Vlákno názorů k článku Projekt 800: návraty ke klasickým osmibitům Atari od dizzy - dakujem, vyborne som si pocital a tesim sa...

ZX Spectrum mělo jemnější grafiku - 255 x 192 bodů, Atari jen 160 x 192

“Nejlepší” na ZX Spectru bylo uspořádání VRAM, kreslit úsečky v asembleru byl kumšt :)

No.. Jestli to bereme podle rozlišení, tak Atari mělo maximální rozlišení u standartně širokého playfield-u 320 x 192. Antic mode F https://www.atariarchives.org/agagd/chapter1.php Ale playfield šel zúžit (místo 320 pixelů jen 256) nebo rozšířit (384 pixelů na řádek). Rozšířený se moc nepoužíval, protože to lezlo za hranice obrazovky.
Druhá věc je, kolik barev to bylo schopno v daném režimu zobrazit. U Antic mode F to byly dva jasy jedné barvy, ale protože tohle taktování bylo pod možnostmi PAL, vznikaly jevy, pomocí kterých se daly "emulovat" další dvě barvy (srovnal bych to s čipy ve foťácích, kde bylo u starších digitálů vidět červený závoj na jedné straně hran a zelený (?) na druhé) - jmenuje se to artifacting.
Vypadalo to pak takto: https://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2017/03/AE.jpg ale pokud totéž někdo pustí na emulátoru bez zapnutého artifactingu to vypada takto: http://www.atarimania.com/8bit/screens/ae_3.gif
Pro vlezení se do normy PAL se používala šířka pixelu dva sloupce a tohle bylo často použito ve hrách, proto si myslíte, že to mělo 160 sloupců. Kdybychom použili wide playfiled 384 sloupců, pak bychom takto dostali 192 pixelů na řádek (384 / 2). Ale jak jsem psal výše, lezlo by to za okraje CRT obrazovky. Viz např. http://www.virtualdub.org/downloads/Altirra%20Hardware%20Reference%20Manual.pdf kap. 4.3.

Takže abych reagoval na tvrzení "ZX Spectrum mělo jemnější grafiku - 255 x 192 bodů, Atari jen 160 x 192" - není to pravda.

Atárko mělo standardně i 320x192 (jak v grafice, tak i v textu). S overscanem se dalo vytáhnout horizontálně 384 (pixely ale doslova lezly "za okraj"), vertikálně v závislosti na televizi někam k 224 řádkům.

Akorát při použití 320/384 pixelů na řádek (což byl i standardní textový režim) se nedala přepínat barva, jen jas. De facto se tedy jednalo o monochromatické režimy, i když se sprity, VBI atd. se z toho nakonec dalo vytáhnout mnohem víc.

nebavime sa o demach - bavime sa o beznych hrach. Pokial atari aj malo lepsie graficke mody, vyrobcovia hier ich zrejme nevyuzivali. ZX malo jemnejsi raster a prepracovanejsie sprity zatial co pri atari boli sprity poskladane z viditelnych kociek, co bolo imho dost nevkusne. Moze byt, ze je to subjektivny nazor, ale skor asi nie - uz som z tychto zabo-mysich vojen vyrastol a viem sa na to pozriet s nadhladom. Pozeral som prednedavnom aj screenshoty, napr. vo vybornych clankoch p.Tisnovskeho, ktory sa obom strojom detailnejsie venoval, ale na mojom nazore to nic nezmenilo...

OK, tak už tomu pohledu Spectristů po více než třiceti letech začínám rozumnět. :-) Ano, bavíme se o hrách z té doby. A nechci válčit, z toho jsem už také vyrostl.
Je pravda, že grafické režimy tehdejších her opravdu minimálně využívaly nejvyšší rozlišení a nejčastěji bylo vidět těch 160 sloupců. Na druhou stranu bylo toto nižší (než maximální) rozlišení vykoupeno možností mít na obrazovce (ne na řádku) až 128 barev.
Sprity na Atari byly vždy v režimu odpovídajícímu rozlišení 160 sloupců, ale byly nezávislé na videoram a mohly se pohybovat až to rozmezí mimo zobrazitelnou plochu CRT. Navíc podpůrné obvody samy řešily kolize (stačilo načíst jeden registr) a viditelnost (která barva (indexem) bude před/za kterou barvou (opět indexem barvy)). Pro nastavení horizontální polohy spritu stačilo zapsat jeden Byte do jednoho registru. (Vertikální posuny se musely řešit přesunem v paměti - je to jeden cyklus).
Pro hry se často se používaly speciální textové módy, které umožňovaly, spolu s uživatelsky definovanou znakovou sadou, spáchat hru, která vypadala že je v grafice, ale práce s daty ve VRAM byla velmi rychlá a úsporná. Např. http://www.atarimania.com/8bit/screens/bruce_lee_3.gif je v textovém režimu, i když je horní textový řádek (se score) v jiném než ty pod ním. Na obrázku jsou také vidět kombinované sprity hráče a dvou protivníků.
K výše popsanému si přidejte také hardwarovou podporu jemného rolování horizontálně i vertikálně a programátor má spoustu výpočetního prostoru třeba pro tohle: https://youtu.be/FbZ-chrOgGg?t=90 nebo tohle: https://www.youtube.com/watch?v=fKo_HH6sswQ To jde, ne?
Ale nenechte se zmýlit. Kolik bytů si myslíte, že je třeba přepsat pro efekt zde: https://youtu.be/EC3rqDQopKs?t=39 ? Je to nejspíš 8 a to proto, že stačí na začátku nastavit vlastní znakovou sadu, vykreslit obrázek a pak se pověsit na přerušení od vertikálního zatmění běhu paprsku na CRT a v něm upravit ten jeden znak.
K tomu si můžete přidat přerušení při horizontálním zatmění běhu paprsku a v něm přenastavit barvy nebo znakovou sadu nebo přenastavit zvukové registry nebo cokoliv co je třeba a máte na pozadí (bez běhu hlavní smyčky programu, protože přerušení) třeba přehrávanou hudbu.
Takže asi tolik úvodem k technologiím použitým v osmibitovém Atari 800 a později vylepšených v Atari 800 XL/XE. Kdyby ještě něco nebylo jasné, ptejte se. ;-)
Příště se můžeme podívat třeba na sériovou sběrnici, jejíž koncepce se stala základem pro USB (jeden z autorů SIO se podílel na specifikaci USB) a koncept ovladačů zařízení, díky nimž mohly např. textové editory využívat obecné zařízeni P: a aniž by autor cokoliv tučil o BT-100, takový program na ní uměl tisknout, pokud jste si nahráli ovladač, který přepsal vektory pro otevření / zavření / zápis / čtení stavu a uměl danou periferii obsluhovat. Ale to jsem se poněkud vzdálil od původního tématu.

Tehdy člověk neměl moc na výběr, a naučil se mít rád, to co měl doma. Dost možná mělo i vliv, jestli člověk měl barevnou nebo černobílou televizi. Hry na Atari a na Spectru vypadaly jinak z důvodu jiného hw. Spectrum bylo určitě hardwarově jednodušší než Atari, ale mělo relativně rychlé CPU a dost šikovných rutin v ROMce - a některé hry byly na 8bit na relativně vysoké úrovni - Indiana Jones and Last Crusader. Takové pro 800 nebyly - ale dost možná, že pro to bylo i tím, že v té době už existovalo STčko.

Jinak možnost nahrát drivery a použivat je pro různé streamy (pro ukládání nebo tisk), to umělo i ZX Spectrum. Některé programy to dotáhly až do extrémů - např. pro ZX Spectrum existoval český Microbáze Pascal autora Jánuše Drozda (mimochodem spoluautora 602 SQL Serveru).

Harwarově bylo ZX Spectrum tintítko - low cost - všechno záviselo na relativně rychlém CPU. Jako majitel Didaktika jsem Atárko nikomu nezáviděl, ale co jsem zíral byly hry na Comodoru - to byla jiná liga - a pak samozřejmě Amiga, to už bylo někde jinde. Druhou mízou pro ZX Spectrum (díky Z80) byla různá rozšíření pro CP/M. Ještě v prváku na výšce jsem jednu bakalářku psal v trojkovém Turbo Pascalu na mém upraveném didaktiku. Bohužel to byla jeho labutí píseň. Těm slovenským tišťákům úpravy dělalo zle, odlepily se, a byl konec.

>Pavel Stěhule
Jo, je to tak. Byli jsme rádi, že máme co máme, ať to bylo cokoliv. Dnes bychom vybírali, tehdy jsme koupili to, co bylo možno koupit. Měl jsem domluvenu koupi ZX Spectrum z druhé ruky, chtěli za to > 6000.- Kč a pak nabídku stahli. Naskytla se mi možnost vyměnit Kč za TK (bony) a koupit Atari v Tuzexu. Vyšlo to levněji, počítač byl nový, tak nebylo co řešit.
Drivery na ZX Spectru - to je fajn. Stejně je obdivuhodné, co všechno se dalo nacpat do (z dnešního pohledu) malé ROM.
Atari 800XL se v Tuzexu prodávalo v době, kdy byla jeho výroba na západě dávno ukončená, takže kdo ví, co to bylo za kšefty a koho. Každopádně pro domácí použití v ČR to byla bomba, stejně jako jiné osmibity, takže díky za něj. A jasně, STčka a Amigy byla jiná liga. Pro mě jakožto středoškoláka naprosto nedosažitelné. Cena za černý dovoz z NSR kolem 15000.- Kč, jestli si to dobře pamatuji. Naprosto šílené. Neměl jsem ani na disketovku, byla asi 2x dražší než samotný počítač, a byl jsem rád, že jsem brigádami našetřil na kazeťák a později BT-100.
No jo.. Byly to krásné časy, protože jsme byli mladí, ale vrátit bych je nechtěl..

Tohle je jak pozdější hádky PC vs. Amiga atd. Vždyť na nějaké tehdejší piditelevizi, která sloužila jako monitor, byly stejně body z dnešního pohledu spíš fleky. ZX Spectrum (Didaktik) byla akorát (drahá) hračka, ale děti se aspoň něco naučily, třeba kreslení úsečky přes zápisy do VRAM v asembleru byla na Didaktiku docela sranda vzhledem k uspořádání řádků. Že se barva určovala pro čtverec 8x8 je nepodstatné, naopak některé vývojáře her to vybičovalo k obdivuhodné kreativitě.

Pro studenty byl jakýkoliv počítač v tehdejší době (1986 >) rozhodně přínos. Třeba už v tom, že si potřebné programy museli sami vytvořit. A to vše osmibitové počítače zvládly - nejmenší čtverce, spline interpolace, metody konečných prvků i soustavy diferenciálních rovnic. Ovšem výpočet trval desítky minut.

Ta první hra (https://youtu.be/FbZ-chrOgGg?t=90) je jedinečná tím, že simuluje pohyb ve skutečném 3D prostoru včetně kolizí, a to zcela plynule. Inu, známý Rescue on Fractalus, v Atari simulátoru stále funguje.

Tohle znáte https://www.youtube.com/watch?v=x5T7ZDOn754 ? Nezkoušel jsem, ale budu muset. https://www.lsdwa.com/projects/fractalus/