Názory k článku Proč se má vyplatit vývoj pro Linux?
-
peter (neregistrovaný)Na zaklade vlastnych skusenosti s vyvojom desktopovych aplikacii v QT a GTK si myslim, ze najviac vyvojarom chyba kompletny framework pre vyvoj aplikacii. Celkom sa mi pacili QT, ale skor by som dal prednost niecomu cistejsiemu z hladiska jazyka. Asi najviac by ma potesilo, keby Gnome a XFCE zjednotili Xfce Foundation Classes pre vyvoj desktopovych aplikacii. Vyvyjat desktopove plikacie v C je dost zdlhave.
-
Petr (neregistrovaný)Na programování desktopových i serverových aplikací je třeba mít dneska co nejúčinnější nástroje a frameworky. Životní cyklus aplikací je stále kratší a psát něco v C se už nevyplatí (až na některé výjimky).
Taková efektivita jako s .NET 3.5 není na linuxu zatím k dispozici.
Není tedy divu, že se vyplatí tam vyvinout spíš serverové věci napsané v C a optimalizované na výkon, kde není tak silná vazba na API konkrétního OS.
Linux je ale ideální právě na specializované hw jako třeba mobilní zařízení nebo superpočítače a gridy.
Navíc koncept sdílených knihoven už je taky přežitý - dneska už nemusíme na disku šetřit místo v řádech megabajtů - je lepší se vyhnout nekompatibilitě a knihovny prostě nakopírovat přímo s aplikací, byť redundantně. -
Rejpal (neregistrovaný)"Taková efektivita jako s .NET 3.5 není na linuxu zatím k dispozici"
Není? Qt 4.x nestačí? To je velice vymakaná věc na desktopové aplikace. Java také ne? Jinak bych si proti ".NET x.y" klidně troufnul na jakékoli platformě (včetně Windows) postavit Franz Allegro. (Až na tu cenu ovšem, nicméně to, že si ji můžou dovolit, něco naznačuje...) Možnost přes víkend si napsat vlastní LINQ nebo cokoli podobného, to je efektivita. :-) Člověk nemusí čekat, až mu to napíše Microsoft v další verzi za dva roky. Jedna švýcarská banka přechází z C++ na Haskell. Když je ".NET 3.5" tak efektivní, proč nepřešli na něj? Chtělo by to sundat brýle pro tunelové vidění... :-)
"Navíc koncept sdílených knihoven už je taky přežitý - dneska už nemusíme na disku šetřit místo v řádech megabajtů - je lepší se vyhnout nekompatibilitě a knihovny prostě nakopírovat přímo s aplikací, byť redundantně."
Zařídí-li dodavatel aplikace včasné updaty, proč ne. To už je jeho věc. Ale objem updatů pak nechci vidět. :-) -
"Navíc koncept sdílených knihoven už je taky přežitý - dneska už nemusíme na disku šetřit místo v řádech megabajtů - je lepší se vyhnout nekompatibilitě a knihovny prostě nakopírovat přímo s aplikací, byť redundantně." Jde i o šetření místa v paměti v řádu stovek megabajtů, nebo i gigabajtů. Podívejte se do výpisu paměti, a počet aplikací používající danou knihovnu vynásobte velikostí té knihovny a všech jejích závislostí. Schválně jsem si spočítal, kolik paměti by potřeboval můj desktop po opuštění „přežitého konceptu“ sdílených knihoven. Z 1GB jsem se dostal na 6GB. -
Rejpal (neregistrovaný)To je jasné. Ale u několika aplikací by to ještě překousnout šlo, hovoříme-li o takových věcech, jako je třeba Maple, Mathematica, střihový SW a podobně. Tam se dá čekat, že člověk s nějakými konkrétními nároky může počítat. Pod tvrzení, že by sdílené knihovny byly přežitek, se samozřejmě podepisovat nebudu. :-) U celého desktopu by po bylo asi peklo.
Mimochodem, čím to zjišťuješ? Pmapem? :-) -
orphe (neregistrovaný)Myslím že jste se trochu spletli. I když aplikace používají sdílené knihovny stejně si každá alokuje paměť na dané vytvářené objekty znovu. V .NET jde spíše o strukturu dědění tříd která umožňuje programátorovi používat už předvytvořené třídy ve svém programu. Je škoda že takovéto promáklé množství tříd na Linuxu není. Tedy nevím o tom.
-
Nejde o objekty. Jde o vlastní kód sdílených knihoven, který stačí do paměti natáhnout jen jednou.
---
A to jsem ještě zapomněl poznamenat, že použitím statických systémových knihoven si ten, kdo to dělá, říká o velký průšvih. Nikdo mu nezaručí, že knihovna ve verzi, kterou přilinkuje do aplikace, bude za pár let rozumět konfiguraci systému.
Dostane se do ještě větších obtíží než těch, co tím chtěl vyřešit.
Příklady:
- staticky přilinkovaná verze fontconfig nerozumí formátu cache
- staticky přilinkovaná gtk+ neobsahuje funkce folané v systémovém tématu
- staticky přilinkovaná X knihovna nerozumí moderní mapě klávesnice
- staticky přilinkovaná glibc nerozumí formátu locale -
Rejpal (neregistrovaný)Tohle se čte moc pěkně, tak doufám, že jim to tak vychází. :-)
-
Rejpal (neregistrovaný)Hmm, možná jsem to formuloval špatně - věc se má tak, že původně měli VBA + C++ a teď přecházejí na Haskell a C++. Protože Haskell je (aspoň skrzevá GHC) pravděpodobně mnohem výkonnější než VBA, asi se dá čekat, že kódu v C++ nemusejí mít tolik (ostatně i podle Language Shootoutu na tom Haskell není až tak špatně ;-)). Myslím, že jsem našel k tomuhle našel vyjádření ještě někde, ale teď ho nemůžu najit. ;/ Kouknu po tom ještě.
-
marfi (neregistrovaný)"Taková efektivita jako s .NET 3.5 není na linuxu zatím k dispozici."
S tímto dost silným (a ve vašem příspěvku ničím nepodloženým) argumentem bych si dovolil nesouhlasit. Co Java? Je potřeba si uvědomit, že .NET je "alternativou" k Javě, a ne naopak. Také co se týká přenositelnosti (a o té tento článek také je), má Java velmi kvalitní a výkonné běhové prostředí pro široké spektrum platforem, což se u .NET říct nedá. Ano, je zde Mono a podobné portace, ale s běhovým prostředím Javy se to nedá srovnávat.
"Není tedy divu, že se vyplatí tam vyvinout spíš serverové věci napsané v C a optimalizované na výkon, kde není tak silná vazba na API konkrétního OS."
Především, chtělo by rozlišovat mezi C a C++. Je jasné, že vývoj v C/C++ je pomalejší než pomocí Javy nebo .NET (s využitím pro ně určených RAD IDE), ale malinko se zapomíná na existenci multiplatformních knihoven zapouzdřujících kompletní funkcionalitu OS napsaných v C++, které do značné míry vývoj zjednodušují. Navíc takto vytvořené aplikace mohou být optimalizovány na efektivní využití paměťi, či na rychlost. V některých případech (např. u wxWidgets) takto vytvořené aplikace používají nativní API hostujících OS, takže jsou na dané platformně k nerozeznání od aplikací, vytvořených přímo daný OS (na Win se využívá Win32API, na Linuxu GTK, apod...).
Je pravda, že současná doba přeje více "lepičům" programového kódu než programátorům, ale to je holt dáno tím, že se tlačí na co nejkratší dobu vývoje a ne na kvalitu vytvářené aplikace. Píšete, že díky tomu, že máme k dispozici kvanta operační paměti není třeba dbát na to, aby se aplikace chovaly hospodárdě. Ano, pokud budete mít takové aplikace v systému 2 - 3, možná si toho ani nevšimnete. Pokud ale bude takovým balastem zaneřáděný celý systém, bude to velký problém. Budiž nám výstrahou to, jak vypadá a jak se chová "nový", tvrdě protlačovaný OS jedné nejmenované SW společnosti z Redmondu. A navíc i tam už pochopili, že postavit vše na .NET by byla cesta do pekel a vrátili se k podpoře MFC a jazyka C++ (nehledě na to, že některé věci jinak než pomocí C/C++ prostě nenapíšete - např. programový kód spolupracující s HW). -
J (neregistrovaný)jj na .NET je sice pekne, ze se v tom da slepit "fungujici" vec za par minut, ale ty naroky jsou casto takove, ze neexistuje HW, ktery by to utahl.
Pro porovnani, mam tu aplikaci lepenou v NET, ktera nedela nic jineho nez ze vezme XML data a vlozi je do SQL databaze nebo naopak. Kdyz zrovna nic nedela, tak si schroupne cca 250MB v RAM. Kdyz neco dela, tak klidne 10x vic a jeste pri tom zatizi na 80+% 3GHz CPU.
Pokud se totez napipse v C/C++ tak to v pameti nezabira temer nic (kolem 5M + do 50M pri praci) a CPU ani nezaregistruje ze neco bezi.
Alternativne, mame tu IS jehoz nova verze je v .NET. Jen rolovani seznamem dokladu v klidu zatizi na 100% libovolne CPU na kterem jsem to testoval. Uzasna vec, jiste to slepili rychle, ale pouzivat se to neda. -
Ludwo (neregistrovaný)"Pro porovnani, mam tu aplikaci lepenou v NET, ktera nedela nic jineho nez ze vezme XML data a vlozi je do SQL databaze nebo naopak. Kdyz zrovna nic nedela, tak si schroupne cca 250MB v RAM. Kdyz neco dela, tak klidne 10x vic a jeste pri tom zatizi na 80+% 3GHz CPU."
Tak ta aplikacia je proste zle napisana. Osobne mi nerobi problem aplikacia, ktora zerie 100MB, ak ma na to dovod a ak mam 2GB ram... -
Rejpal (neregistrovaný)Jenže problém je, že k programování v .NETu se dneska dostanou lidi, co jsou schopný zplodit takovýhle věci. ;/ Kamarád se mi svěřil před pár dny s téměř totožným problémem. Některé zdánlivě "velké profi firmy" by radši svoje interní aplikace měly před světem tajit, aby si neutržily ostudu... ;/
-
jo, ale kdyz clovek neco pise v C/C++ a nema hotove ani ň, nemuze pouzit vecicky, ktere sou pod GNU GPL, musi si to cele napsat znova - a to uz je pak rozdil jestli napsat program za den nebo za mesic...
s HW naroky - myslim, ze Java je na tom podstatne hure. o tom co pisete sem v .NETu nikdy nenarazil (naroky na pamet a CPU)... jinak samozrejme optimalni pro vykon je C/C++ ale - viz prvni odstavec... -
erg (neregistrovaný)U Javy to nejaky ten patek taky neplati, zvlast v novejsich verzich, ktere standardne zapinaji platformni 2D akcelerace (byly tam i drive, ale z obavy z kompatibility byly vypnute).
Jinak samozrejme ta nepouzitelnost .NETu ci Javy je naprosty nesmysl, kdyby to bylo skutecne tak, tak jaktoze je v techto jazycich napsano tolik pouzivanych programu :-) A jestli dana aplikace je o par procent pomalejsi, bere o par MB vic v pameti, to uz dneska opravdu vetsinu vyvojaru trapit nemusi (neco jineho je samozrejme vyvoj embedded zarizeni atd., bavim se zde o klasickych desktopovych/serverovych aplikaci) :-)
Ale samozrejme, spatna aplikace se da slepit v .NET stejne dobre jako v C/C++.. Holt je treba si uvedomit, ze efektivita a rychlost aplikace v tkvi primarne v algoritmech, ne v tom, jestli se patlate s kodem v C nebo Jave :-) -
:) uznavam, ze to hodnoceni javy sem trosku prehnal - je to samozrejme lepsi ;) ale stale kdyz porovnam .NETi aplikaci s Javi, tak vidim rozdil.
navic sem toho nazoru, je .NET ma proti Jave velkou vyhodu - MS uz mel pred sebou neco, co proslo nejakym vyvojem, mohl to postavit tak, aby se vyvaroval "chyb". v Jave je nyni spousta deprecated balastu, spoustu veci se resi zbytecne slozite a podobne...
8) ale jinak souhlasim se vsim... -
Petr (neregistrovaný)Vidím, že o .NETu a zvlášť o verzi 3.5 toho předřečníci moc neví.
Hibernate a podobné ORM nástroje jsou sice fajn, ale LINQ je integrovaný na úrovni jazyka.
Tlusté UI v Javě - hrůza, měl jsem tu čest a to bylo naposled.
U webu je to sice lepší, ale ne o moc. Motání zdrojových kódů do xml markupu, to je zvěrstvo, které ztěžuje ladění a testování.
QT je asi o něco lepší než MFC, ale opět WCF je už daleko jinde. -
Saboter (neregistrovaný)A tady někdo asi moc neví o Javě.
Předně nevím, co je podle vás tlusté UI. Jestli myslíte tlustého klienta... pak by mě zajímalo v čem máte problém.
Hibernate tu byl o pár let dříve než nějaký LINQ, takže se jeho funkce daly používat již v době, kdy se o něčem takovém .NETU nejspíš ani nesnilo. To že není uvnitř jazyka považuji skoro za výhodu. Už vidím ty prasečárny kde se míchá práce s DB a business logika. Nějaké dělení aplikace na vrstvy to ale .NET programátor asi řešit nebude :) (ale ne, všichni nejsou takový, já vím). Ale když jste tak chytrý, vyzdvihněte mi konkrétně 5 výhod LINQ proti Hibernate. Mě bohatě stačí integrace Hibernate pluginem do vývojového prostředí, kterou si zkontroluji dotazy a mapování na DB.
No a to poslední o webu a míchání zdrojáků do xml? Co jste to proboha viděl? Asi jste v nějaké jiné dimenzi než já.
Vono od MS je všechno dál než cokoliv ostatní, viďte. Ono i to Visual Studio předběhlo celou konkurenci, že? Někdy se u komentářu opravdu bavím. Tohle je ten případ. -
Rejpal (neregistrovaný)A business logika nepracuje s databází? ;-) No LINQ se hlavně moc nesnaží si hrát na ORM vrstvu. Já osobně tyhle objektizační pokusy moc nechápu, buď používám relační algebru, nebo graf z objektů, ale smíchat to dohromady znamená v podstatě uříznout dobré vlastnosti obojího. Další dort pejska a kočičky... To už třeba ten LINQ, HaskellDB nebo CL-SQL/LOOP syntaxe, než si hrát na něco, co neexistuje. Nebo použít pořádnou objektovou databázi, jako AllegroCache.
-
Saboter (neregistrovaný)S databází pracuje ve třívrstvém modelu datová vrstva (řekněme DAO). Takže v podstatě mohu říct: ne business logika nepracuje s databází. Pracuje s datovou vrstvou (která vůbec nemusí mířit jen do databáze). Proč zvolit třívrstvý model si najděte už sám.
Ani se pak nedivím, že nechápete důvody pro vznik ORM.
Při zběžném pohledu na AllegroCache - kdopak s tím asi bude umět pracovat? Kolik vývojářů a správců databáze. Navíc je to úplně zadarmo, že :)
Ono totiž když mě naštve jeden databázový server, mohu s Hibernate snadno přejít na jiný. Nabídnout zákazníkům verzi na komerční databázi nebo nějaké otevřené variantě. Nikdo mi taky nebrání použít stále SQL a využít tak plně relační databázi. V čem podle vás spočívá to uříznutí dobrých vlastností obojího?
LINQ v .NET není pejsek a kočička? -
LINQ a Hibernate je obrovský rozdíl. Jsou to zcela jiné koncepty. LINQ není ORM. Navíc LINQ umí pracovat nejenom s SQL, ale také s XML, a řadou jiných zdrojů.
Jinak ale souhlasím s tím, že nemíchání db vrstev do syntaxe jazyka je lepší. Mě osobně se zahušťování syntaxe jazyka způsobem ála C# nelíbí. Na druhé straně strohost Javy, která v syntaxi nemá skoro nic je druhý extrém, který se mi líbí ještě méně. -
Saboter (neregistrovaný)Uvidíme co přinese z hlediska syntase Java do budoucna. Já bych naopak nerad, aby toho přinesla tolik co .NET (například closures). Generiky by chtěly asi ještě dokopat.
LINQ pro mě (ještě jsem ho moc nestudoval) toho moc nepřináší. Jak znám MS dobroty, tak to bude vhodné pro téměř školní příklady a na reálném projektu se to ukáže jako betonová zeď. -
Saboter (neregistrovaný)A moc to MS nezvládl. Místo toho, aby věci co jsou dobré a zažité převzal (třeba slovo deprecated když už jste ho použil, vymyslí si vždy něco "zajímavého" vlastního - slovo obsolete). Balíky navržené v Javě mi vyhovují. Namespaces v .NET jsou běs. Partial class, metody označené jako virtual a override, neexistující povinnost odchycení výjimky a řada dalších problémů s data bindingem na které denně narážím mi jen cuchají nervy. O Visual Studiu 2008 a Team Foundation Server ani nemluvím. Je to zralé na kompletní přepis. Java má své problémy a opravdu některá api jsou zastaralá, ale celkově je pro mě použitelnější.
Javě mohu navíc přičíst obrovské množství otevřených knihoven a velikost celé komunity. Ono si stačí porovnat výsledky hledání v googlu při řešení konkrétního problému. U .NETu často najdu MSDN, které je mnohdy opravdu nepoužitelné a pak pár žbleptů. -
Rejpal (neregistrovaný)Kdyby byl MS chytřejší, tak se poučí spíš ze Smalltalku než z Javy a pak nemusí řešit věci typu "exntension methods", což mi přijde jako šílený hack. Nakonec je z pěkného a čistého jazyka dort pejska a kočičky. ;/ Ale javoidní jazyky se líp prodávají managorům, to je ten problém. ;/
-
Jasně cítím u Vás tendenci "pojavovat" celý svět. Nezlobte se, ale on svět mimo Javy je trochu jiný.
Slovo obsolete jsem dávno četl ve výpisech kompilátorů ještě před Microsoftem dvacet let nazpátek. Asi nejvíc to používaly staré kompilátory firmy Borland, ale slyšel jsem to daleko dříve. Slovo deprecated se objevilo o mnoho let později.
V Javě neexsitují pravé namespaces, je tam tak silná vazba mezi class a namespaces, že Javista ani přirozený namespace v jazycích nikterak nesvázaný s třídami neocení a dostane panický strach z volnosti.
Neexistující povinnost odchycení výjimky je v pořádku - je to tak správné a je to tak ve všech jazycích co znám, ovšem s výjimkou Javy. Tam mě to značně omezuje.
Jinak z Vašeho příspěvku je cítit značná subjektivita. Jinak MSDN vůbec není špatné, a až něco podobného bude v Linuxu, bude hodně fajn a bude to pádný důvod firem zvětšit podporu Linuxu. -
Saboter (neregistrovaný)Javu mám opravdu rád. Tak ať je to klidně cítit. Svět mimo javy ale stále vnímám. Myslíte, že jsem přišel k programování až s Javou?
Slovo obsolete bych klidně přežil, kdyby mi okamžite VS nenabídlo jako nápovědu k takové metodě, že je deprecated :). To slovo jsem použil jen jako příklad něčeho, co si mohl .NET z Javy vesele ponechat.
V Javě neexistují pravé namespaces? Třída že je silně svázána s namespace? To příliš nechápu. Obdobou namespaces jsou v javě packages. Vazba třídy a namespace a třídy a package mi přijde naprosto identická. Pouze Java měla ten rozumný nápad, že balíku bude odpovídat adresář a třídě soubor a já jsem za to rád. Co je podle vás "pravý" namespace?
Panický strach z volnosti jsem získal na projektech, kde pracuje více než 20 lidí, kteří dostali onu volnost.
Neexistující povinnost výjimky bych tak snadno neoznačil jako za správnou vlastnost. Lidi jsou prostě líní výjímky odchytávat a něco s nimi dělat, že? Pokud vás to omezuje, používejte RuntimeException a nevykládejte pohádky o omezování. Jste asi prostě lajdák, kterého nebaví přemýšlet co s nastalou výjímkou. Pak prostě výjímky zrušte úplně a máte klid. Ale když to tak snadno smetete ze stolu, jak asi podle vás zjistíte v nějaké chabě dokumentované knihovně v .NETu jáká výjímka může z volání jedné metody na vás vyskočit? Mám celou knihovnu dekompilovat a lovit?
MSDN má dobrou vlastnost - vše na jednom místě a pohromadě. Kvalita informací však někdy kulhá a struktura dokumentů by si zasloužila překopat. -
Je v pořádku mít něco rád, ale pokud to vede k nesnášenlivosti k čemukoli jinému, asi to není správné.
Se slovem obsoleted a deprecated v podstatě už nevíte, co byste za mouchy našel.
Já za nápad svázat namespace s adresářem a třídu se souborem opravdu za dobrý nepovažuji, nelíbí se mi, a jsem rád, že Java v tomto zůstalo osamocena. Asi není náhoda, že toto nepřevzal žádný jiný programovací jazyk - a i to o něčem svědčí - co si o tom myslí "nejavovský svět".
Panický strach z volnosti jste získal na projektu 20 lidí - jenže projekt 20 lidí musí mít pravidla, zatímco projekt jednoho dvou lidí zase může být volnější. Nepřipadá mi správné začít projekt 20 lidí nadměrnou volností bez pravidel, a zase není správné projekt jednoho člověka začít nadměrnou sešněrovaností. Pokud jste to takto dělal, pak Váš strach chápu.
Ohledně chytání výjimek - to mě na Javě strašně štvalo. Ano, přesně k tomu jsem došel, vše jsem odvozoval od RuntimeException, a jenom proto, abych obešel byrokracii Javy - tudíž jsem se dostal do stavu, kdy vlastně nebylo potřeba nic. Vlk se nažral, ale pravidlo Javy bylo obejiti = závěr: je úplně zbytečné a k ničemu kromě otravování v Javě neslouží.
Výjimky se ignorovat nedají, když jí neošetříte, probublá a ukončí program. To udělají i ty RuntimeException výjimky v Javě. A nevylovíte ze zdrojáku nic stejně jako v tom .NETu. Takže tak moc 100%ní to není, tak přestaňte spílat do lajdáků. Já jsem jenom praktický člověk a mám rád funkční věci, ne zbytečnou byrokracii, která je na pendrek.
Od toho jak funguje metoda je DOKUMENTACE. Znovu pro Vás opakuji pro Vás neznámé slovo: DOKUMENTACE. Bez dokumentace se nedozvíte řadu jiných pro Vás podstattných věcí, třeba co ta metoda dělá, a co zaručuje, že bude dělat v budoucnu, jaké vstupní parametry jsou přípustné, za jakých podmínek metoda funguje (například je thread safe, jak moc rychlá je, atd. atd.). Takže Vaše dojemná snaha vše vyčíst z prototypu metoda je sice hezká, ale neskončí úspěchem. Znovu připomínám to tajemné slovo, které byste měl brát na zřetel: DOKUMENTACE. -
Sten (neregistrovaný)Já za nápad svázat namespace s adresářem a třídu se souborem opravdu za dobrý nepovažuji, nelíbí se mi, a jsem rád, že Java v tomto zůstalo osamocena. Asi není náhoda, že toto nepřevzal žádný jiný programovací jazyk - a i to o něčem svědčí - co si o tom myslí "nejavovský svět".
Velmi podobné principy (i když trochu volnější) má i např. Python a spousta programátorů je dodržuje i pokud to není nucené jazykem (např. Qt a na něm postavené KDE, Gtk+ a GNOME a tak dále a tak dále). Java v tomhle rozhodně není sama, i když je trochu extrémní. Navíc takové řešení velmi usnadňuje hledání problému: pokud potřebujete najít definici nějaké třídy, ať už kvůli dokumentaci (slušný programátor napíše u definice Doxygen nebo podobnou dokumentaci) nebo importu (includování), víte přesně, kde se nachází a nemusíte mít kvůli tomu spuštěné žádné IDE nebo spouštět hledání.
-
anonymní"Velmi podobné principy (i když trochu volnější) má i např. Python"
Ano, asi tak 30x svobodnější oproti Javě. Tak svázané a osekané možnosti při namespace prostě jako v Javě nenajdete. Nikdo, naprosto žádný tvůrce jakéhokoli jazyka, ani komunita kolem nich uchopení namespace ve stylu Javě neshledalo k ničemu užitečným.
Vše ostatní co píšete je jenom z nouze ctnost - obhajoba něčeho, co jinde nikdy neobstálo. Java je v tomto rozhodně totálně sama. Naprosto. -
Saboter (neregistrovaný)Píšete osekané možnosti. Jaké jsou tedy možnosti Pythonu při práci s namespaces a jaké je praktické využití? Zatím to vídím tak, že Java má pravidla, která mi neubírají možnosti. Jestli vidím v Javě v něčem problém, tak je to hierarchie (nebo spíš neexistence hierarchie) v balících. Ale to není o svázání balíku s adresářem.
-
Saboter (neregistrovaný)Nesnášenlivost? Tu máte asi vy proti Javě. Jediné po čem tu já střílím je .NET (resp. C#) což je něco velmi podobného Javě, jen z mého pohledu nepovedené (na to, že to vznikalo se zkušenostmi s fungováním Javy). Neříkám že nepoužitelné, ale s tím co jsem napsal v závorce je to nepovedené.
Uznávám, že slovo obsolete jsem skutečně moc netrefil. ale za zbytkem si docela stojím.
I to Visual Studio vám vloží třídu do namespace podle adresáře. To že potom při refactoringu, kdy se třída přesune mezi adresáři nezmění namespace já považuji za nehorázné a nekonzistentní. Ať tedy žádný namespace při vytváření třídy nedává vůbec.
Sám si odporujete - volnost a pravidla. Tvůrci Javy pochopili, že je potřeba stanovit pravidla tak, aby už samotný jazyk pomáhal udržovat pořádek v projektu. Nechápu co vám může vadit na svázání package a adresáře. Když mi někdo řekne, že je to v balíku org.hlupák.trouba tak okamžitě vím, kam mám jít a kde třída bude. Nechápu v čem to někoho omezuje. Také jste napadal, že Java nemá pravé namespaces. A já stále čekám v čem to tedy spočívá. Oproti tomu, když v ostatních jazycích může třída ležet kde chce a mnohdy (.NET je opět černou ovcí) i ve více souborech (návrat k C++ ? ) tak opravdu děkuji, ale nechci. Nejdřív vám vadí pravidlo Javy, ale pak říkáte, že na projektu s 20 lidmi je potřeba stanovit pravidla. Java v některých směrech myslela na vývoj velkých projektů, ale podle vás je to špatně.
Totéž platí o výjímkách. Sám říkáte, že je zpracování výjimek důležité. Java se k tomu postavila čelem a proto nutí člověka nad výjimkou přemýšlet. A protože existují výjimky, na které nelze vhodným způsobem reagovat, zavedla RuntimeException. Tím způsobem si můžete při tvorbě vlastní knihovny vybrat, jestli se budete chovat jako ostatní jazyky a nebudete vyžadovat odchycení výjimky nebo budete kapku přemýšlet a budete vyhazovat na vhodných místech výjimky, na které je potřeba reagovat.
Asi se však zbytečně námáhám, protože vskutku budete lenoch. Java API na většině míst nevyhazuje RuntimeException (Tu jsem doporučil pouze vám jako lenochovi, který nehodlá k výjimkám přistupovat zodpovědně. Sám bych jí ve své knihovně používal pouze na místech k tomu určených) a proto se mi totéž co v .NETu nestane.
Já slovo dokumentace znám, ale vy asi nežijete v reálném světě. Ony všechny knihovny mají ty dokumentace ve skvělém stavu. Java byla navrhována jako bezpečný jazyk (nesoudím na kolik se to povedlo), tak to prosím zkuste pochopit. Zpracování výjimky není pouze o dokumentaci. Já si to mohu v ní přečíst, ale to mě vůbec nenutí na ni reagovat. Java udělala krok dál, výjimku považuje za tak důležitou situaci v programu (což považují i ostatní jazyky, které výjimky mají - proto je zpracovávají jiným způsobem než běh celého programu), že nenechá programátora spoléhat na nějakou DOKUMENTACI DOKUMENTACI DOKUMENTACI. -
Navíc koncept sdílených knihoven už je taky přežitý - dneska už nemusíme na disku šetřit místo v řádech megabajtů - je lepší se vyhnout nekompatibilitě a knihovny prostě nakopírovat přímo s aplikací, byť redundantně.
Vtip?
Co zapomínáte že tak knihovna se načítá také do paměti a kuli tomu DLL vlastně vznikly. Ona se totiš zdílená knihovna načítá do paměti jen jednou a muže jí vižívat více aplikací... -
Sten (neregistrovaný)Navíc se sdílené knihovny a linky na ně uvádí jako bezpečnostní riziko.
Fakt? Kde?
Pokud máte na mysli, že chyba v jedné sdílené knihovně ohrozí všechny aplikace, tak naopak statická knihovna sice ohrožuje jen tu aplikaci, která ji používá, ale na druhou stranu má mnohem menší šanci, že bude opravena. A v reálném světě se už mnohokrát prokázalo, že první riziko je daleko nižší než riziko druhé; ve světě OSS je to dokonce několikanásobně více, než u Windows.
Pokud máte na mysli, že sdílené knihovny poskytují bezpečnostní problémy kvůli preloudu a podobným vymoženostem, tak to je falešné riziko. Žádná taková díra nelze použít, pokud se nepoužila jiná díra, která ale musí být tak velká, že je už potom zbytečné takhle obcházet nějaké knihovny.
-
MIloš (neregistrovaný)Jestliže se Linux šíří na serverech, pak jako systém snad je atraktivní pro komerční sféru - nebo ne? (Ta je dnes na serverech závislá více, než na čemkoliv jiném).
Mluvit ovšem o nějakém programování komerčních aplikací výlučně pro Linux je nesmysl. Rozumnou cestou jsou portabilní aplikace a nikoliv aplikace tvrdě závislé na jediném sytému, ať už jakémkoliv. Portabilních jazyků a knihoven už je v podstatě dostatek a Linux ani jeho nadšenci se portabilitě nebrání a nikdy nebránili. Největší brzdou je však silná setrvačnost většiny softwarových firem. Ti lidé investovali spoustu času a úsilí do získání nějakých znalostí a zuby nehty se brání změnám. A budou se bránit, dokud to jen půjde - protože tolik let úsilí přece nezahodí... A z existujících aplikací je také nutno vytěžit, co se dá a prodlužovat jejich životnost, jak je to jen možné. (Mnohé DOSové komerční aplikace se nabízejí dodnes). No a pak tu jsou ještě menežeři. Ti ovšem mají na mysli výlučně vlastní prospěch, takže jimi se zabývat nehodlám.
Jedinou cestu vidím u nově zakládaných softwarových firem a programátorů, kteří jsou schopni si včas uvědomit, že při dnešní rychlosti vývoje je závislost na jediném systému sebevražedná a životnost znalostí jepičí - a takovou práci budou v zájmu své budoucnosti odmítat. -
Rejpal (neregistrovaný)Pokud můžou Mathematica, Maple a Matlab bý mulitplaformní, proč by nemohl být multiplatformní i další "výpočetní software"? Když může být multiplatformní MySQL, PostgreSQL a Firebird, proč ne databáze? Když může být multiplatformní Pro/ENGINEER, proč ne CAD? Stačí mít dostatek prozíravosti, nic většího v tom nevidím.
-
Myslel jsem FEM vypočty...
Pravděpodobně jsme si zcela nerozuměli. To o čem mluvíte jsou jistě multiplatformní aplikace, ale to jen díky tomu, že je součástí jejich zdrojových kódů API na danou platformu/OS. Pokud by na to pamatováno nebylo, multiplatformní daná aplikace není. Další kód = více práce, nutnost testování, náklady na distribuci... A to je to, do čeho výrobci jít moc nechtějí. Nemluvme ale o tom, jestli je napsání kusu kódu pro danou platformu až takový problém nebo ne. Já zde pouze vysvětluji, proč si myslím, že velké aplikace se jako multiplatformní špatně realizují. Také se mi to nelibí.
Naopak jsem měl v souvislost s multiplatformními aplikacemi na mysli treba programy psane v Javě, kde je přenostitelnost prakticky 100% na úkor výkonu ovšem. -
Miloš (neregistrovaný)Program pro výpočet konečných prvků (pokud pod FEM myslíme oba totéž) je dokonce i v repozitech SUSE. S fyzikálními a matematickými výpočty by neměl být žádný problém. Drtivá většina je psána buď v C nebo ve Fortranu (a případně konvertovaná do C), takže portabilní jsou. Když mohou využívat takové knihovny (i s požitím Pythonu coby lepidla) v CERNu nebo v NASA, pak asi použitelné budou. Jinou věcí je ovšem napojení na 3D modelovací programy či různé vizualizace - to už je problém jiného řádu.
Multiplatformní aplikace se samozřejmě nevyplatí vytvářet tam, kde není k mání přenositelné vývojové prostředí. Případné API pro danou platformu je pak jeho součástí (a starostí jeho vývojářů) a od tvůrce koncové aplikace v podstatě žádnou práci navíc nevyžaduje. Faktem je, že největší mezery v přenositelnosti jsou zatím na straně grafiky, což je dáno jednak novostí, jednak bouřlivým vývojem. Ale i v tomto směru se situace rychle zlepšuje.
Pokud jsou portabilní vývojové prostředky k mání a tvůrci aplikací je přesto nevyužijí, pak tvrdím, že trpí krátkozrakostí a zbytečně si zadělávají na budoucí problémy, nehledě na pravděpodobně kratší životnost jejich výtvoru. -
Miloš (neregistrovaný)Ještě krátký doplněk.
Vlastností přenositelných programů je nejen možnost běhu na více platformách, ale také mnohem snadnější přechod na nové verze systémů či dokonce novou architekturu procesorů. A to je solidní zárukou delšího života, což by mělo zajímat nejen autory, ale i uživatele. (Zvláště u programů, které jsou psané na míru a tudíž mnohem dražší). Je otázkou, jak dlouho bude uživatelům trvat, než jim to dojde ... -
Jan Povolný (neregistrovaný)Dobrý den, možná mám jen naivní ekonomické uvažování, ale jsem přesvědčený, že i programátor v linuxové komunitě musí přijímat potravu. Ta stojí peníze. Kde se ty peníze berou? Od lidí, kteří peníze mají. A kde ti je vzali? ....atd.
Existence nekomerční aktivity není dost dobře možná bez existence té komerční.
JP -
"Rozumnou cestou jsou portabilní aplikace a nikoliv aplikace tvrdě závislé na jediném sytému, ať už jakémkoliv."
Problém portabilitu je ekonomický. Je vždy levnější naprogramovat neportabilní aplikaci, než portabilní, s tím nic nenaděláte. A pokud zisky firmy jsou převážně z jedné platformy, a není v dohledu situace zajímavé ziskovosti na více platformách, pak je levnější udělat aplikaci nemultiplatformní a neportabilní.
Jednak můžete do mrtě využít možnosti konkrétní platformy, což u portabilní aplikace udělat nemůžete. Jednak programátoři mající nadhled a jsou tedy schopní psát kód pro více platform je málo - a jsou dražší. Klikači a lepiči knihoven jsou levnější, ale i lepením multiplatformních kniheven snadno dostanete neportabilní kód, když nepřemýšlíte. Není třeba vůbec žádný problém udělat program v Javě, který poběží jen na jedné konkrétní platformě - a to přesto, že Java se o multiplatfromovost důsledně snaží.
Multiplatfromní programy začnou pstá firmy až tehdy, až se jim výrazně vyplatí mít program alespoň na dvou rozdílných platfromách - a to dnes moc většinově nehrozí. -
Saboter (neregistrovaný)Pro firmu je levnější to nechat slepit, ale výsledek pak odpovídá tomu lepení. Mnohdy je lepší nechat si to naprogramovat od lidí kteří mají o programování trochu přehled a na přenositelnost nekašlou. Firma nikdy neví, kdy bude přecházet na jinou platformu (mohou to být klidně i nové Windows).
Využívat zdroje konkrétní platformy do mrtě potřebujete málokdy. Existují také přenostilné knihovny (například na podporu více vláken), které podle platformy použijí podporu daného operačního systému.
V Javě není problém udělat aplikaci, která bude závislá na platformě a je to dobře - volání nativních knihoven a podobně. Ale vy jste to myslel asi trochu jinak. Moc mě však nenapadá jak přesně. -
"Firma nikdy neví, kdy bude přecházet na jinou platformu (mohou to být klidně i nové Windows)."
Ano a proto pro jistotu firma udělá několikrát víc práce, zvětší si náklady, jenom proto, aby "kdyby někdy náhodou" to bylo potřeba. :-) Zkuste takto řídit firmu a moc dlouho asi nevydržíte.
Firma počítá s věcmi, které jsou reálné, a "kdyby náhodou se stalo něco s 0,01% pravděpodobností" se neřeší, protože takovéto úvahy těžko ospravedlní vyšší náklady.
"Mnohdy je lepší nechat si to naprogramovat od lidí kteří mají o programování trochu přehled a na přenositelnost nekašlou."
Opravdu si myslíte, že dobrý programátor automaticky píše přenostitelný kód? A pročpak by to dělal? K čemu by to bylo? Já myslím, že dobrý programátor volí nejlepší prostředky k cíli, a to nemusí být zdaleka vždy přenostitelný kód.
"Využívat zdroje konkrétní platformy do mrtě potřebujete málokdy. Existují také přenostilné knihovny (například na podporu více vláken), které podle platformy použijí podporu daného operačního systému."
Akorát je otázka ceny programu, který využívá speciality platformy, a ceny programu 100% přenositelného využívající jen přenositelné knihovny. To druhé je ve většině případů tak výrazně dražší, že se to prostě nedělá, není-li důvod předpokládat, že to bude potřeba. -
Saboter (neregistrovaný)Trochu jste moje slova překroutil nebo špatně pochopil. Pokud vynecháme jednočipy a další jednoúčelová zařízení, použít nějakou přenositelnou knihovnu vůbec nemusí být pracnější než použít tu nepřenositelnou. Při programování té přenositelné musel tvůrce poněkud více přemýšlet a není tak nepravděpodobné, že bude i kvalitnější.
Dobrý programátor si je vědom alespoň důsledků své práce. Například jestli jeho kód poběží na 64 bitovém procesoru a podobně.
Co je podle vás cílem práce programátora? Zplácaný program, který na WIN98 pojede bez problémů a na WIN2000 si neškrtne? I tohle je totiž otázka přenositelnosti.
Škoda, že taky někdy neodpovíte na co se vás člověk ptá - třeba ten nepřenositelný program v Javě, nebo ve starších reakcích jak vypadá ten "pravý" namespace, pravidla x volnost v projektu. Rýpat umí každý, z odpovědi na výše uvedené otázky bych si třeba mohl alespoň něco odnést. -
>Trochu jste moje slova překroutil nebo špatně pochopil. Pokud vynecháme jednočipy a další jednoúčelová zařízení, použít nějakou >přenositelnou knihovnu vůbec nemusí být pracnější než použít tu nepřenositelnou. Při programování té přenositelné musel tvůrce >poněkud více přemýšlet a není tak nepravděpodobné, že bude i kvalitnější.
Pokud musi vice premyslet, tak je tam jednoznacne vetsi prostor pro vznik chyby :)
Nicmene tohle rypnuti nechme stranou, celkem castou situaci je, ze portabilni knihovny maji horsi support/podporu vyvojovych nastroju, horsi integraci k primarni platforme atd. Coz jsou vsechno problemy, co vas pri komercnim vyvoji proste musi zajimat...
Hezkym prikladem prenositelne knihovny je treba zlib ci openssl. Pouziva ji velke mnozstvi programu, at uz na unixech ci neunixech - duvod - dobra knihovna pro izolovanou oblast pouziti u ktere nenastava problem s integraci do platformy. Ale uplne jina situace je u treba prenositelnych GUI knihoven, jsou tezkopadne, nejsou k nim dispozici kvalitni vizualni navrhare, integrace do cilove platformy je mizerna..
> Dobrý programátor si je vědom alespoň důsledků své práce. Například jestli jeho kód poběží na 64 bitovém procesoru a podobně.
To je samozrejme pravda, otazkou je, jestli mu to za to stoji se s tim namahat... Protoze tohle vsechno se musi zaplatit...
>- třeba ten nepřenositelný program v Javě,
Osobne si nedovedu predstavit neprenositelny program jinak nez integraci s JNDI (tzn. nativni knihovny). Ale to je trochu mimo misu... -
Saboter (neregistrovaný)Pokud je obtížnější tu knihovnu napsat a je potřeba více přemýšlet, dá se čekat lepší návrh té knihovny. Prostor pro chyby je samozřejmě větší.
S knihovnami s vámi jinak souhlasím.
K té Javě - JNDI nebo také JNA (které ale asi znáte). Jinak s tou nepřenositelností taky tápu :) -
"Pokud vynecháme jednočipy a další jednoúčelová zařízení, použít nějakou přenositelnou knihovnu vůbec nemusí být pracnější než použít tu nepřenositelnou."
Nemusí - pokud je přenositelná knihovna dobře napsána tak, aby si programátor nepřipadal, že se nedrbe pravou rukou za levým uchem a tím mu práce trvá déle, než pokud danou knihovnu nepoužije (tento problém má odhadem tak 95% všech knihoven). Dále pokud přenositelná knihovna obsahuje vše co je potřeba, aby to dokázalo pokrýt vše, k čemu by programátor musel sahat přímo na pltfromu (problém v této oblasti má naprostá většina knihoven, bohužel optimistický odhad mé skromné osoby by se pohyboval někde mezi 98-99% knihoven).
Další problém je licence - řada knihoven má třeba GPL licenci, tudíž je pro komerční programy de facto nepoužitelná, takže nepadají v úvahu.
Mohl bych uvádět dál a dál - ale lakování na růžovo s tím, že přenositelné knihovny vyřeší všechny problémy lidstva velmi rychle vezmou za své, pokud získáte programátorské zkušenosti v drsném komerčním prostředí, kde je kladem důraz na výsledky, náklady, funkčnost a termíny.
"Dobrý programátor si je vědom alespoň důsledků své práce. Například jestli jeho kód poběží na 64 bitovém procesoru a podobně."
K čemuž naprosto nepotřebuje psát přenositelně. Přenositelnost mezi procesory je relativně sranda. Proč? Protože prostě stále jste na stejné platformě operačního systému s celým okolím. Například Windows existují pro 32 i 64 bitů, Linux rovněž, BSD rovněž, atd. atd. Dáte-li si trochu pozor, přenositelnost na 64 bitů není nic složitého.
"Co je podle vás cílem práce programátora? Zplácaný program, který na WIN98 pojede bez problémů a na WIN2000 si neškrtne? I tohle je totiž otázka přenositelnosti."
Cílem práce programátora je vyřešit daný problém efektivním způsobem. A cíle jsou velmi různorodé a abstraktně a virtuální bez dalšího upřesnění se nemá smysl bavit. Protože programátorská práce i cíle jsou velmi různorodé.
"Škoda, že taky někdy neodpovíte na co se vás člověk ptá - třeba ten nepřenositelný program v Javě, nebo ve starších reakcích jak vypadá ten "pravý" namespace, pravidla x volnost v projektu. Rýpat umí každý, z odpovědi na výše uvedené otázky bych si třeba mohl alespoň něco odnést."
Někdo se na nic neptal - pouze napsal, že takhle je to nejlepší. Namespace je v Javě řešen asi takto - představte si, že jste ve vile o sedmi místnostech. A v pondělí byste mohl být pouze v místnosti první a nikde jinde, v úterý můžete pobývat jen ve druhé místnosti a tak dále. To je zhruba svázanost javovského namespace v Javě. Zatímco v jiných jazycích namespace fungují tak, že můžete pobývat v libovolné místnosti kderýkoli den v týdnu. Javisté pak říkají, že jejich namespace je jediná správná, protože přílišná volnost škodí, a že je škodlivé být ve více, než jedné místnosti jeden den - a že to tak zavádí správný řád. Že je naprosto nepřípustné být ve stejný den část dne v koupelně a pak v obýváku, protože to zavádí chaos. Je to analogie, ale takto se to nějak má vyjádřeno lidským jazykem. -
Saboter (neregistrovaný)Řada knihoven má take LGPL licenci. 32 a 64 - Dáte-li si trochu pozor. Aha... a to není programování přenositelně?
Někdo se na nic neptal - pouze napsal, že takhle je to nejlepší
Nikdo se na nic neptal?V Javě neexistují pravé namespaces? Třída že je silně svázána s namespace? To příliš nechápu. Obdobou namespaces jsou v javě packages. Vazba třídy a namespace a třídy a package mi přijde naprosto identická. Pouze Java měla ten rozumný nápad, že balíku bude odpovídat adresář a třídě soubor a já jsem za to rád. Co je podle vás "pravý" namespace?
Trocha demagogie neškodí. Vidím tři otazníky a ten poslední výskyt opravdu není řečnická otázka. Kde v těch větách vidíte, že tvrdím že balíky v Javě jsou nejlepším možným způsobem přístupu k něčemu jako je namespace? (opět otazník)Zatímco v jiných jazycích namespace fungují tak, že můžete pobývat v libovolné místnosti kderýkoli den v týdnu.
Přiznám se, že vubec nevím jak to myslíte. Ve kterých jazycích a pobývat v libovolné místnosti kterýkoliv den v týdnu? Jestli si dobře pamatuji takové C++, tak má také každá třída plně kvalifikované jméno určené umístěním ve jmenném prostoru. O nějakých přesunech mezi místnostmi v C++ nevím. Ale rovnou také přiznávám, že C++ jsem nikdy neuměl do hloubky a je tomu už pár let, co jsem v něm nenapsal ani řádku. Takže jak to tedy myslíte? (otazník) -
Atrament (neregistrovaný)Nechápu..
díky používání Linuxu mám k dispozici nepřeberné množství software, které naprosto dostatečně pokrývá veškeré mé potřeby. Mám ho zadarmo a od ověřeného zdroje, tudíž bez virů reklam a podobných hovadin.
Proč bych proboha potřeboval aby do této idylky vtrhli nějací komerční vývojáři se svými demoverzemi a sharewary a adwary a podobně a já nevím jakými ještě wary a dalšímy manýry z Microsft worldu??
Cílem snad není zaplavit svět tučňákama, ale mít na svém počítači funkční, kvalitní a použitelný systém. A to se v případě linuxu daří skvěle. -
Nerozumím, jak bod 1 a 2 souvisí s Windows. Měl jsem za to, že je kvalita a cena podpory se odvíjí od toho, kdo support dělá.
Ad 3) Problémy s drivery (ovšem mnohem menší míře) má i MS. Ostatně proto dodavatelé koplexních řešení certifikují HW pro daný OS.
Ad poznámka dole) To záleží na tom, které ty aplikace tak nutně k práci uživatel potřebuje. Někdo najde alternativy v open source, někdo si zaplatí komerční verzi pro Linux a někomu nevyhovuje nic a pořídí si třeba Apple MAC. -
anonymníNesmysl. Open source platí komerční firmy, které tímto způsobem vedou konkurenční boj. Například Sun se snažil snížit konkurentovi MS tržby za MS Office tím, že koupil StarOffice, a uvolnil jej zdarma.
Za kernelem Linuxu stojí například Linux Foundation, které firmy IBM, Oracle, Intel, AMD a další dávají spoustu milionů dolarů ročně. Viz link níže, Platinum Members platí USD 0.5M ročně.
http://www.linuxfoundation.org/en/Members
Vývoj FireFoxu platí Google tím, že dává Mozilla Foundation peníze za reklamu klikanou z FireFoxu. Historicky FireFox pochází z AOL a Netscape, pro ilustraci AOL zaplatila za Netscape USD 4.2G(!).
Vývoj OpenOffice platí Sun Microsystems. Původní produkt StarOffice byl koupen od společnosti StarDivision i s vývojáři, náklady Sun Microsystems šly do stovek milionů (USD 73.5M akvizice, poté několik let placení vývojářů).
Gnome a Gimp platí Gnome Foundation, členy jsou IBM, Sun, HP, Novell, Mozilla Foundation (tedy peníze od Google), Nokia, FSF a další.
http://foundation.gnome.org/ -
MultimotyI (neregistrovaný)Teď tady borec psal, že všechen software, který používá na linuxu běží. Já se profesionálně živím webem a UI designem a až na jednu nahraditelnou aplikaci používám samé Open Source software. Pro grafiku gimp a inkscape (ano, jsou to profi aplikace, photoshop využije možná tak high level grafik), vývoj v Eclipse, testování ve všech browserech (některé přes wine). Ten jediný soft, který miluju a který mi na L chybí je PSPad, který i pod wine neběží spolehlivě.
-
PSPad je velmi návykový, má velmi efektivní a ergonomický přístup k psaní HTML stránek a neustále se vylepšuje (včetně dobře funkčního integrovaného FTP). Zatím nejblíže stylem práce k PSPadu je pro mě editor Screem - ten se však patrně už nějakou dobu nevyvíjí. Jedna z mnoha vlastností PSpadu, díky které má od začátku vysokou popularitu, je psaní tagů - po Ctrl+' ' vám na místě kurzoru vyběhne seznam tagů, při psaní jména tagu se zužuje výběr a po vybrání se doplní i uzavírací tag. Pro stejné vyplňování parametrů je Ctrl+j. Screem se podobá v tom, že zobrazí seznam tagů v okamžiku, kdy napíšete < a po napsání a uděláte-li mezeru za jménem tagu, nabídne vám seznam parametrů. </ vám doplní příslušný uzavírací tag. U Kate mi přišlo, že mě spíš zdržuje. Bluefish mi přišel vůbec katastrofální ... . -
Infinity (neregistrovaný)S timhle si dovolim nesouhlasit, kuprikladu nasel jeste nekdy v napovede integrovane ve win neco, co by vam skutecne nejak pomohlo? Me se to prisaham nikdy nestalo. V linuxovych manualech vzdy pekne vsechno najdu. To ze podpora linuxu je drazsi, mno presne nevim, ale linux je pouzivan bezne na serverech, kde zastavaji daleko dulezitejsi funkce nez spousteni beznych aplikaci, pak je podpora samozrejme slozitejsi, potrebuje vice kvalifikovane lidi a tim se logicky stava drazsi...
-
Vrana Jan (neregistrovaný)Krasny den,
To je to pravda, pokud nepotrebujete nejaky specializovany software. Ja osobne potrebuji Astrologicky software bohuzel to co pro linux existuje nesaha softum pod Win ci Dos ani po kotniky. Naprogramovat srovnatelny soft za kterym je dvacet let vyvoje bude trvat hodne dlouho... Takze nezbejva nez tyto programy poustet v emulaci.
Samozrejme firma vyrabejici Astrologicky soft nebude programovat verzi pro linux protoze pocet astrologu pouzivajici linux a touzici zrovna po jejich software se bude snadno pocitat na prstech.
A to je presne ten duvod proc prechod na linux je tak problematickej ve zkutecnosti vam muze chybet jeden jediny program a kvuli nemu neprejdete.
Honza Vrana -
Vrana Jan (neregistrovaný)Prave ze neprekvapuje,
je to moje namitka na tom, ze v linuxu je vsechnen potrebny software k dispozici.
O tomto softwaru vym ze neexistuje. Ale jiste se najdou programi treba pro zavodni jezce, potapece, zahradni kutily ktere jsou natolik specificke a proto jejich port neexistuje.
Honza Vrana -
Vrana Jan (neregistrovaný)Kez by :))
bude emulace natolik dobra ze ji od nativni aplikace nepoznate ?
vetsinou zkoncite spise u virtualizace vmware a podobne.
Ano muzu konstatovat ze problem s jendou jedinou aplikaci jsem vyresil. Samozrejme nenily tato aplikace napsana natolik prasacky ze ji nerozjedete ani tak.
Nicmene ja si kladu otazku stoji mi to za to ?
Ja si na ni odpovim rad ano. Protoze s linuxem delam dlouho a vim co dostanu.
Ale muj nazor je aby se lide okolo linuxu zacaly na linux divat trosku realisticky.
Preci jen ten system je velmi casto delanej programatorama pro sebe. Takze pro jistou
skupinu lidi je opravdu plnohodnou a casto mnohem lepsi alternativou, ale je uz opravdu vhodny treba pro profi grafika ?
Bude muset byt jeste nainvestovano mnoho clovekohodin prace aby jsme se nekterych programu ci pokrocilych funci dockaly.
Pokud nebudou komercni firmy zainteresovany na vyvoji specifickeho software, musime
pockat nez se najde programator ktery zaroven vykonava onu specifickou cinost a bude mit energii na to tento program stvorit.
Protoze bezne programator nebude ochoten zdarma vyvyjet nic co sam nepotrebuje. Motivace prestizi, moralkou muze byt silna ale nejde do nekonecna.
Honza Vrana -
h3poun (neregistrovaný)
- Wine Is Not an Emulator
- "A Vás překvapuje, že vývojáři Linuxu neprogramují astrologický software? :]"
bylo podle mne myšleno jako: "Mezi vývojáři Linuxu je příliš nízká koncentrace jedinců, co se vážně zabývají něčím, jako je astrologie. (tj. jedinců se vzděláním na tak nízké úrovni nebo jedinců, kteří takto oškubávají jedince se vzděláním na tak nízké úrovni)"
-
Rejpal (neregistrovaný)Ha, touché! Pochopil. :-) Znám několik desítek linuxovývh vývojářů, a zajímají se o takové věci, jako je literatura, filosofie, jazyky a jazykověda (velmi častý úkaz mezi nimi!), matematika (půlka z nich jsou matfyzáci), hudba, tanec, astronomie/astrofyzika, mikroelektronika...ale ani jeden nedělá dojem, že by valně smýšlel o astrologii. :] Jestli těch několik desítek lidí je reprezentativní vzorek, pak procento astrologofilů bude mezi linuxovými vývojáři děsivě nízké. Ale snad panu Vránovi udělá radost aspoň těch několik desítek linuxových nástrojů pro zobrazování a analýzu astronomických obrázků a multispektrálních datasetů ve formátech FITS a dalších. ;)
-
Vrana Jan (neregistrovaný)Ano techto nastroju existuje docela dost, dokonce nejlepsi Efemeridni knihovna je pod otevrenou licenci. Vypocetni program Astrolog od W. D. Pullena byl multiplatformne napsan jiz v roce 1994 take pod otevrenou licenci.
Nicmene vase argumentace je vcelku problematicka. Nemuzete srovnavat vedni obor Astronomii a umeleckou disciplinu vykladu horoskopu.
To je jako by jste tvrdil ze znate spoustu lidi co studuji optiku ale nikdo z nich se nazabýva malirstvím. A kazdeho malire jiste potesi kdyz mu doporucite software na analizu optickych soustav.
S pozdravem Jan Vrana -
Rejpal (neregistrovaný)Jo tak ono je to "umění". :-) Tak to je dobrá výmluva. O tom zauvažuju. Ale ještě jsem neslyšel o tom, že by někomu věštili budoucí osud z Mony Lisy, kdežto u astrologie se o to někteří pokoušejí. :] Možná by měli varování povinně připisovat na horoskopy, jako se lepí cedulky na cigarety.
-
JardaP (neregistrovaný)Vidite to moc radikalne. Nevim, jak dalece astrologie funguje, staistiky jsem nedelal. Nicmene astrolog pomaha lidem prekonavat strach z budoucnosti. Je to jakasi socialni instituce, nahrazujici psychologa lidem, kteri k nemu nechodi a asi i za mene penez.
Sledoval jsem kdysi televizi v Torine, maji tam jeden kanal, kde se to hemzi jenom samymi astrology a jinymi vestci, s kristalovymi koulemi, kavovou sedlinou a nevim jakym jeste haraburdim (ovci streva jsem tam tusim nevidel). 99% byla totalni bezcena paka, nicmene jeden clovek byl zajimavy. Mluvil spise jako psycholog a myslim si, ze rade lidi, kteri se na nej obratili, pomohl, i kdyz jim mozna nepredpovedel budoucnost.
Kazdy, at se obrati na takoveho odbornika, jaky mu vyhovuje. Lide, kteri se obraci na astrology mohou byt s psychology nekompatibilni. Nejsou treba schopni s psychologem komunikovat, byl by to monolog dvou lidi v jedne mistnosti. Astrolog je pak clovek, ktery je schopen jim sdelit to, co potrebuji slyset. Dokaze propasirovat sdeleni vrstvou vaty, kterou maji v usich.
Je to podobne, jako s psychologem pro psy. K smichu? Nikoliv, psycholog pro psy vlastne dela psychologa panickovi, ktery obvykle svym nemoznym chovanim je puvodcem psich problemu.
BTW, astrologii se nekdy zabyvaji i znacne inteligentni a docela vzdelani lide. :-) Dokonce i TGM. Byl TGM jedinec se vzdelanim na nizke urovni? BTW, znal jsem pani, ktera se ucila vestit podle knih z Masarykovy knihovny. To se ve skole ale nevyklada, tam se rika, ze astrologie je blbost a taticek Masaryk by neco takoveho prece nedelal.
Ostatne, astrologa ma dnes i drive mel kdejaky potentat, vcetne treba americkych prezidentu. Mel ho pry i Stalin. To je ale blby priklad, protoze Stalin inteligenci nevynikal, byl to jen takovy zamindrakovany vychcanek.
Cili nevidim duvodu, proc by nemohl linuxovy vyvojar mit astrologii jako konicka, kdyz uz ne jako hlavni povolani. Nikomu to vadit nemusi, hlavne kdyz je to dobry programator a pise i jine veci, ktere se hodi treba vam. Pokud pise dobre veci pro ostatni lidi, at je to treba zoofilni nekrofil vkradajici se do skladu mistni kafilerie. Co dela ve svem volnem case je jeho vec. -
Vrana Jan (neregistrovaný)Diky za podporu :))
O nejake statistiky pokusy byly, dokonce nejaci francouzci manzele ve snaze vyvratit astrologii stanovily teorii ze pokud funguje genetika a dedeni vlastnosti po rodicich, v pripade ze astrologie funguje pak se musi dedit postaveni planet v okamziku narozeni.
Jejich vyzkum bohuzel dokazal ze tato teorie a plati a postaveni planet se statistiky vyznamne opravdu dedi.
Nicmene protoze Astrologie je hlavne umelecka disciplina bohuzel statisticke dokazovani umeni je docela velky problem. To je jako pokus statisticky dokazat jak vypada obraz ktery se lidem liby.
Vas priklad s vestecky tv kanalem je krasny v tom ze presne postihuje podstatu problemu.
V malirstvy bude nejvice patlalu, hodne remeslniku, par umelcu, a parkrad za stoleni nejakej ten picaso..
Kdyz uz mluvite o tech vyznamnych osobnostech tak v historickych dobach bylo studium Astrologie naprosto bezne, takze lide jak Kepler, Kopernik, Newton, z tech mladsich Einstein,Freud, Jung. a mnoho dalsich astrologii znaly a pouzivaly. Ale o to v zasade nejde, clovek z prumernou inteligenci nez neco odsoudi neco si o problematice zjisti.
Nevytvari si zamitavi nazor na zaklade novinovych clanku apod. Pokud nema dostatek informaci pak dle meho nazoru nema pravo neco odsuzovat.
S pozdravem Jan Vrana -
Rejpal (neregistrovaný)Předpokládám správně, že Wikipedii jste již konzultoval a nic vhodného nenašel?
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJeste je tady DM napsany v Jave, docela zajimavy pocin. Samozrejme na original to nema... -
Jan Povolný (neregistrovaný)Dobrý den, možná mám jen naivní ekonomické uvažování, ale jsem přesvědčený, že i programátor v linuxové komunitě musí přijímat potravu. Ta stojí peníze. Kde se ty peníze berou? Od lidí, kteří peníze mají. A kde ti je vzali? ....atd.
Existence nekomerční aktivity není dost dobře možná bez existence té komerční.
JP -
mm (neregistrovaný)Takovy programator treba ve sve pracovni dobe dela na komercnim softwaru pro zamestnavatele a pote co prijde domu si dela na svych projektech. Nechapu co je na tom k diveni a co je na tom spatneho.
Jiny se treba ani programovanim nezivi a je placen za neco uplne jineho. Ve volnem case ale pise kod.
Dalsiho zamestnava firma, vydelavajici na sluzbach v oblasti IT, ktera zaroven vyviji i podobne aplikace, protoze ty ji pritahnou klienty.
Dale mame treba zamestnance firem jako je dejme tomu Sun, kteri jsou placeni za vyvoj napr. otevreneho MySQL. I to si normalne muzete s otevrenym kodem poridit zdarma a Sun vi dobre proc to dela...
Pochopitelne, ze nekde musi byt vzdy nejaka komercni aktivita. Ale neni to nic pozoruhodneho. Pozoruhodne by to bylo snad jen v pripade, kdy takovy OSS programator vyuziva pracovni dobu u zamestnavatele, ktery OSS nijak nepreje a u nejz to neni napln jeho prace. -
Jan Povolný (neregistrovaný)V podstate potvrzujete to, co jsem uz napsal. Programator, diky tomu, ze muze vytvaret komercni software, vyuzivat techniku, skoleni, zkusenost, kterou mu dava zamestnavatel a pravdepodobne tvurce komerniho software, pracuje po vecerech na free projektech. Tj. jeho free prace by nemohla existovat bez te druhe komercni strany. Pokud je normalni, urcite chce uzivit svou rodinu, sve deti atd.
I firma jako SUN, ktera financuje spoustu free projektu, ziskava penize z ryze komercnich aktivit, at uz softwarovych nebo hardwarovych.
Shrnuto> jako Greenpeace nemuze existovat bez milionarskych mecenasu (ziskavajich penize i nezelenym zpusobem), nemuze bez nic existovat ani Linux. Vazme si proto teto rovnovahy a nevysmivejme se komercnich snaham nekterych softwarovych firem. Hodne odvazne lze rici, ze i bez MS a jeho Windows by dnes nebyl Linux tam, kde je. A naopak. Detaily probirat nechci. Staci se zamyslet. -
Rejpal (neregistrovaný)
Programator, diky tomu, ze muze vytvaret komercni software, vyuzivat techniku, skoleni, zkusenost, kterou mu dava zamestnavatel a pravdepodobne tvurce komerniho software, pracuje po vecerech na free projektech.
Programovat mohou i lidé, kteří mají počítač vlastní a naučili se programovat sami. Nebo nám chcete namluvit, že Conu Kolivasovi poskytl počítač a školení kernelového vývojáře jeho dodavatel sevofluranu? Koneckonců drtivá většina dobrých programátorů začala v raném věku a sama....nemuze bez nic existovat ani Linux.
Z části skutečně nemůže (i když i bez intervence SW firem se kdysi dávno dostal pozoruhodně daleko), proto můžeme být rádi, že je dnes GNU/Linux komerční software a docela významný hráč přinejmenším na serverovém trhu a dokáže na sebe vydělat. :-) A já se aktivitám svých chlebodárců skutečně nevysmívám.Hodne odvazne lze rici, ze i bez MS a jeho Windows by dnes nebyl Linux tam, kde je.
Ano, s největší pravděpodobností by byl dál, protože nebýt kvalitního marketingu Microsoftu, exisotvala by na trhu větší konkurence a Linux by měl více vývojářů, relativně vůči tomu, kolik jich má dnes. -
Jan Povolný (neregistrovaný)Ja s vami v podstate souhlasim, ale puvodne jsem reagoval na lehce arogantni nazor na zacatku tohoto threadu a chtel jsem jen poukazat na to, ze na komercnich aktivitach nejen ze neni nic spatneho, ale ze jsou dokonce zivotne dulezite pro fungovani tech nekomercnich. Neb tak funguje dnesni svet a komunismus to teda neni. Neni to osobne vas pripad, ale nekdy mi lide z komunity (do ktere se obcas take radim) prijdou jako komunisti :-). Snad me pochopite, uz nemam silu na to to vysvetlovat. Ale ten, kdo je schopen castecne sebereflexe...
-
Sten (neregistrovaný)Dobrý den, možná mám jen naivní ekonomické uvažování, ale jsem přesvědčený, že i programátor v linuxové komunitě musí přijímat potravu. Ta stojí peníze. Kde se ty peníze berou? Od lidí, kteří peníze mají. A kde ti je vzali? ....atd.
Ano, většina jich potravu přijímat musí :) Peníze se berou z různých míst: prodejem suvenýrů, z dobrovolných darů (tak třeba funguje MediaWiki) nebo darů milionářů, kteří vydělali v jiném oboru (třeba Ubuntu - Mike Shuttleworth vydělal prodejem firmy Thawte specializující se na digitální zabezpečení), z reklam (např. via Google Summer of Code) a nebo se nechají zaměstnat na univerzitách (tak třeba vzniklo BSD) nebo v nějaké firmě, kde nějaký projekt nasazují a při tom se nechávají platit za jeho vývoj (tak to třeba dělám já :) ). Peníze pro open source komunitu vůbec nemusí pocházet a často ani nepochází z komerčního software a placení podpory
-
Abraxis (neregistrovaný)Anebo - pokud jses vyvojar nejakeho ROZUMNEHO SW pro Linux, tak s dosti hodne velkou pravdepodobnosti te zamestna RedHat/SuSE/IBM (i kdyz ne treba na full-time na ten tvuj projekt, tak porad budes mit moznost pracovat i na nem).
A pokud vyvijis neco pro uzsi cilovou skupinu, tak stejne dneska se uz moc lidi nezivi prodejem "maloserioveho balikoveho SW", ale jeho customizaci presne na miru zakaznikovi a prodejem supportu/konzultaci apod. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Ale co nám to tu tvrdíte :)
http://www.root.cz/clanky/proc-se-ma-vyplatit-vyvoj-pro-linux/nazory/213919/ -
Pavel Savara (neregistrovaný)Jako vyvojar opensource sw muzu rict ze vyvoj pro nekomercni platformy boli. Napriklad Mono , myslenka je skvela. Ti kluci delaji spoustu prace. Ale nestaci to. Kvalita WinForms implementace byla jeste donedavna katastroficka. Neni linuxove IDE ktere by se dalo jen nainstalovat a melo debugger. Mono nema certifikovanou bezpecnost spousteni ciziho kodu.
Totez donedavna platilo pro Javu (GNU classpath). AWT je tam proste divne. Pokazde jsem zkoncil na nejakem defektu. Ja vim ze muzu jit a opravit to, submitnout patch a rok pockat az si to vsichni mi uzivatele upgradnou....
Takze kdyz uz vyvijim otevreny software zadarmo, chci mit duveryhodne knihovny nebo frameworky. To o tech ktere jsou vyvijene komunitou to neplati. Ani ja nejsem ochoten travit svuj cas na opravovani bugu, protoze to neni zabava ale drina. Neni se tedy cemu divit, ze kvalita je slaba.
Takze vyvijim pro ty frameworky ktere jsou komercne podporovane. Ano, rad bych aby muj soft bezel i na linuxu, ale nejsem ochoten pro to stravit vyvojem o 50% casu navic. Limit je tak 5%, pokud je reseni snadne.
Takze Atramente, kdyz pro tebe nekdo vyviji software pro linux, docela se nadre. Ten clanek nahore se snazi ukazat na problem ktery jako komunita linux ma. To co rikas ty je ze tu neni problem.
- - - -
Abych vas trosku obohatil nazorem z opacne strany spektra, pripojuju link na zabavny ale informovany blog z opacneho tabora nez je Atrament. Berte s humorem a nadhledem prosim.
http://linuxhaters.blogspot.com/2008/06/at-least-we-dont-have-any-viruses.html
http://linuxhaters.blogspot.com/2008/06/tada.html
http://linuxhaters.blogspot.com/2008/06/how-to-write-gnome-application.html
Hezky den
Pavel -
Atrament (neregistrovaný)Nejsem si jistý, zda jsem si vyložil vaší reakci správně, získal jsem z ní pocit, že zlehčuji a bagatalizuji práci programátorů kteří vyvíjejí software pro Linux. Není tomu tak - já si ji velice vážím a je mi jasné, že je to dřina. Nicméně šli do té dřiny dobrovolně. A taky není pravda že oni ty aplikace píší pro mne. Píší je snad taky pro sebe, i oni snad přece chtějí mít doma na svém počítači legální kvalitní software za který nebudou muset platit. Proto to snad celé taky vzniklo ne? Vytvořit operační systém použitelný pro lidi, které neuspokojuje klikat na tlačítko Start. A shánět po internetu nějaký crack na Nero aby si mohli vypálit dvd. A dívat se každou chvíli na bublinku s oznámením, že na ploše jsou zbytečné ikony...
Co se stane když do tvorby aplikací pro Linux vstoupí komerční firmy, takříkajíc naplno? Tedy kromě toho, že si budu za software platit. Aplikace a potažmo celý systém se začne opět přiohýbat potřebám většinového uživatele - BFU všichni tu zkratku zajisté dobře znáte. Budou vznikat obrovské pomalé a nepřehledné klikací balasty na správu systému a /etc e svými konfiguráky půjde samozřejmě pryč - jakápak konfigurace úpravou konfiguráků, to by bylo moc složité... Výběr window manageru se zruší, zavedeme jednotné, aby se pro to líp vyvíjel např. astrologický software :) A co tady dole v pravo tady zbyl kousek místa co tam - tam by třeba mohla vyskakovat nějaká informativní bublinka aby pan Blbý Franta Uživatel věděl, že má na ploše nepotřebné ikonky... A jsme tam kde jsme byli...
Na závěr bych rád podotkl, že on ten Linux tak úplně zadarmo není. Nikdo učený z nebe nespadl a to že si tu podle Vás zřejmě zlehčujícím tónem, můžu s klidem prohlásit že mně všechno šlape jako hodinky a žádný software nepostrádám, je vykoupen hromadou času který jsem do toho investoval. A můj čas není levný, je to totiž jediný čas co tak nějak mám. Ale šel jsem do toho dobrovolně. A byla to dřina. Ale taky to byla hromada zábavy... A stále je protože vždycky se najde něco co by se dalo upravit či vylepšit :)) -
JardaP (neregistrovaný)Ne, takle krici windowsak po te, co preinstaloje Windows XP, 15x je restaruje kvuli Windows update, nainstaluje vsechen potrebny software... Nekdy to byva i horsi. Nekteri treba behaji nazi po ulici a krici veci jako "HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet..., FC, E5, 15, A0, B4, 16,{11269241-F241-11CF-BD9A-00AA00575603}.....Net, Net, Net,....Error Code: "0x0000008E...."
-
Milan (neregistrovaný)Dle mého názoru je vše o standardizaci. OS by měl poskytovat nějaké standardizované funkce (HW je většinou poskytuje) a aplikace by pak neměli mít problém. Co se vyšších jazyků týká, je to také otázka kompilátorů a to ne v tom smyslu, abych psal IF pro každý možný i nemožný systém.
Emulátory jsou jenom berličkou, která přemapovává funkce jednoho OS na druhý OS. Je to něco jako redukce
"americké zástrčky" na "evropskou". Proč nemít normu? Norma není buzerací výrobce, ale zjednodušuje život všem. -
Petr (neregistrovaný)A proč mají v americe své zástrčky a v anglii jezdí vlevo? Tak už to prostě je a miliony dalších věcí se tomu přizpůsobili.
Zkus si uvědomit, co všechno by se muselo změnit, aby v anglii začali jezdit vlevo. Ten přechod na "standard" by se jim určitě nevyplatil. Stejné je to i se sw. -
Miloš (neregistrovaný)V prvé řadě musí být standardizované (fuj) formáty a prokoly. Zde dělá léta bordel právě Microsoft a nikdy jsem nepochopil, jak mu neustálé a záměrné mršení nejen ISO ale dokonce i ANSI norem může procházet. Škody, které tím způsobil uživatelům i vývojářům jsou nedozírné. Rovněž nechápu, proč je možno i protokoly a datové formáty patentovat.(Je to jako patentovat rozchod kolejí nebo televizní normu). Některými zastánci tolik vychvalovaná homogenita v rámci jednoho monopolu by jinak vůbec nemohla nastat.
-
Sten (neregistrovaný)OS by měl poskytovat nějaké standardizované funkce
Myslíte třeba POSIX, X API, STL, Boost, ICU nebo Qt?
abych psal IF pro každý možný i nemožný systém.To samozřejmě záleží na tom, jaké všechny funkce chcete využít. I ve Win32 API dochází ke změnám, převážně v těch nižších vrstvách kvůli bezpečnosti. Nicméně pokud nepíšete ovladače, ale jen běžné aplikace, které se nezajímají o hardware a nižší služby systému, pak žádné IFy nepotřebujete.
Norma není buzerací výrobce, ale zjednodušuje život všem.Ovšem pouze za předpokladu, že je otevřená a že vyhovuje požadavkům.
-
Luky (neregistrovaný)To chcete říct že např. Qt je standart jen z toho důvodu že na něj narazíte skoro v káždé distribuci?, co když používám např. GTK a žádnou Qt knihovnu nemám?. To mi potom program napsany pro Qt nepoběží a bude to linux jako linux. Myslím že standartizovaná funkce je ta kterou obsahuje každý OS linuxu (tedy každá distribuce Linuxu). Takový standart by se musel vytvořit aby měla veřejnost o linux jako o plnohodnotný systém větší zájem. Pohodlného uživatele zajíma výsledek nikoliv proč to nejde, že si musí doinstalovat "nějakou" knihovnu která se jmenuje Qt. Nemám tím namysli jen Qt, že by se mi nelíbil nebo něco ... sám ho nyní používám
-
Sten (neregistrovaný)To chcete říct že např. Qt je standart jen z toho důvodu že na něj narazíte skoro v káždé distribuci?
Tak z tohoto hlediska kromě POSIX není standardizované nic, ani to X API, protože třeba na mém domácím HTPC používám SDL ve framebufferu, takže tam žádná Xka nemám (a jsem rád, že tam nejsou). Ale vzhledem k tomu, že Qt, GTK i X11 libs jsou dostupné téměř v každé distribuci, tak jde de facto o standardy.
-
ja (neregistrovaný)Je tu mnoho firem jenž se vývojem v nebo pro Linux zabývají profesionálně mnoho roků. Zde však vidím selhání těchto firem a naprostou zbabělost. O čem mluvím? O tom, že mnohé firmy přímo tutlají, že používají Linux, aby se náhodou "neztrapnili" před managery jiných firem a někdo se jim nevysmál: "blbci, používají ten ubohý 2% Linux, my používáme PROFESIONÁLNÍ WIN, chudáci nemůžou si ani WIN dovolit" (ano sám takové řeči velmi často slyším ).
Je tu mnoho firem jako je RH, SuSe ... kteří sice nabízí Linux, ale kromě řečí na Internetu nedokázali žádnou reklamní kampaní oslovit veřejnost. V tom je jejich selhání. -
J (neregistrovaný)Co je vyhodnejsi, prodavat SW milionum BFUcek a investovat miliardy do supportu, protoze BFUcka si neumi zapnout PC nebo prodavat tisicum firem, ktere maji sve ITky => support je minimalizovan na dotazy jiz peclive prefiltrovane.
Kdyz udela RH 10 kseftu za miliardu je to pro nej daleko vyhodnejsi nez miliarda kseftu za 10$. -
grunt (neregistrovaný)
Je tu mnoho firem jenž se vývojem v nebo pro Linux zabývají profesionálně mnoho roků. Zde však vidím selhání těchto firem a naprostou zbabělost. O čem mluvím? O tom, že mnohé firmy přímo tutlají, že používají Linux, aby se náhodou "neztrapnili" před managery jiných firem a někdo se jim nevysmál: "blbci, používají ten ubohý 2% Linux, my používáme PROFESIONÁLNÍ WIN, chudáci nemůžou si ani WIN dovolit" (ano sám takové řeči velmi často slyším ).
Tak to jsme minimálně dva. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Stovky aplikací? Hm, to je zajímavé. Pro Windows existují stovky tisíc aplikací. Včetně SW pro kadeřnické salóny, tetovací salóny, hotely, restaurace, základní školy, potápěče, astrology atd. Podívejte se jen na http://www.windowsmarketplace.com/ kde najdete nějaký ten komerční SW.
-
donald (neregistrovaný)Ja sa vam to skusim popisat zo svojho pohladu, ako vyrobca a dodavatel software pre Linux a MacOSX platformu v oblasti strednych a velkych podnikov.
Do teraz som sa pri jednani so zakaznikmi nestretol s negativnou reakciou, ze by im vadil Linux. Kazdy si dokaze rychlo spocitat, kolko stoja caste update a licencie za rozne programy na Windows a za kazdym upgrade Windows verzie nutny upgrade HW atd. atd. proste nekonecny kolotoc.
Skor je tam problem s osvetou a so skreslenou predstavou o tom, co vsetko Linux prinasa a pokytuje. Samozrejme, je vseobecne zname, ze v spolocnostiach sa prevazna vacsina PC pouziva ako pisaci stroj (+mail, web, ekonmicky software). (Samozrejme najdu sa aj specialne aplikacie robene na mieru alebo jednoucelove programiky ale to teraz nebudem rozoberat). Preto sa po kazde stretnem s rovnakou reakciou u zakaznika, skor ako zacneme preberat dalsie moznosti sa opyta .. "A pojde mi na tom vsetko tak ako do teraz na Windows? Co si budem musiet zase kupovat ?" .. a priznam sa vam, ze vacsinu casu zaberie vysvetlovanie a objasnovanie situacie ohladne Linuxu a jeho moznosti ako presviedcanie zakaznika na nakup mojho software. Preto treba skor vychadzat z toho faktu, ze firmy alebo zastupcovia komercnej sfery nebudu chodit len tak na rozne zrazy Linux fanusikov a pytat sa, co vsetko linux poskytuje. Treba tu logiku postavit uplne inac. Lenze otazka je "Ako to zmenit a oboznamit siroku verejnost ?". Nie je to samozrejme jednoduche, nezvladne to jednotlivec, nezvladne to ani mala skupina nadsencov, ale musi sa to dostat do stavu, kedy povedomie o Linuxe bude samozrejmostou vsedneho dna. Potom sa podari odburat aj take veci ako casty "strach z niecoho noveho/neznameho" a tak isto to donuti vyrobcov software neignorovat platformu Linux a v zapati to donuti vyrobcov HW neignorovat tuto platformu. Tak ako som to uz napisal, nemam presny recept, ako to cele zmenit, ale je tu mnozstvo inych modelov, ako oslovit verejnost a skusit si z tychto modelov nieco vybrat.
Prosim vas, neberte tu vsetko uplne doslovne a nechytajte ma za rozne slovicka pretoze samotne vysvetlenie celej problematiky a prebratie kazdej moznej situacie nie je mozno riesit na urovni fora :)
Tolko z mojich skusenosti. -
Peter Fodrek (neregistrovaný)Pozri as ako dopadol projekt Fronca so Szigetim "Linux do skol v SR"
04.05.2006
Ihr Interesse gilt dabei vor allem dem Comenius-Schulprojekt, das über 20 Schüler und Lehrer am Stand des Linux-Verbandes präsentieren. Im Rahmen dieses von der EU geförderten Projektes, an dem Schulen aus Deutschland, Polen, Portugal, Spanien und der Slowakei beteiligt sind, wurden mit Hilfe von Open-Source-Software wie OpenOffice und Mathexer Unterrichtsmaterialen erstellt, die die Schüler in die verschiedenen Sprachen übersetzt haben
http://www.heise.de/newsticker/meldung/72720
7. 8. 2006
Minister školstva Ján Mikolaj zrušil verejné obstarávanie 400 multimediálnych súprav pre internetizáciu škôl, ktoré vyhlásil rezort pod predošlým vedením. Oficiálnym dôvodom je nesprávne nastavenie kritérií hodnotenia súťažných ponúk.
Obstarávanie súprav vo forme verejnej súťaže vyhlásilo ministerstvo pod vedením exministra Lászlóa Szigetiho v máji(kveten) tohto roku. Súpravy mali slúžiť na internetizáciu vybraných základných a stredných škôl v rámci vládneho programu Infovek. Každá sada mala obsahovať Tablet PC, dátový videoprojektor, prenosnú interaktívnu počítačovú tabuľu, sieťové prepojenie, WiFi router a zaškolenie troch učiteľov v celkovej cene 80 miliónov Sk bez DPH
Najlepšia ponuka bola podľa ministerstva skreslená nesprávnym nastavením hodnotiacich kritérií, ktoré príliš preferovali vyškolenie učiteľov na úkor koncovej ceny
Otázna je celková cena obstarania súprav. Najlacnejšia ponuka zúčastnených firiem predstavovala 60,9 milióna korún, najdrahší záujemca bol ochotný obstarať súpravy za 78,8 milióna Sk bez DPH. Bežný kupca by za podobnú zostavu zaplatil podľa cien dostupných na internete zhruba 160 tisíc korún. Štyristo kusov by tak vyšlo na bezmála 55 miliónov korún aj s DPH. Nákup súprav má byť financovaný z eurofondov, z kapitoly ministerstva školstva pôjdu financie len na vyškolenie učiteľov v práci s multimediálnou sadou
http://www.sme.sk/c/2840662/mikolaj-zrusil-verejne-obstaravanie-vyhlasene-byvalym-vedenim-ms.html
to iste Miklaj dal vyhlasit ale bez OSS
21. 12. 2006
Ministerstvo školstva (MŠ) sa rozhodlo obstarať 400 multimediálnych súprav, aby sa vylepšila internetizácia základných a stredných škôl. Plánuje ich nakúpiť za 80 miliónov korún v užšej súťaži.
Ministerstvo školstva (MŠ) sa rozhodlo obstarať 400 multimediálnych súprav, aby sa vylepšila internetizácia základných a stredných škôl. Plánuje ich nakúpiť za 80 miliónov korún v užšej súťaži.
http://www.zive.sk/default.aspx?article=270588
12. 7. 2007
Ministerstvo školstva (MŠ) nakúpi 400 multimediálnych súprav pre vybrané základné a stredné školy od firmy Datalan. Účet by mal dosiahnuť vyše 71 miliónov korún bez DPH
Peniaze pôjdu z eurofondov a ministerského rozpočtu. Rezort hľadal dodávateľa techniky v užšej súťaži, do ktorej predložili ponuky štyri firmy.
Multimédiá majú zlepšiť internetizáciu škôl. Súčasťou každej súpravy by mali byť Tablet PC, datavideoprojektor, prenosná interaktívna počítačová tabuľa, zariadenie na Ethernet cez silové rozvody, WiFi Router.
http://www.sme.sk/c/3391336/Mikolaj-obdaruje-vybrane-skoly-multimediami.html -
anonymníDoterajší ministri školstva Slovenska
# Milan Ftáčnik (SDĽ) - od 30. 10. 1998 do IV.2002
# Peter Ponický (SDĽ) - od IV.2002 do 15. 10. 2002
# Martin Fronc (KDH) - od 16. 10. 2002 do 8.2. 2006
# László Szigeti (SMK) - od 8. 2. 2006 do 4. 7.2006
# Ján Mikolaj (SNS) - od 4. 7. 2006
http://sk.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_%C5%A1kolstva_Slovenskej_republiky
Ono treba dodat ze Szigeti bol statnym tajomnikom Ministerstva skolstva o 30.10.1998 az do svojho vymenovania za ministra, tak ako Fron bol statnym tajomnikov ministerstva skolstva od 30.10.1998 do svojho vymenovania za ministra(nase ministerstvo skolstva ma totiz dvoch statnych tajomnikov)
(Ministra školstva v čase jeho neprítomnosti zastupuje v rozsahu jeho práv a povinností štátny tajomník. Minister môže poveriť aj v iných prípadoch štátneho tajomníka, aby ho zastupoval v rozsahu jeho práv a povinností.)
Výskumná úloha "Open Source infraštruktúra"
Záverečná oponentúra projektu prebehla úspešne 18.11.2004.
http://www.eea.sk/osin/
Dokáže Open source ušetriť Slovensku miliardy?
5.8.2005
Po 16 mesiacoch prác bola úspešne ukončená úloha výskumu a vývoja „Open Source infraštruktúra“ (OSIN)
Vyčíslenie priamych úspor
Celkovo úspory pri nasadení Open Source softvéru v základnej infraštruktúre v cieľových oblastiach, pri opatrnej 50% migrácii informačných systémov a 100% migrácii v základnom a strednom školstve, v jednom obnovovacom cykle, t. j. 6 – 8 rokov, výrazne konzervatívnych odhadoch a pri dnešných cenách, boli vyčíslené na takmer 18 miliárd Sk. Pri 100% migrácii by podľa cieľových oblastí mala štátna správa a samospráva ušetriť 2,45 miliardy (štátna správa 2, samospráva 0,45). Školstvo by malo ušetriť 5,01 miliardy Sk (materské školy a iné zariadenia – 0,06, základné a stredné školy – 4,1, vysoké školy – 0,75). Najviac až 28,4 miliardy by mal podľa riešiteľov ušetriť sektor malého a stredného podnikania (živnostníci a mikropodnikatelia – 6,64, malý podnikatelia – 12,76, stredný podnikatelia – 8,98).
http://www.infoware.sk/buxus_dev/generate_page.php?page_id=2616
http://www.eea.sk/osin/osin_vysledky.html
Aj tu vidiet ako v skolstve funguje vsteko pooomaly a ak sa nieco podari, tak sa to storpeduje dalsou vladou.. -
visualprog_cz (neregistrovaný)jsou problém.
Nemožnost se v nich orientovat, velký strašák sankcí brzdí rozšiřování systému a software.
Raději koupím soft a je to jasné, než se hrabat v licencích.
A to hodně na Linuxu přímo programuji, respektivě, dnes už udržuji realtime komunikace ve výrobních technologiích. -
Nemoznost se orientovat v licencich? Porovnejte delku MS EULA s upravenou BSD, nebo s novou BSD licenci, kterou ted pouziva NetBSD. Ta licence obsahuje DVA body. GPL jich ma o neco malo vic, ale porad je neskutecne jednoducha. Krome toho existuje neco jako OSI approved licence list, ktery Vam v orientaci taky docela pomuze.
A strasak sankci? Sankci za co? Patenty? Ale ty v EU neplati a v USA vam ani sebelepsi zaplacena licence nepomuze. -
Sten (neregistrovaný)Když si nějaký software koupíte, tak tam je taky licence. Často je pro každý produkt jiná a často obsahují dost zajímavé špeky (třeba MS EULA pro Windows Vista: nesmíte zveřejňovat benchmarky .NET Frameworku a u většiny verzí Vist navíc nesmíte virtualizovat). GPL licence jsou naproti tomu jen čtyři a každá má maximálně čtyři verze, přičemž běžně se používají celkem čtyři verze.
-
pat (neregistrovaný)Linux na dekstopech je prakticky po smrti. Je to zacarovany kruh - minimum uzivatelu - maly komercni potencial - malo aplikace - minimum uzivatelu .... Zakladni problemy vidim v:
- roztristenost distribuci: Linux jako takovy prakticky neexistuje, uz vidim jak vvyojari resi verzi pro Ubuntu, Suse, Slack ...
- uzivatelska neprivetivost: V oblasti instalace software a zprovoznovani HW je Linux stale daleko za WIN/MAC
- tzv: "vyhody" Linuxu: ano v dobach Win95/98 byl windows opravdu prisernej a Linux byl resenim. Nepadalo to, nejsou tam viry ... Dnes v dobach XP a Visty jsou Windowsy v pohode .... O MAC nemluve, to je UNIX ...
. uzivatel Linuxu: neurazte se, ale typicky uzivatel linuxu nema trzni potencial. Ajtak, co furt neco bastli a nastavuje, nez by si koupil soft tak se radeji bude skrabat pravou rukou za levym uchem ....
Pouzival jsem linux asi dva roky /Red, Slack/. Stale jsem vsak potreboval Win pro plnohodnout praci ..... Jakmile byla vetsina OS veci portovana plnohodnotne take pro Windows /Texlive, Gimp, Emacs/ tak jsem se Linuxu zbavil. Dnes v praci pouzivam Win a doma MAC. Linux me dnes prijde jako takova hracka pro studenty informatiky, ajtaky, igelitkare a sustakovce a podobne ...
tady mala ukazky linux usera/loosera :-) http://youtube.com/watch?v=Rjpn3L3bSJQ&feature=related -
Rejpal (neregistrovaný)
- roztristenost distribuci: Linux jako takovy prakticky neexistuje, uz vidim jak vvyojari resi verzi pro Ubuntu, Suse, Slack ...
Vývojářům proprietárního softwaru nic nebrání řešit to na Linuxu stejným způsobem, jakým to v současnosti řeší ve Windows a na Macu (metodou "českého turisty v Chorvatsku"... :-)).- uzivatelska neprivetivost: V oblasti instalace software a zprovoznovani HW je Linux stale daleko za WIN/MAC
Případ od případu. :-) Někdy je to i naopak.. uzivatel Linuxu: neurazte se, ale typicky uzivatel linuxu nema trzni potencial. Ajtak, co furt neco bastli a nastavuje, nez by si koupil soft tak se radeji bude skrabat pravou rukou za levym uchem ....
Takže "ajťáci" nemají tržní potenciál? To asi fakt umírají hlady... :-)Ale každopádně si zasloužíte pěkný obrázek: :-)
___________________________ /| /| | | ||__|| | Please don't | / O O\__ feed | / \ the trolls | / \ \ | / _ \ \ ---------------------- / |\____\ \ || / | | | |\____/ || / \|_|_|/ | __|| / / \ |____| || / | | /| | --| | | |// |____ --| * _ | |_|_|_| | \-/ *-- _--\ _ \ // | / _ \\ _ // | / * / \_ /- | - | | * ___ c_c_c_C/ \C_c_c_c____________ -
anonymní>roztristenost distribuci: Linux jako takovy prakticky neexistuje, uz vidim jak
>vvyojari resi verzi pro Ubuntu, Suse, Slack ...
nemusia, ak vytvoria verziu pre LSB
ISO/IEC 23360-1:2006
Linux Standard Base (LSB) core specification 3.1 -- Part 1: Generic specification
Status: 60.60 International Standard published
ine cati upravuje dalsich 7 casti normy
Corrigenda, Amendments and other parts
ISO/IEC 23360-2:2006
ISO/IEC 23360-3:2006
ISO/IEC 23360-4:2006
ISO/IEC 23360-5:2006
ISO/IEC 23360-6:2006
ISO/IEC 23360-7:2006
ISO/IEC 23360-8:2006
http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=43781
Linux Standard Base
# 2.0: Released September 2004. LSB is modularized to LSB-Core, LSB-CXX, LSB-Graphics, LSB-I18n (not released). New hardware specific specifications (PowerPC 64-bit, AMD64). LSB is synchronized to Single UNIX Specification (SUS) version 3.
# 2.0.1: ISO version of LSB 2.0, which included specification for all hardware architectures (except LSB-Graphics, of which only a generic version is available).
# 3.1: Released 2005-10-31. This version has been submitted as ISO/IEC 23360.
# 3.2: Released 2008-01-28. This version has been submitted as ISO/IEC 23360.
The Linux Standard Base, or LSB, is a joint project by several Linux distributions under the organizational structure of the Linux Foundation to standardize the internal structure of Linux-based operating systems. The LSB is based on the POSIX specification, the Single UNIX Specification, and several other open standards, but extends them in certain areas.
http://en.wikipedia.org/wiki/Linux_Standard_Base
a k tomu
ISO/IEC TR 24715:2006
Information technology -- Programming languages, their environments and system software interfaces -- Technical Report on the Conflicts between the ISO/IEC 9945 (POSIX) and the Linux Standard Base (ISO/IEC 23360)
http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=38825 -
Lael Ophir (neregistrovaný)LSB bohužel řadu věcí neřeší. V důsledku je Linux platformou pro 1% uživatelů, pro kterou když píšete plugin do browseru, tak musíte zasahovat i do zdrojáků C/C++ kompilátoru. Viz http://www.root.cz/clanky/proc-trva-vyvoj-flash-9-pro-linux-tak-dlouho/
-
benzin (neregistrovaný)Tak nevim kde si. Uzivatelska privetivost intsalace a odinstalace softu, je daleko vetsi nez na windowsu. Proste napsiu app-get, youm, nebo emerge (atd.) a jmeno softu, vse je nainstalovano, odinstaluju podobne. Resp. kdo chce pouzije graficke nadstavby danych instalatoru. Druha moznost je vytvorit instalacni balicek, napr. IzPack nebo jinym softem, a si tam kde s windows. To ze mas zkusenost s instalaci Alfa verze softu pro Geaky, ktery se musi kompilovat, je specifika prave tohoto softu a navic Open Source. To komercni firma neresi, ta ti doda zbuildovane binarky.
Linux na desktopu stale vice prorazi a do budoucna (pokud nebude Win a Mac zadarma) i vyhraje. To je nevyhnutelne vzhledem k tomu, ze nove moderni aplikace se jiz tvori na Webove platforme at jiz s pouzitim jenom AJAXu nebo Flashe. Do budoucna bude spise podstatne schopnosti web browseru nez systemu jako takoveho. A pak bude ostazka jestli ten bude multiplatformni a ktery nakonec vyhraje. -
Veterán (neregistrovaný)Proste napsiu app-get, youm, nebo emerge (atd.) a jmeno softu, vse je nainstalovano, odinstaluju podobne.
Už jste někdy v životě viděl použití počítače u lidí, kteří se o ně nezajímají? Ti mají monitor oblepený papírky s postupy, kdy a kam kliknout myší. A vy si představujete, jak píší příkazy do konzole! Vžyť tito lidé si běžně pletou i levý a pravý ALT.
O síťovém počítači slyším již dlouhé roky, ale moc to nefunguje. Jak třeba vyřešíte práci s RAW soubory o stovkách MB? Dnešní sítě již kolabují jen díky vieo a aoudio přenosům. Přihoďte k tomu aplikace a uvidíme, kam rychlost spadne.
Jediné, co Linux potřebuje je to, aby se GPL fanatici stáhnuli do pozadí a neobsazovali přední místa na celém internetu. Lidé vykřikující, jak si něco nenaistalují jen z důvodu, že to nemá otevřený kód (je otázkou, zda by mu vůbec rozumněli), dokáží odradit nezanedbatelný počet firem od vyvíjení programů pro tento OS. -
cleb (neregistrovaný)Myslím, že právě BFU daleko lépe pochopí, že musí kliknout na ikonku černé obrazovky a do okýnka napsat to a to, než že musí kliknout sem, pak tam, pak otevřít tu a tu nabídku a v ní kliknout na tamto.
Rozhodně je jednodušší napsat do konzole sudo apt-get install, než
1) stahovat instalátor
2) spouštět instalátor
3) nainstalovat pomocí něj ten program (i next-next-next může být problém) -
cleb (neregistrovaný)Viděl bych to spíš na plochu s ikonami a terminálovým oknem. Ikonky jsou jednoduché, a složitější věci by opravdu mohli mít na papíře a opisovat je do terminálu (třeba nějakého trochu graficky poupraveného, aby nevypadal tak hrůzostrašně).
No ale koneckonců, jak víte, co BFU vyhovuje a co ne? Jenom to, že se rozšířily windows neznamená, že je jejich způsob ovládání počítače nejlepší nebo nejjednodušší. -
benzin (neregistrovaný)Prikaz: Klikni na tlacitko K, tam vyber tlacitko kozole, otevre se ti okno. V tom okne napis "emerge" a za neho napis jmeno programu.
Stokrat jednodussi, nez, nekde na netu neco najdi, stahni, proskenuj antivirem, dvojklikem otevri, projdi celym instalatorem (to stejne 99% lidi neudela a misto toho si mne na to zavola). No a pokud se ti to nerozbehne, tak mas nekde pokazene DLL a preinstaluj cely windows.
Ti lide si pletou tlacitka na monitoru. Kdyz maji napsano F9 - F3 a pak cislo faktury, F4 - vyplnit polozky a nakonec F2 ulozit. Tak se v praxi daleko mene spletou, nez kdyz maji popis kam kliknout mysi. -
Sten (neregistrovaný)Klinku K, potom Systém a potom Adept Manager, případně Kynaptic, případně Konzole a zadám aptitude a už jen vybírám. Ve srovnání s Windows tak vhodnou aplikaci nainstaluji daleko rychleji a jednodušeji a bez rizika, že s sebou přinese nějaký spyware nebo že se jedná o trojského koně.
-
Vin (neregistrovaný)
Jestli je v tomhle problém, tak lze i na linuxu řešit instalaci softwaru podobně - platí alespoň pro ubuntu, freespire / linspire, mint a opensuse. Vyhledáš software pomocí prohlížeče na jedné webové stránce (nebo přímo z vyhledávače pro software v prohlížeči), a pak instaluješ velmi podobným způsobem (objevují se okna s next apod.). Rozdíl je v tom, že ještě musíš doplnit heslo. A odinstalace softwaru se taky nemusí moc lišit, pokud je člověk zvyklý odinstalovávat přes přidat / odebrat programy :-).Proste napsiu app-get, youm, nebo emerge (atd.) a jmeno softu, vse je nainstalovano, odinstaluju podobne.
Už jste někdy v životě viděl použití počítače u lidí, kteří se o ně nezajímají? Ti mají monitor oblepený papírky s postupy, kdy a kam kliknout myší. A vy si představujete, jak píší příkazy do konzole! Vžyť tito lidé si běžně pletou i levý a pravý ALT. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Fakt instalujete aplikace, jak popisujete? Asi ano, ale jen ty, které jsou součástí daného distra. Kde nemáte připravený balíáček pro vaší verzi vaší distribuce, máte smůlu. Takže pro to 1% uživatelů ještě musíte aplikaci zabalit do pár desítek balíčků. Kupodivu balíčky s českým účtem, SW pro základní školy nebo SW pro masážní salóny nějak nejsou. On takový SW pro linux totíž moc není. A když je, tak dostanete buď polotovar ve formě zdrojáku, nebo balíček pro dvě tři konkrétní distra (a konkrétní verzi každého z nich).
-
ad 1) popularita s cenou nemá nic moc společného
ad 2) gates taky říkal, že 640kb paměti musí stačit každému - tyhle dlouhodobé předpovědi jsou absolutní nesmysl
ad 3) s tou penetrací se to dost různí - ty píšeš 1% a někde se píšou 3%, takže s tím bych se neoháněl
jinak statistiky říkají, že povědomí o linuxu stoupá, nasazuje se v komerčním prostředí a už ani Microsoft nemůže ignorovat hrozbu FOSS - jak tohe vysvětlíš ? :D -
benzin (neregistrovaný)Tady se ale nejedna o soubor desktopu, tak jak je znas dnes, ale o souboj webovych terminalu. Tam budou mobil a PC v podstate srovnatelni souperi.
V dobe salovych pocitacu, by se ti s koncepci Windows vysmaly. Jenze prislo PC. Dnes je tu mobil a velmi kvalitni web. PC jiz jenom doziva. -
benzin (neregistrovaný)Ne salovym pocitacum se nerika servery. Opravdu ne. Salove pocitace opravdu jeste exsistuji. Maji mnoho terminlau pripojenych k nim. Takove serverove reseni (alespon pro platformu Windows) v podstate neexistuje (teda ne ze by nebolo, ale je temer dvakrat tak drahe nez koupit PC vcetne HW a kompletniho SW).
Na mobilu si dnes nic moc nenapisu. Ale vetsina mobilu jiz dnes ma bluetooth a take mivaji USB. Takze pripojeni klavesnice je velmi snadne. Monitor pres USB se take da pripojit. Opravdu mobil beznou praci bezneho cloveka utahne. Ano dnes jeste doba nedozrala, dejte tomu par let. -
JS (neregistrovaný):) Ja moc dobre vim, ze existuji, pro mainframy totiz programuji. Ale o to nejde, jde o to, ze stejne jako nezemrely salove pocitace nebo servery v dusledku existence desktopu, tak nezemrou ani desktopy v dusledku existence mobilu. Protoze existuji aplikace, ktere proste nejdou prenest na to dalsi prostredi. V pripade salovych pocitacu jsou to tzv. serverove aplikace, a proto rikam, ze salove pocitace dneska == servery. Stejne tak, existuji desktopove aplikace, jako graficke editory, CADy, textove procesory a podobne, ktere nikdo nikdy nebude provozovat z mobilu pripojeneho s klavesnici a monitorem pres USB. Jak by asi graficka karta toho mobilu utahla nejakych 1920x1200 toho monitoru a jeste ve 3D grafice? Myslite ze ano? A myslite, ze bezne desktop PC nahradi 32-procesorovy server nebo mainframe? Mozna budete mit na mobilu stejny kalendar jako na desktopu, ale to bude tak vsechno.
-
Jaroslav Šmíd (neregistrovaný)V cestě vývoji aplikací pro Linux stojí hlavně GPL a nejednotné API pro grafické prostředí (nepočítaje čisté X API).
GPL brání vytvořit uzavřený ovladač pro Linux - musí se vytvořit jakási mezivrstva, která musí být pod GPL - tak jsou řešeny např. ovladač nvidia a ATI. Pak má ještě komunita keci, že ten ovladač je uzavřený a že to může být bezpečnostní problém - to jsou ale jenom keci, výmluvy, aby to otevřeli. We Win jsou uzavřené ovladače roky a nikdo si nestěžuje. Prostě GPL fašismus a posedlost GPL.
Nemožnost založit aplikace na GPL knihovně atd...
V čistém X API naprogramujete jednoduchou aplikaci s jedním textboxem a tlačítkem s extrémní složitostí minimálně za několik hodin (jestli né dnů) a stovek napsaných řádků kódu. S použitím WinAPI to trvá maximálně 5 minut a je to otázka 20 řádků kódu. Právě kvůli tomu je na Linuxu kýbl knihoven pro programování v X a každá má úplně odlišné API a pak mají i aplikace odlišná chování a vzhled, nezapadají do "vašeho" prostředí. To WinAPI je jednotné a pokud si vývojář neusmyslí, že jeho aplikace bude vypadat jinak, tak mají všechny jednotný vzhled i chování. Na Linuxu je kvůli třem aplikacím mít nainstalovány 3 GUI knihovny - a nevymlouvejte se, že může použít alternativu pro to "své" prostředí, protože ta kolikrát nedosahuje kvalit té druhé. Prostě samotné X by mělo obsahovat kvalitní a né tak složité API pro programování GUI aplikací. Už jste někdy zkoušeli pracovat se schránkou v X bez použití nějaké další knihovny? Ve Windows API otázka zavolání 2 fcí (třech při registrování "vlastního" formátu dat ve schránce), v X to obnáší mít data neustále v paměti aplikace, neustále se starat o asynchronní předávání dat aplikaci, co si je vyžádá, k tomu operovat s mnoha XAtomy, data opět tahat asynchronně z jiné aplikace, starat se o zrušení dat, když schránku "dostane" jiná aplikace, atd ...
Qt, jediná kvalitní a rychlá GUI knihovna pro Linux má tak blbou licenci, že pro uzavřené (i otevřené ale komerční) projekty si musíte zaplatit několik stovek dolarů (jestli ne víc) za to, aby jste ji mohli použít. To je nepřijatelné, když kvalitní WinAPI můžete použít zcela zdarma bez omezení. -
PJ (neregistrovaný)Tu "pitomou gui knihovnu" tvorili lide ve svem volne case a dali si podminku (GPL). Ty tvoris program a dal sis jinou podminku (napr. nechces, aby lide znali kod aplikace). Well, obe dve skupiny maji pravo dat si podminku uziti sveho dila. Ze nechces prijmout jejich podminku, je ale pouze Tvuj problem a nemuzes jim nadavat, s jejich kodem jsi nepomahal (aspon ses o tom nezminil) a ke vzniku knihovny jsi neprispel. Proste si napis vlastni GUI nebo si kup licenci na komercni Qt. Dost dobre nechapu Tve narky ;) A nebo pouzij neco pod LGPL, ta je volnejsi.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Licencování Qt je nehorázně drahé, pokud aplikace neuvolníte pod GPL. A nemám dojem, že by pracovníci TrollTechu psali Qt zdarma v době svého volna. Každopádně pro Windows můžete vyvíjet jak chcete - stačí mít licenci Windows, a kompilátor (který je zdarma). Nikdo vám neříká "zaplaťte hromadu peněz za možnost psát SW pro naší platformu". Takový přístup patří do sedmdesátých let.
-
Sten (neregistrovaný)Tak vy chcete prodávat svoji ve srovnání s Qt velice jednoduchou aplikaci a nechcete dovolit ostatním, aby ji volně šířili, protože chcete dostat pořádně zaplaceno za svou práci, ale nechcete zaplatit za práci někoho jiného, díky komu tu aplikaci vůbec můžete vyvíjet? Tohle trochu nechápu.
-
Abraxis (neregistrovaný)Jeste k tvemu FUDu srovnavani X11 a WIN32 API - podivej se sem:
http://www.codepedia.com/1/Win32APIHelloWorld
a
http://www.geocities.com/Jeff_Louie/x11/helloworld.htm
Mne to teda prijde hodne srovnatelne (a v podstate srovnatelne nepouzitelne bez nejakeho wrapperu typu Qt/GTK/wx) -
Jaroslav Šmíd (neregistrovaný)Mně to teda stejné nepřijde, ten ve WinAPI je o dost kratší a dal by se ještě o dost zkrátit.
A teď zkuste najít příklad, kde se v X vytvoří textedit se všemi vlastnostmi jako je ve WinAPI (podpora pro UNICODE - jedno jestli utf-8, ucs-2 včetně podpory psaní zprava doleva, musí obsahovat "caret", možnost označení textu, operace vyjmout, vložit, kopírovat (samozřejmě do/ze schránky (či selection v X))) a jedno tlačítko reagující na klik (= mouse-down následovaný mouse-up). Tohle než uděláte v čistém X API, tak vám to zabere den. Ve WinAPI 5 minut. -
Sten (neregistrovaný)X API a WinAPI je také dost nefér. X API je velice low level (a chce být velice low level) a dělá svou práci daleko lépe, než ekvivalentní část WinAPI (třeba jsem ještě nepřišel na jedinou možnost, jak tunelovat jen jedno GUI okno přes síť a jak jej takto propojit s ostatními včetně třeba práce se schránkou).
-
Lael Ophir (neregistrovaný)To, že X11 dělá svou práci lépe, je dost pochybné. Zkuste se připojit k X11 serveru po pomalejší lince (dial-up, EPRS/EDGE), a porovnejte s RDP. U X11 to zvdáte před dokončením přihlášení, u RDP budete schopen pracovat. No a pak se zkuste od X11 session odpojit, a znovu připojit. Nejde? Hmmm.
-
trapas (neregistrovaný)jéhe, jarda bloguje :) ani se ti nedivím že tady nadáváš na api Xek, bodejť by si nenadával, že, když jsi chtěl jen tak bez dodržení licence použít nějaký ten guitoolkit a ještě na tom chtít vidělávat peníze. ve woknech ti ten tvůj program možná nějaký blboun koupí, ale takový bastl prodávat pro linux a ještě při tom podvádět? jardo, jardo...
-
Miloš (neregistrovaný)Programovat aplikace v X11 je dnes totéž, jako psát je v assembleru. A porovnávat X11 s Win32 je stejná blbost, jako porovnávat kompletní auto s podvozkem jiného. X11 je spodní vrstva, nikoliv protějšek Win32. Tím je Qt nebo Gtk+.
Je pravda, že aplikace v Qt či Gtk nevypadají v jiných systémech nativně. Ale o to méně jsou na nich závislé a v komerčních programech je důležitější, aby byly ve všech systémech shodné než to, aby přebíraly dyzajn systému. Kolik znáte např. účetních programů, které vypadají nativně? A vadí to někomu?
Komerční aplikace na LGPL knihovnách založit můžete.
Je srandovní, když komerční firma není ochotna investovat pár set dolarů do svého výrobního nástroje ale přitom sama nutí koncového uživatele, aby si zakoupil Oracle.
Zdá se mi, že snem mnohých podnikatelů je nechat si platit za každý prd a přitom mít výrobní nástroje zdarma, náklady hrazené státem a zisky do vlastní kapsy, pokud možno nezdaněné. Přitom mít patent na každou čárku - ovšem s možností přivlastnit si a patentovat práce ostatních. Jó, to by se to podnikalo! To by ten kapitalizmus byl vážně zlatej. -
Jaroslav Šmíd (neregistrovaný)Srovnávat Qt s WinAPI je blbost. Stejně jako je Qt "nadstavba" X, tak existuje Qt jako "nadstavba" WinAPI. Stejně jako X API je spodní vrstva, WinAPI také.
BTW tým GTK dodnes nepředstavil 64bit verzi pro Windows (a ani se mi ji nepodařilo zkompilovat - ani MSVC, ani 64bit gcc pro win), což naznačuje něco o jejich prasáckém způsobu programování. -
Rejpal (neregistrovaný)"Srovnávat Qt s WinAPI je blbost. Stejně jako je Qt "nadstavba" X, tak existuje Qt jako "nadstavba" WinAPI. Stejně jako X API je spodní vrstva, WinAPI také."
No vtip je v tom, že Xka jsou ještě o něco níž než Win32. Přímý ekvivalent Win32 prostě v Xkách není. Možná winelib? ;-)
"BTW tým GTK dodnes nepředstavil 64bit verzi pro Windows (a ani se mi ji nepodařilo zkompilovat - ani MSVC, ani 64bit gcc pro win), což naznačuje něco o jejich prasáckém způsobu programování."
Tak v tom případě by se totéž by se dalo říct i o Sunu a Adobe. :-))) -
Tak použij GTK+. Je to o něco víc high level než Win32 a je to taky zadarmo.
P.S.: Tvoje snaha o prodej komerčních programů nebo patchů pro open source programy je zoufalecká. Najdi si práci a ve volném čase dělej open source. Příkladem, že to jde, jsem já. Nejlepší pak je, když je za open source člověk placený, ale to se bohužel naskytne málokdy. -
Ondar (neregistrovaný)Pár postřehů:
1. Věřím, že i za OSS program může být člověk dobře zaplacen - příklad: Něco vyvinu a dám volně ke stažení. Když to bude dobrá věc, lidi se toho chytnou a začnou to používat. Pak někdo přijde a řekne "super moc se mi to líbí, ale potřeboval bych ještě dodělat tuhle funkčnost - sám do toho nevidim, udělej to pro mě, zaplatim ti za to"
2. Srovnávat Win API a X - osobně se mi o dost víc líbí klient-server mechanismus u X. -
Lael Ophir (neregistrovaný)2. Mě se více líbí GDI se svým device independent modelem, který umožňuje kreslit po obrazovce, tiskárně a plotteru stejným kódem (jen se změní kontext na který se kreslí), s pokročilými typografickými features a správou barev. A samozřejmě RDP session jako jedno ze zařízení. X11 je technologický pravěk.
-
JaHo (neregistrovaný)Pokud jeden nejmenovaný výrobce velmi dobrého účetního systému, který mají naprogramovaný v Accessu, naportuje svoje účetnictví do Linuxu, tak se připraví o veškeré výhody, ketré mu poskytuje MS - tedy veškeré vývojové prostředí a podpora zdarma. Jak je vidět, nic není zadarmo, zde je to za záměrně vybudovanou závislost.
-
anonymníAno, pokud se všechny jazyky světa jmenují C#, pak máš nepochybně pravdu. :-) V opačném případě bych si to "bezesporu" odpustil, protože v Haskellu budu s Vimem nebo Emacsem mnohem produktivnější, než ve Visual Studiu, protože Visual Studio Haskell prostě neumí... :-p
A Luboš má pravdu, najdi si práci a holku, tohle už je trapný. A pokud nevnímáš, jak se Ti všichni smějou, tak máš asi ještě horší poruchu osobnosti než BLEK.. Protože kdyby si ze mně nebo z BLEK.a dělal někdo takovou srandu, jakou si všichni na Ábíčku dělají z Tebe, tak bychom si Toho všimli, ale Tobě to očividně ještě nedošlo. -
Clock (neregistrovaný)"Nedovedou vsak pritahnout zajem profesionalnich dodavatelu. A ti jsou nezbytne nutni pro to, aby se Linux prinejmensim na desktopech stal skutecne plnohodnotnym systemem a realnou alternativou."
Autor zde prezentuje tvrzeni "profesionalni dodavatele jsou nutni k tomu, aby se Linux na desktopech stal skutecne plnohodnotnym systemem a realnou alternativou.", jako by se jednalo o nejaky objektivni fakt.
Co znamena termin "plnohodnotny system"? Je to nejaky zavedeny terminus technicus?
Muze autor uvest zdroje, z kterych platnost tohoto tvrzeni cerpal? -
Clock (neregistrovaný)Meli jsme Linux server na fakulte a ten se po 3 mesicich behu jen tak posral a musel se rebootovat. Uz vidim, jak nekdo da Linux do rizeni vytahu, kotelny nebo cerpadla teple vody.
Libilo by se vam kdyby kazde 3 mesice prestala tyct tepla voda, zasekli ste se ve vytahu a prestalo jit topeni, a museli jste volat na firmu aby "to tam resetli"?
Mozna tak do nejakeho iPodu ten jsem videl na vlastni oci jak vytuh. Kdyz lidem nevadi ze tuhne iPod tak jim nebude vadit ani ze tuhne jiny mp3 prehravac. -
Mr.Dan (neregistrovaný)presne tak, slysel jsem i o Linuxovem pocitaci objevenem po 5 letech (byl zahrabany pod nejakym bordelem), bezicim stejne jako po spusteni...celou dobu pocital nejake statistiky z behu provozovny, jejichz vyuzitelnost pak vystihovalo zname "jako slepy k houslim"
pred par mesici se tady nebo na abicku vyskytnul clanek se srovnanim downtime linuxovych a windoziho serveru, kdyby tak nekdo vedel kam pro nej sahnout -
mm (neregistrovaný)Tak to jste meli bud vymenit administratora nebo hardware.
Mne na vytizenych serverech jede Linux zpravidla dlohe mesice a roky bez problemu - prave proto jej pouzivame a nasazujeme. Vyjimku snad tvori upgrady kernelu, kde se bohuzel restartovat musi.
Problemy, ktere popisujete miva daleko casteji uplne jiny OS :) -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Libilo by se vam kdyby kazde 3 mesice prestala tyct tepla voda, zasekli ste se ve vytahu a prestalo jit topeni, a museli jste volat na firmu aby "to tam resetli"?
Od toho je hardwarovy watchdog. Protoze v kazdem systemu s vysokou pravdepodobnosti nejaka chyba, ktera muze zpusobit vytuhnuti systemu, spravne reseni je dat tam nezavisle trivialni zarizeni monitorujici puvodni system a ktere ho v pripade neobvykleho stavu vyresetuje. -
Sten (neregistrovaný)
Pochybuji, že by Windows dokázaly tu vodu bez poruch dodávat déle.
Mimochodem, přesně tyto problémy se řeší při stavění internetových sítí na linuxových routerech. Stačí jedna read-only paměť, jeden UnionFS, squashfs nebo postaru několik mountů tmpfs, jeden hardwarový watchdog a můžete na to zařízení zapomenout, protože pojede tak dlouho, jak dlouho mu vydrží hardware.
-
anonymníto nebude problem v linuxu, to bude problem v hlave a rukach. u nas linux stroje jedou nekolik let, neni problem stroj, ktery je v provozu nonstop 4 roky bez restartu nebo vypadku.
kdyz uz jsme u te vody, linux taky hleda vodu na marsu, resp. jeho varianta nazvana VxWorks. tento system taky podaval ruku premierovi v podobe robotu Honda Asimo.
takze nejen do jednoucelovych zarizeni (zavory na prejezdech - ano, to taky ridi linux), ale i v mnohoucelovych zarizenich budoucnosti. -
luky (neregistrovaný)vyvoj pro linux je velmi problematicky, neda se to srhnout do jednoho komentare a natoz do clanku.. ale zminim jenom tedy dve veci 1) wine dnes neni plnohodnotny "emulator" napr. za stavu kdyz klavesa delete dela carku z nepochopitelnych duvodu ale to je detail... ale detaily tvori celek, mozna to o necem vypovida.. myslim ze aby wine bylo plnohodnotny, musel by s vyvojem pomoci microsoft 2) vyvijet aplikaci i pro linux znamena s nejvetsi pravdepodobnosti vest dva zdrojove kody a s tim se vaze spoustu problemu.... napriklad i mozilla musi mit teda dva zdrojaky minimalne pro windows a pro linux, a opet zminim detail, vsimli jste si ze takova ta volba v kontextovym menu firefoxu "zkopirovat obrazek do pameti" je az od firefoxu 3, kdezto na platforme windows uz to bylo davno ja nevim mozna ze od 1.5? mozilla musi neskutecne bojovat aby verze firefoxu pro linux byla aspon castecne kvalitni jako ta pro windows. a co napriklad americas army? vyvijelo se pro linux i pro windows, pak bohuzel vyvoj pro linux zhasli... z duvodu ktery jsem uvedl, problem portovat reseni na linux, vyvojari byli zavaleni chybami natoz aby zvladali portovat aktualni problematiku novych verzi.
-
Clock (neregistrovaný)Videl jsem na dverich souseda nalepku SuSE tak jsem zazvonil a zeptal jestli pouziva linux. Rikal ze ho ma ale ze ho moc nepouziva, ze hraje hry a ty na tom vetsinou nejdou a ze vsechno je tam slozitejsi jak na Win.
Ja sam Linux pouzivam, protoze ma lepsi pomer vykon/cena (nekonecno) nez Windows (konecne cislo). -
Sten (neregistrovaný)TCO je u linux vs windows neporovnatelne vyhodnejsi ve prospech windows, je to bohuzel tak.
Opravdu by mě zajímalo, co vlastně děláte, že tomu tak je. Pro kancelářskou práci i pro hry mi vychází TCO Linuxu daleko nižší: instalace za trochu delší dobu, ale včetně všech požadovaných aplikací mnohem kratší (Office, hry, Kontact/Outlook, Kaffeine/kodeky pro DirectShow, ovladače pro všechen HW - hlavně grafická karta a WiFi, nastavení šifrovaných oddílů, ve Windows navíc antivir a firewall), počáteční investice zdarma CD až domů vs cena za licenci Windows, Office a antiviru, které je nutné koupit v obchodě, téměř nulová konfigurace na obojím (ve stylu klik, Next, Agree, Next, Finish). Naopak Linux se dá daleko lépe optimalizovat pro opakující se činnost (např. pomocí khotkeys, pevného umisťování oken nebo automatizování akcí při připojení hardware), čímž se jeho TCO ještě snižuje.
-
"Cestě komerčních aplikací – a následně i uživatelů – k Linuxu by napomohlo ukončení falešného šíření představ, že vše, co je Linux, je zadarmo a takřka anarchistické. Že se s tímto operačním systémem šíří vlastní kultura, či spíše pseudokultura zasahující a postihující všechny jeho uživatele."
To je presne ono. Nikdy bych nevyvijel pro Linux komercni aplikaci, protoze proste nema sanci na uspech.
Diky za zajimavy nazor. Trefil hrebik na hlavicku. -
Rejpal (neregistrovaný)Windows jsou možná nejrozšířenější *desktopový* OS, ale určitě ne nejrozšířenější operační systém vůbec. Podle mých informací je nejrozšířenější OS japonský [I]TRON. Možná ho máte ve svém fotoaparátu i vy! :o)
-
anonymníTo je presne duvod, proc se na Linux muze kazdy developer nebo firma vykaslat ... kdo by jako vyvijel aplikace pro neco, co ma jednak komunitu, co si v zivote nikdy zadny SW nekoupi a zadruhe pro neco, kde vychazi nova s minulou nekomaptibilni verze kazdych par mesicu .... nove Windows Vista jsou tu po 6ti letech od minule verze a nejede par stupidnich firewallu a antiviru a hned je z toho obrovsky problem:o) Drtiva vetsina veci jede i z W3.11 z minuleho tisicileti, ale furt se najdou lidi co tvrdi, ze je problem s kompatibilitou, dokonce i mezi linuxari, kde je zpetna kompatibilita prakticky sproste slovo, kdyz se spoji s dejme tomu pul roku starou verzi linuxu:o) Dokazete si predstavit, ze by byl Linux mainstream? Desetitisice firem by kazdych par mesicu predelavali a opravovali svuj SW kdyby nejel:o)) Jako si to uz lidi priznejte, pokud nebude JEDEN Linux, rizeny na JEDNOM miste, kde se bude rozhodovat co dal a ne ze si kazdy prida a zmeni co chce (linuxova anarchie), tak jako kdyby nebyl....a nikdy to pomyslne procento ve svete pocitacu neprorazi:)
-
anonymníUz jenom titulek clanku je fakt smesny. Co je spatneho na tom mit jeden majoritni OS? VZDY tu bude JEDEN MAJORITNI OS! TO JE EVOLUCE! ... dokaze si dneska jeste nekdo predstavit, ze by jsme meli dva (nebo dokonce treba 10) stejne pouzivanych OS? To by jsme se posunuli o 20 let ve vyvoji nazpatek ... pametnici jiste pamatuji.
To same s HW, je tu intelacky standard a to je proste drtive majoritni platforma ... pred lety tu byla hromada OS a HW platform .... dnes se to vyprofilovalo na jediny MS WINDOWS a I386 kompatibilni, je to snad spatne??? Zkuste Darwinovi oponovat! Vitezi ten nejsilnejsi a to se stalo ... je jen utopie myslet si, ze to zmeni roztristeny Linux .... to je jednou zkratkou ROFL ... jedine co by mohlo neotresitelnou pozici Windows nejak ohrozit by byl velky OS, musel by byt dobre vedeny ... vedeny rozhodne komercne a ne chaoticky a roztristene jako distribuce Linuxu ... musel by byt alespon na stejne technicke urovni jak Windows (nejspis lepsi, kdyz by chtel prorazit), musel by mit podporu, takze komercni, musel by mit velmi dobre vyvojarske nastroje ... v pohledu techto skutecnosti se muze zdat, ze Windows v pristich 20ti letech nema co ohrozit .... teoreticky je tu jeden hrac - Apple, ale ten si zaklada prilis na uzavrenosti a navic jeho HW i OS je velmi drahy a neni pro vsechny. Takze pokud by se casem vykrystalizoval nejaky jiny komercni OS, ktery by byl schopen konkurovat Windows, tak by se jednalo o vcelku rychle prevzeti dominance. Systemy by musely byt binarne maximalne kompatibilni ... ale zas je tu problem, ze nekomercni nema sanci prorazit a komercni z principu nemuze moc MS konkurovat.
Do budoucna to vidim tak, ze se linux bude postupne zlepsovat hlavne co se komercniho pristupu tyce a hlavne kompatibility, ale dokud nebude plne kompatibilni s Windows, tak neni o konkurecni treba ani mluvit, protoze vyvoj pod Linuxem je slozity, chybi nastroje a profesionalni dokumentace.
Nechci vyvolat flame, ale je treba si pripustit, ze Windows jsou to nejlepsi co se da na desktop v dnesni dobe dat. Jen treba to, ze je binarne a API kompatibilni jeste s W3.11 ... narozdil od Linuxu, ktery mnohdy ztraci kompatibility v minoritnim releasu jadra nebo distribuce!!! Navic, ikdyz je moderni nadavat na Windows, tak je treba si pripustit, ze proste fungujou perfektne, ze DAAAAAVNO nepadaji a jsou bezpecne. Je jen velmi hloupe srovnavat dnesni Linux s W3.11 ... neznam prakticky jediny duvod proc prechazet na linux, mi jako desktop uzivateli a developerovi by neprinesl Linux naprosto nic .... takze nez se pustite do trapneho flamu, tak si uvedomte, jestli vam fakt Windows nevyhovujou a nebo je to jen moderni mezi pubertaky:) -
peter (neregistrovaný)"Navic, ikdyz je moderni nadavat na Windows, tak je treba si pripustit, ze proste fungujou perfektne, ze DAAAAAVNO nepadaji a jsou bezpecne."
Ked su take bezpecne, tak preco je tam tolkosvinstva ako: Viruses, Intrusions, Spyware, Trojans, Adware. Bezpecny OS nepotebuje aby sa o jeho bezpecnost staral nejaky antivirak. -
Sten (neregistrovaný)Co je spatneho na tom mit jeden majoritni OS?
Hodně. Každý de facto (a pokud nejde o základní infrastrukturu, která se dále pronajímá, i de jure) monopol totiž zpomaluje vývoj. Třeba známý problém Standard Oil nebo Česká pošta a dodávání dopisů. Konkurence je důležitým hnacím motorem evoluce už od dob, kdy vznikl život. Pamětníci jistě pamatují, jak se rozvíjely webové standardy za časů, kdy spolu bojovali Netscape Navigator a Internet Explorer, jak po pádu Netscapu se v podstatě zakonzervovaly a jak se díky Firefoxu začínají opět rozvíjet.
To same s HW, je tu intelacky standard a to je proste drtive majoritni platformaA je tu také AMD standard, na který všichni včetně Intelu přecházejí a který se velmi brzo stane novou majoritní platformou, pokud jí již není.
dnes se to vyprofilovalo na jediny MS WINDOWS a I386 kompatibilni, je to snad spatne??? Zkuste Darwinovi oponovat!Není náhodou základem evoluce to, že není ukončená? Protože jakmile evoluce druhu skončí, nastoupí jeho degenerace a to je to, co se stalo Windows, ale díky konkurenci AMD, Intelu a VIA se i386 vyhnulo.
Systemy by musely byt binarne maximalne kompatibilniProč? POSIX prokázal, že stačí API kompatibilita. Pro problémové aplikace tu máme user-mode QEMU nebo LLVM.
ale zas je tu problem, ze nekomercni nema sanci prorazitFakt? A co tu tedy dělají ty mraky nekomerčních aplikací (Firefox, OpenOffice, MySQL, PostgreSQL, Apache, PHP, PSPad, NetBeans, Eclipse a spousta dalších), které „nemají šanci prorazit“? Jaktože nekomerční Apache + PHP + MySQL má daleko větší penetraci než komerční IIS + ASP + MSSQL, a to i ve Windows?
vyvoj pod Linuxem je slozity, chybi nastroje a profesionalni dokumentace.Vyvíjel jsem aplikace jak pro Windows, tak pro Linux a můžu tak hodnotit, že vývoj aplikací pro Linux je tak stejně jednoduchý. Složitý je tak maximálně pro někoho, kdo neví, že program se spouští funkcí main a ne WinMain a že se v Linuxu neposílají zprávy oknům, ale signály a zprávy přes D-Bus. Nástrojů je docela dost (KDevelop, Eclipse, ale třeba jen Kate nebo vim úplně stačí) a dokumentace je většinou obsáhlá, ale hlavně daleko snáze použitelná (hlavně manuálové stránky a Doxygen v hlavičkových souborech). Naopak ve Windows například v C++ používat STL nebo složitější šablony je peklo.
Jen treba to, ze je binarne a API kompatibilni jeste s W3.11 ... narozdil od Linuxu, ktery mnohdy ztraci kompatibility v minoritnim releasu jadra nebo distribuceNo jasně, zkuste si v rámci té kompatibility do Windows XP překompilovat ovladač pro Windows 98 (netřeba dodávat, že binární forma samozřejmě také nebude fungovat) nebo tam spustit Age of Empires 2, což je mimochodem microsoftí (!) hra a která jen tak mimochodem pod wine funguje s menšími výkonnostními problémy.
-
Luky (neregistrovaný)Trochu bych oponoval s tím MySQL. Kdysi to byl uzavřený databázový systém, tudíž i placený. To že je nyní otevřený nemění moc na tom že dosahuje takových kvalit kterých dosáhl za dob kdy byl ješte komerční. Navíc nyní podporuje jak GPL licenci tak i licenci placenou, takže tvrzení o tom že jako nekomerční aplikace dokázala prorazit je představou zavádějící.
-
Miloš (neregistrovaný)
Co je spatneho na tom mit jeden majoritni OS? VZDY tu bude JEDEN MAJORITNI OS! TO JE EVOLUCE! .. Zkuste Darwinovi oponovat!
O evoluci víš prd a o Darwinovi ještě míň, mladej. Evoluce vede k rozmanitosti, ne k monopolu. A Darwinova teorie rozhodně není o tom že vítězí nejsilnější jedinec. (Takto je jenom zneužívána těmi, co potřebují omluvit právo silnějšího). Darwinova teorie se totiž vůbec netýká jedinců. Týká se přežití druhu. Člověk přežil díky své schopnosti spolupráce. A ze stejného důvodu přežije i Linux. Nikomu, kdo je v obraze nemůže ujít, že se vyvíjí rychleji, než Windows. Díky spolupráci a volné soutěži myšlenek. A to je evoluce - nikoli monopol.
Jistě, jeden systém bude vždycky majoritní, alespoň v dané oblasti. Ale vedle něj musí existovat další, na kterých je možné experimentovat a ověřovat nové nápady. Aby ho jednou mohly nahradit tak, jako malá zemní myš nahradila dinosaury.
-
Nikomu, kdo je v obraze nemůže ujít, že se vyvíjí rychleji, než Windows.
To si mysim že se nedá z určitostí říct. Do vívoje Linuxu je vidět tokže máte novinky okamžitě. Ale o vývoji Windlí nevíme téměř nic dokud nám to microsoft nezdělí. Tudíš nejde tvrdit že se Linux vyvíjí rychleji.
Jo např Lze říc a to na 100% že Office 2007 je ve vývoji dál než OpenOffice.org. -
Miloš (neregistrovaný)MS Office je asi opravdu ve vývoji dál (i když podle mne ne tím spravným směrem). Což ovšem vůbec nic neříká o rychlosti vývoje, neboť je podstatně starší. (Navíc se nejedná o OS).
Ve svém tvrzení vycházím z porovnání WS XP a Vistou (mezi nimiž uplynulo cca 8 let) a z porovnání dnešních distribucí Linuxu se stavem před osmi lety. Tedy nic, k čemu by byla zapotřebí znalost tajných vývojových plánů. -
Když to bereta takto tak se je ale nutné ptát v jaké oblasti?
Kernel
Ovladače
GUI
...
Celkově se to mysím prostě takle jednoduš říct nedá.
Jinak zlaste v GUI a ergonomii která je v kancelářzkých programech zvlášť důležitá je Office 2007 dál ve správném směru. Je to vidět natom že GUI OO.o 2.4 se od GUI Office 2007
doznačné míry inspiruje. spíše tedy kopíruje.
A z dějepisu máte zapět. Neb OO.o je starší:
StarOffice was originally developed by the German company StarDivision in Lüneburg, founded by Marco Börries in 1984. They developed the first version of StarWriter for the Zilog Z80 home computer system.
The very first version of Microsoft Office was released in 1989, not for Windows, but for the Apple Macintosh.
To jen tak propřesnost. -
JS (neregistrovaný)Podle me ze vyvoj je v open source rychlejsi nez v closed source ma jednoduchy duvod, a to je vyssi mira pouzivani spolecnych knihoven a vyssi integrace. V closed source jsou casto ruzne licencni naroky, a kazda firma si bud buduje vlastni soubor knihoven, nebo musi za drahe penize koupit soubor cizi (do ktereho ovsem pak nemuze podle potreby sahnout). To u open source neplati - pro vas projekt muzete pouzit libovolne existujici knihovny a programy (a navic si je muzete vylepsit pro vas problem, a dat tyto zmeny k dispozici ostatnim). To ma obrovskou vyhodu, napr. pokud nekdo napise experimentalni knihovnu s nejakym novym rychlym algoritmem, vsechny aplikace mohou ten algoritmus okamzite pouzit, aniz by jejich vyvojari museli neco platit.
Obcas se samozrejme muze stat, ze nejaka firma prijde s inovaci a nebo vrhne hodne penez/lidi na nejaky konkretni problem, takze pak samozrejme ziska oproti open source naskok. Obvykle to je ale velmi kratkodobe, protoze nemohou z techto vyhod tezit navzajem.
Podobna zalezitost plati i pro vyvojare. U open source mohou vyvojari velmi volne prechazet mezi ruznymi projekty, a jejich ruzne zkusenosti mohou proto pomoci mnohem vetsi skale projektu, nez u closed source.
Zkratka, vyssi mira spoluprace == rychlejsi vyvoj. -
Programovat prakticky neumím. Přesto mi jedna věc nejde na rozum.
Například program Microstation (CAD) byl ve verzi pro DOS,ve všech windows od 3,11 a funguje pod WINE. Navíc existuje verze napsaná v Javě.
Je zde možnost získat oproti Autocadu kus trhu.
Jaké mohou být důvody proč dosud neexistuje varianta pro Linux? -
Lael Ophir (neregistrovaný)Zřejmě se to nevyplatí. Portování na Linux (nebo kamkoliv jinam) je dlouhá a náročná práce, zvlášť pokud na to aplikace nebyla stavěná od začátku. A až slavně uvedete 15 binárních balíčků pro 3 verze 5-ti nejrošířenějších distribucí, koupí si výsledek tak malý počet zákazníků, že proděláte. Zato budete muset kód udržovat, a poskytovat na prodaný SW podporu. A když za dva roky řeknete "končím s tím, prodělal jsem", tak se na vás budou zákazníci dívat jako na vraha, a bude to mít negativní publicitu.
-
vtech (neregistrovaný)Existuji oblasti, kde komercni vyuziti Linuxu jiz dnes zcela dominuje. HPC, clustery, simulace proudeni (CFD), FEM a dalsi CAE. Fluent, Pamcrash, Abaqus, Nastran a dalsi jsou komercni (a velmi drahe) baliky, ktere se pouzivaji primarne na Linuxu, i pres snahy MS proniknout do teto oblasti. Tyto snahy jsou zatim (nastesti pro mne, nemusim hledat novy job) zcela marne, Linux ma pres 80%. Upozornuji, ze se nejedna pouze o serverove/vypocetni aplikace, ale i pre/post processing, ktery se provadi na Linuxovych stanicich (cca 150 u nas ve firme). Interaktivni/desktopove aplikace (opet komercni a drahe jak pes) jsou napr. Ansa, Meta, Ensight, Animator a dalsi.
ČLÁNKY DO MAILU