Rozlišoval bych transpiler a migrační nástroj:
Transpiler – očekávám korektní výstup, není podstatné, aby byl vhodný k ručním úpravám. S výstupním zdrojovým kódem programátor typicky pracuje podobně jako se zkompilovanou binárkou – neupravuje jej, nezkoumá jej, úpravy probíhají na vstupním kódu. Například Scala.js.
Migrační nástroj – očekávám výstup vhodný k ručním úpravám. Výstup nemusí být za každou cenu korektní, někdy se to bez ručních úprav obejít nemusí. Není to pak plně automatické, ale vyřeší to při přepisu tu část, kterou by zvládla cvičená opice. Vypadne z toho spíše první nástřel.
Projekt py2many bych tedy označil spíše za migrační nástroj než transpiler.
BTW, kdyby to měl být opravdový transpiler (jak ho definuji výše), musel by:
a. Omezit se na podmnožinu Pythonu, zejména vyžadovat typy nebo jejich odvoditelnost (IIRC něco takového dělá Cython) nebo
b. přibalit část Pythoního runtime (někdy celkem netriviální) – ono i pouhé x+y může znamenat leccos, když nevíte typy proměnných x a y. Možná sčítání, možná spojení řetězců, možná něco úplně jiného (operátor lze přetížit). A možná to bude chyba za běhu, protože x bude str a y bude int. (A pak bychom pro úplnost museli řešit Pythoní výjimku, kterou bude kód moci zachytit a ošetřit…)