ten TIME. je fakt super..
Nikdy sem poradne pokrocile formatovani nechapal, ale ted chapu dokonale.
Definujou se slova, ktera neco vypisujou opravdu s teckou na konci?? ja sem se setkal vetsinou s funkcema s teckou na zacatku s nejznamejsi .S
K te definici slov s teckou: videl jsem v programech obe moznosti. Nekdo dava tecku na zacatek, nekdo na konec (tecka se potom cte jako "print", tj. TIME. znamena time print - neni to tedy po anglicku, ale po Forthsku :-)
Jeste jsem videl, ze se definuji slova s otaznikem na konci. Ten potom nahrazuje slovo @ (fetch) a print. Tj. misto:
time-var @ time.
se pise pouze:
time-var time?
u nas ve firme mame takovy pravidlo, ze slova s otaznikem na konci vraci pouze nejaky flag napr. LOWER-CASE? vrati true/false jestli v retezci je male pismeno (samozrejme na stacku je adresa se zacatkem retezce:-).
Slova s otaznikem na zacatku vraceji nejaky pocet ci vyskyt..napr. ?LOWER-CASE vrati pocet malych pismen v retezci.
Kdyz se takhle udela par pravidel a dostane to nekdo, kdo ty pravidla nezna, tak pak je to spravny gulas :-)
Tak vidite, kazdy to dela jinak ;-), nekdy se napriklad slova vracejici pocet uvozuji znakem #.
Je pravda, ze tech stylu psani programu jsem videl dost, jeste vic jsem vsak videl ne-stylu, tj. ze zapisu celeho programu jsem nedokazal zjistit pravidla, podle kterych je zdrojak formatovan :-))) (teda mozna nejaka takova pravidla existovala, napr. od radku 123 do 456 odsazuj na tabelator, potom zacni po ctyrech mezerach a vsechna nova slova od sude radky > 2222 pis velkymi pismeny :-)
To je vsak dano tim, ze se ve Forthu vetsinou pisou docela kratka slova, takze se napriklad moc nepouzivaji vnorene smycky nebo podminky. Z toho duvodu to (alespon ze zacatku) programatory nevede k nejakemu specialnimu stylu (ci spis "stabni kulture") a to ani v pojmenovani slov.