Proč říci ano open source ve školách

20. 1. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Důvodů, proč je open source aplikacím věnováno ve výuce tak málo času a prostoru, je celá řada. Existuje ale také velké množství důvodů, proč by se výuka právě na tyto aplikace měla zaměřit. Nejsou to hlediska jen čistě ekonomická či ideová, důvodů pro nasazení open-source software ve školství je více.

Již dříve jsem se na Root.cz věnovali tomu, co brání rozšíření open-source aplikací do škol. Myslím, že shrnout hlavní překážky rozšíření open source aplikací do škol není příliš obtížné. Hlavním důvodem bývá ekonomická situace. Školy dostávají na technické a softwarové vybavení školy peníze od svých zřizovatelů či z grantů a tyto peníze je bezpodmínečně nutné utratit všechny. V opačném případě by se školy dalších prostředků nemuseli dlouhou dobu dočkat. Proto se pořídí takové programy, které výrobce nejlépe předinstaluje, neboť lidské zdroje se platí z jiných položek v rozpočtu. Peníze jsou utracené a je škoda software nevyužívat – ostatně o jeho nasazení a využití se musí většinou psát zprávy.

Druhý důvod je méně byrokratický a souvisí se vzděláním pedagogů. Ti absolvují školení na jednom operačním systému a jednom kancelářském balíků a často nejsou ochotni ani schopni se učit v této oblasti něco dalšího. Ostatně není to nepochopitelné, neboť oblastí, ve kterých se musejí a mají vzdělávat, je hodně a nejedná-li se právě o informatiky nebo počítačové nadšence, pak svůj čas investují do vzdělání a přípravy někde jinde.

Třetím skupinou problémů pak bývá nárůst objemu práce pro správce sítě. Pokud má na jedné škole řekněme padesát počítačů na starosti jeden člověk a k tomu ještě třeba učí, je zřejmé, že jeho čas je značně omezený a nemůže (i při maximální snaze) udržovat dvoj- či trojnásobek operačních systémů a k nim patřičné množství aplikací. Každá instalace je práce navíc v řádu desítek minut či hodin, které často nemá.

V tomto duchu by jistě bylo možné pokračovat dále – neinformovanost, špatná dostupnost dokumentace nebo chybějící metodické pokyny. Ty jsou velmi důležité – nejedná se obvykle o nějaké vznešené řeči, které nikdo nečte, ale o konkrétní příklady toho, jak danou věc ve výuce používat, což uspoří pedagogovi nejen hodiny času, ale také by ho řada věcí ani nenapadla. V neposlední řadě je pak možné uvést lenost a nechuť změnit vlastní zažité návyky. To ale postupně ustupuje (ve prospěch českého školství) do pozadí.

Proč ale říci ano?

Myslím, že většina z nás by jistě dokázala vymyslet řadu důvodů, proč by se ve školách měl open source využívat. Je ale potřeba hledat především takové důvody, které jsou pedagogicky relevantní a didakticky použitelné. Na gymnáziích i základních školách se výuka musí odehrávat podle RVP (www.rvp.cz, respektive jejich implementace v podobě ŠVP) – rámcových vzdělávacích programů. Jedná se o dokumenty, které nahrazují dřívější osnovy a definují co by se měl žák naučit. Přitom cíle nemají jen vědomostní, ale také výchovné. A obojího lze v argumentaci pro open source využít.

Prvním velkým motivačním důvodem je to, že se studenti seznámí s více programy, které slouží k téže činnosti bez toho, aby to finančně zatížilo školu. Toto seznámení je vede ke kvalitním myšlení a návykům, které jim umožní používat aplikace, se kterými je nikdo neučil zacházet, což je činnost, kterou bude většina z nich ve svém životě (ať již doma, v práci či při studiu) potřebovat.

Druhou motivací je kreativita – studenti uvidí, jak se táž věc dá pojmout a dělat zcela rozdílně. Často ne lépe či hůře, ale jinak. Současné školství chce vést ke kreativitě a kreativnímu myšlení, což využívání velkého množství rozmanitých programů rozhodně podporuje. Získaná schopnost zamyslet se nad tím, jak lze k nějakému problému přistoupit, pak vybrat některé řešení a efektivně jej používat je jedním z hlavních pedagogických trendů.

Stále více se mluví také o etické výchově na školách. To, že bude školní prostředí motivovat k tomu, aby programy nebyly kradeny, je něčím, co do této mozaiky může rozhodně přispět. Open source aplikace mohou studenti běžně využívat také doma – nejen k plnění domácích úkolů či procvičování, ale třeba i k činnostem, ke kterým aplikace skutečně slouží.

bitcoin_skoleni

Další oblastí, kde by se měl open source prosazovat, je výuka předmětů, které nejsou přímo navázány na ICT. Na Rootu je k dispozici například seriál o matematickém software pro Linux nebo o nástrojích pro výuku fyziky či chemie. Inovace v těchto předmětech je vzhledem k jejich nevelké popularitě nezbytná a právě tyto programy by v tom mohly a měly pomoci něco změnit.

Závěr

Situace na středních školách (i základních) se v oblasti nasazování otevřených technologií postupně zlepšuje, i přes všechna úskalí, která jsme nastínili v první části článku. Za zásadní pozitiva open source aplikací ve vztahu ke vzdělávacímu procesu považuji především rozměr rozvoje kreativity a adaptability na nové podmínky a možnosti v oblasti inovace výuky předmětů, které svým, často zkostnatělým a nemoderním, přístupem studenty již příliš nelákají. Open source v těchto oblastech představuje možnost, jak učinit vzdělávání, alespoň nepatrně, zábavnější, modernější a praktičtější. 

Autor článku

Vystudovaný středoškolský učitel fyziky a informatiky, ale dnes vysokoškolský pedagog technologií ve vzdělávání na KISKu na FF MU. Věnuje se především kurátorství digitálního obsahu, online vzdělávání a učící se společnosti.