Vlákno názorů k článku Proč není ZFS kompatibilní s Linuxem a nikdy nebude? od Bystroushaak - > Často se vedou spory o situaci u...

Pokud je ta knihovna pod GPL, pak i všechny programy, které ji použijí, musí být pod GPL. Bez ohledu na to, jak jsou linkované. Občas se to vysvětluje v duchu "pro kompilaci potřebujete znát definici knihovny, takže vytváříte odvozené dílo od definice knihovny, která je nedílnou součástí knihovny a tudíž také pod GPL".

Tahle vlastnost GPL se obchází dvěma způsoby:
1. Autoři knihovny sami uznají, že je to kravina, a místo GPL použijí LGPL. Ta, zjednodušeně řečeno, definici knihovny prohlašuje za samostatnou část, se kterou si můžete dělat co chcete. Dokud nebudete linkovat staticky, tak na vás žádné požadavky nemá.
2. Mezi váš program a knihovnu vložíte další program. Ten bude používat knihovnu a volat váš hlavní program. Bude muset být uvolněn pod GPL, ale vy v něm nemáte prakticky nic, co by bylo tajné. Ale je to dost blbá drbačka s callbacky, protože tenhle GPL program musí volat ten váš ne-GLP, nikoliv naopak, jak by to bylo samozřejmé. Váš hlavní program pak bude samostatně funkční celek bez jakékoliv vazby na knihovnu nebo váš spojovací program, o jejichž existenci a definici nebude mít ponětí. Proto nebude odvozeným dílem. Ale píše se to dost blbě a přidaná hodnota je nulová.

Situace je docela růžová, většina důležitých knihoven je pod LGPL. Na GPL knihovnu narazíte jen zřídka a většinou je to jen chyba autora, kterou na požádání opraví.

Sice nepotřebujete .h, ale tu knihovnu znát musíte. Minimálně názvy funkcí a význam parametrů. A to je ta definice, kterou dle FSF licence GPL chrání. Zda je to .h soubor nebo například introspekce na tom nic nemění. Poohlédněte se po prohlášeních FSF, respektive pana Stallmana, na toto téma. Nebo koukněte na nějaký dokument o tom, co řeší LGPL.

to by mi fakt zajimalo, jak to v tom bode 2 funguje. Autor sice pise o tom, ze 'obrati' ten 'smer' volani, ale to je v pripadech ktere si dovedu predstavit zcela nerealne. Autor to popisuje jako 'drblacku', ale ja to povazuji za 'prakticky' nemozne.

Bylo by to mozno vysvetlit na nejakem prikladu. Mam hlavni program, ktery komunikuje s uzivatelem a podle potreby vola funkce nejake databazove knihovny. a ziskava tak data, ktera pak uzivateli zobrazi. Necht se ta funkce v tom hlavnim programu jmenuje
char *data(long rec_number);
ktera pro nejaky rec_number dodava ta data. Jak vypada ta 'meziknihovna'. Podle ceho se ta meziknohovna dovi, jake rec_number mam prave na mysli?

Nechapu ale hlavne, proc by to bylo treba delat. My to resime s meziknihovnou, ktera je pod GPL a pres shared memory komunikuje s tim NOT-GPL hlavnim programem a sama je slinkovana s tou GPL databazovou knihovnou. To je naprosto v souladu GPL - i kdyz - a to uz je pravnicke svinstvo ze strany FSF, ze kdyz se to distribuuje vsechno spolecne , tak FSF hrozi, ze to dá stejne k soudu. Vychodiskem v tom pripade je, ze je treba distribuci resit pres ruzne nosice nebo z ruznych webovych stranek.

Vypadalo by to uplne jednoduse ...

Mas ten mezikus, a ten se appky zepta "chces data?" Apka mu odpovi "jo chci ..." + naky parametry. Mezikus to veme, a zepta se databaze a odpoved vrati appce.

Ale jak sem rek, je to ptakovina, protoze takhle odvozeny SW nefunguje a nikdy nefungoval. Odvozeny SW neznamena, ze volas nejaky API. Odvozeny SW znamena, ze si integroval do toho SW cizi kod.

Pokud vaše meziknihovna komunikuje s tím NOT-GPL programem, pak je to v pořádku. Pokud váš NOT-GPL program komunikuje s vaší meziknihovnou, pak GPL porušujete. Toto pravidlo mi vadí, nesouhlasím s tím, ale pan Stallman na toto téma opakovaně vydával prohlášení, kde si stojí za tím, že už jen vědět, jaké má knihovna funkce a význam parametrů, znamená vytvářet odvozené dílo. Proto také máme LGPL.

Viz například třetí odstavec zde: http://www.gnu.org/licenses/why-not-lgpl.html

Co se příkladu týká, tak bohužel už C z rukávu nesypu, tak alespoň náznak pseoudokódu. Proprietární část sama definuje funkci, jakou chce volat. O existenci GPL knihoven neví, samo definuje, jak ta funkce má vypadat. A nabízí funkci, kterou může kdokoliv (kdo zná její definici) zavolat a nastavit callback. Pokud pak potřebuje tu funkci z GPL knihovny zavolat, tak se podívá, zda už někdo ten callback nastavil. Pokud ano, tak ho zavolá. Pokud ne, tak spadne.

GPL knihovna:

char *data(long rec_number);

Proprietární software:

definuj datový typ data_callback jako function (char * rec_number, char **data) return boolean;
data_callback data_callback_fun­ction ;

export boolean set_data_callbac­k(data_callback x)
{
data_callback_fun­ction = x;
}

char *my_data()
{
char * data;

if ( data_callback_fun­ction != null )
{
data_callback_fun­ction(to_char(i­d), &data);
return( data );
}
throw "No callback setup yet";
}

GPL Interface:

boolean my_data_callbac­k(char * rec_number, char **data)
{
char * i_data = gpl.data( to_long(rec_number) );
copy_text(data, i_data);
return(true);
}

init
{
proprietary.set_da­ta_callback( &my_data_callback );
}

hi, diky za obsahlou odpoved.
Z tohio prikladu je jasne, co se temi callbacky primarne docili - jmena funkci a ani NIC dalsiho neni s puvodnim dilem spojeno. To je OK a je to i pekna programatorska finta, jak to udelat. Priznam se, ze ja bych na to sel asi tak, ze bych si vymyslel vlastni jmena funkci a i parametry bych totalne zprehazel, aby bylo jasne, ze to neni odvozene. (do 10 radku - tedy 10 funkcnich definic je kryto citaci z dila!).

Ted ale k tomu , co porad nechapu. Jsou ty 3 komponenty slinkovany do jednoho celku? To by samozrejme neslo, protoze pak by se delo vse v jednom adresnem prostoru a pak se jedna jednoznacne o odvozene dilo - at uz vola jakakoliv komponenta kteroukoliv jinou.
Jestlize vychazim z toho, ze ty GLP komponenty (databazova GPL knihovna a GPL meziknihovna) jsou slinkovany spolu a ten proprieterni dil je vedle, tak take spolu musi nejak komunikovat.

K tomu , co jste napsal, ze ta komunikace pres shared memory je porusenim GPL - tak to neni pravda. Neznam nejake jine fundovane zdroje nez nemecke a proto pro ty, kteri by se o to zajimali - jedna se o disertaci Fabiana Schäfera z roku 2010 s nazvem -'Der virale Effekt' (viralni efekt). V teto disertaci je velmi obsahle vysvetleno, kdy je mozno povazovat komunikace 2 komponent za odvozene dilo a co je potreba udelat , aby se o odvozene dilo nejednalo. (v principu jde o to, aby ta meziknihovna byla vytvorena trochu obecneji , minimalne musi existovat dokumentace k te funkci interface).

"Pokud je ta knihovna pod GPL, pak i všechny programy, které ji použijí, musí být pod GPL. "

To zní jako slušný nesmysl. Pokud program nechci distribuovat i s knihovnou, může mi to být ukradené. Když si ho ode mně někdo stáhne a zkompiluje vůči té knihovně, nebude nic porušeno (pokud ho s ní nebude distribuovat dále).