No.. Jestli to bereme podle rozlišení, tak Atari mělo maximální rozlišení u standartně širokého playfield-u 320 x 192. Antic mode F https://www.atariarchives.org/agagd/chapter1.php Ale playfield šel zúžit (místo 320 pixelů jen 256) nebo rozšířit (384 pixelů na řádek). Rozšířený se moc nepoužíval, protože to lezlo za hranice obrazovky.
Druhá věc je, kolik barev to bylo schopno v daném režimu zobrazit. U Antic mode F to byly dva jasy jedné barvy, ale protože tohle taktování bylo pod možnostmi PAL, vznikaly jevy, pomocí kterých se daly "emulovat" další dvě barvy (srovnal bych to s čipy ve foťácích, kde bylo u starších digitálů vidět červený závoj na jedné straně hran a zelený (?) na druhé) - jmenuje se to artifacting.
Vypadalo to pak takto: https://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2017/03/AE.jpg ale pokud totéž někdo pustí na emulátoru bez zapnutého artifactingu to vypada takto: http://www.atarimania.com/8bit/screens/ae_3.gif
Pro vlezení se do normy PAL se používala šířka pixelu dva sloupce a tohle bylo často použito ve hrách, proto si myslíte, že to mělo 160 sloupců. Kdybychom použili wide playfiled 384 sloupců, pak bychom takto dostali 192 pixelů na řádek (384 / 2). Ale jak jsem psal výše, lezlo by to za okraje CRT obrazovky. Viz např. http://www.virtualdub.org/downloads/Altirra%20Hardware%20Reference%20Manual.pdf kap. 4.3.