Proteus: malý herní experiment

7. 6. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Perexový obrázek k článku ke hře Proteus.
Perexový obrázek k článku ke hře Proteus.
Zavřete oči, je čas vstoupit do světa, v němž vás nečeká žádné nebezpečí. Do světa plného jen pozitivních emocí. Do světa, z něhož prýští uklidňující aura, co vás obejme a vymaže všechny starosti z hlavy. Po několika minutách se budete asi ptát: Dá se za hru považovat něco, co nemá cíl?

Těžko říct zda k Proteu přistupovat jako ke klasické hře, či spíš uměleckému experimentu. Na jednu stranu tu přeci jen máme určená pravidla, cíl není jasně zadán, ale svět má v sobě zakódované situace, které vás posunou dál. Nejedná se ale o postup do další úrovně nebo dokončení úkolu a přijmutí odměny. Jde o změnu v herním světě a vašem vnímání.

Proteus má opravdu působivý začátek. Podobně jako ve snu si nepamatujete, kde a proč jste se ocitli. Prostě tam najednou jste. Stojíte na hladině moře a zdáli na vás pokukuje ostrov – lehce zahalený do mlžného oparu. Nemůžete dělat nic, jen se rozhlížet a pomalou nehektickou chůzí chodit do všech stran. Pro většinu nově příchozích hráčů asi bude první a možná jedinou metou onen tajemný ostrov.

Obrázky z hraní hry Proteus.

Hudba, kterou můžete vidět

Ten vás pohltí nejen zářivými barvami, ale i množstvím zvuků. Každý keřík nějak hraje a dokonce i pohyb zrnka písku ve větru, jako by měl svou melodii. Vše je v pohybu a tepá životem a vy prozkoumáváte tajemství, které tak nějak visí ve vzduchu, jen ho nemůžete uchopit a popsat slovy. Ono tajemství je neviditelné jako virtuální vzduch dýchající váš avatar.

Ostrov stejně jako náš svět podléhá fyzikálním zákonům a změně denní doby na noční. Jakmile velký žhavý kotouč na obzoru zapadne, nastává vláda noci. Nejedná se podobně jako v Minecraftu či jiné podobné hře o dobu strachu a bezmoci, neboť ostrov nedisponuje žádným úkrytem. Je to naopak čas klidu a hloubavého přemýšlení. Tempo hudby se zpomalí a rozsáhlá škála tónů zmizí. Najednou si začnete připadat jako při poslouchání relaxační kazety.

Obrázky z hraní hry Proteus.

Hvězdy vás přesunou do jiného světa

Pak se několik kroků před vámi objeví hvězda. Zabliká a zmizí. To se začíná opakovat v čím dál větších intervalech, až se na zemi zjeví jakási mléčná dráha. Není to zrcadlení hvězd na obloze, je to tvorba portálu do stejného, ale přitom značně jiného světa. Světélka se pohybují kolem menhirů na ostrově. Jakmile mezi ně vstoupíte, vytvoří se před vámi portál. Po vstupu do jeho středu se čas obrovskou rychlostí zrychlí a vy – stojíte zase na tom samém místě. „Změnilo se něco?“

Vše i do toho nejposlednějšího kamene je na svém místě. Jen zeleň, jakoby povyrostla. Portál vás posunul totiž v čase dopředu a nyní je na ostrově v plné síle léto. Květiny zpívají a radují se ze sluníčka. Sem tam se vytvoří nad ostrovem mraky a zkropí je vydatným deštěm. Ale noci jsou stále hezké. Občas začnou padat hvězdy. Jedná se asi o nejemotivnější moment z celé hry. Každý hvězda za sebou nechá několik sekund dlouhotrvající bílou čáru jako důkaz, že kdysi na vás shlížela z oblohy.

Obrázky z hraní hry Proteus.

Čtyřikrát na jednom místě a stejně pokaždé jinde

Změna ročního období se opakuje přesně třikrát. Když nastane zima, vše působí poněkud depresivně. Akt znovuzrození se ale nekoná. Jsou to vaše poslední chvíle na ostrově. Hudba není už tak veselá, stromy připomínají spíše stíny a kameny náhrobky. Fauna i flora absolutně zmizela. Na ostrově vás nic nedrží, a tak musíte vyrazit dál. Poprvé se odlepíte od země při výstupu na vysokou horu, abyste naposledy shlédli na místo, které bylo vaším domovem. Pak vaše podrážka přestane lízat zemi a vy stoupáte jako pouťový balónek. Výš a výš a výš a výš a výš. Ostrov zmizí v mlze. Na obzoru není nic než velký měsíc. Vaše víčka se pomalu zavírají a vy se probudíte do reality.

ict ve školství 24

Proteus nejvíc uchvátí svým grafickým zpracováním. Je naprosto minimalistické a autoři šetří i paletou barev. Najdete jich v celé hře jen několik – kouzlo tkví ale v tom, že spolu silně kontrastují. I jedna červená květina dokáže oživit poněkud nudnou louku. Modely též nejsou detailní, přesto je jasné, co mají znázorňovat. Paradoxně nejhůře dopadly stavby. Bez nich a se vsázkou na přírodu by působil Proteus více uklidňujícím dojmem. Takhle máte pocit, že jste byli ponecháni na pospas v samotě.

Obrázky z hraní hry Proteus.

Závěr a konečné hodnocení

Proteus je experiment a tak se na něj musí i nahlížet. Když jsem přišel po zkoušce domů, hra mi dokázala naprosto úžasně vyčistit hlavu a zprostit mě stresu. Jedná se o takovou terapii nebo vizuální pomůcku pro lidi na drogách, těžko říct. Pokud máte dobrodružnou povahu a baví vás poutě do nezmapovaných světů, doporučuji Proteus zkusit. Kromě nových zážitků o nic nepřijdete – dobře, maximálně o deset dolarů.

Výhody

  • Relaxační hratelnost

  • Atmosféra

  • Audiovizuální stránka

Nevýhody

  • Není pro každého

  • Jedná se ještě o hru?