pravnik umi rozlisovat pravo pozitivni a pravo prirozene a uvedomuje si ze v danem rezimu bude na dane jednani samozrejme uplatnovano pravo pozitivni
Dr. Horáková byla odsouzena pro zločin dle § 1 odst. 1, písm. a) a c) zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, konkrétně tedy za činy:
§ 1 Velezrada
(1) Kdo se pokusí:
a) zničit samostatnost nebo ústavní jednotnost republiky,
(...)
c) zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky,
zaručené ústavou, nebo
(...)
bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od deseti do pětadvaceti let, nebo na doživotí.
a také pro zločin podle § 5 odst. 1 a odst. 2 písm. c):
§ 5 Vyzvědačství
(1) Kdo vyzvídá státní tajemství v úmyslu vyzraditi jej cizí moci, nebo kdo je cizí moci přímo nebo
nepřímo vyzradí, nebo kdo se k takovému činu s někým spolčí nebo vejde v přímý nebo nepřímý styk s cizí mocí
nebo s cizími činiteli, nebo kdo vejde ve styk s organisací, jejímž účelem je vyzvídati státní tajemství, v úmyslu její
snahy podporovati, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od deseti do pětadvaceti let nebo na doživotí.
(2) Smrtí bude vinník potrestán:
(...)
c) dopustí-li se takového činu jako člen organisace, jejímž účelem je vyzvídati státní tajemství.
Pro trest smrti byl rozhodný zločin vyzvědačství v kombinaci s členstvím v organizaci, jejímž je toto účelem.
Je zjevné, že:
1. Dr. Horáková se nesnažila rozvracet republiku, pouze byla opoziční silou proti zločinným snahám komunistické garnitury.
2. U druhého zločinu chybí subjetkivní stránka zavinění - tedy osobní vztah obviněného k projednávanému podezření. Je velký rozdíl, pokud "cizí moc" pomáhá naší opozici - tedy je cílem pomoci někomu uvnitř republiky, nebo jestli naopak existuje cizí moc, která chce naši republiku uchvátit, a využívá k tomu někoho uvnitř. Doktorka Horáková byla dlouholetá politička a poslankyně Národního shromáždění. Nebyla vyslaným agentem cizí moci.
3. Člen organizace, jejímž účelem je vyzvídati statní tajemství. Heh, tak ano, pokud za státní tajemství považujeme zjišťování nálad obyvatelstva, a za organizaci považujeme fragmenty komunisty rozprášených stran, pak ano, pak byla členkou přesně takové organizace.
Zločinný soud a prokuratura brali obžalovaným slovo kdykoliv, kdy mělo dojít právě na objasňování subjektivní stránky podezření ze spáchání trestného činu, soud byl veden tak, aby se probíraly jen objektivní (vnější) znak činů, které právě bez kontextu, a ve skutkovém shrnutí působí na laiky daleko děsivěji.
Nakonec citace z odůvodnění rozsudku:
Když byl rozhodným vítězstvím pracujícího lidu v únorových dnech odražen poslední pokus reakce o návrat ke kapitalistickému systému, byla tím kapitalistické reakci v Československu vzata jakákoliv možnost provésti restauraci kapitalismu vlastními vnitřními silami. Změnila proto reakce formu a methody boje. Jestliže do února využívala při své rozvratné činnosti a sabotování výstavby republiky svých legálních posic, zaměřila se po únoru na jedinou možnost návratu kapitalismu, a to silami reakce zvenčí, totiž intervenční válkou západních imperialistických mocností proti Československu.
Část vůdců odhaleného a v únoru poraženého protistátního spiknutí uprchla do zahraničí ze strachu před lidem, aby tam otevřeně pokračovala ve službách západních imperialistů ve velezrádných akcích proti republice. Zatím co pracující lid Československa věnuje všechny své síly obětavé práci na výstavbě socialismu ve své vlasti, osnují zločinci uprchlí do nepřátelské ciziny proti Československu všechny formy škůdnictví a rozvratnictví.
Tedy přesně podle hesla: kdo nejde s námi, jde proti nám!