Názor k článku Programovací jazyk TCL od Petr Mach - po mých dávných zkušenostech se soubory Makefile, kde...

po mých dávných zkušenostech se soubory Makefile, kde jeden editor bez varování přepisoval tabulátory na mezery, mám k tomuto druhu vyznačování syntaxe dost velký odpor

Když jsem s Pythonem začínal, tak jsem z toho měl také obavy a tuto vlastnost jsem odsuzoval. Ale během používání jsem pochopil, že ty obavy jsou liché a že přínos je velký. Funguje to.

Všimli jste si u GTK a dalších toolkitů primárně zaměřených na C/C++/Javu té neohrabanosti při vytváření GUI?

To jsem si opravdu nevšiml.

Buď to děláte programově, což je poměrně složité

Není, já to dělám běžně.

nebo se používají strašně komplikované XML soubory (takže uživatel se kromě daného programovacího jazyka musí ještě učit XML)

To není pravda. XML popisující GUI je výsledkem WYSIWYG návrháře Glade. Programátor s obsahem XML souboru vůbec nepřichází do styku. Obávám se, že k elegantnosti návrhu GUI v Glade má TCL/TK hodně daleko a programovou cestu jsem ochoten na demonstrativních příkladech porovnat, domnívám se, že to tak není, ale ať to každý posoudí sám.

Ostatně ta substituce (resp. rovnost řetězec=příkaz) není často zmiňovaná, ale dají se pomocí ní vytvářet i velmi složité konstrukce, podobně jako v LISPu

Ty složité konstrukce jsou pak nepřehledné a těžko čitelné, jsou příčinami chyb a stěžují údržbu kódu. Jsem příznivec jiného stylu programování. Myslím si, že složitou konstrukci je naopak lepší rozepsat na několik jednoduších, protože program je pak snáze pochopitelnější a přehlednější, což po měsíci ocení nejen autor kódu, ale i všichni, kdo to bude z nějakého důvou číst po něm.