Ta pravidla AML mají několik úrovní, podle kterých se řeší. Počítá se s tím, že dochází k false positives a jediné, co musí banka udělat je, vše mít podchycené v papírech. Tedy: vylezl jste jim jako "podezřelý" (ne ve smyslu páchání něčeho nekalého, ale ve smyslu "kandidát na určitou škatulku"). Oni se poté museli vyptat na určité otázky a zaznamenat, že to interview proběhlo. Tím se koza nažrala a vlk zůstal celý.
Podobně funguje např. vysvětlování původu peněz. Banky jednou ročně musejí získat od klienta informaci o původu jeho příjmů na účet. Absolutním měřítkem je obrat a pravidelnost příjmů, ale pak ještě k tomu existuje náhodný výběr, kdy se na to samé ptají i těch, kteří se podle první metriky nekvalifikují.
Z hlediska účinnosti, nejsou ta pravidla vymyšlena špatně. Ale otravují život.