Názory k článku Proč Linus Torvalds přešel na AMD, kolik ho to stálo a jaké komponenty vybral

"Malinko méně vhodnou volbou je i SSD Samsung EVO 970. Jde sice o model s MLC čipy..." - Nie, nejde. EVO su SSD s TLC cipmi, pre MLC by musel postupit prave na 970 PRO.

K tomu SSD, Samsung sice uvadi MLC, ale je to take TLC (resp. dle Samsungu 3-bit MLC).

Já si říkal, že to musí být ptákovina, aby v EVO řadě byly MLC. No nic, ať žije marketing.

To neni az tak marketingom ako tym, ze na zaciatku sa vybralo zle pomenovanie pre NAND, ktore vedeli uchovavat 2bity.
MLC=multi level cell. To splnaju vsetky NAND okrem SLC. Aj TLC alebo QLC je multi level cell.
Samsung ten zmetok len trochu vyuziva vo svoj prospech alebo to len udava technicky spravne(zalezi od uhlu pohladu).
Citujem zo specifikacie 970 EOVO "Samsung V-NAND 3-bit MLC"

Takže je to klasický "marketing speach". MLC vzniklo pro pojmenování 2-bit NAND cell. V té době více bitové neexistovaly. Když vznikly 3-bit NAND cells, pojmenovalo se to TLC atd. To, že MLC znamená multi... je podružné. Je to prostě prasárna markeťáků, technik to tak nikdy nepojmenuje a je to tak prezentováno přesně z toho důvodu, aby to zmátlo a vypadalo to líp, než to je.

30. 5. 2020, 10:32 editováno autorem komentáře

s tím doporučením na 1TB patriot bych byl asi opatrnější. Samsung je sázka na jistotu i když jen EVO v tomto případě. Patriot je podle mého názoru sra*ka stejně jako adata, osobní zkušenost. Jeden den vypnete pc a druhý den už nenabootujete, stalo se mi to 2x s patriotem a 1x s adatou. Samsungy mám 960pro i 970evo a šlapou jak hodinky už několik let.

Dobrá je Arch Wiki k SSD pod Linuxem. Asi nejlepší doporučení je, podívat se přímo do zdrojáku Linuxu: https://git.kernel.org/pub/scm/linux/kernel/git/torvalds/linux.git/tree/drivers/ata/libata-core.c jestli tam určité SSD není na blacklistu a nebude způsobovat "zamrzání" systému při TRIM. Částečně jsou postižena SSD, která bych jinak označil za poměrně rozumnou volbu a to včetně modelů od Samsungu a Crucial/ Micron. Na pracovním laptopu se s tím občas setkávám, když kopíruju něco většího. Celková doba kopírování by v takovém případě byla kratší, kdybych tam měl rotační disk...

Já mám historicky od Patriotu paměti (7 let), SDHC kartu (11 let), SSD (4 roky) a vše funguje na 100%. Ale je to samozřejmě málo na posouzení značky jako celku.

Hezký článek, tentokrát panu Ježkovi klobouk dolů. Na většinu jeho článků mám výhrady, ale tady ne. Komponenty Linuse hezky rozepsal, rozepsal důvody nákupu (takže musel udělat rešerši), svoje osobní názory má vizuálně oddělené od zbytku článku a jsou nám opravdu předkládány jako osobní postoj, ne dogma. Takže fajn, hezky se mi to četlo.

A souhlasím i s názorem na Sapphire RX580, tu kartu už nějakou dobu mám a jsem s ní spokojený, nicméně dnes je to jako volba, navíc do PC neurčeného pro hry, dosti mimo. Existují lepší volby, ať už od nVidie, nebo modernější nástupci od Radeonu.

Linus a nVidia... zajímavá možnost :-D

jasne

https://www.theverge.com/2012/6/17/3092829/linus-torvalds-fuck-you-nvidia

To já volbu Sapphire RX580 naprosto chápu. Sám jsem před Vánoci stavěl počítač a po dlouhém zvažování jsem tuto kartu zvolil. Důvod je jasný, cena/výkon. Před Vánoci se objevila rozbalená za něco málo přes 4000kč, to chci vidět, kde seženete za podobnou cenu rx 5700. I rx 5500 se prodávají přes 5000 (tehdy byl rozdíl ještě markantnější).

Nojo, ale od té doby uběhlo půl roku a snad nebudeme porovnávat použitý produkt ve slevě s kartou nevybalenou.

Mám taky Saphíra 580, ale ve verzi Nitro. Verze Pulse byla hlučná, kolega jí měnil za Nitro a je ted spokojený.

Pro mě ale od Linuse nepochopitelná volba, protože ta karta je pořád herní grafika se zbytečnými mechanickými prvky.

Snad, jestli chtěl AMD, tak pasivní kartu asi nesežene.

29. 5. 2020, 09:02 editováno autorem komentáře

Asi sa chce pohrať s ROCm, resp. compute.

ROCm podporuje iba Polaris a Vega, pričom Vegu už v dnešnej dobe novú nezoženie. S Navi, ktorá tu bola navrhovaná, a s nižšími RX550/560 si moc s ROCm nepohrá.

Nvidia je samozrejme úplne mimo a Intel zatiaľ Xe nepredáva.

Nová/rozbalená je rozdíl, chci vidět, jak Linus do produktivního PC shání po bazáči kartu. :-D Navíc časy se mění. Kdysi jsem kupoval i GeForce 2 MX, ale doba se stále posouvá. Výkon RX580 nepotřebuje, navíc novější karty jsou v poměru spotřeba/výkon/te­plota úplně někde jinde. A musí Linus řešit +/- pár dolarů? Já myslím, že to fakt nemá zapotřebí.

Tiež mám RX 580 ale vo verzii Pulze a je hlučná a hlučná je aj vo Win. Výkon fajn, však som ju menil za obstarožnú grafiku GTX 560 (bez ti).
Zmena oproti NV vo výkone znateľný, niektoré hry si už asi nezahrám (aspoň prestali po výmene fungovať 7days, Metro Redux, Daining Light) Zo začiatku problém s CAD programom ale to sa vyriešilo novšou verziou.
Po nainštalovaní propertiárnych ovládačov zo stránok AMD čierna obrazovka, ich odinštalovanie si zobrali celé X-ká, po chvíľke skúšania ako to opraviť som radšej nanovo nahodil celý systém a už ostal pri OSS driveroch.
Osobne by som teraz asi šiel zase do AMD ale skôr do novšej arch ale len s tichým chladičom. Ale cena tejto bola fajn pred pol rokom za 190€ nová s 8GB

Já kupoval RX5500 XT (ve slevě, jinak bych možná zvolil RX 580), při instalaci jsem si taky nějak dodrbal X-ka. Systém byl čerstvý, přeinstaloval jsem ho, ale na Ubuntu 19.10 nešlo instalovat proprietární Radeon ovladače vydané pro 18.04LTS, takže mám svobodné. Na 20.04LTS ovladače stále nedostanu... Člověk si nevybere.

Pulse varianta se pro takovou kartu nehodí, to chlazení je moc osekané. Nitro+ je naopak úplně v pohodě, ve Win mi jede pasivně a vystačí si s běžným odvodem vzduchu z bedny. Ono to je taky na tom chladiči znát, ta karta není zrovna malé peříčko :-)

Vsetky 580 idu pri beznej zatazi vo win pasivne.

Také jsem na to koukal pro PC neurčené na hry, z mého pohledu je jeho volba naprosto pochopitelná. Pro procesor bez integrované grafiky co se prodává jako lowend je poměr cena výkon naprostá zoufalost. Za cca 2000 máte kartu v mnoha ohledech srovnatelnou s intel UHD 630. Takže šel po tom co mu dá v pomeru cena výkon slušný poměr. U PC za 100k se rozdíl 2k ztratí..

Nevim, proc by mel byt volba vykonnejsi grafiky hloupost.

Vypocetni vykon GPU uz pouziva i hromada negrafickych programu, i treba MS Ofiice uz jsem zahlidl, ze mi pri praci obcas vytezujou GPU.

Úplně vidím, jak tam ten Linus tu Office pouští ;-)

Tak on i LibreOffice umí OpenCL akceleraci.

To je sice možný, že něco projde zde přes GPU, jenže by to zde stejně suverénně zvládla i taková GT 1030. Programy tohoto typu nevyužijí výkon RX 580. Ostatně to bych sám poznal, kdyby se mi v rámci práce na desktopu roztáčelo chlazení na Nitru. A to mi jede pasivně, dokud nenahodím hru.

Vidim to stejne, spousta veci pouziva GPU, namatkou treba dekodovani videa. Proc nemit neco vykonejsiho, kdyz muzu?

Kdyby jenom dekódování, ale i hw enkódování HEVC videa :) To je k nezaplacení.

To vypadá, že upgradují všichni jaderní.
https://www.youtube.com/watch?v=37RP9I3_TBo

S tim diskem to naprosto chapu, pokud se ti v praxi osvedci nejaka znacka a nejaka naopak ne, tak u teto komponenty se druha sance nedava :)

Děkuji za článek. Zajímavé čtení a velmi dobrá úroveň.

Nebudu hodnotit obsah článku, ale forma je jak zápisek do blogu. Četl to někdo po autorovi? Četl to po sobě sám autor?

Obvykle si své počítače staví staví sám…
Hned ve druhé větě článku. No, občas se stane.

O GPU mu prakticky nejde a díky jeho přítomnosti v CPU se vyhne případným problémům s hlučností chladiče grafiky.
Že místo „CPU“ bylo ještě před chvílí „GPU“? I dvě chyby na článek se stanou, ale začíná to být trochu podezřelé.

Obecně ale o zdroji rozhodoval tak, že se podíval, jaká bude špičková spotřeba jeho PC a vzal zdroj s dvojnásobným výkonem.
Tady před „a“ chybí čárka. Nedivím se, že to korektor přehlédl – když je potřeba nad každou druhou větou přemýšlet, co tím chtěl vlastně autor říci, tady už je čtenář dost unavený.

Takže ta stylistika…

Zdali v tom bude chtít ctěný čtenář vidět shodu okolností, nebo úmysl Linuse naznačit firmě Intel, že 10900K je fakt zoufalost, je na vkusu každého soudruha.
Já autora chápu, když chci jenom rychle něco napsat, také používám takováhle vnořená souvětí. Ale nechci je číst v článku – v článku očekávám profesionální výstup. Jak víme z beletrie, i složitá souvětí mohou být čtivá – to ale není tento případ.

ale to nakonec vyhodnotil oproti 9900K jen jako inkrementální upgrade
Složitě vnořovat se nemusí jen souvětí, ale i větné členy. Akorát se to pak těžko čte. Dalo by se podrobně vysvětlit, proč přesně se tohle špatně čte. Ale ono není potřeba to vědět. Psaní je prostě řemeslo, autor nemusí vědět proč to tak psát nebo nepsat. Řemeslo se naučí zkušeností, a když zkušenost ještě není, je potřeba ten text odložit a třeba druhý den se na něj podívat znovu. Tyhle kostrbatosti tam autor musí vidět – a opravit je.

Není to ode mne žádný osobní útok proti autorovi. Nikdo učený z nebe nespadl a i psát čtivě se musí každý naučit. A v tomhle článku je kostrbatá každá druhá věta. Je vidět, že je to jenom záznam toku myšlenek – ale z toho je pak potřeba článek ještě udělat. Vím, že tenhle článek je komentář, to ale určuje, co bude obsahem článku. Komentář neznamená, že je to jen záznam myšlenek hrubě rozsekaných do vět.

Vysloveně 64 GB paměti Linus nepotřebuje, ale v této podobě je paměť prý levná a šlo mu hlavně o plné využití čtyřkanálového řadiče RAM v CPU.
Opět zase ten stejný problém. Je to jen záznam myšlenek, to samé se dá napsat i tak, aby se to přečetlo snadno. Bohužel to ale platí pro každou druhou větu v článku.

Někdy z toho pak vznikají až komické věty:
I pod plnou zátěží hodnotí Linus chod chladiče jako neobtěžující.
Když není Linus pod plnou zátěží, hodnotí chod chladiče jinak?

Je piatok posledný deň v mesiaci. Ja som rád že autor rozobral túto mierne bulvárnu správu trocha odľahčenejšou formou.

Na stranu druhou by bylo fér říci, že kvalitativně/ob­sahově to patří k těm lepším článkům autora. Dalo se to číst a osobních "mimo" komentářů v té první části moc nebylo.

29. 5. 2020, 12:00 editováno autorem komentáře

Já to s jinými články autora porovnat nedokážu, protože se jim vyhýbám (po přečtení několika jeho prvních článků zde), pokud to není téma, které by mne opravdu zajímalo.

Ja zase citam (takmer) vsetko na roote, vratane Jezkovych clankov. Nevadia mi. Citam s pochopenim a jeho osobne nazory oddelujem od ostatnych infos. :-)

Původně jsem si rozepsal komentář, kde reaguji na každou vaši výtku. Ale jelikož mám poslední dobou jiné důležitější věci než vést debatu tohoto typu, dovolte mi to shrnout krátce dvěma body:

1) "Že místo „CPU“ bylo ještě před chvílí „GPU“?" ... tato část textu je správně.
2) Víte jak píši. Upozorňujete na chyby, ale nenavrhujete jak byste si to představoval. Ono to dle mého souvisí s tím, že si holt stylově nesedíme. Vesmír se kvůli tomu nejspíš nezhroutí.

Mimochodem, někdy píšu rád stylem X, někdy píšu rád stylem Y, někdy kombinací, jindy zase zcela jinak. Po 15 letech v branži si můžete dohledat asi tak 10 tisíc mých textů a udělat si klidně analýzu.

Kde si mohu přečíst něco delšího od Vás, abych viděl, jak na to správně?

"Že místo „CPU“ bylo ještě před chvílí „GPU“?" ... tato část textu je správně.
Ano, teď už je správně. Ale když jsem ten článek četl, viděl jsem v té větě dvakrát GPU. Četl jsem tu větu dvakrát – když to byla už druhá chyba, říkal jsem si, že už bych to asi měl nahlásit. Nemohu vyloučit, že jsem se dvakrát překoukl a viděl nožičku tam, kde nebyla – ale spíš si myslím, že tam chyba byla, jen už je opravená.

Upozorňujete na chyby, ale nenavrhujete jak byste si to představoval. […] Kde si mohu přečíst něco delšího od Vás, abych viděl, jak na to správně?
Víte, že jsem tuhle reakci čekal? Ale nechtěl jsem být zlý a předjímat jí… Vy jste redaktor, já jsem tu jen jako pouhý čtenář. Nemusím umět psát lépe než vy, abych mohl váš článek kritizovat. Stejně jako můžu kritizovat špatné jídlo v restauraci, aniž bych uměl uvařit lepší, můžu kritizovat, že někdo hraje falešně na housle, i když bych na ně nezahrál čistě jediný tón.

Ono to dle mého souvisí s tím, že si holt stylově nesedíme.
Ne, tohle není otázka stylu. Tohle je prostě kostrbatý text, nevybroušený jazyk. Ty věty se dají napsat stejným stylem, za použití stejných slov, akorát se uspořádají tak, aby čtenář mohl snadno sledovat tok myšlenek autora.

Psal jsem: „Dalo by se podrobně vysvětlit, proč přesně se tohle špatně čte.“ Takže na to asi přišla řada.

Váš text vyjadřuje vaše myšlenky. Ty v tom textu opravdu jsou, v tom není problém. Jenže čtenář ty vaše myšlenky nezná, z textu se je teprve dozvídá. Čeština nemá pevnou pozici slov ve větě, jejich význam určujeme teprve z kontextu. Takže když čtete českou větu, nabíhá v mozku spousta významů, které ten text může mít, a jak čtete dál, některé významy přestanou dávat smysl, tak je čtenář opustí. Jenže někdy je těch variant spousta a jejich prořezávání trvá dlouho – pak je čtení té věty namáhavé, protože čtenář musí dlouho držet v hlavě všechny ty varianty.

Představte si to třeba jako povodí řeky, když budete postupovat proti proudu. V místě soutoků se říční síť rozvětvuje a můžete si vybrat, kterým přítokem budete postupovat dál. Stejně funguje i text – většina slov představuje takové rozvětvení, a teprve někde dál v textu zjistíte, který z těch přítoků byl ten správný. Vy jako autor víte, k jakému prameni se chcete dostat, takže postupujete přímo od ústí k prameni, soutoky vás nijak nerozhází, protože přesně víte, kterým z přítoků se vydat. Ale čtenář se z každého toho soutoku musí vydat všemi přítoky a jít po nich tak dlouho, dokud podle nějakého dalšího orientačního bodu nezjistí, že tenhle přítok je špatný. Aby se to dobře četlo, je potřeba, aby text čtenáře táhl tím správným směrem, do toho správného přítoku. Aby se nestalo, že jsem začal v Děčíně na Labi, proti proudu jsem už v Českých Budějovicích a zároveň v Hradci Králové a pořád ještě nevím, jestli jsem měl v Mělníce pokračovat Vltavou nebo Labem.

Teď se dostáváme k té části, kdy navrhuji, jak bych si to představoval. Není to mou povinností, ale řekl jste si o to. Takže jdu do kuchyně ukázat kuchaři, jak by měl podle mne vařit jídlo, když mi nechutnalo.

Jak se docílí toho, aby čtenář plynul s textem a ty „soutoky řek“ mu čtení nekomplikovaly? Například tak, že se věci, které souvisí spolu, dávají ve větě k sobě.

I pod plnou zátěží hodnotí Linus chod chladiče jako neobtěžující.
„I pod plnou zátěží…“ není úplně běžná fráze, ale asi nikdo s ní nemá problém. „I pod plnou zátěží hodnotí Linus…“ Aha, takže se dozvídáme, kdo je pod plnou zátěží – je to Linux. Jsou sice i jiné možnosti, že pod tou zátěží bude někdo jiný, ale ty jsou daleko méně pravděpodobné – to, že je Linus pod plnou zátěží, přece dává smysl, je to u sebe, tak proč uvažovat o jiném významu? V té analogii s řekou je to jako když se v Praze do Vltavy vlévá nějaký potůček. Asi ho zaznamenáte, ale budete dál pokračovat proti proudu Vltavy. „I pod plnou zátěží hodnotí Linus chod chladiče…“ Tady už čtenář lehce znejistí, proč by Linus pod plnou zátěží zrovna hodnotil chod chladiče? „I pod plnou zátěží hodnotí Linus chod chladiče jako neobtěžující.“ A teprve do dočtení celé věty následuje rozuzlení záhady s Linusem pod plnou zátěží. Když je ta věta takhle napsaná, dá se přečíst minimálně dvěma různými způsoby – že je Linus pod zátěží a že je pod zátěží počítač (který v té větě vůbec není zmíněn). Teprve když zapojíme znalosti, že větrák počítače může souviset se zátěží počítače, a hodnocení chodu chladiče má blíž k zátěži počítače než k zátěži Linuse, dostáváme se k rozuzlení. Konečně čtenář chápe, co chtěl autor říci, maže si v mozku myšlenkový model Linuse pod zátěží a nahrazuje ho počítačem (procesorem) pod zátěží.

Ano, čtenář to nakonec pochopil správně. Ale stálo ho to jisté úsilí, které bylo zbytečné. Nedozvěděl se nic navíc, nebyla to zajímavější formulace – jenom spálil o trošinku víc energie a stále ho to o mikrosekundy více času, protože autor textu si nedal práci s tím, aby text uhladil. Takže to za něj musí udělat každý čtenář.

Kdyby to byla jedna věta v článku, tak mne ani nenapadne o tom psát. Jenže když je to každá druhá věta, přečtení článku je výrazně namáhavější. Až tak výrazně, že jsem druhou půlku článku s vlastním komentářem autora ani nečetl, a článkům autora se budu dál vyhýbat.

Problém není ve stylu, ani v obsahu (na to už jsem si zvykl, že ať píšete co píšete, vždycky je to nakonec komentář), je to opravdu jen kostrbatost textu. A neplatí ani argument, který očekávám, že je možná problém ve mně, že neumím pořádně číst – myslím, že čtu docela dost, a že problém je naopak v tom, že ten rozdíl poznám. Pokud někdo sotva přeslabikuje text, bude se mu číst Karel Čapek stejně těžko, jako David Ježek. Mně se ale spousta textů čte lehko.

A jak tedy ta věta mohla znít? Třeba takhle: „Linus hodnotí chod ventilátoru i pod plnou zátěží jako neobtěžující.“ Použil jsem ta samá slova (jenom jsem nahradil chladič ventilátorem, protože to, co běží a může obtěžovat, není chladič ale ventilátor). Lepší by bylo vyhnout se i tomu spojení „neobtěžující chod“. Třeba: „Podle Linusových slov ho běžící ventilátor neobtěžuje ani při plné zátěži procesoru.“ Nebo: „Linus zhodnotil běh ventilátoru tak, že ho neobtěžuje ani při plné zátěži.“ Nebo: „Ani při plné zátěži ventilátor Linuse hlukem neobtěžuje.“

Očekávám námitku, že jsem si zvolil tu nejkratší kritizovanou větu a že je přece jasné, v čem byl problém. Tak ještě jednu kritizovanou větu: „Zdali v tom bude chtít ctěný čtenář vidět shodu okolností, nebo úmysl Linuse naznačit firmě Intel, že 10900K je fakt zoufalost, je na vkusu každého soudruha.“ V čem je problém? Máme tu dlouhou hlavní větu s „německým“ přísudkem na konci, a do téhle věty je uprostřed vložená vedlejší věta. Já to chápu, když píšu jak přemýšlím, je to jedna takováhle věta vedle druhé. Ale nepíšu takovéhle věty do článku. Stačí třeba tu hlavní větu přeformulovat tak, aby se vedlejší věta dostala až na konec. Zároveň tím přísudek z německé pozice na konci věty přesunu na začátek, což je přeci jen v českých větách běžnější: „Je na vkusu každého soudruha, zdali v tom bude chtít vidět shodu okolností nebo úmysl Linuse naznačit firmě Intel, že 10900K je fakt zoufalost.“ Všimněte si prosím, že styl zůstal, obsah zůstal – nekritizuju ani jedno ani druhé, kritizuju jen kostrbatost, neplynulost.

Nekritizuju ten text proto, že bych to sám uměl napsat lépe. Ne, kdybych ten článek psal já (a měl na to ty znalosti, jako máte vy, což nemám), psal bych podobné kostrbaté věty. Někdo má talent, že píše rovnou čtivě, já ten talent nemám. Ale zrovna v tomhle případě to nevadí, protože se dá udělat redakce textu, ty věty se dají učesat, uhladit. Na to žádný talent potřeba není. Stačí si ten text vzít s nějakým časovým odstupem, najít ty složité věta a přeformulovat je. Nepodaří se to vždy, ale většinou ano. Holt je to asi potřeba dělat bez ohledu na to, že už jste napsal deset tisíc textů. Pokud by vám čtivé texty plynuly z klávesnice samy, nemohl byste napsat článek s tolika zubatými větami.

Mimochodem, to, že autor text přepisuje, není žádná ostuda nebo neumětelství. Dělají to i ti nejlepší spisovatelé, redaktoři kvalitních časopisů články přepisují několikrát, než jsou spolu s editorem spokojeni.

> Upozorňujete na chyby, ale nenavrhujete jak byste si to představoval.

A proč by to měl dělat? Narozdíl od vás za to není placený. (Mimochodem, když si ten příspěvek znovu přečtete, tak zjistíte, že navrhuje, jak by si to představoval.)

> Ono to dle mého souvisí s tím, že si holt stylově nesedíme.

Ne, to souvisí s tím, že je to stylisticky špatně.

> Mimochodem, někdy píšu rád stylem X, někdy píšu rád stylem Y, někdy kombinací, jindy zase zcela jinak. Po 15 letech v branži si můžete dohledat asi tak 10 tisíc mých textů a udělat si klidně analýzu.

A?

> Kde si mohu přečíst něco delšího od Vás, abych viděl, jak na to správně?

Co je zase tohle za pseudo argument? Když vám najde chybu ve výpočtech, tak budete chtít diplom z Matfyzu, abyste věděl, jestli umí počítat? :D

> Původně jsem si rozepsal komentář, kde reaguji na každou vaši výtku.

:)

"Že místo „CPU“ bylo ještě před chvílí „GPU“?" ... tato část textu je správně.

Není zač. Upozornění na tu chybu jsem posílal já ;-). Kdybych věděl, že se díky tomu, budete takhle někomu vyvlíkat z argumentu (vždyť je to dobře, tak o co vám jde čéče), tak bych si to zaslání chyby nejspíš rozmyslel.

GX-850 je zdroj s plně odpojitelnou kabeláží, tedy včetně konektorů pro základní desku (což je věc, která mi nikdy nedávala smysl).
- - - - - - -
Taky mám "plně odpojitelnou" kabeláž a je to perfektní věc :)
Ono nejde o "odpojitelnou", ale vyměnitelnou. Třeba se stále na zdroje dávají molexy (přehnaně moc) - to mám už x let naprosto k ničemu, takže jsem moc rád, že jsem to mohl přecvaknout na sata konektory. Na druhou stranu spousta lidí ty větší mechanické disky stále používá, takže proto ta možnost volby - bez nutnosti x pochybných redukcí se tam prostě nacvakají kabely na míru..

Rozumím, Molexy jsou ale jedna věc, napájení desky, zejm standardní 20+4pin ATX zase druhá. Mě to pořád přijde jako prodávat auto s odpojitelným volantem.

Při instalaci může být možnost manipulovat s oběma konci kabelu o něco pohodlnější.

Je to kvoli tomu, ze zdroj je urceny okrem ineho aj pre overclockerov, power userov a pod. - skratka ludi co maju x pocitacov a kazdu chvilu nieco rozoberaju, prerabaju, menia komponety a pod... kedze tych kablov je hodne, zvacsa su vzadu v bedni pozviazovane dokopy vratane kablov od maticnej a hlavne od napjania cpu... co napr. u mna znamena, ze teraz ked potrebujem nudzovo prehodit 850W seasonic zdroj do zalozneho pc, aby som tam mohol otestovat kamosovu grafiku (ktora robi problemy na identickom zdroji u kamosa), musim rozoberat/roz­motavat komplet kable v mojom pc pretoze mam iba semi-modularny zdroj... cize od maticnej su napevno... takto by stacilo iba odpojit kable vratane toho od maticnej pri zdroji, zdroj vytiahnut a polozit na stol ku zaloznemu a cez predlzovacky zapojit a otestovat... Dalsim a povedal by som, ze hlavnym vyuzitim je ked si robis custom sleeve na kable a skratka nepotrebujes napevno pripojene, pretoze si tam aj tak pripojis vlastny kabel... a ten na pevno pripojeny kabel je tak zbytocne stoceny v bedni a zabera len miesto...(moj pripad) Nehovorim, ze je to must-have ficura(custom sleeve kable a plne modularny zdroj), ale su ludia co to ocenia a zaplatia si to... Takto to potom napr. vyzera: https://iili.io/JwlUFa.jpg

Velká výhoda je možnost vyměnit kabel za delší v případě větší bedny když standardní kabel nedosáhne.

Jedna věc je možnost manipulace při cable managemenu. Nemusím tahat dlouhý kabel úzkou dírou, ale protáhnu jen krátký ke zdroji, druhý krátký k desce.

Druhá věc je technická, ale možná je to jen mé přání. Mohlo by se bez nutnosti výměny zdroje vyměnit jen kabeláž, pokud by se v budoucnosti změnil pinout napájení desky. Narazil jsem na to nedávno, také v souvislosti s ryzenem, kdy nová deska měla napájení Atx24+2x8pin, ale starý zdroj jen 1x8(2x4). Takže jediná možnost redukce, nebo nový zdroj.

A další věc může být, že tím zdrojem třeba někdo napájí dalších 5 grafických karet a ten kabel napájení k desce by tam zbytečně visel nezapojený.

Mě by tedy zajímalo, jakou grafickou kartu byste doporučili mě, přičemž mám podobný "problém" jako Linus: žádné nadupané hry vytvořené za posledních 15 let na tom nehraju.

Požadavky

pasivní chlazení

cena (bazarová) do 1000 Kč, či nová do 2000

relativně nová technologie s efektivní spotřebou

Zatím pořád žiju s letitou nVidií, kterou jsem dostal zadarmo od kamarádky, protože jsem v obchodech ani bazarech nenašel něco, co by bylo lepší a nemělo přitom dva větrníky.

Počkat si chvilku jak dopadne Radeon RX 5300.

Nejsou dva větráky jako dva větráky. Měl jsem rx580 od XFX a byla hodně, jsem ji vyměnil za saphire, kterou už tu v doskuzi někdo zmiňoval, a ta, pokud je bez zátěže, si vystačí opravdu jen s vzduchem proudícím v bedně.

A jakou externí grafiku vybrat, pokud nehraju hry. Můj osobní názor: Žádnou. Respektive použil bych tu co je integrovaná v procesoru (už bych s tímto cílem vybíral samotné CPU).

Za prvé v procesoru žádná být nemusí (a požadavek na procesor s integrovanou grafikou je omezující), za druhé integrovaná grafika bude nutně zabírat část propustnosti sběrnice, kterou by jinak šlo využít na něco užitečnějšího.

RX550? Da se sehnat i v pasivu nebo se da vetrak odpojit... Funguje out of the box, akceleruje h265, OSS ovladace. Mam ji ve dvou PC. Nahradila Nvidii. Vymena spocivala ve vymene karty :)

Požadavkem na pasivní chlazení to dost omezujte. Tento typ chlazení se dnes, vyjma naprostého, X let starého low-endu, případně jedné-dvou předražených mainstream karet typu Palit / Gainward, prakticky nevyrábí.

Linusovi bych nedoporučil nic, dokud bych neznal jeho požadavky na konfiguraci monitorů.

Škoda že se nikde nepíše, kam vyhodil starý PC :-(

U volby GPU do pracovní stanice pro Linux jsou i další možné faktory.

- ovladače pro Polaris můžou fungovat lépe, než pro novou RDNA - možná se chtěl prostě vyhnout nepříjemnostem a tak zvolil starší kartu s odladěnými ovladači

- RDNA karty měly nějaké problémy s OpenCL podporou (už je to dodělané?) a Linus možná chce mít tu možnost použít GPU i na akceleraci něčeho.. Pokud by mu o to nešlo, tak proč volit RX580 a ne 570 nebo třeba 560?