V článku jsou popisovány nevýhody, ovšem např. při přenosu souborů mezi dvěma VMWare systémy (typicky přenos virtuálního stroje) jsou výhody, řekněme, přímo zdrcující - jde o přímý přenos dat disk-disk, bez jakékoliv WebDAV režie, proces běží na pozadí a přenese celou složku. Utilita scp je v prostředí VMWare běžně dostupná, takže stačí jen klient putty. Rychlost přenosu je kolem 50 MB/s. Nevadí přitom, že na obou stranách jsou různé verze VMWare.
Nešlo mi vůbec o bezpečnost. Šlo mi o to, že protokoly FTPS, WebDAV nebo čisté HTTPS, prostě cpou data co to dá do TLS tunelu vytvořeného uvnitř TCP/IP spojení, takže jediná reálná režie je to šifrování. U spousty malých souborů pak režii ještě můžou zvyšovat informace posílané s jednotlivými soubory – HTTP (a WebDAV) má takřka neomezené možnosti toho, co vše můžete do hlaviček nacpat, takže s jedním souborem můžete navíc poslat pár bajtů, ale i mnohem víc. Na druhou stranu, u scp se zase kvůli malým paketům pošle mnohem víc TCP/IP hlaviček.
scp, které běží přes SSH, je naproti tomu svázané řízením toku SSH, které je optimalizované pro interaktivní práci. Na síti s nízkou latencí to nepoznáte a scp bude stejně rychlé, jako FTPS, WebDAV/HTTP či rsync, na síti s velkou latencí (nebo dokonce s asymetrickou rychlostí) už bude o dost pomalejší, protože se musí čekat na potvrzovací pakety.