Jsem proti ACTA, ale odměnu si autoři zaslouží!
Proto jsem se pokusil vymyslet způsob jak je financovat, který ale zároveň zruší nějakou potřebu vynucovat kopírovací monopol nebo hloupé snahy o prosazování DRM.
Několik faktů:
Kdo je největším spotřebitelem digitálního obsahu, tedy písniček a filmů? No přece děti a mladiství! Tedy lidé kteří obecně nemají snadný přístup k možnosti vydělat peníze, ať již kvůli věku a nebo dennímu studiu. Tito zkrátka raději strpí trochu nepohodlí získáváním obsahu nelegálně bez nutnosti obstarávat si na něj peníze, a to bez ohledu na tržní cenu produktu. Ani nízká cena by nemusela u této skupiny být zárukou že se stanou platícímí zákazníky, protože každá korunka je dobrá a může být utracena za hmatatelný produkt. Je tedy třeba vyřešit otázku, jak získat od této skupiny nějakou protihodnotu která poslouží jako platba za mediální obsah.
Jak asi všichni víme, nejeden puberťák si na rodičích vydupe pořádnou mašinu s výkonným vícejádrovým procesorem, grafickou kartou a množstvím paměti, o diskové kapacitě nemluvě (povšimněme si že jednorázová investice za hmatatelný produkt nedělá lidem problémy). Taková průměrná hráčská sestava svojím výkonem překonává i to nejlepší, co bylo před takovými deseti lety dostupné pouze vědcům na univerzitách, přitom ale tento výkon není ani zdaleka využit.
Zde se nabízí řešení plateb které si budou moci dovolit i teenageři a nebudou přitom muset sami vykazovat žádnou významnou práci navíc. Nainstalují si program podobný SETI@HOME (tedy klienta BOINC) který bude provádět distribuované výpočty a spustí ho během doby kdy budou třeba ve škole. Pokud dovedou naklikat LOIC a nebo HOIC při DDOS útoku na nějaký ten server, zvládnou zajisté i tento úkon. Klient BOINC funguje tak, že si ze serveru stáhne aplikaci shopnou něco počítat (ta by mohla být schopna využívat třeba nvidia CUDA pro masivní paralelní výpočty na gracických kartách...) a tato aplikace si dále tahá kousky dat které je třeba zpracovat a výsledky posílá zpět a žádá si o další a tak furt dokola. Tímto způsobem je možno vytvořit superpočítač schopný řešit i ty nejtěžší vědecké úlohy současnosti, protože je možno zapojit ohromné množství počítačů - tisícem, ba dokonce i desetitisíce. Takže správce této infrastruktury by měl k dispozici ohromný výpočetní výkon, který by mohl pronajímat průmyslu, který by za něj platil. Tyto peníze by potom sloužily jako poplatek autorům a na pronájem studií nebo třeba natáčení filmů. Filmy by byly volně dostupné ve službě podobné megauploadu nebo dokonce distribuovaně mezi uživateli pro rychlejší přijetí a menší náklady - v podstatě by soubory byly nahrány u uživatelů a nějaký algoritmus by chytře řešil aby zatížení internetové sítě při stahování bylo minimální.
Při přístupu k oblíbenému obsahu by ale samozřejmě vytížení bylo veliké, a zde by přišla na řadu další vlastnost programu - rychlost stahování by byla závislá na množství dat, které který uživatel pomocí svého PC zpracoval pro tento výpočetní grid. Takže by existoval globální arbitr který jednak řídí výpočet, ale také sleduje kontribuci do systému. Sice by se nabízela možnost fake clienta, ale to by šlo určitě řešit nějakým tím chytrým algoritmem a nebo se prostě spolehnout na to, že oficiální klient se stáhne na oficiálních stránkách projektu, nahodí se a jede se. Lidé jsou líní a pokud budou moci mít svůj obsah zadarmo, tak mohou být pro toto i nadšeni. Mohly by se dělat třeba soutěže o nejlepšího kontributora a případně třeba ukazovat videa jaké si postavili nadupané mašiny a podobně, využít tedy sociálnosti masy a snad i touhy člověka po férovosti.
Já osobně bych svůj PC nechal běžet aby něco počítal když na něm niz zrovna nedělám výměnou za zrušení kopírovacího monopolu, a jsem ochoten přistoupit na to aby tento výkon byl prodán třetí straně právě za účelem pokrytí nákladů autorů, kteří určitě také mají nárok na odměnu. Pro společnost je pak přínos v možnosti inovací v průmyslu, protože toto by byl velmi dobrý způsob jak lidi motivovat k zapojení se do výpočetního gridu. Tento výkon by pak mohl sloužit k návrhu nových výrobkům, tentokrát již hmatatelných, tedy by se musely někde vyrábět a dále tak poskytovat pracovní místa, v čemž je další přínos pro společnost. Kultura je pak vedlejší produkt výroby...
Procesorový čas je cenná komodita kterou se dnes nesmírně plýtvá, přitom by mohla být zpeněžena. Tohle je podle mě možné řešení výhodné pro obě strany sporu, protože nemůžeme do nekonečna mezi sebou válčit a hrát hru kočky z myší, je to zbytečné plýtvání zdroji lidskými i výpočetními. Copyright tak jak je dnes je mrtvý, a je proto třeba hledat jiné alternativy.
!!! TOMUHLE JÁ ŘÍKÁM KONSTRUKTIVNÍ ŘEŠENÍ !!!
Je proto čas pomalu přestat blbnout s dětinskými DDOS útoky, které už svůj účel upoutání mediální pozornosti splnily, a je naopak třeba začít pracovat na zákonech, které odpovídají dnešní době a potřebám.
Křičím: STOP ACTA!!! Je to totiž jak ze středověku... Pokud můžete, protestujte!
Ale na autory také nezapomínejme, jsme na nich tak trochu také závislí... no a proto tento nápad ;)
Někdo to rozpracujte, ať již jste v jakékoliv straně, nezapomeňte na veřejnou diskuzi s odbornou internetovou veřejností které tyto programy jako BOINC a podobně zná a bude umět poradit a vymyslet algoritmy které zaručí funkčnost a spravedlivost celého systému. Ten kdo první přijde a první prosadí nějaké takovéto rozumné řešení, získá hodně politických bodů u veřejnosti a mnohé hlasy prvovoličů, tak se toho chytněte, máte to tu doslova na stříbrném podnosu ;)
odkazy:
http://boinc.berkeley.edu/
- zde je možné vyzkoušet existující grid projekty a programátoři zde stáhnou základ pro tvorbu nového včetně nějakého toho manuálu
http://en.wikipedia.org/wiki/Berkeley_Open_Infrastructure_for_Network_Computing
- wiki v kostce o BOINC
Je to mnohem jednodussi:
Jak to vtipne napsal Terry Pratchett, "all you need to do is to make it easy for people to part with their money".
Staci udelat neco jako Steam, akorat pro filmy/hudbu. Flat rate + mozna extra platby za skutecne "nadstandarni" sluzby. Bez DRM. Zadne pay-per-each-view.
Zazil jsem konferencni hovor s EMI. Oh god please never again.
A hlavně: žádná nepřeskočitelná reklama a výhrůžky, jak je pirátění špatné, a žádné trailery na něco, co mě nezajímá. Koupil jsem si film, reklamu ať si dají na YouTube, kde za ten film neplatím.
Dokud budou pirátské kopie výrazně kvalitnější než originály, nemají originály moc šancí. Když už mě něco zaujme, koupím si kvalitní originál a následně jej upirátím, aby tam ty otravné věci nebyly (evidentně jsem zlý pirát a zasloužím deset let vězení).
I pokud se pominou tyhle ptakoviny, tak pokud nekdo veme trebas audio CD a lehce ho zrepastureje, tak sice neziska "objektivne" lepsi zaznam, ale subjektivne muze ona "kopie" znit daleko lip.
BTW: Hlavni kvalitativni prinos je v tom, ze to "proste funguje" a zakaznik nemusi resit problem kde a jakym obskurnim zpusobem mu to pujde/nepujde prehrat.