Anglický originál, i jiné články, najdete na www.gnu.org/philosophy/. Zajímavé počtení jsou také překlady článků Erica Raymonda (BTW jednoho z tvůrců Emacsu), které vyšly na Zvonu.
Někteří vývojáři free softwaru začali používat termín „open source software“ místo „free software“. Přestože vám free software, ať už ho nazveme jakkoliv, dá stejnou svobodu, je velký rozdíl, které pojmenování použijeme: různá slova vyjadřují různé věci.
Tento článek ukáže, proč používání termínu „open source“ nic nevyřeší, ale ve skutečnosti jen komplikuje situaci. Zároveň jsou zde uvedeny důvody, kvůli kterým je lepší držet se termínu „free software“.
Nepřijatelná omezení
Termín „open source software“ představuje kategorii licencí softwaru, podobně jako „free software“. Jenže lidé, kteří se rozhodnou pro pojmenování „open source software“, souhlasili i s licencí, která má nepřijatelná omezení: Apple APSL (tj. změny ve zdrojovém kódu se musí hlásit jedné společnosti, licence může být kdykoliv vypovězena – pozn. překl.).
Dvojznačnost
U termínu „free software“ je problém s dvojznačností: vyjadřuje totiž kromě požadovaného „software, který dává uživateli určitou svobodu“ i nezamýšlené „software, který můžete mít za nulovou cenu“. Proto je zveřejněna přesnější definice free softwaru (more precise definition of free software), ale bohužel ani ta tento problém úplně nevyřeší. Odpovídající jednoznačný termín by byl lepší.
Nikdo ale vhodnou alternativu pro „free software“ v angličtině nenašel (v některých jazycích, jako ve francouzštině, španělštině a japonštině, existuje). U každého návrhu na nahrazení tohoto termínu je podobný sémantický problém, nebo ještě jiné, větší problémy – tak je tomu i u „open source software“. Označení „free software“ má více významů, nejen ten požadovaný; „open source software“ má jen jeden přirozený význam, ale ne ten, který potřebujeme.
Zřejmý význam termínu „open source software“ je „program, u kterého se můžete podívat na zdrojový kód“. To je mnohem slabší charakteristika než má „free software“; takže „free software“ je podmnožinou „open source“, ale zároveň pod „open source“ patří i částečně free programy (semi-free) jako je Xv, nebo dokonce některé vázané programy (proprietary), třeba Qt se svou bývalou licencí.
Tento zřejmý význam „open source“ je ale jiný, něž by si jeho zastánci přáli. (Jejich „oficiální“ definice se blíží definici „free software“). Výsledkem je, že jim lidé často neporozumí.
Určitě by se to mohlo ujasnit uveřejněním přesnější definice tohoto termínu. Lidé, kteří jednají za „open source software“, už to udělali, tak jako my pro „free software“. V obou případech je ale tento přístup k problému jen částečně účinný. Pro termín free software, musíme lidi naučit, že máme namysli především jeden ze dvou jeho významů. Pro open source, bychom je museli učit, že myslíme něco jiného, než ve skutečnosti termín znamená.
Strach ze svobody
Hlavní argument pro termín „open source software“ je, že někteří lidé jsou nejistí, když slyší pojmenování „free software“. To je pravda: řeč o volnosti, o svobodě, o etických problémech, o morálních povinnostech stejně jako o výhodnosti, je snaha přimět lidi, aby přemýšleli o věcech, které by raději ignorovali. To může způsobit rozpaky, a někdo kvůli tomu může zavrhnout i ideu. Neznamená to ale, že se k nám společnost bude lépe stavět, pokud přestaneme o těchto věcech mluvit.
Před lety si programátoři free softwaru všimli této nepříjemné reakce, a někteří začali hledat cestu, kterou by se jí vyhnuli. Došli k závěru, že pokud pomlčí o etice a volnosti, a budou mluvit jen o bezprostředních praktických výhodách free softwaru, tak by ho mohli „prodat“ s většími úspěchy některým uživatelům, především obchodníkům. Termín „open source“ se k těmto účelům přímo nabízí – tedy k účelům „větší přijatelnosti pro business“.
Tento postoj se svým způsobem osvědčil. Dnes hodně lidí přechází k free softwaru jen z čistě praktických důvodů. To je dobře, ale není to vše co potřebujeme! Získání uživatelů pro free software není vrchol naší práce, je to jen první krok.
Dříve nebo později budou uživatelé vybízeni, aby přešli zpět k vázanému softwaru kvůli nějaké praktické výhodě. Velké množství společností se snaží nabídnout nějaké lákadlo, a proč by uživatelé měli odolat? Jen pokud se naučili vážit si svobody, kterou jim free software dává, jen kvůli sobě. Je na nás šířit tuto filosofii – a aby se to podařilo, musíme mluvit o svobodě. Pro komunitu může být užitečný nějaký počet lidí, kteří kvůli businessu raději „zůstanou tiše“ ve věcech svobody, ale zároveň by se na toto téma mělo mluvit.
V současné době, je spousta těch, kteří „zůstávají tiše“, ale dost málo těch, kteří o svobodě mluví. Většina lidí zapletených s free softwarem o ní neříkají skoro nic – obvykle se snaží být „přijatelnější pro business“. Prodejci softwaru jsou toho vzorným příkladem. Některé jejich distribuce operačního systému GNU/Linux přidávají vázané balíčky do základního volného systému, a chtějí po uživatelích, aby to považovali za výhodu, ne za krok zpět – od svobody.
Nezvládáme příliv nových uživatelů free softwaru, nezvládáme je hned při jejich vstupu učit o naší komunitě a nabízené volnosti. To je důvod, proč vázaný software, jako bylo Qt, a částečně vázané distribuce operačních systémů, nacházejí tak úrodnou půdu. Teď by byla chyba přestat používat slovo „free“; potřebujeme víc, ne míň, zdůrazňovat svobodu free softwaru.
Doufejme, že používání termínu „open source“ přitáhne více uživatelů k naší komunitě, ale pokud se tak stane, tak někteří z nás budou muset víc zapracovat na upoutání pozornosti těchto uživatelů k otázce volnosti. Musíme říkat, „Tohle je free software a dává vám svobodu!“ – častěji a hlasitěji než kdy předtím.
Pomohla by ochranná známka?
Zastánci „open source softwaru“ ho chtěli zaregistrovat jako ochranou známku, prý to mohlo zabránit nevhodnému používání termínu. Tento návrh byl ale v roce 1999 zamítnut; čili, právní status „open source“ je stejný jako „free software“: neexistuje žádné legální omezení jeho použití.
Dělal by se ale velký rozdíl v používání termínu, který je ochranou známkou? Nejsem o tom přesvědčen. Slyšel jsem už o mnoha společnostech, které říkaly svým softwarovým balíkům „open source software“, přestože se to neshodovalo s oficiální definicí. Sám jsem takové případy viděl.
Společnosti také vydali prohlášení, ze kterých můžete mít dojem, že jde o „open source“ program, i když to nebylo přímo řečeno. Například jedno prohlášení IBM o programu, který neodpovídal oficiální definici říká toto:
Jak je zvykem v Open Source komunitě, uživatelé … technologie budou moci spolupracovat s IBM …
Ve skutečnosti nebylo řečeno, že by program byl „open source“, ale mnoho čtenářů tento detail přehlédlo. (Měl bych poznamenat, že v IBM skutečně chtěli uveřejnit tento program jako free software, a později přijali novou licenci, která z něj opravdu dělá free software a „open source“; ale když bylo vydáno toto oznámení, program takovou licenci neměl.)
Podobně Cygnus Solutions, vytvořena jako free softwarová společnost, jež později přešla na vázaný software, propagovala některé vázané softwarové produkty:
Cygnus Solutions má vedoucí postavení na trhu s open source a zatím uvedla jen dva produkty na linuxový trh.
Na rozdíl od IBM, v Cygnus nezkoušeli udělat ze svých balíků free software, a licence u programů se tomu ani neblíží. Cygnus totiž ve skutečnosti neříká, že se jedná o „open source software“, oni jen vydali zamlžující prohlášení, ve kterém zkouší těžit z příznivého postoje lidí k „open source“.
Také někteří jednotlivci často nerozumí tomuto termínu. Ukažme si to na definici „open source“, kterou napsal Neal Stephenson:
To, že je Linux „open source“ znamená jednoduše, že si kdokoliv může pořídit kopii jeho zdrojových textů.
Nemyslím si, že by se úmyslně rozcházel s „oficiální“ definicí. Jednoduše použil běžný význam slov v angličtině, a vyvodil z něj přirozené důsledky.
Z toho vidíme, že ochranná známka by skutečně nevyřešila potíže s termínem „open source“.
Nepochopení(?) „Open Source“
Definice Open Source je dostatečně srozumitelná, a je zcela jasné, že typický ne-free program do ní nespadá. Takže byste si mohli myslet, že „Open Source společnost“ by měla být taková, jejíž produkty jsou free software, že? Bohužel, většina společností tomu zkouší dát jiný význam.
Na setkání „Open Source Developers Day“ v srpnu 1998, několik pozvaných komerčních vývojářů řeklo, že zamýšlí dělat jen část své práce jako free software (nebo „open source“). Základem jejich výdělku je tvorba vázaných doplňků (softwaru nebo manuálů), které prodávají uživatelům tohoto free softwaru. Žádali nás, abychom to považovali za správné, protože část peněz darují na vývoj free softwaru.
Ve skutečnosti tyto společnosti chtějí získat dobrou prestiž z „open source“ pro své vázané softwarové produkty – které nejsou „open source“ – protože mají nějaké vztahy s free softwarem, nebo protože ta stejná společnost podporuje vývoj nějakého volného programu. (Jeden zakladatel takové společnosti řekl celkem otevřeně, že chtějí vložit do free balíku který podporují, jenom tak málo své práce, jak pro komunitu bude únosné.)
Během let dost společností přispělo k vývoji free softwaru. Některé z nich primárně vyvíjeli ne-free software, ale tyto dvě činnosti byly oddělené; a tak bychom mohli ignorovat jejich ne-free produkty a pracovat s nimi na projektech free softwaru. Pak bychom jim mohli upřímně poděkovat za jejich přispění pro free software, aniž bychom mluvili o tom, co jiného dělali.
S těmito novými společnostmi nemůžeme dělat to samé, protože oni by s tím nesouhlasili. Tyto společnosti se aktivně snaží vést veřejnost k tomu, aby házela všechny jejich aktivity do jednoho pytle; chtějí abychom se dívali na jejich ne-free software tak příznivě, jako kdyby to byl opravdový přínos, což není. Vystupují jako „open source společnosti“, doufají že k nim zaujmeme kladné stanovisko, a že ho pak budeme zaslepeně používat.
Tyto manipulační praktiky by nebyly o nic zhoubnější pokud by používali termínu „free software“. Nevypadá to ale, že by společnosti tímto způsobem zneužívali termín „free software“; zdá se, že je nevhodný kvůli jeho asociacím s idealismem. Termín „open source“ takovýmto činům přímo otevřel dveře.
Na jisté obchodní prezentaci koncem roku 1998, věnované operačnímu systému „Linux“, byl hlavním řečníkem vedoucí pracovník jedné významné softwarové společnosti. Byl pravděpodobně pozván kvůli záměru této společnosti „podporovat“ zmíněný systém. Bohužel jejich forma „podpory“ spočívala v uvolnění ne-free softwaru, který pracoval pod tímto operačním systémem – jinými slovy, využití naší komunity jako odbytového trhu, ale ne spolupráce s ní.
Řekl, „V žádném případě nechceme náš produkt uvolnit jako open source, ale možná z něj uděláme něco jako `interní' open source. Pokud umožníme našim zaměstnancům v oddělení pro podporu zákazníků přístup ke zdrojovému kódu, budou moci opravit pro své zákazníky chyby, a můžeme takto poskytnout lepší produkt i lepší služby.“ (Není to přesná citace, protože jsem si jeho projev nezapsal, ale vystihuje hlavní myšlenku.)
Posluchači mně poté říkali, „Nevystihl zrovna podstatu věci.“ Ale je to tak? Co udělal špatně?
Vždyť se nespletl v běžném významu termínu „open source“. V něm se přece nic neříká a volnosti nebo svobodě, vychází jen z faktu, že má více lidí povoleno nahlédnout do zdrojového textu a může pomoci zkvalitnit a zrychlit vývoj. Přednášející to pochopil souhrnně; nesnažil se z nějakých důvodů uvolnit kód všem, včetně uživatelů, proč taky, když to udělal uvnitř společnosti.
Věc, ve které chyboval, totiž nevyplývá z pojmu „open source“: čili to, že si uživatelé zaslouží svobodu.
Šíření ideji o volnosti je těžká práce – a vyžaduje i vaši pomoc. GNU projekt se bude držet termínu „free software“. Pokud sami cítíte, že svoboda a komunita k sobě patří – a nechcete jen těžit z praktických výhod – požívejte prosím termín „free software“ tak jako my.
Vztahy mezi zastánci Free Softwaru a Open Source
Zastánci Free Softwaru a Open Source jsou jako dvě politické strany uvnitř naší komunity.
Radikální skupiny jsou známy tím, že se organizace rozdělí na dva tábory kvůli neshodám v drobnostech strategie, a pak se vzájemně nenávidí. Jsou za jedno v základních principech, a jiné názory mají jen na jejich uvedení do praxe; ale považují se vzájemně za nepřátele a budou proti sobě bojovat zuby nehty.
Pro zastánce Free Softwaru a Open Source je tomu přesně naopak. Nesouhlasíme spolu v základních principech, zato se shodneme na většině praktických bodů. Pracujeme spolu na mnoha projektech.
My, zastánci Free Software, si nemyslíme, že by v Open Source byli nepřátelé. Náš nepřítel je vázaný software. Ale chceme, aby lidé v naší komunitě věděli, že je mezi námi rozdíl!
Takže se prosím zmiňte o zastáncích Free Softwaru, pokud bude řeč o práci, kterou jsme udělali, a o softwaru, který jsme vytvořili – jako je třeba operační systém GNU/Linux.
Richard Stallman
Copyright © 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place – Suite 330, Boston, MA 02111, USA
Kopírování a distribuce doslovných kopií tohoto článku jako celku na jakémkoli médium je dovoleno komukoliv, musí však poskytnout i tuto poznámku.
