První dojmy z nového openSUSE 12.1

22. 11. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Vyšla nová verze distribuce openSUSE s označením 12.1. Proč se nejmenuje jednoduše 12.0? Co se změnilo od předchozí verze 11.4? Jak si s nastavením poradí běžný uživatel nebo nováček? Na tyto a další odpovědi se pokusí odpovědět následující článek, který je podrobným pohledem na přicházející novinky.

Minulý týden vyšla nová verze známé distribuce openSUSE. Označená je jako 12.1 a dává tušit, že se jedná o majoritní vydání. Pojďme se nyní společně podívat na to, co tato verze přináší.

Proč označení 12.1?

Už od verze 10.x, kdy distribuce přešla stoprocentně pod kontrolu komunity a přejmenovala se ze SUSE Linux na openSUSE, začínala označení na .0 (např. 10.0). S verzí 12 však přichází změna. Nová verze vychází každých osm měsíců a je podporována 18 měsíců (dva krát 8 měsíců plus 2 měsíce). První vydání je již označeno jako 12.1.

Po dlouhé diskuzi se přistoupilo k tomuto číslování s jasným vysvětlením: Doteď nebylo předem úplně jasné, kolik vydání bude mít každá majoritní verze (10 měla čtyři, 11 měla pět). Nyní bude mít každá hlavní verze tři vydání. A protože vychází každých osm měsíců, tak ponesou označení 1 (listopadová), 2 (červencová) a 3 (březnová). Pak již bude následovat další majoritní verze. Lze tak již nyní dopředu říci, že verze 13.1 vyjde v listopadu 2013.

Instalace

Ihned po zveřejnění oznámení o vydání byly servery mírně přetíženy a rychlost stahování nebyla úplně optimální (ani torrent a zrcadla moc nepomohla), ale s trochou trpělivosti bylo možné obrazy stáhnout. Během dne se provoz stabilizoval a vše šlapalo, jak má.

Ke stažení jsou připravené obrazy ISO jak pro 32 bit, tak pro 64 bit. K dispozici je jak DVD s širokou škálou software, tak CD s GNOME nebo KDE. Můžete si stáhnout i obraz CD pro instalaci z on-line repozitáře.

Celá instalace je pak již poměrně bezproblémová, jak je u moderních distribucí zvykem. Nové uživatele jistě zaujme možnost zvolit si zobrazované informace během instalace. Na výběr je buď prezentace kladů a využití openSUSE, detaily o jednotlivých instalovaných balíčcích, anebo výpis changelogu od předcházející ver­ze.

Na výběr dostanete ze dvou nejrozšířenějších prostředí GNOME a KDE (ve výchozím stavu je zvoleno KDE) anebo dále (po dalším rozkliknutí) XFCE, LXDE, minimální grafický systém a textový režim (server).

Jinak se instalace (až na pár drobností) neliší od 11.4 a vše proběhlo v klidu a bez nutnosti mého přímého zásahu. Instalaci by tedy zvládl opravdu každý.

Co nalezneme uvnitř

Po spuštění na nás čeká KDE 4.7.2 (nejnovější verze 4.7.3 vyšla teprve 2. listopadu společně s posledním RC openSUSE a nebyla by tedy možnost ji dostatečně vyzkoušet). V případě zvolení GNOME je nově nainstalován GNOME Shell 3.2. První ochutnávka GNOME Shell přišla již ve vydání 11.4, ale nyní je již vše připraveno pro plné využití a i vzhled prošel mírným vylepšením.

Pod kapotou tepe jádro 3.1.0 a podle plánu přešel zaváděcí daemon z init na systemd. To může mít za následek trošku delší start, ale vzhledem k tomu, že usínání do RAM funguje skvěle, není nutné startovat zase tak často. Vše je kompilováno pomocí GCC 4.6.2 a použita byla optimalizace link-time. Vylepšený výkon, dosažený touto optimalizací však není nikterak zásadní v porovnání s verzí 11.4.

Z programového vybavení zde nalezneme většinu známých programů v novějších, ale již prověřených verzích – Firefox 7, Chromium 17, Thunderbird 7, LibreOffice 3.4, Gimp 2.6 a další. Chování programů je bezproblémové a při běžném používání jsem se nedočkal nějakých pádů nebo neočekávaného chování.

Novinky se představují

Novinek je zde celé množství, a kdybychom měli rozebírat celý changelog, byl by článek poměrně rozsáhlý. Vybral jsem tedy jen ty nejpodstatnější, které mě zaujaly.

ownCloud

Žijeme v roce 2011 a vývojáři si jasně uvědomují, že dnes většinu dokumentů máme (například) v Dropboxu, přátelé na Facebooku a hudbu pro změnu na Spotify. Vším dnes proniká cloud se všemi výhodami i nebezpečími, která se tím otevírají. Protože si vývojáři tato rizika uvědomují, přicházejí se službou ownCloud, která nechává vše pěkně pod vaší kontrolou.

Zjednodušeně si spustíte na svém vlastním počítači cloudovou službu pro vaše osobní použití. Data tak budete mít vždy k dispozici kdekoliv na cestách, ale zároveň i fyzicky pod kontrolou. Služba ownCloud poskytuje také multimediální přehrávač, funkci kalendáře a synchronizaci kontaktů.

Má to samozřejmě i pár nevýhod. Instalaci a nastavení nezvládne každý a hlavně musíte mít počítač neustále online a zapnutý. To openSUSE řeší pomocí aplikace mirall, která vám jednoduše nastaví ownCloud na vaši doménu na serveru. Funkce je to zajímavá, ale zásadní průlom bych od ní nečekal.

Snapper

Do distribuce se dostal také Snapper. Jedná se o nový nástroj pro vytváření snímků souborového systému Btrfs. Máte tak možnost nejen si prohlížet předchozí verze svých souborů, ale i jednotlivé soubory zpětně obnovovat. Snapper je plně integrovaný, takže vám umožňuje i obnovu systému před aktualizací, anebo změnou konfigurace.

Go

Toto vydání openSUSE je první větší distribucí, která přináší programovací jazyk Go, nový otevřený jazyk od Google. Go je jednoduchý a rychlý jazyk umožňující například snadnou obsluhu vícejádrových a síťových počítačů. Kombinuje rychlost dynamických jazyků s výkonem známým například z C a C++.

Tumbleweed

Tady se nejedná o novinku v pravém slova smyslu, protože Tumbleweed již fungoval v předchozích verzích, ale došlo k mírné změně v repozitáři (pro další verze openSUSE již nebude tato změna potřebná). Tumbleweed je repozitář poskytující uživatelům takzvané rolling release (průběžnou aktualizaci).

Dojmy z provozu

Překvapila mě jednoduchost doinstalace podpory přehrávání MP3. Po spuštění hudebního přehrávače (bez požadavku na přehrání) jsem byl ihned informován o chybějící podpoře MP3 a byla mi nabídnuta možnost instalace. Po zadání hesla se vše samo nainstalovalo a po zvolení hudebního souboru již vše fungovalo skvěle. V předchozích verzích jsem musel balíčky instalovat ručně nebo pracněji.

Pro správu software zde přibyl správce Apper. Je preferován a při stahování RPM z internetu je vybrán jako výchozí aplikace. Asi jsem příliš zvyklý na YaST2 (připomíná mi správu software z Mandrivy), ale nový správce mě neoslovil. Hlavně se mi několikrát během hledání samovolně zavřel. Ale slouží i pro správu aktualizací, takže i když jej nebudu chtít pravidelně využívat, stejně se s ním setkám.

bitcoin_skoleni

Reakce celého systému byly přiměřené. Na nic jsem nemusel čekat a ani nebylo nutné spouštět konzoli pro úpravu zvolených nastavení. Vše je pěkně dostupné přes menu.

Dojem: velmi dobrý

Osobně jsem velice potěšen z běhu celého systému. Je vidět, že vývoj za posledních osm měsíců ušel pořádný kus cesty. Hlavně se to projevuje na stabilitě a sofistikovanosti celého systému. Instalace proběhla hladce a systém je ihned po ní připraven k použití. Snadné přidání repozitářů komunity je skvělou vlastností, kterou by se mohly ostatní distribuce inspirovat. Nebál bych se doporučit openSUSE jako první distribuci nějakému nováčkovi. Komunita okolo této distribuce sice není tak velká jako u Ubuntu, ale zase u ní můžete očekávat jistotu a oporu v tradicích.

Odkazy na další zdroje