Fajn článek. Commodore 128D byl super. A C64 zdá se obdivuhodně odolný: https://www.benchmark.pl/aktualnosci/ten-commodore-64-wciaz-dziala-to-polski-komputer-firmowy.html
Jo, Commodory snesou asi hodně. Podobný případe zde, u VIC-20:
https://www.youtube.com/watch?v=A_vpfBJZ7JI
Na to, v jak děsném stavu byl, tak jestli dobře pamatuji (už je to chvíle, co jsem to viděl), tak jej vyčistil, vyměnil zlomené plunžry kláves a musel vyměnit nějaký čip (RAMku???), načež počítač opět fungoval.
Bude o tom zmínka později v seriálu, ale Commodory 64 asi nejvíc umíraly na dvě věci, a to vyhřátí čipu (většinou PIA), nebo na originální zdroj, který poslal na větev +5V napětí nad 5.5V, což čipy nevydrží (první to odnese RAM, následovat můžou větší čipy).
Skoro stejny, 6502 vs 6510 :)
Par dem a programu to vyuziva na vypocty, typicky vektory. Seriova linka neumoznuje v realtime predavat zas tak moc dat naraz. Nejrychlejsi to je ~32 cyklu na 1 byte + nasledny sync/storage (CPU jsou na ruznych abs. frekvenich).
Da se udelat paraleni kabel, mezi USR portem na C64 a nevyuzitim portem na VIA v drajvu. Seriove propojeni pak bylo cistej sync na paralel. 4 cykly na 1 byte + sync/storage. Temer 8x vic :) V realu to slo udelat nekde na ~20 cykly na byte cisteho, tj. neco v radu ~50kB/sec :) Na frame teda neco v radu 1kB/sec, kdyz se obetuje ~5% vykonu tak jsme v radu max. desitek bajtu sem/tam. Na poslani par cisel a nacteni vysledku to uz je dobry. U samotneho seriace uz to pokulhava (ma dati/dal). Tam pri stejnej vykonu lze prenest doslova par bajtu -> musi se obetovat mnohem vice.
P.
Jo, o tom bych mohl hodiny vyprávět :) Z dnešního pohledu je to krásně jednoduchej čip, v zásadě pár countrů. Ale díky ty jednoduchosti s tím jdou dělat kouzla, to jo. U některých to dokonce dělá bordel na sběrnici (DMA). Např. barva prvních 3 znaků je ve skutečnosti HI nibble první instrukce a tak.
Kolize popravě zas tolik her nevyužívá, spíše ty starší, když moc nerastrují a mají fakticky jen 8 sprajtů. Ještě horší to je sprite-znak, kde v multi je predefined, co kolizi dělá a co ne. Ta je použitelná ještě méně.
P.
Popis vlastností čipu VIC už tu na Rootu je:
https://www.root.cz/clanky/osmibitove-pocitace-commodore-a-cip-vic-ii/
Tedy tomuto tématu se ve své sérii do detailů nevěnuji. Z jedné strany to má důvod, že znát do detailů vlastnosti čipů všech počítačů co mám doma, to bych měl hlavu jako balón. A z druhé strany je důvod prozaický, jednou už to tady je napsáno, a porazit kvalitu článků o detailech HW p. Tišnovského nedokážu :-)
V tom článku je popis "standardních" věcí, v následujícím je popsán zlomek toho, co jde dělat. Je navrhnutý krásně jednoduše - async. Dá se mu vnutit spousta věcí :) Včetně full screen grafických srcolingů (na což CPU v žádném případně čistě výpočtově nedá). To je rozdíl zásadní rozdíl oproti displaylistu u antici v atari třeba.
P.
Kalibrace uz tak zajimava nebyla. Ale spousteni subrutin na fdd byla prca. Ta potvora v ramci setreni nakladu mela tvrdej doraz a chybela autokalibrace. Takzecse to po x hodinach provizu podelalo.
Diky komplexite fdd byl problem si ji poridit. 5-7 kkc stala. Pro nas mimoprazske(tudiz z mrzkym karlovarskym platem) nedosazitelne. Poridil jsem ji na blesaku po revoluci v bavorsku a dokalibroval protoze byla rozfrcana a nemohla trefit sektor 0 nebo jak to bylo.
Nemel jsem kalibracni kotouc a tak jsem to resil od oka a osciloskopem.
To nebyla nuda jako pc flopyna. To je tak blbe zarizeni jak plotter s moturky
to jo, ten kdo pridal do komunikace s disketovkou prikaz "M-E" - memory execute https://www.manualslib.com/manual/827205/Commodore-1541-Ii.html?page=85 asi musel mit dost jasnou vizi, diky mu za to :-)
V te dobe jsem jako decko/teenager dekompiloval nejaky fastloader a snazil se sam vyzkoumat jakto ze to muze komunikovat o tolik rychleji. Az jsem nasel ty dve 6502 smycky bezici proti sobe co si posilaji bajt jako 4x2 bity bez nejake synchronizace mezi bity tak jsem koukal. Na strane c64 se to jeste vyhybalo konkretnim radkum videosignalu kdy sbernici nahodne blokuje VIC chip - pokud se teda necha obraz zapnuty.
Tak 128D včetně originálního monitoru s přepínačem 40/80 sloupců texu mám ještě někde doma schovaný. Ale nebyl zapnutý hodně dlouho, takže nemám odvahu ho zapnout. Koupený v 18 za peníze z brigád... :)
kamarád měl C4plus, vcelku zajímavý stroj co se týče rozhraní, měl konektor se seriovým portem V.24 (pětivoltová RS232), uměl tak tisknout na běžných tiskárnách, já potřeboval vytisknout OS svého Atari800XL kvůli reverznímu inženýrství :) a tak sjme v práci nšškdy okolo roku 1989-90 udělali sestavu - můj Atari800XL samodomo převodník ze seriového portu Atari na V.24 (záporné napětí vytvářel jednoduchý měnič) načtení dat do C4plus a pak tisk na jehličkové tiskárně na výrobní lince. Jsem si prvotně neuvědomil, že 8 kB ROM není 8 tisíc znaků, ale cca co 1 byte nebo 2 byte příp. 3 byte kódu je řádek
adresa 4 hexa znaky, kod 1-3 hexa znaky a překlad do JSA textově od 3 do cca až 8 znaků, takže jsme tiskli ne půl hodiny, ale pár hodin :)
Historie Commodore C116, Plus/4 a C16 je poněkude jiná.
Tato řada počítačů zvaná TED series (Text Editing Device) byla vytvořena jako low-cost domácí počítače s cílem zaútočit na ZX Spectrum. Původně byly navrženy pouze modely C116, C264 a C364.
C116 se měl prodávat za 49 USD a C264 se měl prodávat za 79 USD.
Počítače byly představeny na konferenci CES 1984, kde Jack Tramiel rezignoval na funkci CEO. Potom události nabraly úplně jiný spád. Po Jacku Tramielovi odešel Michael Tomczyk a nový marketingový ředitel Mike Smith provedl několik fatálních změn:
C264 byl přejmenován na Plus/4, cena se vyšponovala na 299 USD a místo volitelné zásuvné ROM kazety (cartridge) byla natvrdo osazena ROM s kancelářským balíkem nevalné kvality od Pacific Tri Micro – tabulkový procesor, textový editor, databáze a jednoduchý grafický program (od toho odvozený název +4).
Samozřejmě z toho bylo totální fiasko. Počítače se neprodávaly. Takže C116 de facto zrušili a místo toho vytvořili C16, použili stejné šasi – chlebník jako C64.
Druhá fatální chyba byla (a tuto chybu udělal původní tým kolem Jacka Tramiela), že počítače C116 a C16 byly osazeny pouze 16 KB paměti RAM. Takže se psaly a prodávaly programy pro nejnižší možný společný jmenovatel (podobnou chybu v roce 1982 udělali vývojáři v Sinclair Research, ale brzy si to uvědomili a začali nabízet výměnu a upgrade z 16 KB na 48 KB RAM).
Takže škoda, protože celá série low-cost počítaču C116, C264 a C364 měla úžasný potenciál.
Marketing kills.
https://en.wikipedia.org/wiki/Commodore_Plus/4
https://www.c64-wiki.com/wiki/Commodore_116
https://en.wikipedia.org/wiki/Commodore_16
https://en.wikipedia.org/wiki/MOS_Technology_TED
https://en.wikipedia.org/wiki/Commodore_1551