Názory k článku Programovací jazyky z vývojářského pekla: špagetový kód na kalkulačkách
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJestli někdo má pěkné fotky TI (stačí 600px na šířku), rád je do článku přidám :-)
-
Olda (neregistrovaný)
Nevím jestli jsou pěkné, ale jsou čerstvé, ještě na nich nezaschl ustalovač.
Podklad jsou původní formuláře pro zápis programu. Na zadní straně FRB konektory s vyvedeným displejem a klávesnicí. Sloužilo to k záznamu programů na magnetofonovou kazetu, TI58 neměla na rozdíl od TI59 záznam na magnetické štítky. Autorem interface byl kolega Janata.
K volnému použití:
http://leteckaposta.cz/697618754 -
Tak ja to k moji mam daleko a musel bych hodne hrabat, nez bych padl na to, kam jsem ji schoval. Ale z Wikipedie by nestacily? https://en.wikipedia.org/wiki/TI-57 Je tam i vzac ejsi verze s LCD.
BTW, k TI-58 dodavali futral z cerneho polyetylenu, takova rakev s vikem, co se odklapelo nahoru. To mel kolega na VS a do toho se pod tu kalkulacku dal narvat dost pekny stos tahaku. :-)
-
Ales (neregistrovaný)
Nevim co mas za SS ale ja jako strojar jsem mel na SS vic matiky nez kde kdo na VS. Integraly,derivace, limity jsme zacli uz na konci druhaku.
Ale samozdrejme to chapu, napriklad moje segra tohle na gymplu absolutne nemela. Coz tak uplne nechapu proc, protoze alespon uvod je snad na kazde VS.
-
hu (neregistrovaný)
Mimochodem, podivej se prosim, jak vypada treba takova statni maturitni test z matiky :-) To je prece k smichu. http://www.novamaturita.cz/download.php?id_document=1404038158&at=1
-
Ales (neregistrovaný)
Tak to je tezce naprd. Kazdopadne ja si na SS nestezuju, brali to tam hodne prakticky coz mi pomohlo. Kazdopadne co uci na VS je k breku. To jsou lidi co si stojej za svou teorii a jak jim clovek rekne neco z praxe tak na tebe cumej jak na idiota ze sis to prave vymyslel. Ostatne i podle toho znamkujou...
Souhlas ta maturita je saskarna, hlavme ze si plno lidi stezuje jak je tezka...
-
Tak ona ta matika byla dost zjednodusena, tak trochu ve stylu tady je postup, tak ho aplikujte. Vylezla z toho desna rovnice a z te se musely do tabulky napocitat hodnoty, coz bez aspon TI-57 byla silena pakarna.
Jinak uroven matiky byla take tragicka, zcela nedostacujici probiranym problemum, takze to koncilo nesmyslnym sprtanim hafa vzorecku, o kterych nikdo nevedel, jak se do sveta vylihly.
-
robotron (neregistrovaný)
1995-9 stejna stredni skola, podle popisu zrejme stejnej obsah, ale nutno rict, ze na FELu to byl naraz drzkou do zdi a teprv jsem ziral, jak strasna lama v ty matice jsem. Nicmene jako celek byla (a myslim, ze porad je) SPS ST uplne uzasna skola s prima lidma. (A s prima matikarkou. Jen bych se tu latku neopovazil v kontextu -- aspon tehdejsich -- gymplu povazovat za nakej nadstandard, jak ukazala konfrontace na vejsce.)
-
Kiwi (neregistrovaný)
A pak musíte studenty v prváku složitě přesvědčovat, ať zapomenou na vše, co se učili ohledně diferenciálního a integrálního počtu na střední, a vysvětlit jim to znovu, od začátku a pořádně. Raději ať se na střední naučí pořádně středoškolskou látku, jako práci se zlomky, s rovnicemi/nerovnicemi a jejich soustavami, s logaritmy, s goniometrickými funkcemi, s komplexními čísly, úpravu výrazů, než když neumějí ani jedno, ani druhé.
Že neumějí ze střední derivovat za problém nepovažuji. Ale když jim vysvětlujete postupy integrace různých typů integrandů a narazíte na to, že totálně plavou ve vztazích mezi sin/cos/tg/cotg, že se zamotají při úpravě zlomku, kde se vyskytují racionální exponenty, že neumějí vydělit mnohočlen atd., tak je to docela problém. Student, kterého na střední naučili zderivovat polynom, ale přitom neumí aplikovat základní vzorce týkající se polynomů a goniometrie, a to přesto, že je zná, je mnohem větší problém, než někdo, kdo netuší, co je derivace, ale zato mu nedělají problémy záležitosti jako převod na tangens polovičního úhlu, řešení exponenciálních rovnic apod.
Většina neúspěšných studentů na technikách shoří na matematice, ale v té matematice paradoxně na nedostatečné znalosti středoškolských počtů. Ale dnes už je to stejně jedno. Co dnes má odvahu hlásit se na techniku, to by před nějakými 20, 30 lety mělo problém, aby je vzali do učení na elektrikáře. -
Raději ať se na střední naučí pořádně středoškolskou látku, jako práci se zlomky, s rovnicemi/nerovnicemi a jejich soustavami, s logaritmy, s goniometrickými funkcemi, s komplexními čísly, úpravu výrazů, než když neumějí ani jedno, ani druhé.
Potiz je, ze na nekterych strednich skolach se stredoskolska latka kolikrat blbe vysvetluje, kdyz k ni neni odpovidajici matematicky aparat, vcetne tech komplexnich cisel. Konci to biflovanim vzorcu, kterym nikdo nerozumi. Proto se snazi zakum nalit do hlavy te matematiky kousek, jinak by se nehnuli z mista. Jak jinak by to mohli delat?
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Tak zrovna na elektroprumce se s komplexnimi cisly setkaji studenti dost brzy. Jestli si pamatuju, tak uz ve druhem rocniku pri reseni obvodu. Potom ve ctvrtem jsme meli analyzu harmonickych signalu, takze Fourierka a spol., mozna se to ale dneska uz neprobira (i kdyz aspon povsechne informace by podle me mel elektroprumyslovak o teto problematice mit).
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Je. Vypadl mi odstavec, už je tam dopsán, takže se omlouvám za malý ne zcela úmyslný naschvál (nojo, patřím do "té druhé skupiny" s RPN :-). Ještě mám někde pár prográmků pro TI, zkusím kdyžtak najít a ofotit.
-
beňo (neregistrovaný)
Tak pokiaľ si spomínam, úplný základ bola TI-57. Tú som používal aj pri maturite (1982) pri spracovaní výsledkov z laboratórneho merania - než prácne opakovať výpočet pre niekoľko desiatok meraných hodnôt, stačilo iba zadať nameranú hodnotu a spustiť pripravený program. Ušetril som si tak kopec času ...:-)
-
PLP (neregistrovaný)
Naštěstí existoval nějaký trik, jak na displeji nechat svítit jen tečku, takže spotřeba šla dolů a kalkulačka vydržela zapnutá z Jižňáku až do Dejvic.
Vůbec bylo zajímavé, že se u nás prodávala s originálním manuálem + manuálem od Jiřího Mrázka, kde byla spousta informací navíc. -
astray (neregistrovaný)
Od Jiřího Mrázka je dobrá publikace Hry s kalkulátory (pro neprogramovatelné kalkulátory). Když jsem chodil na základku nebo už na gympl(?), sjížděl jsem ji na kalkulačce, kterou máma dovezla z Rakouska v roce 1982.
http://www.databazeknih.cz/knihy/hry-s-kalkulatory-101868 -
Yarda (neregistrovaný)
Ty články psal tenhle pán:
http://www.ok2kkw.com/next/ok1gm.htm
Asi jako vědec měl lepší možnosti než obyčejný člověk.Ale tomuhle jsem to nezáviděl.Přidám veselou historku z natáčení:
Chtěl jsem si koupit programovatelnou kalkulačku TI58, Legální zdroj bonů jsem neměl, veksláky jsem nechtěl podporovat (tyhle kalkulačky byly ke koupi akorát v Tuzexu), Tak mne napadlo napsat dotaz do Rudého Práva, jestli není nějaká legální možnost získat tu kalkulačku, že by mi to pomohlo v práci. Přišla mi odpověď, že můj dotaz poslali na ministerstvo (nějakého) obchodu, odtamtud na GŘ (nějakého) obchodu a odtamtud mi poradili, abych si koupil nějakou kalkulačku co jsou k mání v papírnictvích. Tak jsem sebral pět tisíc korun československých a šel jsem ty bony vyvexlovat. Tu kalkulačku ještě mám.BTW: Naprogramoval jsem si hru Master Mind (jak se tam hádá čtyřmístné číslo). Jednou jsme šli na návštěvu do jedné rodiny, tak jsem to pánovi domu předvedl. On si tu kalkulačku ode mne půjčil a na celý večer byl odrovnaný:-D
-
muf (neregistrovaný)
To mně nějak nesedí.
Pan Mrázek zemřel v roce 1978. Článek, o kterém jsem psal, vyšel někdy v roce 1986(možná 1987 nebo dokonce 1988 - už si to přesně nepamatuju, ale vím jistě, že jsem to četl jako student během nějaké letní brigády). To speciální číslo AR(říkalo se tomu taky "příloha") určitě někde mám - nejspíš v domě, ze kterého pocházím, kdesi na půdě. Jedině z něj mohu zjistit jméno autora. Až tam budu, zkusím to najít, pokud mně to nepřestane vrtat hlavou. -
host (neregistrovaný)
A ještě doplním. Článek má 6 stran, autorem je Vladimír Váňa, OK1FVV; tuším, že zrovna v 85 získal CSc. na FEL ČVUT v Praze. V průběhu 80. let publikoval několik článků mj. o připojení hw k TI5x ve Sdělovací technice. Dr. Jiří Mrázek zveřejnil vlastnosti TI58/59 v článku před ním.
Ke schématu:
TI 58 stojí na zákaznických obvodech MOS řady TMC05xx s napájecím napětím -10 V a -15 V získávaným z měniče. Srdcem je dekadická ALU TMC0501 pracující nad 16 4bitovými slovy (13 mantisa, 2 exponent, 1 registrace znaménka a přetečení). ALU uměla řídit sedmisegmentový displej (v TI5x s budiči SN27882), provádět sken maticové klávesnice a číst (zapisovat) data z (do) pamětí ROM/RAM.
70. léta byla ještě doba, kdy se k funkci spousty takovýchto hraček dalo dostat skrze patenty (na VŠ či v AV to při hodně velkém škemrání na správných místech šlo - nevěřili byste, kolik ještě lihokopií všemožných časopisů, knih a patentů z kapitalistických států bylo v knihovně AV, když se to vyhazovalo). Např. výše uvedená ALU až na úroveň tranzistorů zde https://docs.google.com/viewer?url=patentimages.storage.googleapis.com/pdfs/US3900722.pdf
Další cesta byla skrze už méně dostupné servisní manuály kolující v nepříliš zdařilých xerokopiích po celém světě, pak stačilo, aby nějaký jedinec v ČR kopii získal... Např. zde http://elektrotanya.com/texas_instrument_ti-58_ti-59_programmable_calculator_sm.pdf/download.html
No a pak samozřejmě "reverse engineering". -
Hugo (neregistrovaný)
Když už je u kalkulaček zmíněn reverse engineering, musím sem dát odkaz na článek ve kterém je popsáno, jak pomocí mikroskopu přečíst firmware pro původní HP-35 z ROM. Velice zajímavé.
-
Radovan (neregistrovaný)
Jiří Mrázek je také autorem knížky "Hry s kalkulátory", ale je v ní poznámka "text uspořádala Marie Mrázková", a rok 1984. Další vydání byla v roce 1986 a 1988, učil jsem se podle ní programovat TI-57 II.
Takže je možné že toho měl napsaného do zásoby tolik, že to vycházelo ještě roky po jeho smrti :) -
-
robotron (neregistrovaný)
Zajimala by me ta MK-52, zna ji nekdo osobne? Klasiku Ti-5x jsem si koupil uz jen coby starozitnost, ale do mozkomrdu jsem se nikdy nepustil. Mel jsem, bohuzel jen kratce, Ti-92 -- obdivuhodna byla plosna sazba vzorcu a celkem i fungujici symbolicka matika. Nachytat na svestkach to slo, spousta integralu se tomu nepodarila. Jadro bylo pry Derive (to existovalo i pro DOS), zalozeny na vlastnim interpretru Lispu (muLisp). Existovaly pro to dobry veci v asmu, treba DynaBlaster, tusim ze hratelnej po dvoupinovem synchronnim komunikacnim rozhrani v Jacku 2.5mm mezi dvouma kalkulackama.
-
Jose (neregistrovaný)
MK 52 jsem měl a možná ještě mám někde hluboko v archeologických vrstvách včetně ruských příruček se spoustou programů. Na tomhle stroji byla nejzajímavější konsktrukce kdy pamět jak dat tak programu byla tvořena pomocí cca 1K posuvného registru kde data běhali pořád dokola přes něco co se dalo pokládat za CPU.
-
Bubo (neregistrovaný)
Svoju prvu TI 57 som si kupil v 1975 roku. Padli na nu vsetky uspory z predchadzajucich rokov a letnych brigad a este aj moj kazetovy magnetofon. Postaval som pred Tuzexom a zo "starych vexlacok" som mamil co najlacnejsie bony.
Aj tak ma osklbali :)
Ked som si ju hrdo priniesol do skoly (treti rocnik strednej), okamzite mi ju zakazali. Dokonca zvolali koli tomu ZRPS, ktore sa uznieslo na tom, ze kalkulacky su prilis drahe veci a nepatria do ruk studentom a ani v buducnosti nebudu. :)
A hned rok na to som kupoval TI 58, tu TI 57 sa mi podarilo tak dobre predat, ze stacilo pridat uz len "par korun.."
Programovanie bolo presne pre ludi ako ja, ktori pred tym vobec nic o programovani netusili. -
Hugo (neregistrovaný)
Na konci osmdesátých let jsem se nechal nachytat a koupil si nejhorší programovatelnou kalkulačku od TI všech dob. Byla to TI-57II, kterou nějakým zázrakem dovezli a prodávali v tehdejší síti Tesly. Člověk by řekl že model Mk.II bude lepší než ten předchozí, ale nebyl. Kalkulačka sice měla trvalou paměť a lcd displej, takže měla nižší spotřebu, ale háček byl v tom, že původní TI-57 měla 8 pamětí a 50 programovacích kroků, tak u TI-57II bylo 7 pamětí a 48 kroků, ALE ne současně. 48 kroků bylo jen při alokaci jednoho paměťového registru, Každá paměť užrala 6 kroků, takže při použití 8 pamětí nezbyl už žádný. Většina programů pro starou TI-57 nešla na nové použít. Je jasné, že po nějaké době šla z domu.
Teď jsem si pořídil na hraní WP-34S s RPN, ale to je již jiná story. -
gamer (neregistrovaný)
TI-57II to je ona, tu jsem měl taky! Můj první programovatelný stroj, ani nepočítám, kolik času jsem strávil vymýšlením programů. Měla úžasnou funkci, generování náhodných čísel, takže na ní šla naprogramovat hra hádání čísla 0 až 1000 metodou půlení intervalu. TI-57 jsem neznal, takže mi vůbec nevadilo, že je nástupce horší :-).
-
atarist (neregistrovaný)
Co hadani cisel, my jsme na tom meli generator kostky pro draci doupe. Sice to samozrejme svindlovalo (RND na prvni pokus metodou co nejvic funkci, aby to bylo "nahodne"), pouzivalo se to blbe (tri stisky klaves), ale bylo to frajerstejsi, nez nejakej dvacetisten :) Ale to bylo nejaky HPcko pujceny od souseda.
-
backup (neregistrovaný)
Kalkulacky mely drive i nezastupitelnou socialni funkci
Kdyz jsem koncem 80-let nastopil do prace, tak TI59 mel pan reditel a muj vedouci oddeleni mel HP25. Tato kalulacka mela jen 49 programovatelnych kroku, kalkulacka pana reditele mela mnohem vice.
Samozrejme, ze jak pan redital, tak pan vedouci neumeli natukat ani nejmensi program, ale kalkulacka lezela vzdy na stole na vyhrazenem miste.
My ostatni jsme smeli nakouknout jen do manualu a tam me u te HP 25 zaujala ta posledni veta z doslovu:
'The only limits to the flexibility of the HP-25 are the limits of your own mind'. (coz me u 49 programovatelnych kroku prislo marketingove uz tenkrat velmi chytre :-) )
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Dneska tu funkci prevzaly trosku barevnejsi krabicky, tentokrat bez klaves ;)
Jinak ta posledni veta se v manualech k HP kalkulackam pouziva dodnes, i kdyz z 49 kroku se to vyhouplo na hodnoty od 200 od (asi) nekolika desitek tisic...
-
Tak odladovat program o par tisicich radku pri te humusacke reprezentaci, jakou meli na HP kalkulackach, muselo byt drsne. Opravdu zlate TI.
BTW, HP 16C mam, prave jsem ji vyhrabal, abych se na ni podival z blizka. Kdysi jsem ji zabavil, kdyz se ji jeden znamy chystal odlozit do elektrosrotu. Ani jsem netusil, ze je programovatelna, tehdy jsem ji zabavil jako zajimavost, protoze jsem predpokladal, ze asi bude mit polskou logiku.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Na grafickejch uz to slo o dost lip, i na modelech, co mely v hornim radku moznost zobrazeni textu. Ale ty zakladni (i kdyz HP 12C vlastne neni zakladni, v urcitem ohledu je to vrchol moznosti teto techniky :), to skutecne trvalo dlouho.
I ten pitomej faktorial jsem ladil snad pul hodiny :)
-
Tak veci jako faktorial jsem vymyslel z hlavy rovnou do ti-57 a vetsinou na prvni pokus chodily. Mel jsem i program na prevod do dvojkove soustavy, asi tak o pulku kratsi, nez jaky mi dal opsat jeden spoluzak. Zaplat panbu jsem nemel HP, uz proto, ze tu polskou logiku bych asi nerozdychal. Jednou mi jeden borec ukazoval svoji neprogramovatelnou HP, co byla dost podobna TI z rady 5x. Dost jsem na nej vejral, jak tam v polske logice a bez zavorek sype tezce slozite vyrazy. On asi mel v hlave specielni nervove cenrum se stackem a buffrem, kde ty rovnice predkompilovaval.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Tam není až tak problém s RPN (navíc se dneska hodně HPček dá přepnout do algebraického režimu, ale ten je pro sraby :-)). Problém je s tím, že zrovna řada HP-10c nemá podporu pro LBL (labely) a navíc konkrétně 12c ještě pouze dvě podmínky (chybí hlavně DSE, DSZ a varianty typu "sniž o jedna a podle podmínky vynechej další instrukci).
Třeba u HP-41 se programuje dost civilizovaně, takže stejný výpočet vypadá takto:
https://en.wikipedia.org/wiki/HP-41C#Programming_example -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Nemá, je to pěkně sesumírované tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/Hewlett-Packard_Voyager_series#Programminglaicky bych řekl, že kvůli algoritmům na různé složené úroky, uzávěrku, rozvahu atd. se jim tam už další podpora pro programování nevešla...
Navíc nemá ani DSG, takže jsem tam musel cpát ten škaredej kód na snížení n o jedničku. Na jednu stranu peklo, na druhou docela výzva :-)
-
No, on vyhazoval rovnou dve. Ta druha vyla vetsi, format nastojato a pohanena tremi jakymisi uplne divnymi baterkami, jake jsem nikdy predtim ani potom nevidel. Tu uz jsem nekomu venoval do muzea vypocetni techniky, takze se nepodivam, co to bylo za model. Mam dojem, ze se do ni i daly strkat nejake moduly a jeden k ni snad byl.
-
Veterán (neregistrovaný)
Je zajímavé, že v osmdesátých letech byly ve Stavoprojektu ČB (stavební projektanti) na jednotlivých ateliérech k dispozici kalkulačky HP41C. A to včetně připojitelné tiskárny a čtečky magnetických štítků. Rovněž tam byly rozšiřující paměťové moduly.
Kalkulačka neležela u šéfů na stole, ale počítala statiku, topení a elektrické sítě. Některé tyto programy jsem pak převáděl do basicu ZX Spectra, která jsme si soukromě koupili. -
Pavle, jakou mas verzi HP-12? Ja mam klasickou z 80tych let - zlaty vrch a ma 3 LR44 baterky. Tahle kalkulacka zobrazuje program jinak nez pises v clanku. Tady jsou cisla kroku na 2 mista, stejne jako cil skoku GTO. Format zobrazeni je 11-43,33 00. Ty mas pravdepodobne novejsi verzi, asi ma vic kroku, takze adresa i cil skoku mas na 3 mista.
Tyhle kalkulacky se mi moc libi, mam vsechny tri - 12, 15, 16. Staly me majlant. Ovsem musim pridat jednu historku. Delal jsem programek na vypocet N-te hodnoty Tetranacciho. Odladil jsem to na HP16 a spustil vypocet 400-te iterace. Cekam, cekam a ono furt nic. Tak jsem to napsal znovu pro WP34, odladil, spustil - a bylo to hotovo za 1.5 sekundy. A HP16C jeste pocitala :-). Trvalo ji to asi 20 minut.
LBL A
1 -
STO I
0
STO 1
STO 2
STO 3
1
LBL 1
ENTER ENTER
RCL 1 +
RCL 2 STO 1 +
RCL 3 STO 2 +
x<>y STO 3 x<>y
100000000 RMD
RCL I SHOW R⬇ <-progress indicator
DSZ
GTO 1
R/S -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Zdravím a přeji pěkný den.
Já mám poslední model 12c Platinum. Vždycky jsem totiž chtěl právě nějaký kus z řady 10c (jako doplnění pořád malé sbírky) a 12c je to jediné, co ještě firma HP oficiálně dodává (a navíc jsem to chtěl stihnout nakoupit před BREXITem :D). Abych byl upřímný, tak polovinu funkcí z 12c nikdy nevyužiji, raději bych měl 15c, popř. 16c jen jako frajeřinku. Dokonce snad byla nějaká petice do HP, aby zase začali vyrábět, ale asi na to už úplně kašlou (přitom HP pro mě vždycky byly hlavně RPN kalkulačky, tiskárny a potom HP-UX :-).
-
Oni je skutecne na zaklade teto petice zase zacali vyrabet - HP15C limited edition, ale udelali jich jenom 10000 kusu. Jsou cas od casu k mani na ebay - fungl novy, radove za 500$. Ale uz to neni ono. Davaji tam nejakej hnusne rychlej processor, proste to uz neni ta spravna HP15C :-).
Co se tyce HP16C, tak ta me dost zklamala. I presto, ze jsem toho v assembleru napsat opravdu hodne, tak tuhle kalkulacku jsem pouzil malokdy. Je to pekna hracka a hlavne rarita, ale prakticky nic moc. Naproti tomu HP12 pouzivam casto, kdyz potrebuju spocitat kolik jsem spotreboval plynu na den. Funkce na spocitani kolik dni ubehlo mezi dvema datumama je skvela. Tohle patnacka nema.
Znas HP30b? To je ta nejhorsi kalkulacka od HP, co jsem kdy videl. Bussines kalkulacka, default ma vypnute RPN a nema prioritu operaci. 3+4x5= je podle ni 35. Ale kdyz ji preflashovat a udelas z ni wp34s, je to nejlepsi kalkulacka na svete. Chces vedet kolik je faktorial 2000? Je to 3.316275092450633241175393380578252x10^5735
Zkousel jsem jak presne pocita. Udelal jsem LnGamma(1000001)-LnGamma(1000000), z toho e^x a vydelil jsem to 1000000. Melo by to byt presne 1. Odectu 1 a zbylo 1.9e-27. Neuveritelne! -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Jj ja necekam, ze bych HP16C vyuzil kvuli prevodum nebo bitovym operacim, jen se to nejak hodi k tomu, ze jsem divnej clovek, ktery ma rad low-level veci a soucasne zasobnikove masiny...
Nee HP30b jsem nazivo asi nevidel, tady v Brne to byl samej divnej TI-ckar :) Ale je fakt, ze u HP se musel dat pozor na to, ze nektere modely byly pouze algebraicke. Nebylo jich bohudik moc :)
Ta HP12 Platinum byla z UK Amazonu, nejakych 1700 Kc to stalo, ale dobra hracka.
-
Tak to si fakt kup HP30b a udelej si z ni WP34S. To je opravdu skvela hracka. Me se podarilo koupit asi 5 HP30b od nekoho shodou okolnosti z Ceska, dal jsem za ne radove 15 euro za kus. Fungl novy, s manalama (k nicemu) a s pouzdrama. To bylo jak zadarmo. Doprava stala srovnatelne. Pak uz akorat 5$ za nalepky, ty zase pro zmenu z USA. Par minut upgrade a bylo to. Jednu jsem udelal i s quartzem a firmwarem s hodinama, ale te se po dvou letech vybily baterky. Takze lepsi je si usetrit praci a nechat to bez hodin, stejne nejsou k nicemu.
Jak pises, ze se ti libi zasobnikove kalkulacky, tady mas volitelne 8 urovni :-). A volitelne double precision - radove 30 mist, snad dokonce 32.
Ale na rozdil od hp16c neumoznuje zadat dlouhe binarni cislo :-) -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Mrknu na burzu a dekuju za doporuceni! 15 ecek a podobna cena je ok.
-
bakelit (neregistrovaný)
Lze použít hp 20b s trochu horší klávesnicí, stojí jen za 149 Kč :)
http://aukro.cz/kalkulacka-hp-20b-business-financial-calculator-i6271376537.html
-
bakelit (neregistrovaný)
Zato lze do hp-20b zadat jméno majitele :)
You can customize the 20b to start-up with your name: Press [SHIFT] MODE [UP][UP][UP][UP] to get to language selection, then [SHIFT] [UP]. USE the [UP] and [DOWN] Keys to enter your 8 characters. [INPUT] to accept character, [=] to erase, and [ON] to return to the main menu.Samozřejmě je lepší nahrád do hp-20b firmware wp-34s.
ČLÁNKY DO MAILU