sítě než /64 by samozřejmě podporovala i /64, takže byste prostě jen kupoval nová zařízení a vyhazoval stará nefunkční, a jednoho dne byste zjistil, že máte doma vše, co podporuje novou verzi protokolu. A i kdyby to trvalo 50 let, nikomu to nevadí, protože byste tím neblokoval nikoho jiného.
Pointa je v tom, ze ten rozladeny uzivatel nebude jeden, ale pokud si jednou vyrobci vselijakych "chytrych" zarizeni navyknou na soucasny /64 standard, tak rozladeny bude kazdy druhy uzivatel, protoze nejaky takovy stary kram bude mit doma.
Ono by to nemuselo byt zase tak hrozny, protoze pokud uz jednou bude mit adresy podle staryho deleni a ISP nenapadne delat nejaky precislovani, ani se uzivatel nebude stehovat jinam, tak na tom, co mu fungovalo doted, se nic nezmeni. Ale stejne bych to uplne nepodcenoval.
Čím dál víc se začíná ukazovat, že designéři udělali v IPv6 chybu - liberalismus v technice nefunguje. Měli určit NATVRDO délku prefixu koncové sítě 48-56 bitů, posledních 64 nedělitelné/nedotknutelné a bylo po pr-deli. Bude to tak, tak, tak a hotovo. Teď se tu bude dalších 10 let řešit, kde kerý pičus ušetřil pár bitů adresy a že něco někomu nefunguje.
Problém je samozřejmě v tom rozdělení 64:64. Celý svět se prakticky musí adresovat pomocí prvních 61 bitů a na jeden síťový segment, kde je nezřídka jen hrstka počítačů, se pak vyplácá těch druhých 64 bitů.
Chápu že první implementace autokonfigurace takhle byly navržené, ale za posledních 15 let se přímé mapování z MAC adresy už stejně opustilo a teď není důvod proč nějak předepisovat fixní velikost síťové masky v segmentu.
Tohle se mělo už dávno opustit a začít podporovat jakoukoliv velikost segmentu. Nechápu proč se toho 64:64 rozdělení tak zuby nehty drží...
Souhlasim, ze by se mohlo pouzivat misto EUI64 neco mensiho, ale. Kdyz to nebude aspon cely unikatni kus adresy rozhrani, tak to zavadi povinne do kazde podsite konfiguracni stav. Protoze i kdyz nechci nic nastavovat, chci vedet, jakou adresu bude pocitac mit i nez ho vubec zapnu - MAC adresa byva videt nekde v papirech okolo, nebo na nalepkach na zarizeni. Kdyby to melo byt min, nez 47 bitu v Ethernetove siti, hrozi mi adresni kolize. A tem bych se rad v sitich vyhnul :)
Běž už s MAC adresou někam.
MAC adresa je jenom identifikátor na MAC vrstvě (L1) pro Ethernet. Co když se ukáže, že MAC adresy nestačí a budou MAC2 adresy s velikostí 52b? Nebo se z Ethernetu přejde na Supernet s MAC adresou 64b a budeš v pr... A co sítě, který už dneska neběží na Ethernetu, třeba PAN na Bluetooth?
MAC adresa je na L2 a ne na L1! L1 je fyzická vrstva. IMHO myslím si, že jednoho dne dojdou MAC adresy, neb 6bytů určitě nebude stačit. Předpokládám, že si pak zařízení budou "losovat" nějakou adresu. Prvně zkusí, jestli je daná MAC na síti aktivní, a pokud ne, tak ji použijou. Jinak podobná věc se už dneska děje s různama IoT hračkama. Ty žádnou MAC nemají, prostě si nějakou vymyslí... MAC adres je pak vcelku dostatek, protože 2^48 zařízení v L2 je dostačující počet...
A je tu nejaky problem? Smutny fakt je, kdyby ten split byl 96:32, tak vam stejne poskytovatele budou davat nejmensi mozny (32). To neni podle mne problem splitu, ale mentality. Dokazu si predstavit (pseudo)racionalni vysvetleni toho, proc operatori davaji nejmensi mozne splity -- IMO to neni proto, ze by cekali takovy narust zakazniku, nebo ze by byli lakomi, ale proto, ze, alespon prozatim, se nechteji vazat k nejake komplexnejsi strukture ci segmentaci na jejich siti, castecne protoze se jim o tom nechce premyslet a castecne, ze se boji, ze se dalsi RFC prijde s necim novym a oni uz budou zablokovany (i.e. nebudou moznost to nasadit, at uz "to" je cokoliv).
Jinak kdyz to tak pocitam, tak pokud jsou vyblokovane tri bity, tak to dava jeste dalsich 15 pokusu s rozsahem podobne velikost (ve skutecnosti asi min, protoze ne vsechny tribitove konfigurace budou vyuzitelne, nebo uz jsou rezervovane na neco jineho, ale nechce se mi to zjistovat).
Ten split by nemel byt vubec predepsany a segment by mel moci mit uplne jakkoliv dlouhy prefix. Stejne jako na IPv4 mi nikdo nerika jak dlouhy mam mit na segmentu prefix a DHCP si klidne poradi jak s /20 tak s /30.
Bohuzel do IPv6 se snazili na zacatku nacpat takovych nesmyslu o ktere nikdo nestal ze to bylo slozite na implementaci a konfiguraci. Treba povine IPsec (RFC4292), address roaming (RFC3775), podivne DNS (A6 a DNAME RRs - RFC2874), atd. Vetsina z toho uz je nastesti davno zapomenuta. Taky znovu objevovali kolo takze misto funkcniho DHCPv6 tu mame hybrida mezi ND, SLAAC a DHCP coz jednoduchosti nasazeni zrovna neprospiva.
Proste v IPv6 se snazili vyresit "vsechny" problemy existujici i neexistujici najednou, misto aby resili jen nedostatek adres.
Nadáváte tu na zbytečnosti, a sám jednu zavádíte - předěl přes celých 128 bitů komplikuje situaci směrovačům při sporném přínosu.
Tímto způsobem uvažování jsme mohli skončit taky s délkou celé adresy 96, nebo taky 64 bitů. Přece nebudeme plýtvat místem v hlavičkách IP!
Nakonec to vypadá, že hlavním nedostatkem IPv6 je nedostatečná ochrana koncových uživatelů před ISP!
Za sebe, těch /64 je super nápad. Kulatý násobek šířky sběrnice procesoru (x1, x2, x4, nebo x8) pro přidělený prefix, druhý stejně velký číslo obdrží/vygeneruje nějakým algoritmem a je to. Z pohledu aplikace je to furt 128 bitů, z pohled u koncovýho zařízení je jeho část zarovnána a síťová část taky, z pohledu sítě může prostě kulatých 8B na konci ignorovat.
Pokud jako adresu v podsíti použije MAC identifikátor sítě (a to nemusí být Ethernet nebo Bluetooth s 48b), tak se buďto vejde, nebo spočítá 64b hash. Nebo může čísla dostat, vygenerovat jinak, použít náhodný,... Prostě si dělat cokoliv jak za NATem.
A pošuci, co se snaží skrblit, v tom zbytečně dělají hokej z pohledu bezpečnosti. Pokud nastane třeba DDoS nebo hádání hesla, bloknu /64 a mám jistotu, že je odstřelená právě jedna síť. Ne jak v IPv4, kde šmiknutím jedné IP adresy nevíš, jestli jsi odpálkoval jednu přípojku nebo jednu vesnici.
To je hrozné, celý svět se musí vejít do druhé mocniny všech IPv4 adres /s
To rozdělení 64:64 je schválně. Těch 64 bitů by totiž mělo stačit na věky samo o sobě, a takový byl i původní návrh toho, z čeho vzniklo IPv6. Těch druhých 64 bitů se tam přidalo až později, a to jen proto, aby to byla mocnina dvojky, jinak by klidně použili třeba těch 48 bitů. Fixní velikost zůstane, protože RA by se muselo úplně změnit a tím by se rozbily všechny existující implementace IPv6.
Pamatuju si na debaty v posledních 10 - 15 letech, kde nás různí Jirsákové přesvědčovali, že /64 je skvělá věc a jinak to ani být nemůže. Nadávali, že tomu prý nerozumíme... a že prý vše kolem IPv6 je naprosto geniální a nikdo do toho nemá co mluvit. Teď, když čtu článek, jen se směju.
Možná se fantóm Jirsák debat přímo neúčastnil(v tom případě se mu omlouvám), ale jirsákovština při tom zněla velmi hojně.
Já to stejně považuju za plýtvání. jako mám doma hodně krabiček ale zdaleka jsem nevyčerpal 2^8 nechápu k čemu mi jako koncovému zákazníkovy bude takových adres, o tom že bych na většinu těch krabiček ani nechtěl přístup z venčí ani nemluvím. U organizací typu univerzita, google chápu, že si rádi ukousnou pořádný prefix, ale u baráku naco ?
jj, slovy klasika: 640kB RAM staci kazdemu :)
ono se to nezda, zatim jsou to jenom lednicky, trouby, tv, ... co maji doma svoje IP.
jenomze za chvili to bude akzde okno (tedy kazda jeho oteviratelna cast), dvere (jedna adresa pro snimani stavy, dalsi pro oteviraci mechanizmus, a pak zvlast pro zamek), naslapove senzory, mikrofony pro asistenty s AI, vypinace, svetla, pohybove detektory, snimace teploty, radiatory, detektory dymu, CO2, ...
k tomu vsemu nekolik ovladacich panelu, ruznych spinacu rozmistnenych vsude mozne, indikace, displeje, ...
pak nasleduji ruzne komunikatory, sledovace zdravotniho stavu.
pak samozrejme vsechny domace pocitace, multimedialni centra, datova uloziste.
2^8 je moc - na prvni pohled.
ale to by se dalo rict i o te pameti - tehdy opravdu v prostoru 640kB dokazal beze OS, na nizsich frekvencich a dalo se na to docela dobre delat. dnes, kdy mame k dispozici o nekolik radu vic pameti, o nekolik radu rychlejsi pocitace, clovek by cekal, ze ty aplikace reagujou okamzite. jenomze tomu tak neni - z duvodu, ze nehospodarne vyuzivame dane zdroje.
a proto si myslim, ze i ten prostor se vycerpa prave tou prekotnou snahou vsechno pripojit, bez ohledu na potrebu, ale hlavne bez nejakeho premysleni, ci nedejboze nejake optimalizace (zamozrejme s optimalizaci se ohanet budou, ale to budou jenom marketingove zvasty)
Mě teda ani ne. Já spíš vidím jako úchylnou představu, že na každé adrese musí něco viset stůj co stůj. To jako kdyby se Kyslíkáři rozhodli, že od teď budou v novým protokolu dávat 256 adres a měl jsi doma 10 zařízení, tak lidi poběží hned do obchodu pro 246 dalších krabiček?
1) Autokonfigurace. Zvolím náhodný číslo jako IP adresu a testuju pomocí ND, jestli ji nikdo nemá. Pokud mám 256b, rizko kolize je 1:4 a trefíš se třeba až na třetí pokus. Pokud je tam nějaký timeout pro objevování sousedů, zbytečně to zdržuje.
2) Rezerva. Nikdo ti nebrání použít prostě prefix::00xx a máš těch vysněných 8b. Když potřebuješ víc, máš je.
3) Bezpečnost. Když někdo zkouší hádat adresy na síti, kde je 2^64 adres 16 zařízení, má šanci 1:2^60, že něco najde. To samo o sobě může odradit.
4) Privacy extension.
5) Použití identifikátoru rozhraní jako části IP adresy (i když osobně moc nevím, k čemu to je)
Neprehnal si to trochu?
Nech sa niekto prihlasi, kto ma chladnicku alebou trubu pripojitelnu na internet. Ak ano, tak je to blbinka bez praktickeho vyuzitia.
K tej buducnosti. Naco by dvere mali x IP adries, to iste kazda otvaracia cast okien,.... Nie zeby to neslo ale chce poriadny kus absurdity a zvratenej logiky.
Neviem ale ja tu nevidim snahu vsetko pripojit, vidim tu naznaky firiem, co este nove vymysliet a odlisit sa. Nevidim ale, zeby potom ludia saleli.
To, že dnes nemáte ledničku nebo troubu připojitelnou na internet je dost chabý argument – kdo měl před dvaceti lety vůbec nějaký mobilní telefon? A dnes jich jsou k internetu připojené miliardy. A praktické využití – když mi bude lednička hlásit vysokou teplotu přes internet, bude to rozhodně užitečnější, než když si pípá zavřená v kuchyni. Každá druhá trouba má dnes vestavěné hodiny, které musím seřizovat ručně – už aby si je uměla seřídit přes internet. A klasické funkce „zapni se v 16:00 a peč 2 hodiny na 200 stupňů“ se musí různými trojhmaty nastavovat na ovládacím panelu trouby – z dotykového displeje mobilu nebo tabletu by se to nastavilo mnohem snáz, a dalo by se to i na dálku změnit, když se třeba změní plány. Takže praktické využití vidím. Jenom až si všechna ta domácí zařízení, která mají vestavěné hodiny, budou brát přesný čas z internetu, ubude neustálé otravování s jejich seřizováním.
Mimochodem, nevíte někdo o nástěnných hodinách (nebo jenom strojku), které by se neřídily DCF77, ale uměly si připojit do WiFi sítě a synchronizovaly čas přes SNTP?
Ale tak treba prave lednice, trouba a podobne je lepsi kdyz pojedou pres lokalni sit a pro cas pripadne odeslani alarmu budou resit pres prostrednika ktery ma aktualizace a dost ram a vykonu na tcp ip a je jedno zda 4 nebo 6. Tou lokalni siti nemusi byt defakto ani lan.
Navic kdyz vznikala ipv6 tak nikdo nemel tuseni ze vzniknou LPWAN dneska mi to hlaseni muze lednice poslat pres LoRaWAN, Sigfox, Narrowband-iot opravdu nepotrebuju doma miliardy ip adres a muj nazor je ze je nebudu potrebovat ani v budoucnu. Leda by vlastni ip mel kazdej nanyt co mi bude cistit krev a hlidat zdravi a i ty asi spis budou komunikovat s nadrazenou jednotkou.
A v čem přesně spočívá ta výhoda, že by se to muselo řešit přes prostředníka a jiným protokolem? Já vidím výhodu v tom, že je to všude stejný protokol a všude globálně unikátní adresy – můžu všude používat stejné nástroje, stejné komponenty, nemusím se předem rozhodovat, zda budu mít hloupé zařízení nebo chytřejší zařízení. Když chci, aby ta lednice byla dostupná přímo z internetu, tak jí zpřístupním. A když budu chtít, aby komunikovala jenom prostřednictvím nějakého domácího routeru, zakážu jí na firewallu komunikaci s internetem.
Ty speciální IoT sítě mají smysl pro zařízení s nízkou spotřebou, která mají běžet několik let na jednu baterku. To fakt není případ lednice ani trouby. A nakonec i s těmi IoT zařízeními budete chtít komunikovat přes internet, tak proč posílat data určená pro to zařízení nějakým proprietárním protokolem nad IPv6 Sigfox operátorovi, aby z toho operátor vybalil adresu zařízení a data a poslal do do Sigfox sítě, když tomu zařízení můžu přidělit IPv6 adresu, pošlu normální IPv6 paket, ten podle adresy sítě dorazí Sigfox operátorovi, ten z něj vybalí data a podle cílové IPv6 adresy pošle příslušnému zařízení.
A hlavně, proč platit prostředníkovi za přenos dat mezi termostatem a klimatizací a doufat, že nebude mít výpadek, když jsou oba v jedné cimře a v dosahu stejnýho WiFi AP? A proč si komplikovat život tím, že si prostředník nastaví pravidla velikosti dat, četnosti dat, maximálního denního objemu dat a garantuje doručení třeba až za šest hodin...
To je přece stejná blbost, jako platit výpalný za data v čmoudu a bát se, abych nepřešvihl velikost nebo se tam nedostala fotka slečny nahoře bez a nezrušili mě účet, místo souborů doma a připojení odkudkoliv s vlastníma pravidlama.
pred 20 rokmi mobil? To je tak 1998, asi 25 ludi na 100 v amerike. To ze u nas vtedy ledva bola nejaka gsm siet, neznamena ze aj vo svete boli zaostali.
Kdezto dnes ani inde vo svete imho nevidiet ze by aspon tych 25% domacnosti niekde malo iot truby, chladnicky,pracky atd. Tipujem ze ani take japonsko nebude daleko odlisne od nas.
Ja len dufam ze tento chory trend ktory si tu naznacil, aby vsetko bolo "smart" a online nenastane. Nevidim aky comfort by to malo priniest okrem toho ze to je security/privacy risk.
Ked bude mat kazda domacnost 100 iot krabiciek, tak to bude nightmare manazovat, cize to bude nejaka pohodlna plug&play automatika, nejaky wpa3 easy connect ktory bude deravy jak emental
Lednicku se siti mam .. ne ze bych si ji kvuli tomu porizoval, proste to mela. Umi to sledovat jak casto se do ni leze, teplotu v jednotlivych sekcich a odhadovat zaplnenost. Videl sem lednici ktera kdyz ji reknes (snimac carovyho kodu) co do ni davas, tak ti umi i sledovat co mas a co nemas. A pripadne i objednat ...
MW/pracku/susicku/... muzes trebas na dalku ovladat, sledovat jestli bezi, kdyz zapomenes neco vypnout muzes to vypnout po siti ...
> jenomze za chvili to bude akzde okno (tedy kazda jeho oteviratelna cast), dvere (jedna adresa pro snimani stavy, dalsi pro oteviraci mechanizmus, a pak zvlast pro zamek), naslapove senzory, mikrofony pro asistenty s AI, vypinace, svetla, pohybove detektory, snimace teploty, radiatory, detektory dymu, CO2, ...
k tomu vsemu nekolik ovladacich panelu, ruznych spinacu rozmistnenych vsude mozne, indikace, displeje, ...
pak nasleduji ruzne komunikatory, sledovace zdravotniho stavu.
To je presne ten duvod, proc PC architektura stoji za velky hnedy smradlavy, protoze kazdej patlal pocinaje Microsoftem si rekne, ze CPU je prece silny, ze pameti je prece dost, a ze je spousta mista na disku, a vyplodi bazmek, co sezere i travu pred barakem.
Jedna IPv6 adresa je tak debilni napad, ze architekta, co by s tim prisel, bych vyrazil na miste. API nic? BUS nic? OMG :-(
"Jedna IPv6 adresa je tak debilni napad, ze architekta, co by s tim prisel, bych vyrazil na miste. API nic? BUS nic? OMG :-("
Nechápu. Máš k tomu podrobnosti?
Na jednom rozhraní máš několik IP adres, ne jenom jednu.
- API si klidně může vytvořit vlastní IP adresu paralelně k existujícím, tam přece nevidím problém.
- BUS si klidně uděláš tak, že vyhradíš jednu LANku s /64 prefixem a zařízení se připojí na ni.
A pokud to chceš hierarchicky, tak i v TurrisOS jem viděl volbu, jestli dát LANce /64 nebo /60 (mám VDSL od TM). To ti i doma s přídělem /56 dá možnost mít dvě úrovně sítí. Když máš /64, dá se zajít ještě dál - delegovat /52, z toho /56, z toho /60 a máš čtyři úrovně. A pokud je potřeba něco komplexnějšího, tak tam už asi členství v RIPE bude hodně marginální částka...
OMG ti nepomůže, spíš to chce RTFM.
Tak ja osobne odmitam COKOLIV SE SITOVOU KONEKTIVITOU v TV, lednici, okne ... a budu vedome sabotovat kazde takove zarizeni. Budu prosazovat, aby kazde zarizeni s IoT bylo povinne oznaceno nalepkou a stitkem IoT, abych se mu mohl vyhnout. Kde mi ho vnuti stat, postavim okolo Faradayovu klicku nebo uzce smerovy rusic s omezenym vykonem na prislusnem pasmu. Bavim se o SVE DOMACNOSTI, to je doufam kazdemu jasne.
Za mne se IPv6 totalne nepovedla, a to zejmena kvuli bezpecnosti. Prenasi ji na koncove uzivatele, kteri ji ale ted vubec nejsou zvykli/schopni resit. Vetsina firewallu ma dual stack a nenabizi stejne featury pro oba protokoly, kvuli nekterym kravinam v IPv6 ani nemuze. A hlavne, u IoT je bezpecnost z pohledu uzivatele, na kterem ta zarizeni bez jeho vedomi budou parazitovat, totalne NERESENA.
Posledni kapka pak je, kdyz do stavajici firemni site s IPv4 strcim svuj router s LTE a IPv6. Dejme tomu potencinalnich 200+ uzivatel ve stejne L2. Stupidni priorita pro IPv6 a AAAA ve win7++ ve spojeni s novymi mechanismy pro ziskani adresy a rizeni toku je fakt darecek. IPv6 bohuzel 20 let resila hlavne konektivitu pro vyvolene, jenze okolni svet se mezitim posunul od uzivatelskeho "proc by nekdo skodil, jsme radi, ze to vubec funguje" k soucasnemu "je, ja jsem uzasny, dokazu DDoS zahltit neci sluzbu. Pridejte se."
Stav podpory a certifikace u firewallu jsou mnohdy spise na levelu "ipv6 router", nez "plna aplikacni kontrola".
Stav kolem vynucovani https + netolerance hvezdickovych certifikatu a desifrace tomu fakt vyrazne pomaha, kdyz se dnes prakticky vsechno posila via https, a diky ipv6 by melo komunikovat vicemene obema smery naprimo.
BTW, aktualne budeme vsichni menit (naklady 10 kkc+) nebo doplnovat settop boxem (naklady 800 kc+) uz asi podruhe cca 2-3 milionu TV prijimacu (vysledne castky si laskave vynasobte a zprumerujte sami) jen proto, ze stat proda ty frekvence (doted nase a placene z nasich poplatku) mobilnim operatorum, ktere tito ale na nejake LTE vubec nepotrebuji. Aktualne vsichni operatori naopak inzeruji a prodavaji jiz drive uvolnene frekvence na vystavbu IoT siti. To je od privatizace asi nejvetsi (opakovana) kradez ze spolecneho vlastnictvi v teto zlodejske republice.
Uzivatel za odmenu ziska stejne rozliseni i zvuk, ale uz ne stejnou kvalitu, protoze stejny objem bufferu predstavuje radove jiny cas vysilani, a taktez vterina vypadku signalu vyrobi vice a delsich kosticek. Zato mu v TV bude bezet nasobne vykonnejsi cip pro decoding, s nasobne vyssi spotrebou proudu, kterou on ale opet zaplati do kapsicky akcionaru CEZ a EON, coz jsou prekvapive namnoze stejni zlodeji (chci rici politici, poslanci, zakonodarci), kteri to svinstvo vymysleji, schvaluji a posvecuji.
Kdyz se podivam co realne prinesla ta posledni TV perestrojka, tak mam jen +3 nekvalitni a zarusene multiplexy co vysilaj v jakemsi osizenem HD, bohuzel vetsinou verejnopravnich stanic, ktere uz snad ze zoufalstvi ani nikdo nesleduje. Neni totiz co, nebo to zdaleka neni nestranne.
Kdyby dnes vetsina uzivatel nemela k TV pripojene PC a neprehravala na TV videa z netu a z HDD a nehrala hry, tak se vlastne doted zadne TV HD ani nekona.
Sice to vypada, ze by kazdy senzor by mel mit vlastni IP adresu, ale prakticka reseni spise vypadaji tak, ze je centralni ridici jednotka a k te se pripojuji male senzory, pres protokol, ktery je uspornejsi nez IP. Treba takto:
https://iot.mozilla.org/gateway/
IP adresy jsou dnes spise potreba kvuli virtualizaci a kontejnerum, tedy Docker, a spol, a pak taky mobilni zarizeni, tablety, telefony, TV, atd
> a k te se pripojuji male senzory, pres protokol, ktery je uspornejsi nez IP
Je možné, že za 40 let bude podobný technologický skok jako za minulých 40 let - a výkonu bude „tolik“, že tyhle věci se už nebudou řešit. Stejně jako se dneska neřeší spousta mikrooptimalizací, které byly kritické v roce 1980.
I kdyby to byla RS-485 a adresovalo se jedním bytem, pokud se sdílí linka a není to jednosměrný broadcast, musí mít každý zařízení jednoznačnou identifikaci na úrovni MAC.
A nikde není psaný, že tím končíš - můžeš mít třeba kartu, kde je 16 A/D převodníků a každý svou adresu, takže ve finále jdeš na adresu deska.kanál.
Jak si to definuješ, tak to máš. /64 využít nemusíš, ale pokud to chceš mapovat na net, /64 ti stačí na 4M desek s 4M kanálů.
Čistě prakticky: jak se soukromník, tedy fyzická osoba, jedinec, dostane (tady, v Česku) k nějakému /56 prefixu (nebo alespoň /60), aby si uspořádal síťku podle svého? A za předpokladu, že ISP nespolupracuje, ale ani nehází klacky pod nohy (= "my to nepodporujeme, ale když si uděláte tunel, tak klidně").
Ovsem je nutny dodat, jakkoliv jsem velkym fanouskem 6to4, ze to neni uplne ono. V prvni rade, pri pouziti 6to4 preferujou zarizeni standardne IPv4, takze to stejne nebude nic pouzivat, s vyjimkou pripojeni k IPv6-only sluzbam. Lze to prenastavit, ale musi se to udelat na kazdym zarizeni zvlast a konkretni prinos chybi. Ja to tak mam ze srandy na pocitaci doma a funguje to relativne dobre. Semtam se ale stane, ze prestoze druha strana ma IPv6 (nativni), tak se tam stejne neda pripojit, protoze bud nemaji routovani do 2002::/16, nebo jindy to zase vypada, jako kdyby meli problem s mensim MTU. A vzhledem k tomu, ze cely 6to4 uz je oficialne deprecated, tak to lepsi nebude.
Na VDSL nebo CETIN FTTH/FTTB infrastruktuře se ještě nabízí Metronet a AVONET.
IPv6 taky podle prezentace na semináři IPv6 dobře umí/dělá GRAPE SC, to je nemálo významný poskytovatel v Ústeckém kraji.
Pak pár vybraných lokálních ISP - ale to je u nás bohužel asi všechno.
U UPC můžete mít IPv6 /60, pokud si pořídíte bílou cihlu (Compal), která umí oddelegovat podřízenému routeru jeden (!) takový prefix z přiděleného /56. Ovšem připravíte se kompletně o možnost veřejné IPv4 adresy.
Je to v podstatě jen krátce zmíněno v ceníku.
https://avonet.cz/wcd/pages/pece-a-podpora/ceniky-a-dokumenty/archiv/ceniky/cenik-avonet-internet-domacnosti-20171101.pdf
AVONET nabízí přípojky i velkoobchodně a několik takových mám ve svém dosahu a vím, že IPv6 skutečně funguje. Jen se o ni musí u AVONETu explicitně požádat.
Můžete si pořídit tunel u vpsFree.cz. Tuneluje se pomocí standardního OpenVPN a funguje to tím pádem i bez veřejné IPv4 na straně klienta.
Dík za tip - třeba se to bude hodit.
Měl jsem dvakrát sixxs, jeden (doma) se vyřešil už dřív přechodem z ADSL na VDSL (T-mobile) a loňský přechod k UPC mě připravil o veřejnou IPv4, ale ne IPv6.
Druhý sixxs šel naštěstí překlopit na HE, ale je dobré o tomto vědět.
Teď už jen aby Vodafone zapnul IPv6 v mobilní síti (a, viz Ondřej Caletka níže, třeba se dočkám).
Najít si normálního ISP. Já mám od svého ISP bez keců celou /48 tak jak to má být. Zkuste se prostě s ISP domluvit, většinou je dobrý prodrat se přes první bojovou linii okecávačů co nabízejí InternetTV a o IP(v6) nikdy neslyšeli, a pobavte se přímo s kompetentním technikem. Když to nepůjde, tak jít o dům dál. Jinak to nevidím.
1) zminovanej tunel
2) jeden z nekolika "osvicenych" ISP ...
Kolega nedavno testoval (v praglu) "novyho" ISP ... totalni dementi samosebou.... sice prej maji optiku (teda "optiku", je to gpon), ale nejsou schopny sdelit ani konfiguraci site. Po 14 dnech z nich teda vypadalo, ze ipv6 jako ze maji ... ale jen /64, coz je kolegovi pochopitelne khovnu, kdyz ma 3 wifi site + 3vlany v lance a chce to mit oddeleny.
Jinak 6tku umi bejvala GTS (pridel adres libovolnej dle pozadavku), dneska t-mobile ... coz ale asi neni zrovna pripojeni nadoma. A narozdil od GTS kde byla smlouva na 3 stranky a parametry na jednu A4 ... to dneska je asi 10 smluv na nejmin 50 strankach ... a pri kazdy zmene znova ... strasny.
Ano, jiné paradigma to je, protože už minimálně posledních 20 let nemůže každý dostat tolik IPv4 adres, kolik by dostat měl v ideálním světě.
Pokud by ale existoval nějaký „IPv4 s prodlouženou adresou“, jeho paradigma by bylo totožné s dnešním IPv6, protože bychom si stěžovali, jak je možné, že mi ISP odmítá přidělit dostatek „rozšířených IPv4 adres“ a nutí mě používat pouze jedinou na vnějším rozhraní routeru.
Ondřej Caletka:
No, mohlo by to skončit na mezistupni. Servery a koncové uzly NATu by měly veřejnou IP adresu, a zbytek světa prostě ne. Já pořád nevidím, proč by měl každej síťovej disk koncovýho BFU mít veřejnou IP adresu. Možná to pro toho BFU znamená, že se na ten disk nepřipojí od kamaráda, ale taky to pro něj znamená, že se v obsahu toho disku nebude hrabat polovina internetu.
Pochybuju, že tomu BFU někdo defaultně nastaví firewall, BFU si ho sám nenastaví protože neví co to je, a ten disk bude jako obvykle umístěnej na adresu, která půjde uhodnout a zapamatovat, aby ho ten BFU byl schopen připojit.
2Ondřej Caletka: Ono je to jeste lepsi, on ten "ISP" odmita pridelit i vice PRIVATNICH adres (protoze jich prece chudinka malej ma malo), takze ten NAT je tam prosychr 2x ... nekdy i 3x (videl sem teda i 7x ... nefungovalo na tom prakticky vubec nic).
2xy: Videl si nekdy aspon jednou vzivote sit? Zjevne nevidel ... Nastavit firewall na ROUTERU je i pro BFU naprosto trivialni akce, proste si vybere stroj = IP a rekne, co chce a co nechce dovolit. Nastavit firewall na NATu je problem i pro profika, protoze staci pominout nejakej drobnej aspekt chovani toho zcela konkretniho NATu, a celej firewall bude pro kocku.
j:
Mně je naprosto ukradený, jak jednoduchý to podle tebe je.
Já prostě jen vidím realitu. A realita je taková, že pokud zabezpečení přesuneš na BFU, tak to prostě fungovat nebude. ;-)
Rozdíl mezi variantou s NATem a variantou s FW je ten, že v prvním případě to dáš uživatelům nastavený, a řekneš jim, že některý věci prostě neudělaj (řekneš jim, že jestli chtějí poslat soubory kamarádovi, tak ať použijou google drie). Ve druhém případě jim to buďto dáš odfirewallovaný a budeš řešit, jak si stěžujou a chcou to pro nějaké stroje vypnout (aby se na síťový disk mohli připojit i od kamaráda), nebo jim tam ten firewall nedáš. Pak s nima problémy mít nebudeš, jen z tvojí sítě prostě poteče hodně útoků do internetu....
Teď mě napadlo, že u IPv6 by vlastně šlo taky využívat hole punching k propichování stavového firewallu k dosažení spojení 2 počítačů, bylo by to jednoduché, aniž by bylo třeba vytvářet na firewallu pravidlo - může to být součástí oné aplikace P2P. Oproti IPv4 spočívá významná výhoda v nepotřebě složitě nastavovat NAT.
Jak to tak sleduju, tak mám čím dál větší pocit, že ISPík je jak chudá nevěsta v bohatým domě. Z čím chudších poměrů přichází, tím víc skrblí.
A další věc je, že někteří "profesionálové" nepochopili, že veřejná IPv4 není fakticky IP adresa jednoho zařízení, ale podsítě (nebo několika podsítí, nebo celé hierarchie sítí). Podle toho to pak dopadá.
https://www.root.cz/clanky/pristi-olympiada-vygeneruje-terabit-videa-jsou-na-to-site-pripravene/, Artyom Gavrichenkov: "IPv6 také přináší své problémy, protože má obrovský adresní prostor. To je v mnoha ohledech výhoda, kvůli které byl nový protokol navržen. Zároveň ale komplikuje například blokování jednotlivých adres, protože nejsme schopni je dostat do paměti. V případě IPv4 bylo blokování celých sítí považováno za velmi špatnou praktiku. U IPv6 se k ní ale musíme vrátit."
Takhle mluví "odborník" přednášející na konferenci ISPíků. Nepochopil, že ta jeho "jedna blokovaná IP adresa" je ve skutečnosti třeba 500 zařízení (CGNAT pro 25 přípojek, každá s NATem pro 19 zařízení) a zablokování jedné veřejné pro CGNAT je na úrovni blokace řekněme /32 v IPv6 - ale může to být taky na úrovni /64, pokud má zákazník veřejku s jednou sítí.
IPv6 tohle sjednocuje, máš mnohem větší selektivitu v blokování. Od /128 (konktrátní C&C server), přes /64 (nakažený stroj včetně všeho, co mu může dát privacy extension a strojů ve stejné síti, který může nakazit, přes /56../48 (konkrétní přípojka až po /32 nebo /29 (LIR). A máš představu o tom, kolik jsi toho zabil.
Takže, kdo tady mele nesmysly? Já, nebo "odborníci", co ani netuší, co se jim v síti děje?
Je to zařízení fyzicky, ale ne logicky. Když někoho blokuješ, měl bys to dělat s minimálním dopadem na ty, co jsou v tom nevinně. Ne naslepo zabít router cestou a doufat, že útočník jinou cestu nemá a že za tou IP adresou není nikdo, kdo by chtěl zrovna platit za tvoje služby.
Když se ti na nějaký server snaží někdo nabořit a blokneš na FW dotyčnou IP adresu, tak máš 99,99% jistotou, že neblokuješ zařízení, za kterým sedí blackhat a buší do klávesnice, ale nějaký router cestou k němu, přes který to leze. A podle toho, jaký je ISP prase, neblokneš jenom jeho přípojku, ale klidně pár desítek nebo stovek zákazníků. A ani nevíš, kolik jich za tou IP adresou je.
Výhoda IPv6 je, že sestřelíš /64 a víš, že to je koncová síť, ve které ten black hat sedí. Pokud to nepomůže a jde v krátké době o pár prefixů vedle, tak to rozšíříš na 56. Když to nepomůže, tak na /48... Ale furt můžeš předpokládat, že ISPík má min. /32 a neblokuješ cíleně zákazníky z jeho sítě...
> To by mne zajmalo kde.
Map je spousta, třeba ta od Google, nebo ta od APNIC.
Máte pravdu, ta věta v článku situaci přeceňuje. Vhodnější by asi byla "až čtvrtina internetově aktivního světa". Statistiky Google podceňovat nejde, kromě Číny a Ruska se ve velkém používá snad všude. Statistiky APNIC dávají trochu jiná čísla v zemích, kde mají málo vzorků, ale u velkých dávají podobná jako Google. Statistiky Facebooku pak v některých zemích dávají ještě větší čísla.
IPv6 operátorům nakonec, zdá se, dává smysl.
Zapominas, ze ne vsichni lezou na guugl ... a pak taky na to, ze trebas v US sou vsechny telefony pripojeny IPv6 only a to i v pripade, ze dotycny "data" vubec nepouziva (jednoduse proto, ze od g5 se vubec neresi hlas zvlast a po IP bezi vse), presto ipv6 ma.
Takze to ze 1/4 populace ma pristup k ipv6 je zcela realny cislo.
Telefon musí umět VoLTE, ale to nestačí, ještě to musí být ochoten použít operátor. A ti naši jsou vybíraví, ještě před rokem to bylo jen pár (téměř doslova) modelů, leckdy pouze za podmínky, že je koupíte u nich. Dnes je to lepší, ale třeba Nokii5 podporuje Vodafone ale ne O2. Naději máte s novějšími Samsungy a jistotu s iPhone od verze 6. Nokia někde, Huawei jinde, LG zase jinde.
Takže i když máte VoLTE telefon, ale operátor zrovna ten model nepodporuje, nebo si to nezapnete někde v samoobsluze, je to tak, jak píšete - skončíte na 3G bez ohledu na podporu VoLTE v telefonu.
Pri IPv4 sa minulo 2^32 adries. Teraz sa hovorí o tom, že máme 2^128 adries a tie už nemáme šancu minúť. Nie je to pravda. Pri zákazníkovi končí 2^64 adries a teda reálne sa rozdáva 2^64 adries. To je v tom lepšom prípade. V tom horšom sa rozdáva 2^19 adries a operátorovi ostáva 2^109 adries. Čoskoro sa minie aj tento rozsah práve kvôli plytvaniu. Samozrejme, nebude to za 10 rokov, ale povedzme 50 rokov.
Ja ale hlavne nechápem, prečo sa všade uvádza, že adries máme 2^128, keď zákazníkovi sa vždy dáva blok minimálne 2^64 a zákazník to reálne minie možno na 4 zariadenia a to je podstata môjho diskusného príspevku.
1. Tahle pravidla platí jen pro čtvrtinu adresního prostoru. Po zbývající tři čtvrtiny zatím pravidla nejsou a nesmí se používat. Pokud ta první čtvrtina bude docházet, tak se uvolní další čtvrtina a u té se definují jiná pravidla přidělování.
2. Ono se to možná nezdá, ale mocnina dvou docela rychle roste. Z vašeho příspěvku mám pocit, jako byste 2^64 viděl jen o málo větší než 2^32. Přitom je to druhá mocnina toho čísla. Jinými slovy, je to 4294967296 x více. Vezměme tedy tu zmíněnou čvtrtinu a máme 1073741824 x více adres než v IPv4. To by to rozdělování muselo začít nabírat mnohem větší obrátky, abychom během 50 let vyčerpali 1073741824 x více adres, než za posledních 10 let. I kdyby rovnou každému dávali /48, tak je to 16384x víc. Kdyby se takhle mrhalo a tempo se drželo, tak dojdou za 1638 let. Při doporučených /56 za 419430 let.
3. Ale ono to ve skutečnosti spomaluje, protože místo X serverů a PC vám nyní stačí jen jedna nebo dvě adresy sítě a ta koncová zařízení si schováte do těch druhých 64 bitů. Prostě je běžné, že místo 1024 IPv4 adres teď firma vystačí se 4 IPv6 rozsahy.
4. Zkuste si takové cvičení s čísly: budeme dávat rozsahy /48 a použít můžeme čtvrtinu adres. Kolik je to sítí? 70368 miliard. I kdyby nikdo nepoužíval těch druhých 64 bitů a každé zařízení by vyžadovalo přímo celou /48 síťovou adresu, tak je to 7036 zařízení s IP adresou na člověka.
Jak si ještě lépe představit, jak obrovské množství sítí /56 lze alokovat: je to stejné množství, jako když pro každou jednu IPv4 adresu uděláte NAT 10.0.0.0/8 a celý jej zaplníte (to je více než 16 milionů sítí na každou IPv4 adresu). A protože /56 je doporučená síť jednoho zákazníka, tak každou z takto NATovaných adres si můžete představit jako další NAT, tentokrát 192.168.0.0/16 (8 bitů na další rozdělení na sítě, zbytek pro identifikaci zařízení v síti).
Slovy klasika " I kdyby tisíc umaštěných geeků zplna hrdla křičelo desítky technických důvodů, jak moc je důležité, ba až kritické, přejít z technologie X na technologii Y, a že včera už bylo pozdě, tak o realizaci stejně nakonec rozhodne jeden manažer, který drží to nejdůležitější - peníze. Ty jsou totiž ve skutečnosti prvním i posledním důvodem, proč to či ono udělat nebo nedělat".
Tak do toho, vážení - jak "prodáte" managementu firmy požadavek na drahou "opravu" něčeho, co ještě apriori ani není "rozbité", protože z jejich úhlu pohledu to za velice přijatelné peníze funguje k naprosté spokojenosti?
Poradím vám - rovnou zapomeňte na plošný přechod na IPv6, pokud nebude podpořitelný velice pádným ekonomickým argumentem. Průmysl ani služby zatím nejsou ani zdaleka připraveny/připraveni na podobný krok, státní správa je kapitola sama o sobě, a ani zdaleka ne všechny technologické firmy vidí v tuto chvíli nějaký smysl v urychlené implementaci IPv6.
Už jsem se v minulosti účastnil podobně "vynucených" akcí, např.: přechod z koaxiálních rozvodů na strukturovanou kabeláž, přechod z analogu/ISDN/E1 na VoIP, atd., a vždycky na to došlo buď až v momentě, kdy už to opravdu jinak nešlo a původní technologii už skutečně nikdo nepodporoval a nedodával (případ koax vs. UTP), anebo až v momentě, kdy nová technologie nákladově (implementace+vyškolení obsluhy a správců+náklady na provoz a údržbu) dokázala alespoň ve střednědobém horizontu (do 5ti let) začít spořit náklady nutné na provoz technologie původní.
Je dost dobře možné, že situace s IPv4 se jednou skutečně stane kritickou, ale troufám si předpovědět, že to bude probíhat stejně jako s ropou - předpovědi tzv. "odborníků" se budou značně časově i rozsahem lišit od toho, jak to ve skutečnosti proběhne, a jediný, kdo bude mít na urychlení vliv, budou maximálně agresivní lobby, které budou prosazovat na pozadí všeobecného "prospěchu" svoje vlastní zájmy.
Tahle úvaha má jeden problém. Náklady na ojebávky nutné ke snesitelnému fungování IPv4 nejsou vůbec malé. Akorát jsou distribuované.
Např. :
- Když skypuju s babičkou ze sousední vesnice, tak se to spojení musí hnát přes Microsoftí servery. Ty náklady nejsou malé. Akorát to microsoftu neplatím přímo ale ty prachy ze mně dostane skrz reklamu a prodej osobních údajů.
- Pokud si budu chtít někam zapojit IP kameru tak to občas chce koupit přímo specializovaný ojebávátor natu a navázané služby nějaké CDNky.
Ono už je to rozbité nějakou dobu. Akorát se to zatím daří nějak flíkovat a v těch záplatách jsou utopené obrovské náklady. Odhadnout v téhle situaci nějakou návratnost takřka nejde, protože ty peníze jsou rozpuštěné skoro ve všem.
Skype malo "supernody", co bol peer, ktory robil relay ked sa nedalo ist napriamo, co bolo dost casto. No a potom prisli este mobily, ktore su za NAT a casto spia. Takze to nebolo len "lebo m$", ale mali aj celkom dobre technicke dovody (okrem tych netechnickych, ktore nikomu na nos nevesali).
Protesty nebyly proti tomu ze pres tyhle lidi funguje skype, ale proti tomu, ze provozovatel takhle provozuje i hovory placeny, a doticni z toho maji prd. Dokud skype fungoval vicemene jako free kecalek, tak to nikomu nevadilo.
Kdyz to prevzal M$, tak to i ten zbytek lidi co provozovaly supernody bloknul, takze M$ ani jinou moznost realne nemel, ale neni se co divit, pri jejich pristupu a povesti.
Evidentně to není všeobecně známá věc, když to me neví.
Jaky je stav IPv6 v CZfree?
Různý v různých sítích.
A jak se tam resi
Různě v různých sítích.
ta nezavisla sit je pripojena k nekolika ruznym ISP
Není to žádná jedna nezávislá síť. Jsou to na sobě nezávislé sítě, některé jen vybudované na principu CZfree a nijak nespolupracující s ostatními, některé sítě spolupracují přímo a některé jsou sdružené do většího sdružení, mají společný peeringový uzel a třeba společně nakupují zahraniční konektivitu (a i tam jsou rozdíly).
coz zrejme znamena, ze ruzne casti maji ruzne IPv6 prefixy
Ano, takhle funguje internet. Různé sítě mají různé prefixy, a ty sítě se navzájem propojují – některé přímo, některé v peeringových uzlech, některé jsou do internetu připojené jen prostřednictvím jiné sítě.
kdyby otazka znela, jak je oraganizovana MHD v CR, asi by odpoved neznela 'neni to jedna MHD' a pak ticho.
takova 'odpoved' je jenom na urovni vseobecne informace bez pridane hodnoty.
proto jsem reagoval.
ale jak vidim, nekteri si resi svoje valky mezi sebou, do toho zasahovat neminim.