Názory k článku Programování pod Linuxem pro všechny

Jen mě tak napadlo, jestli je programování opravdu činnost pro všechny:-) Ne, že bych měl něco proti článku, kde se popíšou parametry gcc a struktura mejkfajlu. Jen bych to nazval "pro začátečníky":-)

Podivej, autor zacal na "pro pokrocile", ja prohlasila, ze spis "pro BFU"...tak jsme nakonec dosli ke kompromisu :)
Ale vazne - je to zacatecnicky, ale IMHO ten nadpis neni nijak zavadejici ani v rozporu s tim :)

Myslim si ze na root.cz nechodia pocitacovy zaciatocnici.
Takze vzhladom na uzko specializovany okruh ludi,
ktori tuto stranku navstevuju by som povedal,
ze clanok uplne vystihuje to o com ma byt.

Nemyslim, ze na root.cz a podobne stranky chodi iba uzky okruh ludi. K linuxu som sa dostal len nedavno a prave taketo clanky mi vyrazne pomahaju pri jedno zvladnuti. Ina cesta nie je, pretoze ziaden linuxovy guru o mna (ako zaciatocnika) ani nezakopne, nie to este, aby mi ukazal nejake uzko specifikovane veci tykajuce sa linuxu (vlastna skusenost). Takze som vdacny za kazdy takyto clanok a budem len rad ked ich bude este viac.

Nemyslim, ze na root.cz a podobne stranky chodi iba uzky okruh ludi. K linuxu som sa dostal len nedavno a prave taketo clanky mi vyrazne pomahaju pri jedno zvladnuti. Ina cesta nie je, pretoze ziaden linuxovy guru o mna (ako zaciatocnika) ani nezakopne, nie to este, aby mi ukazal nejake uzko specifikovane veci tykajuce sa linuxu (vlastna skusenost). Takze som vdacny za kazdy takyto clanok a budem len rad ked ich bude este viac.

Ne, na Root dokonce nechodí jen "počítačovci". Loni jsem byl na přednášce, kterou organizovala JTP (Jednota tlumočníků a překladatelů) a jeden člověk tam představoval Linux -- z pohledu profesionálního překladatele -- a na závěr doporučoval nějaké odkazy a mezi nimi byl i ROOT.cz.

Tahle poznámka je vlastně trochu OT, protože ani tenhle článek není pro něj -- tihle lidé čtou třeba o rozdílech mezi desktopovými prostředími, o přehledu nových programů, základech konfigurace, atd. atd. Ale nejsme tu prostě všichni geeks and gurus. :)

Ale nejsme tu prostě všichni geeks and gurus.

Zvlaste ty lamky tamhle ve treti rade!

Ja jsem rad, ze to tu vyslo. Nejsem zacatecnik v programovani, ale nikdy jsem neprogramoval v Linuxu. Tak az si jednou najdu cas na HelloWorld v Linuxu, vim, kde mam hledat navod.

ja v Emacsu jenom napisu prikaz a pak TAB na formatovani, odentrovani neni na formatovani nutne, to se hodi spis pro prechod na dalsi radek, at zije hnidopistvi!:)

A ja mam emacs nastaveny tak, ze kdyz zmacknu enter, tak mi sam odsadi radek jak ma byt, pak prejde na dalsi a rovnou odsadi jak je potreba, hec:-)

A ja mam JED nastaveny taky tak! Moment - neni to divne? :o)

ja jenom nevim, proc vsechny tyhle clanky pred zacatecniky skytaji nepochybne prednosti editoru joe...

... jako treba automaticke odsazovani nebo zvyraznovani syntaxe :-)

Odsazovani by asi bylo jednoduche, kdyz ma wordwrap, jinak syntax hightlighting jsem tam chtel doprogramovat, a zjistil jsem, ze by asi bylo lepsi napsat neco jako joe-ng, ktery by ostatne pouzival treba knihovnu curses (i kdyz prave diky tomu ze chodi bez ni je joe tak jedinecny).

Co je podstatne, jsou genialni klavesove zkratky, kompatibilni s T602, Trubo Pascalem, Borland C, a vsim ostatnim. Samozrejme se daji predefinovat - ale kdo by to delal...

VI ruleZ

(vi neovladam prilis, ale prijde mi, ze ho mam vsude a podepsat se v tom uz dokazu, kate je pohodlne, ale chce Xy) ... hlasuji pro vi ....

... to bude zase flame :-)


Johanko.... nechcete tu spustit malinky pool(ecek) ohledne oblibenosti edtoru?
...emacs/vi/joe/mc/kate ... a co ja vim ... echo+cat+grep nebo notepad pres wine :-)

JOE RULEZ!!!

Krasne jednoduchej editor, kterej se nauci pouzivat kazdej a kterej umi vsechno co potrebuju. Kdyz si nemuzu na neco vzpomenout, tak mam okamzite napovedu... proste pohoda. Emacs je hroznej moloch a VI? Umi toho dost, ale pokud clovek zrovna zapomene nejakej prikaz tak je nahranej.

Neni to az tak hrozne, editor vi obsahuje napovedu taky a tech zakladnich prikazu, bez kterych je clovek "nahrany", je jenom par. Faktem je, ze k efektivni praci je potreba jich znat vic, ale kdyz uz se do toho clovek dostane, je to parada. A treba takovy gvim je vcelku pouzitelny uz od zacatku - ma menu a toolbar, text se da oznacovat mysi, je mozne pouzivat kurzorove klavesy vedle "hjkl" klasiky apod.

> VI? Umi toho dost, ale pokud clovek zrovna zapomene nejakej prikaz tak je nahranej.

neni, pokud nezapomene aspon ":help" (a ma vim s instalovanym helpem a ne bez nej jako ja...)

sakra, ted jsem se prozradil, minule jsem pri zmince o editorech tvrdil, ze umim jenom ":q!" :o)

p.s. joe mam taky rad ...
p.p.s. EMACS = Eighty (drive Eight, pote Eighteen... :-) Megabytes And Constantly Swapping

A co takto pouzit:
mc -e
?
To je myslim si najjednoduchsi editor pre Linux.

ano! jedine mcedit

pro zacatecnika je to fakt jedine reseni, protoze
emacs... ^X+F ^X+C ^G
vi... :wq
mcedit... Do you wish to save the file? [yes][no]

MC edit neumí česká velká písmena, takže je v praxi nepoužitelný.
Joe je po téhle stránce lepší.

mcedit pouzivam prilezitostne a velka ceska pismena umi, muzu poslat screenshot...

s/skytaji/skryvaji (nebo ne?)

jo skryvaji, sorry.

KU****************VA ja si tu chci cist diskusi o "Hello World" a neeee 40milionu prispevku kdo co pouziva za textak HOVADA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Kdyz mame tu demokracii - vodpadlujte si zalozit forum o textacich, GRRRRRRRRRRRR.

prejdu rovnou k veci: kvalita clanku by byla imho vyssi, kdyby se na zacatku ve slove funkcni nevyskytovalo pismenko "g" a kdyby se optimalizace provadela pomoci parametru -O2, nikoliv -02 (ne -nuladva --- holt na konzoli je to videt)

ale jinak dobry clanek pro zacatecniky, uvidime, co bude dal ;-)

Taky jsem začínal s céčkem a taky jsem byl vděčný za každou radu. Nestrkejte se do toho, počem Vám nic není. Kdo to už umí, nemusí to číst. To si myslíte, že s Vámi vymře programování? Dinosauři. Nechte ty mladé aby se taky něco naučil. Třeba ty parametry pro překlad, slinkování a vůbec. Někdy mi tu ty komentáře připadají jako by je psali programátorští bohové, ale venkoncem to vypadá na programátorské blby, kteří se jen vytahují protože jednou za střízliva napsali správně jeden řádek zdrojáku. Běžte se vycpat.

a/ autora chválím
b/ Johanko, děkuji za radu. Ta editace registru ve woknech opravdu funguje. Snad si vzpomenete, psali jsme si spolu o tom na mou civilní adresu. Díky.

Je pravda, ze tyhle veci je potreba opakovane vysvetlovat. Jenomze kazdy programator byl a bude odjakziva jesita, zvlast ten dinosaur, a ani nemusi napsat tisicovky radku, staci jeden nocni zazitek s nejakou podarenou instalaci, by si nad timhle zavzpominal na zacatky. Jako vycuc je to dobry (kdyz neco prorazim, produkuju neco podobnyho). Pro ty mlady: to neni pohrdani, ale nostalgie :-)))

Clanky pro uplne zacatecniky jsou fajn, clanky o tom, jak napsat konzolovou apps jsou fajn, ale co zatim postradam jsou zakladni principy tvorby aplikaci s nejakym gui. Treba s ncurses, gtk, ci qt knihovnami. Sam cas od casu lamerim v anjute s gnome-db, po par hodinach a studiu zdrojaku jsem se uz i pripojil k databazi. Uvital bych, kdyby se tu neco podobneho objevilo.

Odporucam zacat knihou o Xtoolkit (Athena Widget set-Xaw a Xlib a nieco malo aj o X protocol-e), To pojde na kzdych X-och, kedze v athene su vyrobene a potom ti nebude problem prejst na iny widget set ako napr. motif, qt ci podobne.

Ta kniha je..

Limpouch, Ales:" X Window System, programovani aplikaci Grada 1993,ISBN 80-85623-19-6

Ale nie som si isty ci ju dostanes, ja som ziskal pred dvoma rokmi posledny expemlar na Slovensku a poziacal som ho svojmu projektantovi, pricom ale viem, ze v kniznici je ta kniha na pozicanie..

Hm, ale programovani cehokoli slozitejsiho v Xtoolkitu je spis pro sebevrahy a zarucene vas odradi od snahy pro Xka cokoliv programovat :-)

Kdyztak uz doporucuji postavit si GTK gui pomoci glade, to je pomerne jednoduchy a dobry nastroj.

BTW, tu knihu mam :-)

Vies ja viem, boli sme traja co podla tej knihy mali za 3 mesiace postavit X-Win frontend pre riadeni stroj na rezanie Laser-om a ver, ze jeden -povodsne civilkar-to vzdal, ten, ktoremu mal predat vysledky jeho prace ho absolutne nepochopil, ale aspon popridaval nove widget-y, a dokoncil som to ja ako programator realtime casti A to bol moj prvy projekt pre X ako aj riadenie v GNU/Linux. Cize ak sa do toho clovek zaryzne tak to ide..

- Poziadavky na graphics front end riadenia- 1.zobrazenie dolezitych udajov on-line= obnovovanie do 200 ms.

2. nakreslenie nacitaneho planu rezania s rychloposuvmi, vykreslovanie uz vyrezanej casti- opat online a tak aby co najlepsie kopirovala zadany tvar ale bola realna- t.j. z dat z procesu

3. ovladanie systemu bez mysi len klavesnicou a to vcitane dialogovych okien

4. to vsetko vcitane riadenia na standardnom priemyslenom PC dneska Pentium MMX @233Mhz so standardnym RT jadrom - koli ovladacom- 2.0.35

Ver ze tam nehrozil nejaky otrasny kod z designer-a aplikacii.

Pres co myslíte že dispečeři metra koukají, kde mají který vlak? A podle čeho se to programovalo?

Ano, správně.
Podle Limpoucha.

no urcire ju maju v banskej bystrici v svk, a radi ju na pockanie okopiruju a zviazu. :))

Dobrej napad. Zkusim na to nekoho splasit :)

Nekdo se tady ptal na programovani GUI. Ja myslim, ze na jednoduche GUI aplikace, nebo frontendy k uz existujicim, je lepsi pouzit skriptovaci jazyk Tcl/Tk nez to psat v toolkitu. Fungujici rozhrani se da napsat i na par radku, a pak se muze vylepsovat pridavanim parametru, ktere jsou popsany prehledne v manualu. Pise se v tom mnohem rychleji, nez kdyz to rozhrani pisete v cecku, a vysledny kod je navic kratky a prehledny. Zkousel jsem take Athena Widget, ale to mi prijde, ze je na jednoduche veci zbytecne slozite, stejne jako GUI ve windows.

Nesnasim Tcl/Tk. Myslim ze spravny program na tuhle ulohu by byl "prekladac" ze scriptovaciho jazyka do C s pouzitim toolkitu. Prekvapilo by me kdyby zadny neexistoval, i kdyz o zadnem nevim.

O prospesnosti pouziti skriptovani na jednoduche GUI necht nikdy nema pochybnosti, ale TCL je minimalne straslive zverstvo a z jeho syntaxe mi naskakuje vyrazka. Samozrejme v nouzi i to postaci, ovsem takove Perl::Tk... ;-)

Toto je tema na dobry flame ;-). Ked ide o front-end, pouzil by som radsej Python + gui toolkit wxPython. Inak ale robim v GTK+. Design nie je nic moc ale fici a programy su prenositelne.

Nekdo se tady ptal na programovani GUI. Ja myslim, ze na jednoduche GUI aplikace, nebo frontendy k uz existujicim, je lepsi pouzit skriptovaci jazyk Tcl/Tk nez to psat v toolkitu. Fungujici rozhrani se da napsat i na par radku, a pak se muze vylepsovat pridavanim parametru, ktere jsou popsany prehledne v manualu. Pise se v tom mnohem rychleji, nez kdyz to rozhrani pisete v cecku, a vysledny kod je navic kratky a prehledny. Zkousel jsem take Athena Widget, ale to mi prijde, ze je na jednoduche veci zbytecne slozite, stejne jako GUI ve windows.

Naklikat GUI v Qt Designeru je IMHO mnohem jednodussi, nez se ucit nejaky obskurni Tcl/Tk.

QT Designer je priserna vec - mozna je jednoduchy udelat v tom GUI, ale napriklad built-in editor je docela nepekny.
Designera poustim jen v pripade nutnosti, jinak veskery kod delam ve vi...a nebyt to muj prvni qt projekt, tak se bez toho designeru obejdu nejradsi uplne.

Ten built-in editor v Qt Designeru se vubec nemusi pouzivat. Staci v Designeru udelat jen GUI, pospojovat signaly->sloty, a podobne veci, a pak tu vlastni tridu, ktera se pouzije, zdedit z te generovane, a dodelat do ni potrebne veci rucne, v editoru dle libovule. Urcite to je nekde v dokumentaci nebo tutorialu popsane (minimalne to byvalo).
Snazit se kuchtit si GUI rucne, kdyz je k dispozici Designer je IMHO masochismus.

A je mozne si z toho vygenerovat kod v Pythonu a asi i jinych skriptovacich jazycich. Ostatne Glade by melo nabizet podobne moznosti.

Jenom pro informaci, jak QT tak GTK+ maji v development casi webu hodne slusne tutorialy pro zacatecniky. QT k tomu maji napr. program assistant s tutorialy, priklady, kompletnimi referencemi trid ... Kdyz to clovek spoji s mailing listem, myslim ze vic nepotrebuje. Je fakt, ze je to v anglictine, coz by ale pro programatory nemel byt vyrazny problem.

Nov 9 2003 Glade 2.0.1 released !
Apr 20 2003 Glade 2.0.0 released !
Oct 7 2002 Glade Beta for GTK+ 2 And GNOME 2 Available ( Glade 2.0 is almost ready :)

Novy glade2 v beta verzii som si vyskusal asi tak 3x, stale zmrzol uz pri umiestnovani widgetov v okne. Potom som si precital "Still in beta, happy bug hunting" a dal som mu zbohom. Teraz citam: "unfortunately at the moment the developement is not as fast paced as we would like" :(

Ma GTK <<pouzitelne>> vyvojove prostredie, ktore dokaze vyuzivat aspon priblizne nove vlastnost GTK2.x.x?
Pouziva GLADE niekto pri vyvoji viac ako len jedneho projektu?

Asi pred dvomi rokmi som pisal aplikaciu v Gtk+2 a Gnome2 (par mesiacov po release Gtk+2). Glade bol vtedy len pre Gtk+1.2, ale samotny libglade fungoval a bol som s nim velmi spokojny. (Libglade precita XML s definiciou widgetov a za behu ich dynamicky vytvori, dokaze aj precitat nazvy funkcii z namespace beziacej aplikacie a priradit ich ako obsluhu signalov...)

Nedavno jsem narazil na FLTK a vyzkousel v nem par jednoduchych aplikaci.Docela se mi to libi.
Co si nem myslite, má budoucnost?

Naprosto vrele doporucuji knihy dvojice Matthew/Stones: Linux, zaciname programovat a Linux, programujeme profesionalne.
Tady najdes presne to, po cem tu touzis.

Autor zapomel jeste jeden parametr pro gcc a je to videt i na uplne prvnim "hell world" prikladu tohoto serialu. Obavam se, ze kazdy slusny projek by vas poslal s kodem ktery neprojde parametrem --Wall poslal do pryc... a minimalne zacatecnikum by bylo vhodne ukazovat kod cisty jak slovo bozi...

Jo s timto tematem budete hodne pod drobnohledem jinych, ale nenechte se a vydrzte! :-)

gcc žádný option --Wall nemá ;-)

dobra tak o jedno '-' mene...

Proc jen zacatecnikum, -Wall je zaklad a kdyz mi to haze warningy a vim se svym QuickFixem me furt skace na misto s warningy tak proc by je clovek neoddelal kdyz je to pak cistsi...

Jak globalne nastavit, v kterych adresarich hleda prekladac hlavickove soubory? Je na to nejaka promenna?

-I (a -nostdinc chces-li forcnout jine lib headers)
rtfm before u ask >-._.-._.-> man gcc

quork! :))

Do makefile napis:

INCLUDES = tvuj_inc_dir druhy_inc_dir dalsi_inc_dir

CFLAGS = $(addprefix -I, $(INCLUDES)) dalsi_flagy

vpath %.h $(addsuffix :,$(INCLUDES))

Prvnim radkem udelas seznam adresaru s includama, na druhem je nastavis pro gcc a na tretim pro gmake, aby mohl jednoduse kontrolovat zavislosti.

Dekuji za odpovedi, ale tyhle veci jsou mi jasne. Asi jsem se spatne zeptal. Tak jeste jednou: Kde hleda gcc
defaultne headery a jde to nejak zmenit globalne pro cely system? Tedy nikoli pro jeden projekt,ale pro vsechny a naporad.

man gcc ;-) sekce FILES

/usr/include standard directory for #include files
LIBDIR/include standard gcc directory for #include files
LIBDIR/g++-include additional g++ directory for #include

LIBDIR is usually /usr/local/lib/machine/version.

Zmenit se to da napriklad pri prekladu gcc, tak se delaji crosscompilery.

Vypnout se to da parametrama -nostdinc a -nostdinc++.

v man gcc se urcite da najit i jine reseni ;-)

Globalni nastaveni jinak - pro make: nastav si do prostredi napr.:
CFLAGS="-nostdinc -nostdinc++ -I/moje/hedry/"
a mas to zmeneno globalne pro vse, co prekladas pomoci make a v makefile se neprestavuje CFLAGS. A kdyz to nastavis do TARGET_ARCH, tak to bude vsude. Nebo dej:
CC="gcc -nostdinc -nostdinc++ -I/moje/hedry/"

atd.....

Zkuste cpp -v

Nastavit se to da pri prekladu gcc, mozna i upravou specs (nezarucuju).

no, clanek je fajn. problem je v tom ze 99.999% problemu pri programovani neceho je v tom ze neumite vyresit nejaky programovaci problem. tj. to ze se dozvite ze zdrojaky se pisi v editoru a prekladaji prekladacem je hezke ale pomuze vam to v tak male mire ze to skoro nestoji za nic...

kdy naposledy nekde vysel nejaky clanek predstavujici zakladni datove struktury, zakladin paradigmata programovani + nejaky ten pidi-prikladek k tomu?

v zasade mas pravdu, ja sam Ccko pod linuxem ucim
a dycky dyz mi tam prijdou, mnohdy i o 5 let starsi
tatikove, je vzdy rozumejsi je naucit jak najit
informaci kterou potrebuji (napr: potrebujes vytvorit knihovnu ? ok, mrkni do makefile jak to
delaj ostatni atd), tj. klasicke lepsi naucit
hladoveho rybarit nez mu davat sem tam nakou rybu.
to same imho plati pro psani kodu jako takoveho,
myslim ze to je neco tak neskutecne osobiteho
razu ze asi neni moc rozumny nekomu neco (ac nechtene, ale programatori se zformujou podle prvniho dojmu) nutit nejakymi navody "jak programovat", daleko zajimavejsi je nechat lidi vydusit je tak aby to nejak vyresili po svem (=originalita), samozrejme neco jineho je studium
zakladnich algoritmu (hash tabulky, linked listy atd) protoze to proste zacatecnika nenapadne, ale
na druhou stranu nekdy stvori nejake hruzne a neefektivni (ale nekdy i zajimave ci originalni) reseni. zkratka a jednoduse, navody
"jak jednoduse programovat" stejne tak jako "jak prelozit C fajl aneb povidani pro lidi co neumi cist manpages" jsou podle meho jenom ztrata casu, proto asi od nich ctu jenom ty diskuze kde se da rozpoutat
nejaka ta flamewar coz je ztrata casu jeste vetsi :)

Neco takoveho mam v TODO listu, pokud na to ovsem budu mit naladu, cas, a nikdo me nepredbehne.

Souhlasim s tim, ze velka cast programovani (modulo debugovani) se tyka reseni urcitych programovacich problemu, ale takove problemy byvaji stejne casto technicke jako matematicke. V praxi se obvykle vsechny ty skvele algoritmy samozrejme pouzivaji, ovsem tvori casto jen pomerne malou cast celeho programu, narozdil od "technologie" kolem, ktera muze byt obcas take docela tricky.

Engineering vs. matematika :-).

Ahoj. Myslim ze tenhle clanek presne zalepuje pomyslnou diru toho, co se neda vycist z knih o programovani atd...Je spousta lidi, kteri treba v C uz pod DOSem delali, ale nevi jak si na linuxu zdrojak prelozit, slinkovat jich vic najednou atd..Urcite je to hodne uzitecny.

Jo ten clanek je ok presne to co jsem potreboval :-) Jsem zvykly na msvc6 ide a gcc+Emacs+make je zase trosku neco jineho.
Zkousel jsem treba kdevelop (nebo tak nejak se to jmenovalo) ale moc me to prostredi nezaujalo, oproti msvc ide je dost nepohodlny. Jo a nepripada vam struktura makefile souboru divna? Ja jsem s nima nikdy moc nedelal ale kdyz s nima pracuju pripadaji mi hrozne uchylny. Neexistuje nejaka "vyssi" napodobenina make ktera ma v makefiles jenom jmena zdrojovych souboru + sem tam cesta k nejake knihovne a nejlepe v xml? Jeste jsem zkousel autoconf+automake+libtool (?) ale to je zase moc *nixovy (strka to pri instalaci veci do ruznych adresaru a to se mi nelibi :-).
BTW je super ze root.cz se da perfektne cist aji v lynxu ;-) Xka zatim nemam...

No makefily sou hrozny, i pod MSVC... Ale pokud se s nima naucis delat (a c cl prekladacema a spol.) pod Win tak prechod pod Linux zas tak strasnej neni. Jinak to co hledas se menuje ANT (pro Javu, http://ant.apache.org/) a NANT (pro .Net, http://nant.sourceforge.net/), makefile je XML a trosku logictejsi nez makefile :) Pro C/C++ nic takovyho neznam, ale preci jen ja uz v tech jazycich jen udrzuju stary projekty kde mam hotovy makefily...

Delas program x, ktery se sklada z x.c, y.c a z.c.
Do makefile napis:

x: x.o y.o z.o

Nic vic tam byt nemusi, pokud nepotrebujes nic nastavovat. Co je na tom uchylneho? A pokud chces i automaticke zavislosti na hedrech, tak za to dopis:

dep:
gcc -M *.c > depend

-include depend

Pak das "make dep" pro vygenerovani zavislosti a "make" pro preklad. ;-)

diky...

Neni nahodou configure (resp. autgoconf a automake) vyssi, nevim ovsem zda mene uchylna, nadstavba Makefile?!

dybys chtel jinyho molocha like KDEvelop tak trosinku lehci je Anjuta, jinak ANT ale nevim esli to je tak nezavisly jako make (ANT je soucast nakyho baliku s javou) (podle me je to na jedno brdo ... zlatej gvim a hoodne dlouhej vimrc :)

Anjuta je pekna, ale kdyz jsem ji zkousel, byla GTK only (uz je to delsi dobu, takze bez zaruky treba se to zmenilo). Kdevelop verze 2 byl naprosto otresny, ale ve verzi 3 je to velmi mocny nastroj s podporou vsech moznych jazyku, toolkitu, verzovacich systemu a tak. Proste skoro jako vim :-) Akorat neni jeste uplne stabilni, ale podle toho jak sleduji CVS se ostra verze kvapem blizi.

Skutecne me dojalo, ze ze po poslednim update KDevelopu v testing Debianu se mi konecne podarilo bez chyby generovat prazdny projekt (C++ konsole). (Anjuta na tenhle uspech jeste ceka.) Mozna se dockame doby, kdy KDevelop zacnou pouzivat i jeho autori. Pak by mozna slo o prechodu z MSVC uvazovat.
Pizlat v programy v Emacsu a debugovat je v gdb na konsoli tedy skutecne nehodlam, to radsi dam vydelat Billovi. Moji zakaznici to nastesti zatim vidi stejne.

http://www.scons.org

autoconf/automake jsou dost hrozny, i kdyz fungujou, jsou-li dobre napsany skripty; to se neda zaprit. viz mj. http://freshmeat.net/articles/view/889/

Este existuje CMake. http://www.cmake.org/HTML/Index.html

Aj tak ponahlal som sa(inet je drahy).
Ja som Slovak a neviem co je strednik tak opravujem chyby:mal som dat int main(void)hups
potom som zabudol dat zobar";"

Ked uz nieco ake vracanie hodnoty, mam tam return 0;.
Inac sorry.
Dalsie veci:ja som skromny clovek preto pouzivam KWRITE.
Je tam tiez zvyraznovanie syntaxe.
A prepinac v gcc -I......mi sice funguje ale tie hlavickate subory co pouzivam v dose mi neakceptuje.

/*trochu zamachrujem*/
void main()
{
char text="áno aj ja patrím k tým ľudom,ktorý robili v dose C-čko.\nidem zapnut linux a skompilovat moj prvy uctovnicky program.\n"
printf("%c",text)
return 0;
}

to je opravdu machrovina, vracet hodnotu ve void funkci;))

To je fakt jedina chyba co v tom vidis? :-)

skoro jako tisknout *char formatem %c :-)))

No za prve to neni *char ale char*, a za druhe ja tam zadny char* nevidim ;).
Jinak moc hezky programek, skoro bych veril, ze (az na ty chybejici stredniky) by se i nasel prekladac, ktery by tohle prelozil. Hmm, sakra, vzdyt ten prekladac se jmenuje gcc.

parse error...
strednik vas neucili?

Kdyz uz se tu pise o Emacsu a makefile, tak preklad nejlepe provedete kombinaci Alt-X "compile" ENTER ENTER. Objevi se okno s vysledkem kompilace se zvyraznenyma chybama a pri kliknuti na radek s chybou se otevre zdrojak a kurzor skoci na spravny radek (skoro jako ve starem dobrem TC2 pod dosem;-)).

JO, tak presne takoveto informace jsem cekal od tohoto clanku, bohuzel v nem nejsou :-(

A když ty chyby procházíš, na další chybu se dá dostat (kromě kliknutím na další chybu :) taky kombinací "C-x `".

Jen pro informaci, ve vimu staci zase napsat :make, objevi se okno s vysledkem kompilace se zvyraznenyma chybama, do ktereho se muzete prenest napr. pomoci ^W^W (zpet do puvodniho okna stejnou kombinaci), a po zmacknuti ENTER na danem radku se prenesete na misto vyskytu chyby. Nebo muzete na radek kliknout mysi, nebo nemusite nikam klikat a zustat tam, kde jste, a presouvat se po chybach pomoci :cn a :cp.

Pro blizsi popis vimu jako rozumne alternativy k Emacsu odkazu laskaveho ctenare na prikaz vimtutor, serial o vimu zde na rootu a dalsi prehrsle zdroju.

a sel na pivo

alespon se naucim s Emacsem ,porad mi vzdoroval.

jak se to dela pod linuxem, kdyz mam jen jedno source napr. adresar je plny souboru, ktere vypadaji asi takto:

------------ < > ------------
#ifdef LIB_1
#include <incl1.>
#else
#include <incl2.>
#endif

funkce (a,b,c) {
....
}
------------ < > ------------

ulohou je, aby se vytvorila podle direktivy LIB_1 budto jedna nebo druha library.

Je to mozne, bez toho aby se muselo v adresari se source vzdy nejdrive vsechno smazat (make clean ?) a pak spustit celou kompilaci znovu?

Nejsem si jisty jak se to dela obvykle ale ja bych zkusil neco jako prekladat do dvou direktoraru (pravidla makefile neco jako
lib1/%.o: %.c
cc -o $@ $

nez pristupovat k souboryum pres nejaky obludny menu je lepsi napsat ctrl-x ctrl-f
je to rychlejsi a nektere stare konzolove verze to menu po f10 ani nemay

jen tak dale...

ps> jinak taky bych uvital neaky clanek o programovani do gnome-gui (na qt uz se jeden cesky objevil)

V cele diskusi se dosud nikdo nepozastavil nad faktem, ze program se jmenuje:
hello.c
a preklada se prikazem:
gcc main.c

Tak se pozastavuji aspon ja.:o)

Jinac podobne clanecky jsou moc prima. Nejsou moc vedecke, takze se daji cist pri poledni kave a pritom se tu objevi tipy a triky (vcetne diskuse), ktere jinde jen tak nenajdes.

Tesim se na dalsi dil.:o)

Vsechny, kdo touzili po tutorialu xkoveho programovani, mohu potesit - behem pul roku by se mohl nejaky objevit, ukecala jsem na to velice kvalitni osobu (nechte se prekvapit :)).

Nasiel som celkom pekny prehlad GUI toolkitov http://freshmeat.net/articles/view/928
a myslim, ze je tam aj dobry flame ;-)

Je to už další zdroj, podle kterého gcc umí překládat javu.
Máte s tím někdo zkušenosti?
Co je na vstupu - soubor .java nebo soubor .class ?
Co je na výstupu - soubor .class nebo spustitelný kód?
Musejí být v systému javovské knihovny?

Ja v Jave nerobim, ale nasiel som na webe celkom pekny navod ako nato: http://www.redhat.com/support/wpapers/redhat/gcj/gcj.pdf
Podla toho je na vstupe subor .java, na vystupe je nativny spustitelny subor a potrebujete kniznicu libgcj. Ten navod je dost stary, takze veci sa mohli zmenit - predpokladam k lepsiemu ;-)

clanok mi pomohol ... len by som sa xel spytat
ako spustim uz vytvoreny subor ... povedzme a.out
vypise mi command not found ked ho spustim v konzole
(normalne napisem a.out a odklepnem enter)
a este ako pouzit napr kniznicu conio.h ...
teda pri kompilaci gcc subor.c mi vypise ze nevie najst tuto kniznicu ...
a este ... jaaaj ze co sakra znamena klavesova skratka (C-x C-f) v Emacse a aku ja pouzit (je pre otovrenie suboru)

dufam ze chapete ze kazdy s linuxom niekedy musi zacat .... ja som zacal vcera

Taky jsem s tím spuštěním bojoval.
1. V proměnné shellu PATH musí být nastaveno prohledávání aktuálního adresáře. Podrobnosti se dají najít např. v Brandejs: Linux Praktický průvodce (a ve více linuxových knížkách v partiích, kde je popisovaný shell).
Jestli máš nějakou slušnější distribuci linuxu, máš asi (v češtině) Linux - dokumentační projekt jako cca 20 MB soubor na některém instalačním CD. Pozitivně to má Mandrake nebo RedHat. Dá se najít i na netu. Tam by to taky mělo být, ale budeš se muset prokousat spoustou informací, které jsou o něčem jiném - je to opravdu velmi podrobná publikace.

2. Soubor musí být v systému označen jako spustitelný (dá se udělat z Midnight Commanderu). Označení ze shellu - ve stejných pramenech.

Midnight Commander spustí zkompilovaný soubor i v případě, že není v cestě a není označený jako spustitelný.

Dostupnost knihovny bude asi taky záležitost nějaké proměnné prostředí a jejího správného nastavení (aby obsahovala adresář s tou knihovnou). Myslím, že se něco podobného diskutuje zde o pár odstavců výš. Sám s tímhle praktické zkušenosti nemám. V Dokumentqčním projektu je určitě hodně podrobný popis gcc včetně toho, kde má proměnné a jak je nastavit.

Taky pomůže man gcc (ale je to anglicky :-( )

Kym nevyriesis nastavenie cesty, vid predchadajucu reakciu, programy spustaj tak, ze namiesto
$ a.out
napis
$ ./a.out
Kniznica conio.h je z dosu a v linuxe nie je implementovana.
C-x C-f je jednoducho Ctrl-x Ctrl-f. Skus to a sleduj co sa bude diat ;-)

no vdaka vidim ze sa budem musiet vela ucit ...
ale aspon vidim vysledok mojho porgamu ...
Hello
a este k tym skratkam v emacs ...
co znamena M-! a M-q ?

Meta+neco, resp. Alt+neco
Asi...

Hele a co kdybych chtel programovat pro FreeBSD? To asi s navodem na Linux mam smulu, co?

No, zatim to jeste jde. Tedy to, co autor popisuje lze v podstate pouzit i na Unixu. Pocitam ale, ze od takove cca 3-4 lekce znalosti z tohoto clanu nepouzijete nikde jinde nez na Linuxu a to jeste jen urcite verze distribuce. Welcome to Leenoox Amazing World.

Ale co naplat BFU si to zadaji. Prenositelnost jen zdrzuje a zvysuje naklady na programatora... Inteligence je holt draha zalezitost.

Jo jo, máme v CZFree jednu záložní trasu přes FreeBSD router. Autor té instalace nemohl pochopit, že ono to fakt jako nezálohuje - uvěřil, až když si traceroutnul svojí druhou kartu - a ejhle, ono to trasovalo po naší (fungující) páteři routované přes OSPF celou cestu okolo světa, až to skončilo na svém vlastním druhém rozhraní :) takový stroj ovšem jako záložní router fungovat nebude :)

Je jisté, že to vaše FreeBSD určitě vyžaduje nadprůměrnou inteligenci... jo jo :-) Už jsem zažil dva majitele FreeBSD routerů, a jedním z prvních požadavků je vždy veřejná IP adresa, aby se jim tam mohl zvenčí zalogovat admin ... protože s ti nikdo nic neumí ;-) Admina to posléze přestane bavit, a přijde tam Debian.

Jsem uplny zacatecnik, co si vcera nainstaloval SUSE 10.0 (KDE)

Chci hned instalova software, ale po vykonani prikazu

./configure

terminal hlasi:

configure: error: no acceptable C compiler found in $path

Asi je to vtipny, ale ja zatim nevim, jak zmenit v linuxu path ke kompileru a kde se vubec nachazi.

dik za info

Potreboval bych pomoct,mel sem distribuci Ubuntu 6, pod kterou jsem svuj programek bez problemu prelozil pomoci "gcc -Wall -D_REENTRANT -lrt -lpthread -o MOTOR MOTOR.c" momentalne sem preinstaloval system na Ubuntu 7 s realtime jadrem a nejde mi prelozit muj program bezchybne, hlasi to chybu uplne na kazdem radku kde je prikaz #include <*.h>

MOTOR.c:3:19: error: stdio.h: No such file or directory
MOTOR.c:4:21: error: pthread.h: No such file or directory
MOTOR.c:5:20: error: unistd.h: No such file or directory
atd...

Proc to nemuze najit hlavickove soubory? kdyz je dam hledat rucne na disku tak je to taky nenajde, podle vseho je tu proste nemam, hledal jsem nejaky balik podobajici se tomu ze by obsahoval *.h soubory a nejak sem s tim nehnul muzete mi nekdo poradit jaky balik mam instalovat? resp. co mam delat? predem mockrat dekuji.

Dobrý den , jsem uplný začátečník a potřeboval bych se zeptat , kam se píše to gcc main.c ? díky moc

Do terminálu (konsole). V gnome je gnome-terminal (klávesová zkratka ctrl + alt + T). V KDE je tusim konsole. Jinde to bude jiná emulace terminálu (xterm atd.. ). Předpokládám, že máte Xka, tak prostě hledat v menu..