Python také není komerční :-). Ale nikdo nemá potřebu dělat nekompatibilní implementaci, spíš se rozšiřují jeho knihovny, to mi přijde užitečnější. Jsou dvě speciální implementace Pythonu a to Jython a IronPython.
Jython je port Pythonu do prostředí Javy. Program se překládá do bajtoveho kódu JVM v kterém se spouští. Může (a je to cíl) koexistovat s kódem Javy. Je odkázán na prostředí Javy, tj. nepoužívá C knihovny C Pythonu, což je pochopitelné, JVM něco takového neumožňuje.
IronPython je to samé v bledě modrém, pouze místo Java prostředí se využívá .NET prostředí. IronPython je teprve v alpha verzi.
Ten jiný styl myšlení je právě to, co se mi na Lispu líbí nejmíň. Dám radši přednost jazyku s normálním stylem myšlení, protože v tom umím myslet a dobře programovat. Za jiný styl myšlení má u mě Lisp mínus. Ale jsou i jiná kritéria, která by mě mohla přesvědčit. Třeba přehledná syntaxe, výborná dokumentace, snadnost a efektivita vývoje, rychlost výsledného programu, bohatost knihoven, snadná distribuce programů a tak dále a tak dále. Mně se Python taky ve všem nelíbil, třeba právě toho povinného odsazování jsem se také obával. Ale svými jinými vlastnostmi mě přesvědčil. Obávám se však, že Lisp žádné takové vlastnosti, které by mě přesvědčily, nemá. Lisp by mě pravděpodobně nezaujal ani kdyby mě nenutil myslet jinak. Podívejte se třeba ne ten seznam GTK bindingů a mrkněte na Common Lisp, to je prostě slabota.