Já jsem se bavil o postfixových kalkulačkách (doufám, že jsem to v některém předešlém příspěvku nespletl), takže operátor je na zobrazený výsledek vždy aplikovatelný.
Taky jsem ještě na průmyslovce na tabuli napsal cos(blablabla) a hned jsem si šel sednout:-( Paní profesorka do programování viděla, ale tento zápis opravdu v matematice nechtěla vidět, tam se dělají závorky jen tehdy, když už není zbytí.
Jak se s využitím školních znalostí napíše v nějakém programovacím jazyce běžný výraz s čísly a proměnnými, který obsahuje pouze operace násobení, sečítání, odečítání a dělení? (teď se raději vůbec nebavím o přiřazení vs. rovnosti, v tom je zmatek největší). A jak se to dá rozšířit na funkce?
Priority nejsou v postfixovém zápisu zapotřebí (viz můj seriál o Forthu tady na Rootu). Takové věci jako závorky jsou zapotřebí POUZE u infixu. To, že se používají v Lispu, má jiný důvod, například funkce + sečítá libovolný počet svých parametrů.
Prohození velkých a malých písmen při normální editaci snad nehrozí? Ale sám se setkávám i se svými staršími kódy, kde je normálně polovina zdrojáku psaná s TABy a polovina s mezerami (podle toho, z jakého kontextu jsem spouštěl staré dobré BC, které neumělo něco jako :retab).