Názory k článku Proč vyhrál MS-DOS: rozhodl trh, ne kvalita

To má úplně jiné důvody. OS/2 měla problémy s kompatibilitou s DOSem, a Windows 95 na tom byly daleko lépe. Navíc MS investoval velké peníze do marketingu, a měl podporu výrobců HW i vývojářů. Vývojáře si MS předcházel a předchází. Výrobci HW zase s IBM po předchozích sporech nechtěli mít nic společného.

V dobach 20-40MB diskov vysiel legendarny Wing Commander (s multimedialnym balikom cca.35MB), co bola iba hra, aj ked revolucna vo svojom case. Len pre osviezenie pamate. :)

r. 1988 - Ventura Publisher 2.0 - 5 diskiet (po 360kB!) - bezal som to na 4.7MHz PC XT, 20MB HDD a CGA karte ...
r. 1991 - SCO Open Desktop 5 - tusim cca 60 diskiet (po 1.2MB) - mal som to na PC AT 486DX/25MHz s 8MB RAM a 330MB SCSI diskom - neskutocne delo vtedy ...

http://ekonomika.etrend.sk/ekonomika-slovensko/preco-zrusit-protimonopolne-zakony.html

Nevím jestli reaguju presne na spravne vlakno ale zkusim jen napsat ze ani v dnesni dobe neni nemozne zakoupit novy notebook bez OS a nainstalovat si tam dle libosti Linuxove distro

ale je. ja jsem si minule jaro svuj thinkpad koupil bez OS (na alze!) a usetril jsem kolem 5 tisic. pak jsem si windoze stahl zadarmo na studentskou licenci :)

mozna to nedelaji vsichni vyrobci, ale ty rozumnejsi (lenovo, dell...) ano.

Jo, a teorie relativity je taky dávno překonaný nesmysl - alespoň jsem to četl na webu podobných "myslitelů", jako těch, jejichž názory tu prezentuješ. :-D

Prepáč, ale ty si opravdový ....., sme síce na linuxovom webe, ale takéto hlášky nechaj 15-ročným. Či?

Na začátku prodeje výrobku zpravidla tržby nepokrývají náklady na vývoj a výrobu. Teprve později začne výrobek (možná) nějaké peníze přinášet, a náklady umořovat. A ješt později přinese nějaký zisk. Tak vypadá běžný životní cyklus výrobku (resp. jeho část).
"Antimonopolní" zákony se navíc ze mě naprosto nepochopitelných důvodů týkají jen dominantních hráčů.

A co třeba princip rovnosti před zákonem?

Očividně ten princip nechápete. Rovnost před zákonem znamená, že když se v zákoně píše "každý občan", tak se to bude týkat každého občana, nepůjde u soudu říct "ale to je můj kámoš, na toho to neplatí". Když se v zákoně bude psát "každý občan s příjmy nad milion ročně", tak se to bude týkat každého občana s příjmy nad milion ročně, ale nebude z toho nic plynout pro občany s příjmy nižšími. Zákon specifikující nějakou podmnožinu subjektů nijak princip rovnosti před zákonem nenarušuje. Princip rovnosti před zákonem je "jen" základním metodickým pokynem, jakým se mají zákony aplikovat a vymáhat jejich dodržování. Nikoli jak mají vypadat.

A samozřejmě stojí-li v zákoně formulace ve stylu "manipulace trhu v daném segmentu", tak je asi zřejmé, že dvě trhovkyně na rynku s obratem pár tisícovek nemají šanci trhem se zemědělskými produkty manipulovat a ani to nebylo jejich záměrem, zatímco půjde-li o koncern se stamiliardovými obraty okupující 60% trhu, bude se na to pohlížet trochu jinak. To ale přece není žádné narušení principu rovnosti před zákonem, to je prostě dáno tím, že lidové "když dva dělají totéž, není to totéž" má svůj smysl a bylo by dost pošetilé tvářit se, že ne.

Princip rovnosti před zákonem je důležitý i při tvorbě legislativy. Není důvodu, proč by občané s příjmem vyšším než milion ročně měli mít jiná práva a povinnosti, než občané s příjmem nižším. Představte si ten povyk a výkřiky o diskriminaci, kdyby občané s nižším příjmem či bez příjmu měli méně práv nebo více povinností, než občané s příjmy vyššími.
U právnických osob vidím stejný princip, protože jde o vždy v důsledku sdružení osob fyzických.
To že se princip rovnosti před zákonem dlouhodobě pošlapává je smutné, ale nikoliv ospravedlnitelné.

Proč by například mělo být OK když chlap ve večerce prodává zboží levněji než ho nakoupil, a mělo by to být špatné pokud jde o TESCO? V obou případech tím kazí business jiným lidem. Buď je to svinstvo - a pak je to svinstvo v obou případech. Nebo je to košer, a pak je to košer v obou případech.
Maximální povolená zátěž mostu například platí pro cyklisty stejně jako pro trailery.

:D Hmmm nebude to naaaahodou tym, ze do TESCA chodia tisice ludi denne a do vecierky iba niekolko desiatok denne? A tym padom TESCO poskodi obchodnikov vo velkom okruhu a vecierka iba...vecierku oproti cez cestu?
A vecierka nepredava zbozi lacnejsie nez ho nakupila, pretoze si to nemoze dovolit kvoli tomu, ze TESCO predava rovnaky tovar lacnejsie nez nakupilo.

On hlavně nikdo neprodává zboží laciněji než nakupuje, a pokud to dělá, tak jen dočasně. Logicky by to totiž vedlo k prodělku.
Večerka poškodí obchody v okolí, TESCO poškodí obchody v okolí. Jaký je tam rozdíl? Buď je to jednání OK, nebo není; na velikosti firmy to přece nijak nezáleží.

Teda nechci se tě nějak dotknout, ale to mi připadá jako hodně naivní zjednodušování. Když budu velkým obchodním řetězcem s pobočkami po celé Evropě a v jednom městě mi bude dělat potíže konkurence místních obchodníků, nebude pro mne problémem nasadit v té oblasti ceny pod náklady a vydržet to třeba rok, dva, dokud ta má konkurence nekrachne. Ti místní malí obchodníci to samozřejmě nevydrží, zatímco ten řetězec nebude mít problémy to ustát. V důsledku budou postiženi jak spotřebitelé, tak stát a celé hospodářství. A totéž se dá říct o spoustě jiných věcí. Podle mého názoru má ochrana menších subjektů svůj smysl. Zvláště v globalizovaném hospodářství. To bychom rovnou mohli zrušit ochranu dětí a poškrtat zákony týkající se nezletilých, matek s dětmi a podobně. Všem jedním metrem, ne?

http://www.root.cz/clanky/proc-vyhral-ms-dos-rozhodl-trh-ne-kvalita/nazory/386464/

Chces skutocne tvrdit, ze jedna mala vecierka ma rovnaky dopad na svoje okolie ako TESCO? :D Samozrejme pocitame rovnake okolie, rovnaky radius.

To je pouze věc rozsahu. Pokud jste jako obchodník obětí prodejů za podnákupní ceny, tak je vám přece úplně jedno, jestli se jich dopouští TESCO, vietnamská večerka, nebo místní supermarket.

To ma byt argument? :)

Samozřejmě se můžete živit bio-klíčky s E.Coli a bio-jahodami z farmářských trhů obsahujícími pesticidy, protože "bio je životní styl" :)

Potraviny z hypermarketů jsou velmi bezpečné. Chuťové vlastnosti samozřejmě mohou být lepší. U většiny věcí můžete za peníze navíc vymyslet něco v lepší kvalitě. Nemusíte si kupovat levný a bezpečný VW Golf; můžete si koupit dražší (a prakticky stejně bezpečné) Porsche, a ukazovat co všechno je na něm lepší. Většina lidí najde svůj individuální optimální poměr cena/výkon. Pro Čechy to typicky bývají ultra-levné špekáčky z kůží, sádla, sojového granulátu a E621.

gofry zbytočne toto vysvetľuješ ľuďom, ktorí nemajú ani zákaldné ekonomické vzdelanie a nechápu ako funguje zákon ponuky a dopytu.

"A to akože zelovoc na rohu má mať nejaký nárok na zisk na úkor kupujúcich?"
:D si robis prdel, ze? dufam :D

Co tak kvoli tomu aby bolo z coho zaplatit vsetkych tych predavacov a priestory a energie, ktore su potrebne na to aby si si TY MOHOL kupit zeleninu a ovocie? A co tak kvoli tomu aby aj ten majitel mal z coho vobec zit a z coho si kupit chlieb a mlieko? A zaplatit najom v slusnom prostredi a energie?
On ma zit v chudobe kvoli tomu aby sa kupujuci mali dobre? :D Ty si riadny vtipalek.

Lidstvo nikdy nejedlo tak bezpečné potraviny, jaké nabízejí dnešní supermarkety.

Normy na zakřivení okurek a barvu pomerančů jsou dílem EU. Ovoce a zelenina které neprojdou se mohou prodávat v nižší jakostní kategorii, zpracovávat do polotovarů (džusy apod), nebo skrmovat hospodářským zvířatům. Nevidím důvod, proč by kvůli tomu měly hnít tuny brambor na kraji pole :)
Vysoké ceny potravin jsou způsobené evropskou zemědělskou politikou. Díky té jsou potraviny v EU násobně dražší proti světovým cenám, navíc ten systém stojí hromadu peněz na daních.

Rajčata se typicky nevozí z ČR do Maroka a zpátky. Samozřejmě pokud máte peníze a přepravní kapacitu, vozte si za své co chcete a kam chcete :)

Lidstvo nikdy nejedlo tak bezpečné potraviny, jaké nabízejí dnešní supermarkety.

To je otázka v jakém čase se na tu bezpečnost díváme. Pokud nám jde o to, abysme bezprostředně po pozření neklekli, tak možná. Pokud se podíváme na své zdraví z delší perspektivy, tak chemie, mnohá éčka, náhražky a bezchuťová zelenina a ovoce rozhodně bezpečné pro naše zdraví nejsou. Alergiemi to začíná a rakovinami končí.

Bezprostředně po požití? Kdepak, to by byla nuda. Například při otravě námelem (houba, obilný parazit) lidem před smrtí většinou odpadají (uhnijí) uši, rty, prsty, a někdy končetiny. V Evropě je poslední případ z roku 1951, v rozvojovém světě se tahle otrava vyskytuje dodnes.
http://en.wikipedia.org/wiki/Ergotism

Řekněte, kam lidi na tyhle nesmysly chodí. Podle vás jsou rajčata bez chuti (například ze skleníku) odpovědná za alergie a rakovinu? Jaký by měl být příčinný mechanismus?

Alergie jsou do značné míry způsobené ultra-čistým prostředím, ve kterém žijeme. Navíc se na ně častěji přijde, protože sedlák z 19. století na rozdíl od vás neměl možnost zjistit, jestli je alergický na kešu ořechy nebo mořské plody.

Když navštívíte jakékoliv anatomické muzeum, uvidíte případy nádorů z doby vašich dědů, nad kterými zůstává rozum stát. Dnes má rakovinu celkem dost lidí, protože je nestačil "včas" zabít zápal plic, mráz, nebo otrava potravinami. Nádory se prostě rozvíjejí ve vyšším věku. Rozdíl je v tom, že těm lidem dnes dokážeme daleko lépe pomoci.

Lael Ophir je jen provokatér, co skrze hmotu nevidí ani na svou špičku nosu. Je to přesně ten typ hmotařského, požitkářského narcise, kterému je lidskost natolik vzdálená, že ani neví, co to je... a o jiných věcech se mu ani nezdá....
Nejen že bují internetem a snaží se všechny přesvědčit, že je středem vesmíru a že jeho bůh je MS a hmota okolo... ale také o spoustě jiných nesmyslů....

Rajčata se opravdu typicky nevozí z ČR do Maroka a zpátky. Rajčata se totiž typicky v hypermarketech v ČR vůbec neprodávají. Hypersupermarkaty v ČR prodávají jen jejich makety, které lze vypěstovat kdekoliv a kdykoliv na roztoku a umělém světle a s rajčaty mají podobný jen tvar a při troše umělého osvětlění i barvu. Chuť a vůni ani omylem.

No. Pokud ty rajčata budou rajčata a ne gumové míčky jako u nás ve Sparu, rád si připlatím.
Ale jinak. Vliv protimonopolního zákonodárství a zákonodárství na ochranu těch slabších lze sledovat na příkladu USA a Argentiny 19. a počátku 20. století. Obě země na tom byly hospodářsky přibližně stejně, Argentina možná o něco líp. Zatímco v Argentině byl opravdu "volný" trh, tedy nadnárodní, v tomto případě především anglické koncerny si mohly nasadit cenu, jakou chtěly. Likvidace místních výrobců na sebe nedala dlouho čekat.
Zato USA nasadily docela tvrdou regulaci trhu v neprospěch monopolů, ochranu farmářů před latifundisty (i o tom byla válka Severu proti Jihu, stejně jako válka federátů proti centralistům V Argentině), a výsledek se taktéž projevil. Nějak mám pocit, že dokud se USA držely politiky, že volný trh je třeba zachovat i za cenu omezení silnějších, tak USA docela prosperovalo. Koneckonců i dnes je to docela vyspělá země, nebo snad ne?

Napisem ti to co ti napisal I/O tak aby si to pochopil aj ty.

Ked chce TESCO znizit ceny pod nakup, tak to moze kludne urobit. Ine jeho pobocky tu stratu castou svojho zisku zadotuju a moze to takto tahat rok, dva a nic sa nestane. A tym ohrozi existenciu malej vecierky

Ked na toto bude chciet odpovedat majitel malej vecierky, tak do troch mesiacov skrachuje. Lebo ak znizi ceny pod nakup, tak z coho to bude dotovat? Z platu manzelky?

Chlap ve večerce nebo supermarketu může prodejem po cenou poškodit jiné obchodníky v okolí, stejně jako to TESCO. Proč je OK když musíte zavřít krám kvůli nefér praktikám večerky nebo supermarketu, ale je to problém pokud totéž musíte udělat kvůli TESCO?

http://www.root.cz/clanky/proc-vyhral-ms-dos-rozhodl-trh-ne-kvalita/nazory/386416/

Takže podle vás například kapsářství nemá smysl nijak postihovat?

To vobec nepovedal. Ale inak dobry pokus.

::-)

pochybuji, že by ten chlap s tím kapitálem několika desítek mega a) prodával 12 hodin denně ve večerce b) investoval zrovna do toho, aby potopil tesco za rohem :) jinými slovy ano teoreticky může prodejem pod cenou poškodit jiné obchodníky, ale prakticky takový případ nenastává.. proto se tomu ani nikdo nemusí věnovat..

Špatné (i z hlediska zákona) je to samozřejmě v obou případech, ale v případě té večerky dojde k tak malé škodě (tipuji, že u většiny večerek by ta škoda byla dokonce nulová), že nemá moc smysl to řešit. Na rozdíl od Tesca, které by v případě celorepublikové akce zvládlo ohrozit podnikání veškeré konkurence.

Někdo bude muset zavřít krám, propustit zaměstnance, a dost možná se do konce života zadluží. Důvod? Konkurent měl víc peněz, takže si mohl dovolit nějakou dobu prodávat pod cenu. Fakt to nestojí za to řešit?

Někdo musel zavřít krám = vznikla škoda. Pokud by vznikla taková škoda, pak má cenu to řešit (a velmi pravděpodobně to přímo poškozený nahlásí). Ale nemyslím si, že by jakákoliv večerka dokázala tak velkou škodu napáchat. Na rozdíl od toho Tesca.

Jenže zákon takovou situaci z neznámého důvodu neřeší. Večerka možná škodu napáchá, možná ne. Jeden supermarket ji může napáchat zcela jistě.

Zákon to řeší v obou případech. Rozdíl je ve výši trestů (stejně jako je rozdíl mezi těžkým a lehkým ublížením na zdraví, tak je rozdíl mezi těžkým a lehkým poškozováním hospodářské soutěže) a v tom, jestli takové situace řeší státní orgány aktivně (samy je vyhledávají) nebo pasivně (čehají na nahlášení).

Můžu se zeptat, jak konkrétně to zákon řeší?

Zákon (o ochraně hospodářské soutěže) to nijak extra neřeší, oboje je zneužívání dominantního postavení na trhu (§ 11 odst. 1 písm. e)), konkrétní způsob vyhledávání řeší ÚOHS pravděpodobně pomocí prováděcích vyhlášek.

Jenže je to otázka rozhodného trhu a otázka prokázání té dominance, viz znění zákona. Jinými slovy ZOHS to neřeší.

raději nám tu dej nějaký příklad z praxe, kdy franta nyugen dotoval ze svého své zboží z večerky až tím zničil všechny nyugeny v okolí, do té doby se myslím nemá smysl o tomto imaginárním případu bavit

Dufam, ze vzdy ked ides autom, tak mas na hlave cyklisticku prilbu. Ved plati rovnost kazdeho pred zakonom.

> "Antimonopolní" zákony se navíc ze mě naprosto nepochopitelných důvodů týkají jen dominantních hráčů.

Svatá prostoto! :-D

Ale za Linuxovou roztříštěnost MS opravdu nemůže...

No s těmi hrami přece. Když si řeknete "Udělám hru pro Linux!", tak musíte začít řešit "A pro který Linux?" A zjistíte, že tu hru musíte odladit ne pro jeden další systém, ale hned pro několik. Takže náklady velké a zvýšení příjmů malé. Tady žádná foundation nepomůže, rozhodně ne přesvědčováním.

To vobec nie je pravda.

A aj keby, tak ti to staci odladit pre Debian a hned mas pokrytu vacsinu uzivatelov a uz nemas co riesit.

Reagoval jsem věcným způsobem na zjevně fakticky nesprávné věci, které tu někdo psal. Všechny ty věci lze doložit, a kvalita argumentů je myslím poměrně vysoká. Top500 fakt nic neříká o zbytku světa superpočítačů, nody výpočetních clusterů jsou fakt poměrně hloupá zařízení u kterých praje prim cena OS atd. BTW Unity je výchozí prostředí současné verze Ubuntu, takže mi ty testy usability přijdou více než relevantní. Z testů pro mě vcelku jasně vyplývá, že Unity *v tomhle stavu* nemůže aspirovat na úspěšné desktopové prostředí.

Sleduju tím uvést na pravou míru to, co psal autor předchozího příspěvku. V jiných případech se snažím něco hodnotit, vyjádřit nějaký názor.

Opravdu "denne vidavate ovela vacsie problemy uzivatelov aktualne najpouzivanejsieho desktopoveho prostredia"? Fakt jste četl ten link?
5 of 11 participants (P2, P3, P5, P9, P10, P11) crashed Unity during their hour of testing. And towards the end of her test, P11 opened a zombie quicklist that stayed on top of everything and didn't respond to clicks.
0/2 people could play MP3 songs stored on a USB key
Only 5/10 could easily delete a document, and two of those five (P3, P5) weren't sure that it had actually worked
No-one found System Settings, in the session menu or anywhere else

Ubuntu je údajně nejpopulárnější distribucí Linuxu, a Unity je jeho výchozí prostředí. Rozhodně tedy nejde o problem jedneho vyvijaneho prostredia. Navíc ostatní prostředí mají svoje vlastní problémy.

Zvláštní je ta selektivní slepota. Uživatelé Linuxu na jedné straně tvrdí, že jim to či ono skvěle vyhovuje, a nikdo jiný je nezajímá (virtuální desktopy jsou super, i když jsou velmi špatné pro začátečníky a velmi špatné na více monitorech; paste pomocí pravého/prostřed­ního tlačítka myši je super, i když spousta lidí omylem vloží text kam nechce, zvlášť pokud často používají mouse wheel). A na druhé straně se pak diví, že se Linux nešíří a nešíří. Chápu, že tenhle můj názor je mezi uživateli Linuxu velmi nepopulární. Jde to totiž k podstatě problému.

"Ubuntu je údajně nejpopulárnější distribucí Linuxu, a Unity je jeho výchozí prostředí. Rozhodně tedy nejde o problem jedneho vyvijaneho prostredia."

Uvedies JEDNO prostredie a vravis, ze jeho problemy nie su iba problemami JEDNEHO prostredia? Tak kolkych? Kolko prostredi vychadza z Unity? Xfce? Gnome? :)

A inak tie pocty ludi...to myslis vazne? Ze ides robit zavery podla testov 11 ludi? :D

Nejde o nějaké malé vyvíjející se prostředí, ale o výchozí prostředí nejpopulárnější distribuce. Jinými slovy tohle není maličkost, ale kolosální průšvih. Zajímavé je, že uživatelé Linuxu rádi tvrdí, že Vista byla na nic. Kdyby MS vydal cokoliv v kvalitě Ubuntu 11.04, tak by ho recenzenti i zákazníci roznesli na kopytech, a po firmě by zbyla leda díra v zemi a v kapse akcionářů. Ale že je to Linux, tak se vlastně nic neděje. Zmetek je v podstatě OK, konkurence dělá větší kiksy (fakt?), vždyť se nic neděje.

Ano, i z testu s 11 lidmi lze dělat závěry. Vizte:
Why You Only Need to Test with 5 Users
http://www.useit.com/alertbox/20000319.html

Samozřejmě špičkový SW musí mít rozsáhlejší testy; podívejte se na extrémní příklad. Zajímavé to začne být na konci druhého dílu.
http://www.youtube.com/watch?v=Tl9kD693ie4

U Unity je otázkou, proč pořádné testování neproběhlo dřív. Ty testy ukazují zásadní problémy jak návrhu (Only 5/10 could easily delete a document, No-one found System Settings), tak implementace (5 of 11 participants crashed Unity).

Nevím. Ve Windows při pádu prostředí zmizí taskbar a spol, objeví se hláška o restartu prostředí, a pak se prostředí obnoví.

Opat sa musim spytat, to myslis vazne? Cital si vobec ten clanok? Ten totiz hovori o testoch POUZITELNOSTI pre WEBOVE projekty. Mas pocit, ze Unity je webova stranka? Ci si bol tak naivny, ze si si myslel, ze ten clanok nikto citat nebude?

5 a ani 11 ludi ti na testy funkcnosti nestacia pri aplikacii alebo prostredi uz len kvoli tomu, ze 11 ludi ti asi len velmi tazko pokryje vsetky HW variacie. A tie chyby co si tam vypisal su chyby, ktore po vacsine vyplyvaju prave z toho. A vysvetli mi ako je mozne, ze v mojom prostredi je asi cca 20 ludi, ktori pouzivaju Unity a nikdy nemali vyssie spomenute problemy? Ako je toto mozne? Ze by tie tvoje testy s 11 ludmi boli na figu?

To myslím vážně. Testování usability webových projektů je prakticky stejná problematika. Testy usability nemají s HW konfiguracemi nic společného (leda bychom mluvili o rozdílech mezi myší, tabletem a touchpadem).
V tom článku se autor odkazuje na Toma Landauera, který se problematikou zabýval obecně. Plus je tam link na Nielsena, který opět nemluvil (jen) o webu.

Jak je možné, že se to či ono nikomu z nějaké skupiny neprojevilo? Může tam být řada důvodů. Jedním z nich jsou příliš zkušení uživatelé. Pokud například něco padá při použití názvu souboru obsahujícího mezery, typický unixový uživatel to nikdy nezjistí, protože takovou "prasárnu" jako mezery v názvu souboru neudělá.

"5 of 11 participants (P2, P3, P5, P9, P10, P11) crashed Unity during their hour of testing. And towards the end of her test, P11 opened a zombie quicklist that stayed on top of everything and didn't respond to clicks.
0/2 people could play MP3 songs stored on a USB key"

Toto NEMA nic s usability a su to veci zavisle od HW. Na toto sa skutocne ten clanok NEVZTAHUJE :) To ta velmi sklamem. S tymto chod trollovat niekde inde, tu neuspejes.

Tie odkazy v clanku su mozno pekne, ale samotny clanok, ktorykm podopieras svoju snahu nema vobec nic spolocne s testovanim Unity a dokonca postupy v nom napisane su nevhodne na testovanie niecoho takeho ako je Unity.

Tyhle problémy mohou a nemusejí být HW závislé. A to přehrání MP3 zcela jistě není HW problém. Zkuste nejprve číst, a až poté reagovat.

To urcite je HW zavisle, pretoze ini ludia tento problem nemaju.

A to mi hovori niekto, kto sa snazi argumentovat clankami, ktore ani necital? :D

Ano, to jsem psal - problém s přehráváním MP3 není věcí HW. "Nesvobodné" kodeky jsou samozřejmě problémem i mimo USA. Nevím kde se bere ta fáma, že patenty na tyhle technologie mimo USA neplatí. Tady máte list "MP3 patentů", dlouhá řada je jich platných mimo USA.
http://mp3licensing.com/patents/index.html

Windows 7 mají podporu MPEG-4 včetně ASP a AVC (H.264), AVCHD a AAC. Jinými slovy out-of-the-box přehrajete i DivX a XVID. Na rozdíl od některých dister Linuxu MS kodeky nekrade, legálně je licencuje.

Mám tu jiný zajímavý postřeh. Uživatelé Linuxu velmi brojí proti SW pirátství, a prosazují místo pirátění používat open source. Přitom sami naprosto běžně pirátí například ty kodeky; o pirátěných filmech, které těmi kodeky přehrávají, ani nemluvě :). Tomu se říká kázat vodu a pít víno.

Kodek může porušovat patenty, i když je uvolněný pod GPL. A když stahujete SW porušující autorské nebo patentové právo, řekl bych tomu "pirátění". Můžete okolo toho slovíčkařit, ale já na to nemám náladu.

"Nie podla zakonov mojej krajiny" se vztahuje k čemu? Chcete tvrdit, že když někdo používá SW porušující autorská či patentová práva, je to na Slovensku OK? ;)

Zatím jedinou frašku vidím v tom bludu uživatelů Linuxu o neplatnosti patentů týkajících se MP3 a komprese videa mimo území USA. Nepřekvapivě jste se ani vy nesesbíral k tomu, abyste řekl "no jo, ty patenty fakt platí i mimo USA".

Zkuste to lejstro s kusem zákona lépe přečíst. Je to přesně jak jsem psal zde: http://www.root.cz/clanky/proc-vyhral-ms-dos-rozhodl-trh-ne-kvalita/nazory/386916/

Situaci vám objasní například Wiki. Je tam popsaný stav věci, a najdete tam i zdroje.
http://en.wikipedia.org/wiki/Software_patents_under_the_European_Patent_Convention

Ne, o tom se není potřeba hádat. Existují hromady "SW" patentů platných na území Slovenska. EPO navíc rozhoduje přesně tak, jak píšu. Například:
T 1173/97
"a computer program product is not excluded from patentability under Article 52(2) and (3) EPC if, when it is run on a computer, it produces a further technical effect which goes beyond the "normal" physical interactions between program (software) and computer (hardware)"
http://www.epo.org/law-practice/case-law-appeals/recent/t971173ex1.html

Nebo:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_decisions_of_the_EPO_Boards_of_Appeal_relating_to_Article_52(2)_and_(3)_EPC

K tomu existuje dlouhá řada rozhodnutí soudů, které jasně dokládají současnou praxi. Vizte například ve Francii Infomil, v Německo Rentabilitätser­mittlung a Informationsüber­mittlungsverfah­ren.
http://breese.blogs.com/pi/files/jugement_201107.pdf
http://juris.bundesgerichtshof.de/cgi-bin/rechtsprechung/document.py?Gericht=bgh&Art=en&nr=30990&Frame=1
http://juris.bundesgerichtshof.de/cgi-bin/rechtsprechung/document.py?Gericht=bgh&Art=en&nr=40299&Frame=1

Ale jak říkám, můžete svoje ovečky krmit jakýmikoliv bludy :)

http://www.root.cz/clanky/proc-vyhral-ms-dos-rozhodl-trh-ne-kvalita/nazory/386837/
http://www.root.cz/clanky/proc-vyhral-ms-dos-rozhodl-trh-ne-kvalita/nazory/386868/

Vpravo si vyberte technologii, v menu pak Patent List.
http://www.mpegla.com/main/programs/AVC/Pages/PatentList.aspx

Patenty na MP3 jsou téměř expirované.
http://mp3licensing.com/patents/index.html

Ogg a mkv jsou kontejnery. Vorbis (audio kodek typicky ukládaný do OGG) byl napsaný tak aby se patentům vyhýbal, ale není jasné, jestli se to fakt povedlo. MKV typicky obsahuje AVC/H.264 video stream, k tomu viz první link.

Spíš nepozná příponu, a zeptá se, čím to video má přehrát.

Titulky WMP samozřejmě umí, konkrétně ve formátu SAMI.

Nejde o "patenty", ale o patenty. Doba platnosti je typicky 20 let, tj. řada z nich je platných. Navíc hovoříme o MP3. U videa je to drsnější. Koukněte na link níže. Vpravo si vyberte formát, na liště pak Patent List. Jen u AVC/H.264 tam vidím 25 patentů platných v CZ a 14 platných v SK. Propadlé a brzo procházející patenty jsou označené.
http://www.mpegla.com/main/programs/AVC/Pages/PatentList.aspx

Tymi titulkami by som sa nechvalil ;) V dobe ked 99% sveta pouziva .srt a .sub presadzovat len a jedine nejake nezname .smi...

Ono je těch formátů titulků pár desítek, a většina z nich nejspíš vznikla až po SAMI.

Tyhle patenty nejsou "SW". Patentovatelnosti ani v Evropě není na závadu, pokud lze patent realizovat pouze za použití SW. Jinak by nebylo možné patentovat například GPS, kterou bez SW nelze realizovat. Jinými slovy jde o normální platné patenty. Ty neexpirované lze samozřejmě vymáhat. A rozhodující je datum podání žaloby, nikoliv datum vynesení rozsudku :). Navíc pohodlně uvažujete jen MP3. U videa je situace drsnější, vizte co jsem psal.

O HW závislém problému mluvte až půjde o totožné instalace a uživatelé budou zkoušet totožné akce (stejný výchozí stav, stejné pořadí, stejné načasování), a nebude se opravdu lišit nic než HW.
Ti ostatní uživatelé prostě nemuseli narazit na kritickou akci, nebo na sekvenci akcí. Jestli jste někdy něco psal v C/C++, tak tohle musíte znát.

"Sleduju tím uvést na pravou míru to, co psal autor předchozího příspěvku. V jiných případech se snažím něco hodnotit, vyjádřit nějaký názor."
Takže je to jak píšu o tvém nabubřelém EGU!!!
1000 lidí 1000 názorů, tak proč pořád dokola někoho přesvědčovat, že "Linux je nanic a nikdo ho nechce ani zadarmo"?
Mysli si co chceš, ostatní si taky myslí to svoje....
Nebo neříkej, že např. stojíš na zastávce, slyšíš rozhovor a víš, že dotyčný "říká nesmysly", tak se taky do toho vložíš a vysvětlíš mu, že je "IDIOT" a že je všechno jinak.... :-D
Přesně takové chytráky, jako jsi TY mají všichni rádi a tak jim nezbude nic jiného, než "onanovat" na kdejaké diskuzi a dokazovat si "jakcí jsou KINGové"....

Lael Ophir je provokatér, klasický troll.... Vyskytuje se všude možně na fórech a všude spamuje ves tylu "jak je ten Linux na hov.." a jak na něm nic nejde dělat. Asi pracuje pro MS, nebo má asi patent na rozum a tak se každého snaží přesvědčovat o těch SVÝCH pravdách....

V Ubuntu je Unity výchozím desktopovým prostředím. Jak proboha takhle nepoužitelná věc může v současné verzi aspirovat na mainstreamový desktop?
Samozřejmě se můžete ohánět možností volby. Jenže proč skončí v Ubuntu nepoužitelné prostředí jako výchozí? A proč vůbec někdo takovéhle prostředí píše, a neudělá si nejprve slušný návrh, prototypy a testování? A diví se pak ještě někdo, proč Linux neroste a neroste?

Rivalita mezi distribucemi je super věc. Vždycky když něco nefunguje, někdo doporučí jiné distro. Kdyby člověk takové rady bral vážně, měl by jedno distro ve kterém se sám instaluje driver zvukovky, a druhé ve kterém jsou kodeky pro přehrávání MP3 :)

Node je hloupá součást, která musí mít síťovou konektivitu, správu procesů a paměti, a nic víc není potřeba.

A právě o to jde. Mít co nejefektivnější správu procesů a paměti. Linux se dá uzpůsobit na míru danému superpočítači tak, aby byl co nejefektivnější a samotná režie systému co nejmenší. Node je hloupý stejně jako každý počítač. Proto je potřeba inteligentní systém, který jej dokáže efektivně využít.

LOL, to je dobrej vtip. Nenapadlo vás, že může být důležitá například cena licence? Distro Linuxu je zdarma. Desktopové Windows vyjdou na pár tisíc korun. Jak bude cenový rozdíl na deseti tisících počítačů? A to z těch celých Windows použijete jen základních věcí, které umí každý OS včetně Linuxu.

Zrovna správu paměti a procesů má Linux dost mizernou ve srovnání se Solarisem i Windows. Pro danou aplikaci to ale není kritické.

Ano, node je hloupý, a potřebuje inteligentní systém. Tím ale fakt není operační systém na nodu :). Největší problém u výpočetních clusterů je v dosažení rozumného výkonu celého superpočítače, o což se stará cluster management SW. Bez toho jde jen o serverovnu plnou strojů a drátů.

U Linuxu je zvykem přivézt hromadu racků a počítačů, pospojovat to, koupit k tomu SW pro cluster management (ten nebývá zdarma), a pak strávit pár měsíců laděním výkonu. Univerzita si to může dovolit, protože má dost lidí (zvlášť studentů :D). V pojišťovně nebo bance si to dovolit nemůžou, takže to dělají jinak. Koupí Windows HPC Server (celkem nový produkt) s výhodnou cenou za node, přivezou racky, zapojí to... a jede se. Prakticky nulové nastavování a ladění. Superpočítače na Windows nabízí dneska i Cray. Jsou to typicky menší systémy, které se do top500 nedostanou, ale není jich úplně málo.

No přece Radek Hulán.

možná ta linuxákům vlastní neschopnost podívat se na desktop jinýma očima brání většímu rozšíření, dnes už to totiž není ani tak problém s hw a ovladači, ale s celým prostředím + mixem nix principů.

Možná by stálo za to se inspirovat u jediného linuxového ""desktopového"" úspěchu - Androidu.

Každopádně si užívejte své svobody (ať už čehokoliv), horoucně tu debatujte jak je svět nespravedlivý a hloupý, ale nakonec si uvědomte, že i hippies svý lístečky potichu zahodili ;-)

To dávno není pravda. Pro amatéry je Photoshop nejen drahý (nakonec ukrást ho není tak těžké), ale hlavně nepohodlný. Foky se daleko lépe ořezávají v malém programu na to určeném. Například Microsoft Office Picture Manager, Zoner Photo Studio apod. Přitom takové (a lepší) SW dneska dostanete ke každému foťáku.

Fotky se možná lépe ořezávají v programu na to určeném, ale pořád spousta běžných uživatelů chce Photoshop, protože se na něj zvykli. A pokud jsou ochotni udělat změnu, tak Picture Manager tou změnou rozhodně není a Zoner se teď už drží spíše tím zvykem. Daleko častější je Picasa (digiKam bohužel na Windows nejde moc jednoduše nainstalovat, ale naprosté většině windowsáků se líbil ještě víc).

pssssssssssss­ssssst.

Tohle, či něco podobné, tvrdil nedlouho před záhadnou smrtí Garry