Názory k článku Procesor sestavený z čipů AMD Am2900 - předchůdce skutečných DSP
-
Medusa (neregistrovaný)
Jo stary katalogy Tesla, to je nostalgie
Ale jedna vec je desiva, v jednom katalogu mam doma i uvedeny ceny z tehdejsi doby a vetsina soucastek stala vic tehdejsich Kcs nez stoje dneska Kc, to by me zajmalo jestli je ten pokles cen pokrokem, nebo byly ty soucastky tak hrozne drahy jenom u nas -
MartinX (neregistrovaný)
Ceny suciastok radikalne poklesli, nielen u nas.
Asi pred mesiacom som si z nostalgie kupil na burze elektroniky Intel 8088 za 1 €. Jeden kamarat mi potom povedal, ze v 80. rokoch sa predaval tento cip na inzerat za asi 200 000 Kcs. Uz len vymysliet stroj casu a budem milionar :-) -
Biktop (neregistrovaný)
No tak tolik určitě ne, ale levné to nebylo. Jenže ani na Západě. Sice to nebyl takový extrém jako u nás, ale cena procesoru a pamětí tvořila dost zásadní část výsledné ceny počítače. Třeba Speccy se kvůli Z80 musel spokojit s mnohem skromnější výbavou, než třeba C64 nebo Atari s 6502.
-
Mard (neregistrovaný)
Nejen že byly drahý ale sehnat něco, to byl porod. Člověk obíhal pár prodejen Tesla Eltos, bazar v Myslíkárně a pasáži na Karlově náměstí (tam byly součástky individuálně dovážený ze západu) a sehnal obvykle prdlačku. Třeba LS řada absolutně nebyla na trhu, jen ty žravý a proto poruchový MH :-( Místo na západě běžné 74LS244 se používaly pekelný MH3216, co měly spotřebu jako U880. Opravdu to nebyla jednoduchá doba. Obdivuji Edu Smutnýho, jak i v té podělané době dokázal sestavovat zázraky!
-
phr (neregistrovaný)
V roce 1981 jsem kvůli diplomce potřeboval (bipolární) paměť PROM MH74188 (píšu z hlavy, možná měla jiné značení), tuším 256x8 bitů. Jestli mě hlava neklame, chtěla za ní Tesla asi 2300 Kčs. Už ani nevím, kolikrát jsem kontroloval obsah, než jsem to nechal vypálit. Jediné programovací zařizení měli na katedře elektroniky a to jenom proto, že si je sami zbastlili.
Ale i obyčejná hradla se prodražila, když jich člověk potřeboval víc.
-
Biktop (neregistrovaný)
Tak tomu se mi tedy nechce věřit ani trošičku. Já jsem tuto paměť kupoval někdy v druhé polovině 80. let za nějakých 40 korun. A programátor těchto pamětí se dá zfouknout doslova za pár desítek minut i ze součástek tehdy běžně dostupných v Elektře v každém okresním městě.
(jen pro zajímavost - do dvou 74188 se dal vměstnat magnetofonový zavaděč pro Z80) -
phr (neregistrovaný)
Taková byla bohužel realita začátkem 80. let. Časem se to přece jenom zlomilo, rozjela se výroba VLSI obvodů v Rožnově a v Piešťanech a něco se přece jenom dostalo do prodeje. Ale živě si pamatuju na mikropočítač s I8080 zbastlený na už jmenované katedře elektroniky na deskách v třídě přesnosti 3, tedy bez průchodů mezi přívody IO a bez prokovených otvorů. Součástky do něj byly nakoupeny v legendárním bazaru v Praze na Karláku ve Václavské pasáži za nekřesťanské peníze. To tehdy byla jediná cesta pro školu, protože se jinak nedaly koupit s účetním dokladem (ale stejně byly všechny pašované).
Jeden takovýhle stroj jsem měl čest oživovat, pájet desku RAM plnou pamětí I2102 bylo za trest. Ale zase to mělo skvělý diagnostický vizualizační panel
s LEDkami pro každý bit adresní i datové sběrnice (mimochodem za LQ100 chtěla Tesla zezačátku 59 Kčs) a hardwarový krokovací režim.
A k tomuhle stroji bylo připojené to zmíněné programovací zařízení. To bylo "bomben fest und idioten sicher", každý přívod programované paměti (umělo to víc typů) byl připojen přes oddělovací tranzistor KF508, aby nějaký vzácný IO náhodou neodešel do věčných lovišť. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelMozna to je prave dano tim rozdilem mezi zacatkem osmdesatych let (jak pise pan phr) a jejich druhou polovinou (jak pisete Vy). Ceny polovodicovych soucastek i diky vylepseni technologii, ktere Tesla ziskala, docela klesaly. Sam zminujete osmibitove pocitace - Atarko se standardne prodavalo s 16kB a pozdeji s 64kB RAM, ale uz nekdy okolo roku 1990 nebo 1991 se tady stavela ruzna rozsireni az nekam k 320kB pameti (se strankovanim), protoze pamet zacala byt cenove vic dostupna.
(u ZX80 se pan Sinclair radeji spokojil s 1 kB RAM a to jeste vyprodejovymi kousky ;-)
No ono je to podobne i dneska, napriklad spickovy procesor Xeon E7450 je bratru za 55000 vcetne DPH a za nejakych 6-7 let (coz je ten rozdil zacatek vs. druha polovina desetileti) to sice nebude vyprodejovy kousek, ale cena bude taky nekde jinde.
PS: ja osobne si zacatek osmdesatych let moc nepamatuju, ale kdyz jsem zacal nekdy okolo +-1990 bastlit, tak jeste i interne jednoduchoucky hradla 74xx staly docela hodne, dneska se da za ciselne stejnou cenu koupit mikroradic (a to dnesni dvacka je trosku neco jineho, nez dvacka tehdejsi :-)
-
Biktop (neregistrovaný)
Ale že by to kleslo padesátinásobně během nějakých sedmi let... To mi připadá opravdu nějak přespříliš. Neřeknu, šlo-li by o nějaku větší paměť, ale 74188... Jak se říká - dokud bych neviděl, neuvěřil bych. :-) Jinak mně se osvědčilo si o součástky napsat přímo do Tesly. Když jsem sháněl 8255, pamatuji se, že po několika vyměněných "zoufalých" dopisech o nemožnosti sehnat tuto součástku se v Tesle nakonec někdo smiloval (nebo mu spíš došla trpělivost, čert ví) a jednoho dne mi přišel místo dopisu malinký balíček, bez jediného písmenka, a v něm pečlivě zabalený integráč bez jakéhokoli popisku - prostě jen černé pouzdro s hnědým puntíkem. A tak se mi poprvé v životě stalo, že jsem dostal vzorek od výrobce zdarma. Dodnes netuším, jak to tam tenkrát dokázal ten dotyčný zaonačit, protože nešlo zrovna o nejlevnější záležitost.
Tak si říkám, netušíte někdo, jaký nejsložitější integráč se v Tesle podařilo vyrobit?
Jen taková zajímavost, někde jsem četl, že v dobách zahájení sériové výroby MHB8080 byla zmetkovost při jeho výrobním procesu asi 96%.
-
Radovan (neregistrovaný)
Kdysi jsem táhl vlakem jeden vrak od Hewlett-Packardu, a potkal jsem se tam s človíčkem, který to čile okukoval. Dali jsme se do řeči (napůl česky), a vyprávěl mi jak před lety pašovali TRS-80 a předělávali je na průmyslové řízení, a také jak ve druhé půlce osmdesátých let na nějaké výstavě k jejich stánku přišel chlápek a povídá: "Právě jsem za milion koupil počítač, jaké mi nabídnete programy?"
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ad nejslozitejsi integrac:
budu jenom tipovat, ale rekl bych, ze to bylo prave BOBO (klony Z80 se jen dovazely z DDR). V klasicke rade MH74xx byly jen jednoduche veci, snad nejslozitejsi byla ALU, ale ta se s BOBem nemuze srovnavat co do slozitosti :-)
Urcite ho poctem tranzistoru prekonaji nektere pameti, ale ty zase maji pomerne jednoduchou strukturu - proste hierarchicka mrizka s par diferencnimi zesilovaci (trosku zjednodusuji ;-)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Je to jen muj odhad z toho, co si pamatuju z katalogu narodniho podniku TEchnicky SLAbsi ;-)
Hmm nekde bych je (ty katalogy) urcite nasel, ten z polovodicovymi cipy mel zelenou barvu.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
To je fakt, mate pravdu, ze mikroradice budou slozitejsi nez BOBO. Ja si tedy na 8051 od Tesly nepamatuji (to ale neznamena, ze se nevyrabel), ale MHB8048 urcite existoval.
-
MartinX (neregistrovaný)
V zelenom katalogu z roku 1990 (asi posledny ktory Tesla vydala) 8051 je. V modrom katalogu z roku 1986 8051 nie je, je tam len 8048. Teda 8051 vyrabali (asi v Piestanoch) len tesne pred revoluciou a medzi "beznych ludi" sa nedostala.
Inak v tom katalogu z roku 1990, je pravdepodobne obvodom s najvyssim poctom tranzistorov 64kbit DRAM (MHB4164). -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Aha to je mozne, ono se hlavne po 1989 uz zacaly dovazet soucastky z dalsich zemi, tak mozna MB8051 (nebo MHB?) mezi nimi zapadla.
-
-
Pavel (neregistrovaný)
Tyto řezy byly hojně používány v PLC automatech Tesla Kolín NS905 se kterými sem si za mlada hodně vyhrál.
Tyto PLC byly na svoji dobu špičkové, pomocí řezů se prováděl mikroprogram , dále byla v NS905 karta obsahující CPU 8080 , který se staral o komunikaci s programovacím kufrem a překládal symboliku do mikrokodu řezů, které pak prováděly oparace nad vstupy / výstupy.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
To zni hodne zajimave, nemate prosim nejake podrobnejsi informace, ktere by se daly vyuzit (treba i fotky pls)?
-
MartinX (neregistrovaný)
To je klon Intelovskej rady 3000 (2 bitove rezy)
http://en.wikipedia.org/wiki/Intel_3000#3000_Family -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
o rade 3000 neni na te ceske verzi wiki ani zminka, hmm mozna doplnim.
-
Biktop (neregistrovaný)
Různě - rentgenovaly se nebo se odbrušovaly a mikroskopem sledovaly originály, občas se nějaká ta fotopředloha propašovala špionážní sítí, nebo se udělal vlastní návrh... Na některé se prostě koupila licence, pokud to nezakazovalo západní embargo na vývoz pokročilých technologií do sovětského bloku.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Mozna vas bude zajimat, ze se klonovalo (at jiz s licenci nebo nelegalne bez ni) cele spektrum ruznych cipu:
-
Ondra J. (neregistrovaný)
Omlouvam se lehky offtopic, ale rad bych se zeptal pana Tisnovskeho zda ma v planu i clanek o strojich Connection Machine? Clanek o procesorovych rezech mi pripomel ze CM1 mela myslim 65 tisic 1-bitovych procesoru, ale bohuzel vice uz bych o CM asi nedal dohromady.
Dekuji za uzasne clanky, v dnesni dobe se podobne ctive a informacemi nabite clanky vidi jen zridka.
Hezky den
Ondra J. -
Mikes (neregistrovaný)
Zdravím všechny přispívače!
Našel by se tu nějaký šílenec(-ci), který by šel do stavby 16-ti bitového řezového mikroprocesoru z obvodů AM2900? Mám je, mám to načtené, i zásobu TTL-SSI, MSI, pamětí, atd... prostě součástek je dost, že zbyde na dva, tři,... výrobky. Jsem téměř výhradně HW, proto bych potřeboval spíše někoho kdo dokáže naprgat na PC podpůrné prostředky (např. AMDASM se mi nepodařio nikde objevit ke stažení). Díky! M., Praha 6
