Názory k článku Procesory RISC v pracovních stanicích a serverech - architektura SPARC V8 a V9

Áááá, další skvělý šlánešek! Glum spokojený...kéž by byla i kníška, Glum by měl tak své miláššky články pěkně pohromadě doma v knihovnišce ucśchované :-)

zkusim to s tou knizkou nejak vymyslet, postavim si na to napred Guttenberguv lis ;-)

Nebo by Glumovi stacil e-book pro cteni v podzemi? ;-)

BTW co tady nebylo zmíněno je, že procesory od počátku navrhovány se záměrem, aby uměly rychle přepínat kontext. To byl od počátku záměr, který se sice nikdy nepovedlo dotáhnout do konce, ale rychlost přepnutí kontextu (multitasking a tak) u posledních verzí byla docela slušná (SPARC). Pokud jte to řešili přes IRQ tak u konkurence v té době to byly řádově i 100 ms.Tím se, alespoň na počátku, odlišovali od konkurence. Jen pro představu u ix86 přepnutí trvalo i přes 100ms, takže odezva byla pokud se měřila proti SPARC nejméně řádově horší. Tento fakt přispěl k mj. tomu, že v prostředí SOLARIS (a ještě předtím UNIX System V) byl multitasking ta tehdejší poměry velmi svižný (a pekelně drahý). K nám se pokud vím, tohle železo (mluvím u SPARC I) oficielně nedostalo (COCOM). Zajímalo by mě proč se autor nezmínil o ccNUMA, S-BUS, MBUS atd. O cache a cc (cache coherence) by se mohl zmínit.
Relativní novověk představovaly SunFiry 10k uměly i 64 procesorů (to o dost později konec 90´ - USII) ale škálovatelnost (reálná) max. 40 procesorů v jedné doméně byla docela hodně. Vím to už je relativně novověk - 64bit, ale stejně. Autor by mohl někde vyhrabat foto SparcStation 10,20 (SuperSparc) - začátek 90-tých let.
Taky by se mohl zmínit, že SPARC nikdy nebyl silný na Floating Point narozdíl od PA-RISC. zkuste se podívat na historické benchmarky a SPARCy tam moc nenajdete, BTW PA-RISC ten mě verze dvě. Jednu verzi procesoru na FP a druhou na transakční výkon. To už je také relativní novověk T-clas a V-class (také nechutně drahé) - zhruba polovina 90-tých let (T-class). Rozdíl byl v uspořádání cache. Jedna část byla na instrukce druhá (oddělená) na FP podle toho, která byla větší, jste si koupil procesor na transakce nebo na výpočty.

Bez urážky, vybrat pár fotek procesorů, bez historického srovnání a souvislostí je na nic.

Prepnuti 100 milisekund? Proboha, jake intelske CPU mate na mysli?

Muze me prosim nekdo nasmerovat na nejaky dokument na netu, ktery nejak jednoduse popisuje jak se ve dvojkove soustave pocita druha, treti, n-tá odmocnina? Nejsem matematik, jsem sice programator, ale az tak brutalni matematiku zase tak casto nepotrebuji a kdyz uz, tak programuju v nejakem jazyce, kde na to funkce uz jsou, ze jo :), tzn spise nez ultra slozite vzorecky by me k pochopeni pomohl nejaky obrazek jak se tam s tema bitama šachuje. Druha mocnina, to bych jeste pochopil, x . x = x^2 proste nasobeni .. ale odmocnina? To musi byt docela hukot v binarni soustave. Nedokazu si to predstavit. Totez je u deleni. Jak se treba ve dvojkove soustave deli 7mi cele cislo ? Treba 255 DIV 7. 255 DIV 2 = 255 SHR 1 (bitovy posun doprava pokud jsou bity 76543210) ale trebas 7mi? Nebo 3ma? Tam uz jako bitovy posun asi ee .. Diky za tip, moc by me to zajimalo.

Nebylo by lepší si na to spíš založit forum? Nebo se prostě zeptat pana googla? Algoritmů je vícero, jak na odmocňování, tak na dělení, vhodnost konkrétního z nich závisí i na dostupných hardwarových prostředcích. Mezi tyto algoritmy patří i dělení a odmocňování tak, jak se to učí pomocí tužky a papíru, takže o žádnou brutální matematiku, hukot ani ultra složité vzorečky se obvykle nejedná.

asi tak, pro vetsnu archtektur se na to povalujou na netu asemblerovsky priklady i s vysvetlenim
treba na AVR je to smycka cca 20 instrukci (i pro 16 a 32 bit cisla, a cely se to proste vykonava n krat)

Deleni v dvojkove soustave (pokud tim myslis integery) je vlastne velmi podobne nasobeni, resi se na te nejjednodussi urovni bitovymi posuny a odcitanim:

http://courses.cs.vt.edu/~cs1104/BuildingBlocks/divide.030.html

Obvodova realizace nasobicky a delicky vsak byva optimalizovana, takze ve skutecnosti napriklad nasobeni 32x32 netrva 32 taktu, ale o dost min.

Pri pouziti FP aritmetiky do toho jeste zasahuji exponenty, takze se (hodne to zjednodusim) nasobi/deli mantisy a scitaji/odcitaji exponenty, nakonec se vysledek znormalizuje (ve skutecnosti je to trosku slozitejsi, provadi se dalsi operace, aby se ztratilo co nejmene bitu z vysledku).

Ad odmocnina - opet nejjednodussim resenim je vypocet pomoci iterace: http://en.wikipedia.org/wiki/Babylonian_method#Babylonian_method

nekde jsem videl pekny algoritmus pro starou dobrou Intel 8080, kde se prvnich par bitu vysledku odhadlo a dopocital se pouze zbytek - zkusim to dohledat.

sin/cos/apod. - viz algoritmus CORDIC - http://www.root.cz/clanky/metoda-cordic-a-vypocet-funkci-tan-atan-a-length/
http://www.root.cz/clanky/vypocet-goniometrickych-funkci-algoritmem-cordic/
http://www.root.cz/clanky/algoritmus-cordic-v-fx-formatu-a-goniometricke-funkce/

Diky moc za vysvetleni i za odkazy. Prostuduji.