Názory k článku Procesory Intel mají vážnou hardwarovou chybu, záplata výrazně snižuje výkon

Nie, nie. To su dva rozne vektory utoku. Ked sa otravuje branch target buffer, tak sa procesor pocas behu procesu A presvedci, ze je vysoko pravdepodobne, ze podmieneny skok na adrese X skoci na adresu Y. To sa docieli tak, ze v utocnikovom procese sa naaranzuje situacia tak, ze sa vykona vela skokov z virtualnej adresy X na virtualnu adresu Y. po prepnuti procesov sa obet utoku dopocita k virtualnej adrese X a procesor na zaklade predpovede branch target buffer zacne spekulativne vykonavat kod na adrese Y kam povodny kod vobec nemusi chciet / moct skocit. Utocnicky proces potom preskuma sideefekt toho spekulativneho vykonania kodu.

Tento problem je:
a) obmedzeny na procesory Intel rovnako ako utok meltdown. Teoreticky by asi fungoval aj na AMD, ale nejake drobne architektonicke rozdiely (inac fungujuci BTB?) sposobuju, ze ten utok nejde replikovat.
b) typicky nie je mozne vyuzit voci kernelu, pretoze userspacovy proces spravidla nie je schopny kontrolovat kod na virtualnych adresach prislusiacich kernelu.
c) vzhladom k tomu, ze BTB nie je zdielany zdroj, utociaci proces aj obet utoku musia byt vykonavane na rovnakom jadre.

Druhym vektorom utoku je proste a jednoduche zneuzitie toho ako funguje branch prediktor. Na tento typ zranitelnosti v podstate trpia vsetky procesory, ktore spekulativne vykonavanie instrukcii robia. Tam ide o to, ze sa do nejakeho (typicky) cyklu posle taky vstup, ktory sposobi, ze po istom pocte cyklov bude branch predictor skalopevne presvedceny o tom, ze prebehne nejaka vetva programu. A v tom momente sa do programu zavedie taky vstup, ktory sposobi, ze ta vetva programu opat spekulativne vykona nejake instrukcie, ktorych sideefekt je preskumatelny utociacim procesom. Tento utok je mozne aplikovat aj voci kernelu, avsak v takom pripade je nutne najst vhodny kus kodu (dlhy switch, vela kaskadovych if-else a podobne) alebo JIT, ktory nieco take generuje a zaroven ten kus kodu musi byt ochotny nejaky taky vstup spracovat.

Analogiou tohto utoku je nasledujuci mindfuck: ruzova elektricka ma ruzove kolesa, ruzovu skrinu, ruzove pantografy, ruzove svetla, ruzovu podlahu aj strechu. Akej farby je na ruzovej elektricke vyfuk?

Já jsem to taky tak dělal. Ale ve firmě pak řešíte silniční daň. Řešíte, že "provozovatel" podle zákona o silniční dani je definovaný jinak, než podle ostatních zákonů, a jinak, než jak judikovaly soudy. Řešíte, že prodej auta Vám vezme jeden den plus papírování. Kupujícímu nemůžete dát plnou moc, aby auto převedl, protože když to neudělá, zaplatíte vysokou pokutu Vy - takže s kupujícím běžíte ještě na registr vozidel. Kupující chce platit v hotovosti, protože se bojí, že ho chcete natáhnout a nechce vydat peníze, než je auto přepsané (protože soudit se pak je pro něj složité). Když pak najezdíte ročně 30 tis. Km a víc, zjistíte, že je nejlepší auta točit - protože opravy starých aut jsou drahé, a půjčení náhradního auta během opravy taky. Vše toto šlo před 20 lety 3x rychleji, jednodušeji a levněji. A cíl je přitom stejný: chci jen jezdit.

Jenže desetileté auto i s takto malým nájezdem je dnes skoro zázrak udržet při životě.
Bez nájezdu Vám možná odejdou vstřiky, možná filtr pevný částic. To se ještě dá řešit jakš takž z druhovýroby nebo z vrakoviště.

Ale největší průser je, že odejde něco na elektronice. Dnešní auta mají bezpočet variant řídicích jednotek a firmwarů. Řídicí jednotka se dá nakódvat jedině v online systému výrobce (doby, kdy to šlo offline už končí). A v autorizovaném servisu Vám nepřikódují jednotku z vrakoviště.

U sedmi, osmiletého auta nebudete ochotný akceptovat opravu za 20-50 tis. jen kvůli tomu, že někde netečou bajty, nebo že vstřik je moc unavený z toho, že moc nejezdí.

Takže lidé, kteří, jako Vy, chtějí jezdit jen málo, jsou v absolutní finanční pasti.

Tak zážehové motory mají vstřiky zcela jistě, ale nejsou moc háklivé (není potřeba takový tlak, a benzín je čistší surovina, než nafta). Filtr částic samozřejmě nemají.

Nejsem zajatcem vznětových motorů, vždy jsem preferoval zážehové, nejlépe atmosferické.

Filtr pevných částic neseženeš na vrakáči ani omylem. To, je to první, co tam vymontují a dají do šrotu, protože za ty kovy dostanou mnohem více, než za kolik by ten filtr prodali jako celek.

Pokud jezdíte takhle málo, je o hodně levnější si auto prostě půjčovat.

+1 Auto si půjčuju, vlastní nemám a mít nechci a spíš bych ocenil funkční systém (klasické půjčovny, nebo rovnou car sharing apod.)

Mam podobne maly najezd (o neco vic) - ale to auto jezdi prakticky kazdy den. Takze pujcovani neni reseni. Mel jsem ucet na AJO, ale nejblizsi auto parkovalo 20 minut MHD. Mit jejich parkoviste vedle baraku, zvlast ted, kdyz uz maji dost aut, tak proc ne. Operativni leasing jsem nebral presne z toho duvodu, ze se k tomu autu pak clovek musi chovat slusne, resit kazdou blbost, jinak by se nedoplatil. Jo, prvne jsem to skrabnul po cele delce v 600 km :D, to se opravilo, predevcirem to zena vzala kolem sloupu na parkovisti v NCKP. Jen jsem slysel ty plechy, ale uz to resit nebudu :).

Měl jsem několikaměsíční období, kdy jsem neměl auto a vše jsem řešil MHD a taxíky a kurýry a dovozem jídla. Nevyšlo to o moc hůř, než vlastnit auto.

Carsharing není to samé co půjčovna.

Půjčovna se hodí na speciální případy - půjčíte si třeba auto navíc (potřebujete odvézt hodně lidí např. v rámci nějaké akce) anebo potřebujete velkou dodávku (stěhujete se) nebo potřebujete auto někde, kam jste třeba přiletěl letadlem (zahraničí) apod.

Naproti tomu carsharing je prostě sdílení auta - s kým a za jakých podmínek nepodléhá nutnosti na tom vydělat, stačí pokrýt náklady a potřeby členů. Sdílení auta je běžné v rámci rodin, nově se prosazuje i v dalších situacích (studenti, komunity...).

Někde mezi tím zřejmě vznikne další varianta - automatické půjčovny (možná samořiditelných) aut ve velkoměstech, kde si půjčíte auto na jednom konci města a vrátíte ho na druhém konci města. Nebo něco na ten způsob.

Tak pokud stoji pujceni auta 300 na den, tak za cely rok je to 100k :).

Ja jsem to kdysy pocital a kdyz jsem mel stare auto a nove auto.
Priznal jsem si vsechny nakalady a opravy a vyslo mi ze stare auto stoji 2900.- mesicne
Nove se da provozovat za 3100.- mesicne.
Pocitano: Opravy, pneu, pojistky, STK - stare, Povinne prohlidky - nove, a pod.

Stare auto: tu jsem zapocital pocatecni porizeni az do okamihu nez jsem ho dal do srotu (Ford Escort).
Nove auto: to jsem koupil na splatky a po 4 letech prodal (Renault Thalia).

Jestli se vam to nezda a jste presvedceni ze jenom tankujete a lejete olej pak si patrne lzete do kapsy. ;o)

Mohu potvrdit.

Jezdil jsem starším Renault Scenicem, nájezd 30 tis. km ročně. Motor byl jednoduchý, s levnou údržbou - atmosférický zážehový 1600 ccm. Po pětiletém provozu byly náklady (bez paliva, samozřejmě) přes 7000 Kč / měs. - servis, pojištění, dálniční známka, silniční daň, a na konec propad ceny (a ten byl ještě poměrně příznivý, protože jsem si vyjednal 17 % slevu od zastoupení Renaulta)... Vedl jsem to pečlivě, takže to opravdu vím.

Aktuálně mám operativní leasing Passat Variant, po 18 měsících dostanu zase nové auto, a platím 8400 Kč při stejném nájezdu.

Lidé si opravdu lžou do kapsy, u současných aut je provoz opravdu šíleně drahý.

Nákupní cena nového auta minus prodejní cena ojetého auta.
Pravidelný servis.
Běžné opravy (baterie, stěrače).
Pneumatiky a druhé ráfky na zimní.
Dvakrát do roka převážení kol a přehození zimní / letní.
Dálniční známky.
Poplatek za rádio (firemní auto).
Silniční daň.
Povinné ručení.
Havarijní pojištění.

Takže ano, je v tom i amortizace (nákupní minus prodejní cena).

Složitý je kvůli našemu balhobytu.

Spíše bych řekl, že je složitý k vůli neochotě řešit chyby. Klasické pořekadlo: "odpuštění se získá snadněji než povolení". Takže záměr je nějaký, ke schválení se předloží něco trochu jiného (to víte, přepisy), a do exekuce jde už něco zcela jiného, co s původním plánem už nemá skoro nic společného a výkon praxe už je v podstatě libovolný. K tomu si přidejme ještě všudypřítomné termíny a "nemožnost" jít o krok zpět a výsledek je na světě.

A ty chyby se sčítají a na konci už to málokdo chce řešit (postavil se dům na zcela jiném místě, se zcela jinou disposicí, zasahující kam nemá, ale nikdo nedá příkaz k odstranění stavby a "všichni" raději řeší legalizaci něčeho, co nemělo nikdy vzniknout.)

To už bychom diskutovali o tom, jestli dřív byla slepice, nebo vejce.
Můžeme se totiž zamýšlet, jestli vůbec má existovat měřítko "že vzniklo něco, co nemělo vzniknout", a jestli regulativy, podle kterých to poměřujete jsou správně. Pravdy se nedoberete nikdy.
Sám jsem zastáncem jednodušších předpisů, méně regulací. Problémů bude podobně, ale budou rychleji a levněji řešitelné.

Můžeme se totiž zamýšlet, jestli vůbec má existovat měřítko "že vzniklo něco, co nemělo vzniknout", a jestli regulativy, podle kterých to poměřujete jsou správně. Pravdy se nedoberete nikdy.

Tak tohle není o hledání pravdy. Regulativy mají být takové, na kterých se všichni zúčastnění dohodli a měly by se dodržovat a skoro bych řekl ad absurdum - protože potom se velmi rychle ukáže, že jsou nesmyslné a rychle dojde k jejich změně, takto lze rychle doiterovat k nějakému optimu. Zatímco současný stav je takový, že na pravidla se kašle a v podstatě se natahují tak, jak se zrovna hodí. Občas to teda praskne, jako třeba most ve Studénce (a jiné), ale to se zase dá vyřešit pružností jiných pravidel a prohlásit, že za to nikdo nemůže. (A jsem velmi zvědav, kolik toho tato společnost ještě snese.)

Současná pravidla jsou překomplikovaná, a lidé si zvykli, že bez jejich ohýbání už nelze žít. To je pro společnost toxické, standardem by mělo být možno žít bez porušování pravidel.

Studénka je složitější. Z hlediska trestního je opravdu nutné respektovat presumpci neviny, a než jen tipovat viníka, nesmí být potrestán nikdo. Potud je to správné.

Co je špatné je civilní odpovědnost. Tedy nárok na odškodnění. Tam není totiž potřeba nalézat viníka, stačí zhotovitel jakožto odpovědná osoba. Ta firma měla, bez ohledu na to, jestli se v trestním řízení viník najde, či ne, platit obrovská odškodnění obětem, včetně SŽDC. Bohužel, nemajtekové újmy naše soudy nerady přiznávají pro jejich složitou přezkoumatelnost - a to je veliká chyba. Kdyby firmě hrozila obrovská odškodná, pak ta firma spolupracovala i na hledání viníka. Dále by mělo být požadováno, aby takový zhotovitel byl řádně pojištěný - protože pojišťovna je dalším, kdo bude vyžadovat plnění bezpečnostních norem.

Právo lze uplatňovat jednoduše, ale ono se nějak nechce... :(

Co je špatné je civilní odpovědnost.

Souhlas (s celým odstavcem). Jak tohle krásně jde jsme viděli na případu lávky v Praze, kdy magistrát, místo toho aby okamžitě zaplatil odškodnění (nikoliv symbolických pár korun) a potom řešil z koho ty prachy vymlátit, tak se vymlouval (ústy Dolínka) na tom, že tam jsou pojištění a je nutno čekat apod. (aneb klasická zdržovací taktika, za půl roku už to novináři nebudou sledovat a poškozeným se dá nějaká cena útěchy, pokud vůbec něco).

>> Jak tohle krásně jde jsme viděli na případu lávky v Praze

Soudy by měly aplikovat pravidlo pregnantně vyjádřené úslovím "kdo rychle dává, dvakrát dává". Tedy odpovědní by měli vědět, že dobrovolně zaplacené odškodné bude soudem uznáno v nižší výši, než když o něm pak rozhodne soud. V současném stavu se odpovědnému (v tomto případě magistrát) a jeho pojišťovně vyplatí dělat obstrukce. V nejhorším případě něco zaplatí, v lepším případě zaplatí málo, nebo dokonce nic. To je totálně špatně.

Spravedlivý proces tím neporušujete. Naopak, základním kamenem občanského zákoníku je vedení ke smírnému řešení sporů a také preferování zahlazení následků před aplikací represe. Je zcela na místě, aby soudy podporovaly dohodu stran.

Prosím, prosím, nastudujte si opravdu aspoň základní pojmy, jako je trestní právo, civilní právo a správní právo. Ve všech třech platí jiné principy. Trestní právo ctí presumpci neviny. Civilní právo rovnost stran a pravidlo, že co není zakázáno, je povoleno. Správní právo vychází z nerovnosti stran (stát vs. osoba) a platí pravidlo, že vše musí být explicitně povoleno.

Presumpce neviny je princip platící v trestním právu.
V civilním právu žádná presumpce neviny neexistuje.
Existuje však institut, kterému se říká účinná lítost, která se aplikuje v trestním právu právě v kombinaci s civilním.

Cituji ze svého postu v 14:15, když už neumíte číst sám:

=============­========================­=====
Studénka je složitější. Z hlediska trestního je opravdu nutné respektovat presumpci neviny, ...

Co je špatné je civilní odpovědnost. Tedy nárok na odškodnění. Tam není totiž potřeba nalézat viníka, stačí zhotovitel jakožto odpovědná osoba. ... Kdyby firmě hrozila obrovská odškodná, pak ta firma spolupracovala i na hledání viníka. Dále by mělo být požadováno, aby takový zhotovitel byl řádně pojištěný - protože pojišťovna je dalším, kdo bude vyžadovat plnění bezpečnostních norem.
=============­========================­=====

Kentane, Kentane. Všechny základní zákony jsou jednoduše dostupné a paragrafy dohledatelné.

Trestní zákoník, 40/2009 Sb., § 33, Účinná lítost:
Trestní odpovědnost za trestné činy (...) zaniká, jestliže pachatel dobrovolně:
a) škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, (...)

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#p33

====

Občanský soudní řád, 99/1963 Sb., § 153a:
(1) Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99#cast3-hlava4

====

Občanský zákoník, 89/2012 Sb., § 2951:
(1) Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
(2) Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

>> než když chceš chceš vynutit přiznání hrozbou zvyšujících se sankcí/trestů

Náhrada škody (újmy) není sankcí. To je jen forma zahlazení následků.
Pokud se odpovědný dohodne na výši odškodného, a rychle, vyhne se tomu, aby náhradu určil soud.

Jediné, co jsem řekl je, že soudy by měly víc k těmto dohodám motivovat.

Prostě jste si vyhlédl nějakou osobu a teď ji vydíráte, pardon, motivujete, aby zaplatila, jinak že ji soud zničí.

Vypsal jsem paragrafy z TZ, OSŘ a OZ, které se toho týkají.
Odpovědný je ten, kdo se dobrovolně k odpovědnosti přihlásí a rychle mírní a napravuje škody.

Podle Vašich úvah by byly protiprávní veškeré polehčující okolnosti v trestním právu, mezi kterými je i doznání.

>> Navíc se zuby nehty držíte předpokladu, že od začátku víte jak to bylo a jak to dopadne.

Ale kdepak, to mě vůbec nechápete. Strany sporu by měly být pouze obeznámeny o tom, že mají možnost uzavřít dohodu, kterou soud bude respektovat, pokud se nebude vymykat dobrým mravům. Pokud se však neshodují na uznání zavinění, proběhne standardní soud.

Dále zde hovoříte o "nevině" - ale tento pojem se týká pouze trestního práva a trestního stíhání. Já hovořím o civilním soudu, tedy kdy poškozený žaluje o odškodnění. Tam se neurčuje vina, ale pouze příčinná souvislost a odpovědnost. V praxi totiž trestní soud nenajde konkrétního viníka (např. spadlého mostu ve Studénce), tedy konkrétní osobu, která by měla dostat trest. Ale v civilním sporu je dost pravděpodobné, že firma, která most stavěla, by dostala povinnost nahradit škodu a nemajetkové újmy poškozených.

A propos, v praxi, policejní vyšetřovatel naprosto běžně nabízí podmínečné zastavení trestního stíhání výměnou za přiznání a odškodnění, i vysvětluje, co následuje, pokud se vinen necítíte a proběhne soud. To, že někomu nabízíte možnost není totiž žádné vyhrožování. Když možnost nevyužijete, následuje běžný, objektivní soud, ve kterém Vám nijak nepřitíží to, že jste se nepřiznal.

Ale trest absolutně nevylučuje Vaši odpovědnost. Půjdete si sednout (resp. asi dostanete podmínku), ale náhradu škody také. Jen ty zákony praví, že pokud se dohodnete, uděláte pro to maximum, bude rozsudek mírnější - tolik k trestu. Dohoda o náhradě škody pak může být nižší, než co by určil soud - takže i v tomto ohledu by měl být zájem odpovědného se domluvit.

Myslím, že odpovědnostní pojistka by měla být samozřejmostí pro každého občana. Odpovědnost má pojištěnou ze zákona každý řidič skrze provozovatele vozidla. Ale ve všech ostatních případech může zavinění škody člověka finančně hodně zabolet, i když zákon pamatuje na to, aby to nebylo likvidační: Občanský zákoník, § 2953: Snížení náhrady:
(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

Asi náš trestní řád funguje jako inkvizice. Světe div se, ale motivuje k doznání a k nápravě škod výměnou nejen za snížení trestu, ale dokonce i za podmínečné zastavení trestního stíhání. Viník, který se takto dobrovolně přizná, se vlastně nestane ani odsouzeným.

Trestní řád, § 307, Podmíněné zastavení trestního stíhání:
(1) V řízení o přečinu může (...) státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže
a) obviněný se k činu doznal,
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,
(...)
a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.
(...)
(5) Rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání podle odstavce 2 musí obsahovat též výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti (...)

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141#cast3-hlava20-oddil3

====

Trestní zákoník, § 41, Polehčující okolnosti:
Soud jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel
(...)
j) přičinil se o odstranění škodlivých následků trestného činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu,

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#p41

Máte pravdu, v Africe by spor o vodu neřešili soudem. Tam by vás soused prostě přišel zabít a bylo by po problému.

nikto nedokaze vidiet a analyzovat system ako celok

S tímto tedy zásadně nesouhlasím. Podle mě se spousta lidí dokáže odprostit od detailů (kterými se jiní rádi zabývají) a dokážou to vyhodnotit jako celek. Existuje hromada metod, jak se k tomu dobrat (viz. třeba dvě skvělé přednášky Romancovova na YT LLion o politických mapách - mapa je zrovna jeden z mnoha nástrojů, kterým lze nahlédnout na celek bez (zbytečných) detailů). Takže, jde to. Když se chce.

je schopny vnimat len jeho detaily

To je spíš dáno tím, že hromada lidí je na těch detailech závislá. Strašná spousta lidí se ráda zabývá mikrooptimali­zacemi, protože vědí, že jsou to právě oni, kteří by tam vůbec nemuseli být. Vždy mě baví debaty o tom, že je nutno "zefektivnit" to či ono, ale nikoho nenapadne, že tento a dalších 20 úřadů lze zrušit ze dne na den jako celek a nikdo by si toho ani nevšiml. Resp. ono ho to i napadne, ale málokdo má odvahu to říct a udělat. Takže všechny ty personální audity, které se tady dělaly někdy kolem tuším 2005 dopadly tak, že 30% lidí je možno okamžitě vyhodit. No tak to dopadlo vyhozením těch auditorů a utajením jejich závěrů.

Takže bych si nepletl to, co je možné analyzovat (to lze ledacos) s tím, co se potom skutečně reálně vykoná.

A kterých je třeba v ČR těch 20 úřadů, které lze zrušit a nikdo by si ničeho nevšiml?

Já na to neodpovím. Ne, že bych je neměl, ale diskuse se vždy strhne na to, že "ty nevíš, že ten úřad dělá ještě to a to a je to důležité apod." V podstatě se každá taková diskuse zvhrne na to, že by těch úřadů mělo být ještě víc.

Jen pro příklad, v určitých kruzích se mi nikdy nepodařilo vysvětlit, proč považuji občanský průkaz za zcela zbytečný doklad. Třeba odtud lze začít myšlenkovou cestu o tom co to je, kdo to potřebuje, k čemu a zda vůbec nebo je to jen zvyklost, zda to nejde jinak, zda to nejde bez něj a tak dále.

To docela chápu, že vám to nesežrali. Netvrdím, že to bez něj nejde (viz třeba USA), ale v evropských poměrech je to docela praktická věc. Buď místo něj musíte mít řidičák (v USA má skoro každý, tady ale ne), nebo plno dalších průkazek pro každou organizaci zvlášť.

Celá Evropa ne. Ve Velké Británii vydrželi bez ID karet velmi dlouho - zaváděli je až v roce 2006. U nás je to spíš tradice Německo - Rakousko-Uherská, než nutnost. Země na západ od Německa, či na jihu také osobní doklady zdaleka tolik neprožívají.

Málokdo ví, že občanský průkaz nemá ani v ČR zákonem zakotvenou žádnou speciální důležitost. Z pohledu zákona je to jen jeden z osobních dokladů vydávaných Českou republikou, na které je podobenka držitele. Jediný rozdíl je, že ostatní doklady jsou dobrovolné podle situace, OP musíte mít povinně. Pro účely identifikace je tedy řidičský průkaz stejně hodnotným dokladem, o cestovním pasu nemluvě (ještě mě napadá zbrojní průkaz). Bohužel, úředníci to moc nevědí, mají zakořeněno, že OP je modlou - toto myšlení je pozůstatek zákonů ČSSR, kdy bylo povinné s sebou nosit OP, mít v něm vyznačeno očkování a zaměstnavatele.

Ze své vlastní zkušenosti vím, že například soudy, ale i notáři Vás bez problémů identifikují právě podle ŘP; v době, kdy jsem zapomněl OP někde dál od bydliště, fungoval jsem s ŘP - právě i u notářů, i u soudu. Nejčastějším dohadováním jsou silniční kontroly, kdy policisté buzerují o občanku, ačkoliv jim ŘP musí stačit (ti vzdělanější z nich to vědí).

Doklad s podobenkou má taky jen omezenou průkaznost. Občanský průkaz Vám vyhotoví po předložení rodného listu, na kterém žádná podobenka není. Sice se, dříve druhý originál, dnes digitální kopie fotografie uchovávají, ale v době vydávání průkazu nikdo nekontroluje, jak moc se člověk změnil od posledního vydání. Stačí tedy mít rodný list kohokoliv, nechat si narůst vousy a jít si pro občanku na cizí jméno.

"Bohužel, úředníci to moc nevědí, mají zakořeněno, že OP je modlou - toto myšlení je pozůstatek zákonů ČSSR"
Těsně vedle.
Nosit u sebe průkaz totožnosti nebylo povinné ještě za 1. republiky. Až za pana barona Neuratha byla v Protektorátu zavedena povinná tzv. Kennkarte.
Komouši to jen zkopírovali a vtělili do své legislativy, jako ostatně spoustu jiného, viz 198/1948 Sb

Ach jo, "j", takže půjdeme zase podle zákona.

Zákon o občanských průkazech, 328/1999 Sb., § 2 odst. 3: Občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Občanský průkaz může mít i občan, jehož svéprávnost byla omezena.

Občanský průkaz nemá nic společného s trvalým pobytem, ten je řešený zákonem o evidenci obyvatel (133/2000 Sb.). Pojem "trvalé bydliště" je absolutní nesmysl. Existuje "trvalý pobyt" - tj. úředně vedená adresa, kterou máte zanesenu v registru obyvatel. Pokud nemáte trvalý pobyt (zrušíte ho), nastupuje na řadu evidenční adresa (známé pod pojmem "adresa na úřadě").

Bydliště je pak místo, kde má osoba domácnost. Bydliští může mít osoba i více, např. děti ve střídavé péči rodičů mají rovnocennou domácnost na dvou místech. Evidenčně, trvalý pobyt, však musejí mít jen na jedné adrese.

Domácnost je pak definována jako entita osob a místa, kde dospělí společně a nerozdílně hradí náklady na život. Domácnost v případě dětí je pak definována, protože děti nemohou hradit náklady - nemají z čeho - jako vztah dítěte k tomu, kdo jej musí vyživovat. Pojmy domácnost, společná domácnost, či společně hospodařící domácnost jsou synonyma. Některý zákon to nazývá jedním, jiný druhým a jiný tím třetím, ale jedná se o to samé.

Trvalý pobyt je pak, podle zákona o evidenci obyvatel, povinnost mít ohlášenu tam, kde je domácnost. V zákoně o evidenci obyvatel je na to speciální definice, která se kryje s domácností, ale upřesňuje, že se jedná zejména o adresu, na které osoba provádí běžnou životní agendu.

Problematické u trvalých pobytů je to, že už dávno neplatí, že by skoro všichni občané měli jeden ústřední bod svého života. Děti ve střídavé péči jsou asi nejviditelnějším příkladem, ale i dospělí mnohdy mají víc možností kde bydlet. Běžnou agendu už také nevykonáváte na jednom místě, čím dál víc úředních záležitostí jde obstarávat na jakémkoliv úřadě, ne jen v místě trvalého pobytu, o datových schránkách nemluvě.

Tedy samotný institut trvalého pobytu považuji za značně přežitý. Způsobuje víc problémů, než užitku. Spořádaní občané mají své záležitosti v pořádku a stát je nemusí hledat podle registru obyvatel. Lidé s desítkami exekucí na krku se pak stejně na adrese svého trvalého pobytu nezdržují. Takže o čem to je?

Občanský průkaz, podle mého názoru už pozbyl většinu svých funkcí. Zaměstnavatele a očkování do OP neuvádíte. Děti už také ne. Trvalý pobyt je dost často zavádějící informace, a jak jsem psal, tak podle mě už přežitá. Takže jedinou funkcí OP je ztotožnění - lapidárně řečeno: ověření ksichtu ke jménu.

OP u sebe nikdo mít nemusí, to jsem psal, že to si někteří myslí, jako relikt z dob ČSSR, někdo ještě upřesňoval, že tato povinnost vznikla snad za Protektorátu.

Dál, osobně, vůbec nevidím důvod, proč by nás měl stát evidovat jako králíky. Ve spoustě zemí žádná centrální evidence obyvatel neexistuje a nijak nechybí. Nám nic moc nepřináší a stojí spoustu peněz.

Platby za odpad jsou jen jedním střípkem. Ono vůbec rozdělování peněz obcím podle počtu obyvatel s trvalým pobytem je jen další nespravedlivostí. Jsou obce, kde hodně lidí už nežije (jsou třeba ve městě, ale TP mají ve své rodné vesnici), naopak jsou města, kde je hodně obyvatel bez trvalého pobytu. Tento klíč by se měl změnit. V minulosti už některé obce šly i za čáru a dávaly odměnu těm, kteří se přihlásili k pobytu.

Soudy svými rozhodnutími "moc" trvalého pobytu také oslabují. Např. u místa v mateřské škole nebo parkovací karty se snažily obce zvýhodňovat ty, kteří mají v obci (městské části) trvalý pobyt. Soudy to označily (správně) za diskriminativní, obce se musí řídit bydlištěm - což se prokazuje např. nájemní smlouvou, nebo třeba tím, že občanovi na tu adresu chodí účet za telefon nebo elektřinu.

Bohužel, i úředníci často neumějí rozlišovat mezi pojmy trvalý pobyt, bydliště a domácnost.

Jak jsem citoval zákon výše, občanský průkaz vystavený ale mít musíte.

Kolonka nezůstane, seberou vám občanku. :-D

No jistě, stejně jako když se oženíte nebo rozvedete, pozbývá OP platnosti. Musíte si dojít pro nový. Když zrušíte trvalý pobyt, musíte starý OP také odevzdat, protože v něm je vyznačený. Ale občanku samozřejmě dostanete novou :).

Automaticky nedostanete občanku žádnou, jen tu starou jste povinen odevzdat. O občanku bez trvalého pobytu si po ukončení můžete požádat za správní poplatek 100 Kč.

Jen s tím rozdílem, že podle zákona o občanských průkazech si o nový průkaz musíte zažádat, bez OP pácháte přestupek.

To musíte číst pořádně Vy. Zákon o občanských průkazech, 328/1999 Sb., § 14:

POVINNOSTI A NAKLÁDÁNÍ S OBČANSKÝM PRŮKAZEM
(1) Občan je povinen
[...]
d) požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů
[...]
9. po dni, kdy ohlásil změnu místa trvalého pobytu nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-328#p14

Ale já mu rozumím.

Ukončení trvalého pobytu = cizinec se odstěhuje.
Zrušení trvalého pobytu = bezdomovec.

Celou dobu se zde bavíme o zrušení trvalého pobytu, i ve smyslu § 12 zákona o evidenci obyvatel.

Proč do toho pletete ukončení trvalého pobytu?

Omlouvám se, máte pravdu s tím občanem.

Ukončení trvalého pobytu je, když se odstěhujete do zahraničí. Jste stále občanem ČR, ale bydlíte jinde - pak nemáte vůbec trvalý pobyt v ČR. Pokud jste v cizině, pak máte cestovní pas ČR, nebo dobrovolně občanský průkaz ČR.

Ale znovu říkám, celá tato diskuse nebyla o ukončení trvalého pobytu, ale o zrušení. V tu chvíli máte doručovací adresu na ohlašovně a musíte mít občanský průkaz. Toto se týká pouze bezdomovců, protože ostatní občané mají povinnost mít ohlášený trvalý pobyt tam, kde žijí a vyřizují životní agendu.

O které situaci se tedy bavíme?

Tak to pak ano. Novelou však chtějí uvádět do OP adresu ohlašovny. Myslím, že to je zbytečná novela, protože když v OP nevidíte adresu, je zřejmé, že se má doručovat na ohlašovnu.

Pokud někomu vadí uvedení trvalého pobytu v OP, doporučuji se legitimovat cestovním pasem nebo řidičským průkazem, ani v jednom trvalý pobyt není uvedený a oba doklady mají stejnou platnost, jako OP, snad vyjma situací, kde zákon vyžaduje ověření právě trvalého pobytu (nesetkal jsem se s takovou situací, ale je možné, že existuje).

Co jsem žil na menším městě, svoz odpadu jsem si musel objednat. Vyřizoval to úřad, ale celé to bylo o tom, že jsem vyfasoval známku na popelnici, podle které popeláři věděli, jestli mají odpad odvézt.

Víte, že jsem vytrvalý zastánce toho, aby se stát nepletl lidem do života. Nechť si svoz odpadu objedná ten, kdo ho chce. Nebo třeba tři sousedé společně jednu popelnici. Proč ne. Na druhé straně, pokud by existovala taková velká svoboda, musely by existovat úměrně velké sankce za nelegální skládkování, za pálení bordelu v kotlech, nebo za vyhazování svých odpadků do cizích popelnic (de facto "krádež" služby, kterou si platí někdo jiný).

Nestudoval jsem ted' zakony, ale trvaly pobyt je dle meho nazoru mozne uplne zlikvidovat, takze zustane prazdna kolonka.

Ano, zůstane prázdná kolonka, v OP nebudete mít nic.
OP pozbyde platnosti - musíte si vyměnit za nový, bez uvedení trvalého pobytu.

Písemnosti se Vám budou doručovat na ohlašovnu (ohlašovna = obecní úřad, nebo úřad městské části nebo obvodu) - § 2 písm. d), doručování pak § 10b, § 10c.

Samotné zrušení místa trvalého pobytu upravuje § 12.

Vše ze zákona o evidenci obvytel, 133/2000 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-133).

Dle OSŘ se podle mě doručuje vyhláškou, a o tu se stará právě ohlašovna (úřad).

Podle mě by se měly zákony zjednodušit, občan by měl mít povinnost hlásit své kontaktní údaje všem oprávněným - tedy smluvním stranám, správním orgánům, pokud s nimi má co do činění, ... A doručování je pak, podle mě, velmi jednoduché. Odešlete písemnost na známou adresu a tím to pro Vás končí, dál by měla být považována za doručenou. Dnešní peripetie, kdy soudy před každým jednáním dělají výpisy z evidence obyvatel, účastníky obesílají mnohdy na tři adresy paralelně - to je prostě pitomost.

Exekutoři mají špatné jméno i díky tomu, že velmi často předpokládají, že na adrese trvalého pobytu má povinný i bydliště. To je samozřejmě doměnka vycházející ze zákona, nicméně z praxe už víme, že ta doměnka selhává, a zejména u dlužníků. Exekutoři pak znepřijemňují život ne-povinným, kteří jsou nuceni podávat vylučovací žaloby (vylučovací neznamená, že "je k posrání", byť je), a náklady jim nikdo nezaplatí. Ty náklady jsou zejména nespravedlivé, protože trvalý pobyt vzniká automaticky po doložení nájemní smlouvy úřadu. Tedy pronajímatel nemá jak ovlivnit, aby exekutor nepřišel a nepáchal škody (neotravoval), ale zároveň náklady mu nikdo nenahradí.

Pokud něco exekutorům chybí - resp. ono to nechybí exekutorům, naopak, ono to chybí oprávněným a pak ještě zaměstnavatelům (kteří ručí za provádění srážek, a když je neprovedou, doplatí je ze svého a musí se zpětně soudit s dlužníkem (který je předlužený?)), pak je to ústřední evidence exekucí. To by velmi ustnadnilo práci skoro všem, ale exekutory by to připravilo o kus jejich odměňovaných činností.

Dále zde úplně chybí ochrana dlužníka před vysokými soudními poplatky a přísudky v případě automatizovaných žalob. Vyhláška sice výrazně snížila odměny a náhrady žalobcům, kteří žalují automatizovaně. Ale ve skutečnosti, tito žalobci požadují v žalobách plné přísudky, a je na žalovaném, aby proti jejich výši podal odvolání. V naprosto drtivé většině případů s odvoláním proti výši PN uspěje, aniž by bylo nařízeno jednání soudu. Žel, přesně skupina těch "nejpotřebnějších" dlužníků má samozřejmě nulové právní povědomí, a nemají peníze na advokáta, takže vesele platí dál poplatky v plné výši. To mi také přijde jako pěkné svinstvo.

Doručování fikcí problém není. Máte mít evidovanou adresu trvalého pobytu a tam buďto co 10 dní být, nebo si zařídit doposílání. Nebo si můžete zřídit datovou schránku. Občan má v rukou dostatek nástrojů, aby si zařídil, že mu bude doručeno. Ve skutečnosti nenastávají případy, že by někdo byl krácen na svých právech, pokud to není nějaký trumbelín, který odjede v osmnácti (nebo kdykoliv) na tři roky na druhý konec světa, a pak se nestačí divit, co vše se událo. Záměrně píšu o třech letech, protože do té doby máte (většinou) možnost žádat o navrácení lhůty v původní stav, ale to je jen výjimečný nástroj, a důvodem není dovolená nebo práce v zahraničí. Spíš dlouhodobé nemoci, chyby v evidenci obyvatel apod.

Ohlašovna je definována zákone o evidenci obyvatel. Nebudu to teď číst, ale pokud se nepletu, tak od narození je to podle trvalého pobytu matky, a dál je to řetězec trvalých pobytů (až do toho posledního).

Hezky jste se rozepsal, ale pořád tu ignorujete základní věc: občan na začátku nesplnil svoji povinnost, aby měl trvalý pobyt hlášený tam, kde se nejčastěji vyskytuje, a přebíral poštu. Ostatní poznámky byly už jen doplnění, že občan má i další možnosti, jak se "pojistit", aby s ním stát mohl komunikovat.

Vždy jde o vyvážení práv a povinností. Jako věřitel byste nechtěl čekat na soud jen kvůli tomu, že dlužník trvale nepřebírá poštu. Nejdřív ho musíte kontaktovat sám (§ 142a OSŘ), poté se můžete obrátit na soud. Soud ho pak kontaktuje na známých adresách.

Jako korekční mechanismus pak funguje § 50d OSŘ (neúčinnost doručení), odst. 1): "Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit."

Jen na okraj, k exekucím, v případě (elektronického) platebního rozkazu je doručení fikcí vyloučeno. Pokud má někdo na krku exekuci, musel toho prošvihnout poměrně hodně, rozhodně ne jeden dopis.

Promiňte, ale když dlužníka nemá problém vypátrat exekutor, tak to není problém ani pro stát

To je trochu zvrácená logika. Exekutor je až nejzažším instrumentem práva, také extrémně drahým.
Proč by měl stát nahánět někoho, kdo má být běžně kontaktní?

To není zvrácené, to je jen nástroj, jak donutit lidi, aby plnili své základní povinnosti. Co se týče případů, které jste zmiňoval, je vždy povinné doručení do datové schránky; výjimka je jen u písemností, jejichž povaha neumožňuje odeslání elektronicky (typicky: složenka na daň z nemovitosti).

Zdaleka není potřeba doručovat jen Českou poštou, OSŘ vyjmenovává 4 základní a 6 speciálních způsobů doručování. Není nic neběžného, že soudní obsílku doručuje Justiční stráž. Samozřejmě, metoda doručení se volí podle situace. Pokud mají soudy k dispozici telefonní číslo, setkal jsem se i s tím, že volali (to samozřejmě není považováno za doručení, ale bylo to ujištění se o adrese a o tom, že k soudu přijdete).

Co Vám přijde tak zvráceného na povinnosti, aby lidé přebírali svoji poštu?

Promiňte, tancovat kolem poštovního kaslíku tak, jak stát potřebuje, opravdu NEpovažuji za žádnou svou povinnost, natož pak základní.Za zvrácené, jak už jsem opakovaně sděloval, považuji to, že stát rezignuje na doručování a toto předstírá. Fakt není normální, abych se například v případě, že odjedu na několik měsíců do ciziny nebo třeba skončím v nemocnici v kómatu po návratu dozvěděl, že mám zablokované účty a akutně mi hrozí, že přijdu o střechu nad hlavou...

Jste občanem tohto státu a máte své povinnosti. Řídit auto s platným průkazem, bez alkoholu v krvi. Musíte dát své děti ke vzdělání. Po 22. hodině musíte dodržovat noční klid. A musíte vybírat poštu.

Mimochodem, kolem svého auta musíte projít aspoň jednou za týden, protože to je lhůta pro umístění dočasných dopravních značek od jejich účinnosti (např. čištění ulic).

To všechno jsou povinnosti, které musíte znát a plnit. Nebo nemáte být občan ČR a žít na našem území - i to je možnost, a je svoboda, takže Vám nikdo bránit nebude.

U doručování od soudu bylo zavedeno, že po 10. dni je zásilka vhozená do schránky. Když odjedete na několik týdnů či měsíců pryč, stejně si asi zajistíte někoho, kdo Vám bude schránku vybírat. Už jen kvůli zlodějům. Ten může reagovat, informovat Vás, nebo i předat dopis Vašemu právnímu zástupci. Nebo dokonce může informovat soud. Osobně bych si hlavně zavedl datovou schránku. A nezapomeňte přeparkovat auto někam na soukromý pozemek, protože na veřejné komunikaci (kterou využívat můžete při dodržování pravidel, ale nemusíte), Vám hrozí k zaplacení náklady na odtah.

To samé platí i při Vaší dlouhodobé nemoci, s tím, že to je navíc onen omluvitelný důvod, pro který se fikce doručení od počátku ruší (a tím pádem i všechny následné úkony).

"Musíte vybírat poštu" absolutně nic neřeší, pokud ji (ne)doručuje instituce, jejíž zaměstnanci krom ztrácení zásilek např. vyhazují pytle s poštou do podchodů, protože nestíhají. Zcela nesmyslná debata.

Ano, to je nesmyslná debata. Protože, kdyby poštu doručoval kdokoliv jiný, mohl byste ho úplně stejně "shodit". Od soudů se doručuje na dodejku, která se k soudu vrací. Mimochodem, Česká pošta zavedla, už dávno, že v případě nedoručení, nechávají si doručovatelé podepsat nezastiženku někým jiným z domu, aby bylo jasné, že se o doručení pokusil. Ale Vy asi nemáte moc zkušeností z praxe, spíš z novin, co?

neobjednané parkování na parkovišti soukromé firmy již Nejvyšší soud definitivně zakázal. Ulici můžou vyčistit a auto vrátit zpět. Samotný poplatek za odtah není dořešen, anžto ÚS nenaznal potřebu se "bagatelní" věcí meritorně zabývat.

Ano, parkovné je naštěstí pryč. Dnes Vám auto "nadzvednou", vyčistí, a položí zpět. Pošlou Vám za to vyúčtování poplatku, a to už je podle zákona. Tedy, jedná se o minimální možné náklady. Co soud kritizoval bylo parkovné, protože to nebylo nejhospodárnější řešení vzniklé situace, tudíž se na účet provozvatele vozidla plýtvalo. Je možné, že se ještě v budoucnu upraví (objektivizuje) výpočet nákladů na tuto operaci, ale zůstává ze zákona na účet provozovatele - nemění to nic na tom, že co 10 dní musíte kolem svého auta projít.

a mi například koncem loňského roku byla hodně platná (skutečně geniální termín pro mnohadenní odstávku). Výjimky z doručování do DS a to, že v takovém případě do DS nikdo nic neoznamuje, jsme již řešili taky.

Odstávka DS prodlužuje lhůty. Vzhledem k tomu, že byla stejně ve dnech pracovního volna, tak ani o prodloužení lhůt není možno hovořit. V první pracovní den zase fungovaly, stejně jako Vaše pošta (kromě asi dvou pošt v ČR) zavírá v určitou hodinu. Je Vaše blbost, že nestihnete poslat dopis do 18:00, razítko pak máte až z dalšího dne.

Výjimky z doručování do DS jsme rozhodně neprobrali. Využívám DS už roky, a kromě složenky na daň z nemovitosti jsem na žádnou překážku nenarazil. A to mi do DS posílají i informace podle 106/1999, případně výpisy ze správních spisů - mnohdy skeny o desítkách stránek.

Pokud jsme se bavili, že prošvihnete např. soud, tak to u datových schránek není možné, tam není jakákoliv výjimka nedoručení datovou schránkou možná. K předvolání se nic nepřikládá, a pokud ano, je to hrubá procesní chyba.

Tak za pět let vám to při troše štěstí u Ústavního soudu uznají. To vám bude platné jak mrtvému zimník.

Tomu se říká "právo". Můžete být také ve zcela opačné situaci. Být věřitel a čekat roky, než soudy rozhodnou o Vašem nároku, protože dlužník se vyhýbá, jak může. Právo není ve všech případech ideální, ale musí být spravedlivé a minimalizovat dopady,

====

Celkově mám pocit, že jste víc teoretik, než že byste tyto principy žažil v praxi. Rozumím, že máte obavy, že mohou nefungovat, ale ony fungují. Jak Česká pošta, tak Justiční stráž doručují, tak datové schránky fungují.

Já jsem se setkal zatím s tím, že soudci vždy ověřovali na začátku jednání dodejky, a pokud se nevrátily podepsané, raději odročovali. Zažil jsem, že i protistrana 2x nepřišla, přesto soudce nevydal rozsudek pro promeškání.

Proč pro Vás není řešením datová schránka?

nekam se ztratila (dorucovani do ciziny). Malem me kleplo. Lakonicky prohlasila, (...)

Jojo, u soudů bývá legrace, to bez pochyb! Mohl bych také vyprávět, jak mě soudce poučoval půlku jednání o tom, jak Čeština upadá, jak ho nebaví číst e-maily jako důkazy. Celou dobu přitom oslovoval PZ slovy "pane obhájče", což mi přišlo velmi komické, že neumí ani skloňovat podle vzoru soudce.

Ne na darmo se říká, že sebehorší dohoda je pořád lepší, i než vyhraný soud.

Ad datovka: konverze dlouhodobych dokumentu (zejm. rozsudky, ale i rozhodnuti spr. organu).

Ano, perverze a přerazítkovávání je opruz, souhlasím. Díky firmám to stejně musím dělat, takže u fyzické mi to už ani nepřijde.

Trebas takova smenka se da zvladnout za 3 dny, takze az za tejden prijdes z chalupy, bude tvuj byt napsanej uz na nekoho jinyho.

Směnečný platební rozkaz jde opravdu za tři dny, protože podle zákona směnečného a šekového se sobota počítá (v době vzniku zákona byl ještě šestidenní pracovní týden). Po platebním rozkazu však následují stejné kroky, jako po pravomocném rozsudku.

Už delší dobu ne...

Heh, díky, to mi ušlo. Směnku jsem neviděl už roky. Osm dní je rozumnější lhůta, i tak je to fofr.

amos mel exekuci na nemovitosti a vubec o tom nevedel, vzivote nikde nic nedluzil ... zjistil to kdyz chtel hypo. A zdaleka neni jedinej komu se to stalo.

Protoze proc by prece mel stat nekoho informovat ze bezej nejaky soudy (s nekym uplne jinym), soud si proste z ragistru vylosuje nekoho s dostatecne stejnym jmenem a rekne ze to je prece urcite on, ze?

Zrovna tomuto druhu chyb nepředejdete. Když se na soudě nebo u exekutora ukliknou o jedno jméno, vždy to napáchá škody, které ovšem musí napravit. Nevím, jak takovýto druh chyb souvisí s naší diskusí o doručování?

Ano, platnost občanského průkazu končí, protože v něm jsou nepravdivé údaje. Občanský průkaz je veřejná listina, tedy musí obsahovat platné údaje. To se ale nevylučuje s povinností mít průkaz nový.

Dál zaměňujete ukončení pobytu se zrušením trvalého pobytu.

Zrušení pobytu je, zjednodušeně řečeno, když se z Vás stane bezdomovec (zanikne objekt, skončí Vám nájemní smlouva, ...), nebo bydlíte jen v hotelu, ..., ale v ČR zůstáváte.
Občanský průkaz přestane platit (neobsahuje platné údaje). Do 15 dnů musíte zažádat o nový.

Ukončení pobytu je ukončení pobývání na území ČR. Pak občanský průkaz nepotřebujete. Jakmile se vrátíte a začnete bydlet v ČR, tak vám znovu vznikne povinnost nahlásti trvalý pobyt a získat OP.

bez trvalyho pobytu ti NIKDO OP nevystavi, protoze NESMI.
Trvalej pobyt nema naprosto NIC spolecnyho s tim, kde bydlis.

1. zákon o občanských průkazech, § 2 odst. 4: Občanský průkaz lze na žádost vydat i občanovi mladšímu 15 let nebo občanovi, který nemá trvalý pobyt na území České republiky.

2. zákon o evidenci obyvatel, § 10, odst. 1: Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). V případech stanovených tímto zákonem může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny nebo sídlo zvláštní matriky, které je v informačním systému označeno jako adresa úřadu.

poplatek za odpady.

Což je další neskutečnej ojeb ze strany státu. Co na tom, že člověk zaplatí mnohonásobně víc na daních městu. Pokud opomene zaplatit yet another poplatek (ve srovnání s odvedenými daněmi s naprosto směšnou částkou), tak na vás pošlou exekuci. Takže zavedeme další poplatek, na jeho vymáhání postavíme další zcela zbytečný úřad (odbor) a budeme lidem vyhrožovat v případě jeho nezaplacení.

Apropos, toto je úplně geniální:

https://www.irozhlas.cz/ekonomika/prukaz-energeticke-narocnosti-budovy_1801041920_ako

Stát zavedl povinnost mít energetický štítek budovy, kolem toho vzniklo hafo (nebojím se říct parazitních) firem, samozřejmě, že se některé průkazy dělají od stolu (protože pro vlastníky domů je to další z řady nesmyslných povinností, které musejí mít), takže je na to potřeba nahnat další úředníky, kteří to budou kontrolovat a rozdávat pokuty. Ukázka zbytečnosti par excellence.

Protoze k cemu mame stavebni urad (napriklad) kdyz si stejne kdokoli postavi cokoli kdekoli, a oni mu to dodatecne posvetej.

+1 Jsem rád, že to napsal někdo jinej. Toto je návod, jak poznat, co je zbytečné. Pokud nezáleží na rozhodnutí a "ano / ne / nevím" vede na stejný výsledek, tak to rozhodnutí vůbec nemusí být.

o docela chápu, že vám to nesežrali. Netvrdím, že to bez něj nejde (viz třeba USA), ale v evropských poměrech je to docela praktická věc. Buď místo něj musíte mít řidičák (v USA má skoro každý, tady ale ne), nebo plno dalších průkazek pro každou organizaci zvlášť.

Pro jakou každou organizaci? Kromě toho, že po mě občanku v podstatě téměř nikdo nechce (akorát policajti, když se občas potkáme na chodníku - oni na segwayi a já na kole a podiskutujeme o tom, kdo víc ohrožuje chodce), tak v každé organizaci, kde to za něco stojí, máme něco jako sdílené tajemství. Občanka je fakt na nic, oni nepotřebují identifikovat občanku, ale mě. Takže máme sdílené tajemství, biometriku apod.

Nevím, do jakých organizací chodíte, ale občanku k identifikaci používám třeba na poště (lze nahradit jejich průkazem) a skoro v každé korporaci, kam vstupuji. V Evropském prostoru ji používám místo pasu. A opravdu by mne nebavilo mít stovky vstupních kartiček od různých korporátů, stačí mi, že jich mám jednotky (tam, kam chodím opravdu velmi často). Nakonec by to asi nebavilo ani ty korporáty, dost by jim to zvedlo náklady.

Povinost mít při řízení občanku i řidičák považuji taky za buzeraci, rovněž tak nevidím problém v záměně občanka/pas/ŘP. Ale pas má dnes už jen velmi málo lidí a ŘP taky není zase tolik, takže OP se hodí. A není to zavedení Británií spíš ukázkou jeho vhodnosti?

Před zrušením povinosti mít OP bych dal přednost zrušení hromadného použíívání RČ. Tady vidím větší smysl.

>> Před zrušením povinosti mít OP bych dal přednost zrušení hromadného použíívání RČ. Tady vidím větší smysl.

To je takové kolečko. RČ by nebylo nijak výjimečné, kdyby z něj úřady neudělaly modlu. Postupně se přechází na to, že k identifikaci stačí jméno a datum narození. Takže vlastně rodné číslo přestává být velmi citlivým údajem, nově velmi citlivým údajem bude datum narození - a to už nepůjde vymýtit vůbec.

Úlety jsou zejména rodná čísla jako DIČ fyzických osob, případně rodná čísla, která se dají vyčíst z katastru a z návazných smluv zveřejňovaných ve státem vedených registrech.

Já sám si svoje rodné číslo nijak nechráním, nikdy jsem nepřišel na důvod. Nevím, jak by mě mělo ohrozit, že někdo zná mé rodné číslo.

občanku k identifikaci používám třeba na poště

Jo, k vůli této instituci, jako jediné, musíme mít také razítko. Co na tom, že není chráněno vůbec ničím a každý si jej může nechat za pár stovek vyrobit. Pošta prostě chce.

A opravdu by mne nebavilo mít stovky vstupních kartiček od různých korporátů

A ty korporáty ověřují OP nějak víc, než jen to, že to vypadá jako OP? Jak těžké by bylo tam dojít s nějakou podobnou kartičkou vypadající jako OP?

Asi největší prověření bych čekal v bance, kde jim ovšem naposledy z nějakého systému pro ověřování osob vypadlo, že jsem zahraničně politicky činný (což nejsem) a tak 10 minut řešili, jak to přepnout zpět. Geniální.

Před zrušením povinosti mít OP bych dal přednost zrušení hromadného použíívání RČ. Tady vidím větší smysl.

Tak na tom se shodneme.

>> Jo, k vůli této instituci, jako jediné, musíme mít také razítko.

Není potřeba, ale musíte si běžně popovídat s poštmistrem. Mají na to pak formulář prohlášení o pověření přebírat poštu, pak ověřují jen doklad totožnosti. Já ve svých firmách razítko ze zásady nepoužívám vůči úřadům, jen jako estetický prvek na některých materiálech. Ale máte pravdu, s poštou je to největší boj. Dokonce jednou jsem si nechal na Czech Pointu vystavit výpis z VR, kde jsem uvedený jako jednatel, a pošta se mi snažila tvrdit, že výpis z VR + občanka jim nestačí. Vzděláním jsou zaměstnanci pošty na stejné úrovni, jako příslušníci obecní policie (a jen o maličko nad nimi jsou příslušníci PČR - s čestnou výjimkou kriminálky, kde jsem zatím poznal naopak jen poměrně vzdělané lidi).

>> kde jim ovšem naposledy z nějakého systému pro ověřování osob vypadlo, že jsem zahraničně politicky činný

Ano, to jsou AML systémy (anti money laudering), a vycházejí z pevně daných metodik ČNB... AML se intenzivně aplikuje na všechny clearované platby, od určité částky nebo četnosti pak i v rámci ČNB podléhá vyclearování ručnímu zpracování. Od 1. ledna se navíc zavedla centrální evidence účtů.

>> zrušení hromadného použíívání RČ

Význam RČ je přeceňovaný. Kdyby se RČ tolik neprožívalo, nebylo by ani zneužitelné. I tak je zneužitelné jen minimálně. Já zase nemám rád, že všichni přešli na evidenci čísla OP - což znamená neustálé problémy (zdržování) po výměně osobních dokladů. A ta může být poměrně častá, svatba, rozvod, ovdovění, změna trvalého pobytu, získání titulu, ... Daleko raději jsem, když si instituce (např. banka) zapíše mé rodné číslo, které se mi nezmění.

Není potřeba, ale musíte si běžně popovídat s poštmistrem.

Njn. Tak potom je na vyhodnocení každého, co je pro něj větší potenciálová bariéra. Jestli ono není nakonec to razítko jednodušší.

Ano, to jsou AML systémy (anti money laudering), a vycházejí z pevně daných metodik ČNB

No to jo, ale mě jen pobavilo, že z nějakého interního systému jim vypadlo: "tomu ne!" a oni sami potom řešili, jak zařídit, že ano. Jako buď má pravdu ten bankovní systém, nebo mají pravdu úředníci v bance ale určitě nemůžou mít pravdu obě strany. Takže oni tam mají systém, který řekne ne a oni se ho snaží obejít. Jako já chápu, že to byla (asi) chyba, ale jen mě to pobavilo, k čemu tam vlastně takový systém je. Možná pro zvýšení fyzické aktivity zaměstnanců.

Ta pravidla AML mají několik úrovní, podle kterých se řeší. Počítá se s tím, že dochází k false positives a jediné, co musí banka udělat je, vše mít podchycené v papírech. Tedy: vylezl jste jim jako "podezřelý" (ne ve smyslu páchání něčeho nekalého, ale ve smyslu "kandidát na určitou škatulku"). Oni se poté museli vyptat na určité otázky a zaznamenat, že to interview proběhlo. Tím se koza nažrala a vlk zůstal celý.

Podobně funguje např. vysvětlování původu peněz. Banky jednou ročně musejí získat od klienta informaci o původu jeho příjmů na účet. Absolutním měřítkem je obrat a pravidelnost příjmů, ale pak ještě k tomu existuje náhodný výběr, kdy se na to samé ptají i těch, kteří se podle první metriky nekvalifikují.

Z hlediska účinnosti, nejsou ta pravidla vymyšlena špatně. Ale otravují život.

Oni se poté museli vyptat na určité otázky a zaznamenat, že to interview proběhlo.

Ano, to bych očekával. Nestalo se tak. ;-)

Asi jste pochopil, že si z toho do určité míry dělám srandu, některé absurdity mě vyloženě baví a jsem ochoten se s těmi úředníky v tom chvíli pobabrat už jen pro tu situaci samou. Tohle prostě s humorem přecházím.

Štvou mě úplně jiné věci.

Štvou mě úplně jiné věci.

Třeba jaké?

Třeba jaké?

No třeba laxnost, neschopnost úředníků. Když už teda tady máme nějaké zákony a nějaká pravidla (budiž), stát k tomu má nějaký aparát, tak by se měl postarat o to, aby fungoval. Státní úředník je placen z daní těch lidí, kteří za ním ze zákonných důvodů chodí (protože to zpravidla nedělají o vlastní vůli).

Takže konkrétní případ, o kterém jsem se tu už v minulosti zmiňoval. Jsem předsedou SVJ, máme nějaká pravidla (schválená členy), jak má vypadat vnější plášť budovy. Součástí vnějšího pláště jsou i okna. (Okno je z vnitřní strany součástí bytu a tedy věcí majitele bytu a z vnější strany je to součást pláště budovy a tedy věcí SVJ.) Jeden z vlastníků si okna vyměnil za neschválený typ, výměnu ani neoznámil a prostě porušil vzhled vnějšího pláště. Řešení domluvou (podle NOZ prakticky nemůžeme nic dělat - ne že bych o to stál) nepomohlo. Takže jsme podali dotaz na stavební odbor, co s tím. Vyhláška města jasně stanovuje požadavek celistvost vzhledu budovy, odtud ostatně vycházelo i to naše pravidlo (vyhláška nám ukládala zachovat vzhled, tak jsme se dohodli jak to má vypadat). No, úředník na to má 30 dnů. Po dvou měsících jsme začali dávat urgence a po 3/4 roku výmluv, že konkrétní úředník (který má věc přidělenou) je nemocný, umřel, je na ISS, chystá se na cestu na Mars apod, přišla odpověď ve stylu: může to být tak, může to být naopak, ale nás jako odbor to nezajímá (parafrázuji). Přitom stačilo opsat odstavec z vyhlášky. Práce na 5 minut.

A jako já to nechci za každou cenu vyhrát. Nechť to klidně dopadne tak, že úřad řekne, že je to věcí majitele bytu a SVJ do toho nemá co kecat. Já to klidně přijmu (i když se mi teda nelíbí, jak některé nové domy, kde jsou i okna umístěná tak, jak kdo chce, vypadají - to by podle mě měl řešit architekt a nikoliv náhodnost jednotlivých požadavků). Ale chci mít jasné rozhodnutí v zákonné lhůtě. Ne tohle po 3/4 roce urgencí.

Toto není jediný případ, ale je do jisté míry ukázkový. Nejvíc mě fascinuje ta výmluva na konkrétního úředníka. Tj v podstatě kdyby konkrétní úředník skutečně umřel, tak podle výmluv by se ty jemu přidělené věci patrně zahodily, nebo já nevím. Přitom osobě vůči státu je úplně jedno, kdo konkrétní to vyřeší.

Takže asi tak. Ještě jsem si vzpomněl, ale teď to v rychlosti nemůžu najít (takže to berte s rezervou), jak před lety nějaký projekt hlídače státu (asi) udělal kontrolu veřejných zakázek u různých státních institucí, objevil dost velké chyby a ty úřady na to upozornil. Některé reagovaly ok (ale ty to už většinou měly skoro všechno v pořádku už před tím), ale byly tam úřady, které nereagovaly ani po 60 dnech, tak s tím tuším po 90 dnech ti hlídači přišli před novináře. No a nejhorší úřad se vymlouval tak, že to považuje v podstatě za útok vůči němu, že proč zveřejňují něco a ani jim nedali čas se k tomu vyjádřit. Po 90 dnech a za situace, kdy to měli mít v pořádku už od počátku... (Snad někdo najde odkaz, nemůžu to najít, pamatuji si na velmi "pěkný" rozhovor v nějaké internetové TV - to snad ani ještě DVTV neexistovalo.)

Ano, tomu, co píšete, plně rozumím. Já sám si myslím, že SVJ je pitomost a nefunkční subjekt. Samotná bytová jednotka není ve skutečnosti oddělitelná od celku, avšak celek nejde rozumně spravovat a rozhodnutí vymáhat. Mnohem lépe fungují bytová družstva, ale k nim mají Češi odpor jako skoro ke všemu, co se razilo za socialismu. Pak je tu také neochota bank poskytovat úvěry, resp. přijímat členské podíly jako zástavu k úvěrům.

Bohužel, úředník stejně nemá pravomoc rozhodnout v rovině sporu s tím nájemníkem. Úředník může maximálně potvrdit, že stavebnímu odboru to nevadí - ale to úřady ze zásady nedělají. Nejen stavební, ale i finanční úřad Vám napíše, co je špatně, ale nikdy nepotvrdí, že je něco dobře (u správce daně existuje aspoň tzv. "závazné posouzení", ale to se týká vždy jediné konkrétní situace a jejích analogických výskytů, ale hlavně to stojí 10.000 Kč).

Úředník je za nečinnost prakticky nepostihnutelný. Ani jeho nadřízený nemá velký zájem na zrychlování úřadu. Mohl by být totiž i on sám hodnocen přísnějšími měřítky. Pokud by Vám ale potvrdil - vystavil - něco špatně, pak by měl po osobním ohodnocení. Úředníkovi se vždy vyplatí pasivita.

S neposlušným sousedem máte jedině možnost se soudit, ale tam bude prvotní otázka vaší procesní delegace, jestli vůbec můžete žalobu podat.

O tom, jak funguje správní právo mi nemusíte nic víc říkat, jedna moje firma se zabývá účetnictvím a daňovým poradenstvím, takže si asi dokážete domyslet, co všechno zažíváme.

Já sám si myslím, že SVJ je pitomost a nefunkční subjekt. Samotná bytová jednotka není ve skutečnosti oddělitelná od celku, avšak celek nejde rozumně spravovat a rozhodnutí vymáhat.

Jo, souhlas. Já se na to dívám více z technického pohledu než z právního (což je vaše parketa), ale souhlas, tohle prostě rozumně spravovat nejde a těch míst, kde na sebe naráží soukromé vs. společné vlastnictví je strašně moc. Jak to bude pokračovat nevím, patrně bude muset pár paneláků doslova spadnout, aby se něco začalo řešit (i když po zkušenostech s těmi mosty si nejsem příliš jist).

S neposlušným sousedem máte jedině možnost se soudit, ale tam bude prvotní otázka vaší procesní delegace, jestli vůbec můžete žalobu podat.

Tak ono v konkrétním případě je to pochopitelně mnohem složitější a vstupují tam i další vazby, které mají vliv na atmosféru v celém domě (zkuste se soudit se sousedem, že ...). Soudit se určitě nebudu, v podstatě to nechám vyšumět, ale to úřední nerozhodnutí mě fakt štve (už jen proto, že platím ty úředníky z daní).

O tom, jak funguje správní právo mi nemusíte nic víc říkat, jedna moje firma se zabývá účetnictvím a daňovým poradenstvím, takže si asi dokážete domyslet, co všechno zažíváme.

Uff, upřímnou soustrast. :-)

Hlavní otázka je, jestli stát vůbec potřebuje někoho systematicky evidovat. Pokud občan chce něco od státu, bude v jeho zájmu být dosažitelný. Pokud občan od státu nic nechce, pak nepotřebuje ani to. Příkladem budiž právě Velká Británie, která se bez ID obešla až do roku 2006 - a jistě tam nevládlo bezpráví.

Proč musí stát evidovat obyvatelstvo? Ve věznicích či armádě ještě neřeknu ... ale nás ostatní?

??? A jak bude stát systematicky evidovat obyvatelstvo a jak se bude systematicky prokazovat občan??? Jakým mechanismem?

No myslím, že předtím se se měla položit otázka: proč něco takového vůbec dělat?

Na abclinuxu jsem nasel ukazku. At si kazdy udela nazor sam. Myslim ze fuzzy testing by nato prisel staci jenom do kernel nacpat patern a pak testovat jestli se neobjevi v user space. A jako jine mne prekvapilo jak je to jednoduche. Ze jsem to pochopil i ja ;o)

Citace z http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/spectre-a-meltdown-bezpecnostni-chyby-v-procesorech

TL;DRbot: Nechť máme na adrese 0xABCD data, která nesmíme číst.
Spectre: Provedeme

int arr[2] tak, aby mezi prvky ležela hranice cacheline;
int * x = 0xABCD;
int a;
vyhodit arr z cache;
if(nějaká podmínka, která je true, ale branch predictor ji vyhodnotí jako false) {
return;
}
a = arr[x[0]&1];

Tj. k x[0] program nedošel (kdyby k němu došel, tak by se vyhodila výjimka a dostali bychom přes tlamu), ale procesor již spekulativně nahrál potřebné hodnoty z paměti.

Nyní máme v cache arr[0] pokud je na uvedené adrese sudé číslo a arr[1] pokud je tam liché. Stačí nám k jednomu z nich přistoupit a změřit, jak dlouho to trvalo. Opakujeme i pro ostatní bity.

Meltdown: místo podmínky, kterou neuhádne branch predictor, uděláme nějakou neočekávanou věc, která přehodí běh programu jinam. Například dělení nulou.

Takhle ale ten socialismus nikdy nevybudujeme, měli bychom jim to zatrhnout!

Hmm, dobře no.